Ut imago poesis : apastiche of Virgil and Ovid in the cento Narcissus

Title: Ut imago poesis : apastiche of Virgil and Ovid in the cento Narcissus
Source document: Graeco-Latina Brunensia. 2009, vol. 14, iss. 1-2, pp. [177]-189
Extent
[177]-189
  • ISSN
    1803-7402 (print)
    2336-4424 (online)
Type: Article
Language
License: Not specified license
 

Notice: These citations are automatically created and might not follow citation rules properly.

Abstract(s)
The aim of the paper is to produce a close textual analysis of the short Virgilian cento Narcissus (AL 9 R), which has so far attracted only little attention of classical scholarship. An examination of the poem's compositional structure, its imagery and register, and, last but not least, of its significant allusions to both Virgil and other Latin treatments of the Narcissus myth is provided. Further, the cento s underlying metatextual significance, as well as the possibilities of its interpretation in terms of the Lacanian concept of the "mirror stage " and Derridean deconstruction, is discussed.
Příspěvek rozebírá pozdně latinský vergiliovský cento Narcissus (AL 9 R), šestnáctiveršovou anonymní báseň, která je jednou z doposud nejméně prozkoumaných centonárních skladeb s mytologickou tematikou, a to navzdory své poměrně důmyslné formální koncepci a významové bohatosti. Po komentáři k celkové kompozici centonu a užitým básnickým prostředkům následuje analýza signifikantních intertextových vztahů dotyčné skladby k jejímu zdrojovému textu, přičemž se jako hlavní "generativní princip" rozebíraných veršů ukazuje termín imago. Kromě samotného Vergilia je v této souvislosti zkoumáno také Ovidiovo epyllion o Narkissovi (Met. 3.339–510), které představuje další přímý pramen centonu. Autorka se dále vyjadřuje k podobnostem mezi centonem a skladbami pojednávajícími o Narkissovi, které jsou rovněž obsaženy v souboru Anthologia Latina. Na závěr jsou specifikovány metatextové roviny básně, jakož i její dvě poststrukturalistické interpretace. Autorka stručně naznačuje, v jakém smyslu je dílko možno uvést do souvztažnosti s lacanovskou koncepcí nejranější vývojové fáze lidského ega a jakým způsobem jej lze podrobit derridovské dekonstrukci.
References
[1] Bažil, Martin. 2002. "De alieno nostrum: Les centons de l'Antiquité tardive et la théorie de l'intertextualité." LF, 125, 1–2, 1–32.

[2] Della Corte, Francesco [ed.]. 1984. Enciclopedia Virgiliana. Vol. I. Roma: Istituto della Enciclopedia Italiana.

[3] Ermini, Filippo. 1909. Il centone di Proba e la poesia centonaria latina. Roma: Loescher.

[4] Faraone, Christopher. 1999. "If Erōs Is a Disease, Then Erotic Magic Is a Curse." In Ancient Greek Love Magic. Cambridge, MA: Harvard University Press, 43–55.

[5] Glare, Peter G. W. [ed.]. 1976. Oxford Latin Dictionary. Vol. 2. Oxford: Clarendon Press.

[6] Green,Roger P. H. [ed.]. 1999. Decimi Magni Ausonii Opera. Oxford: Clarendon Press.

[7] Hardie, Philip. 1988. "Lucretius and the Delusions of Narcissus." MD, 20–21, 71–89.

[8] Lacan, Jacques. 1966. "Le stade du miroir comme formateur de la fonction du Je telle qu'elle nous est révélée dans l'expérience psychanalytique." In Écrits. Paris: Éditions du Seuil, 93–100.

[9] McGill, Scott. 2005. Virgil Recomposed: The Mythological and Secular Centos in Antiquity. Oxford: Oxford University Press.

[10] Norris, Christopher. 1982. Deconstruction: Theory and Practice. London: Methuen.

[11] Oliensis, Ellen. 1997. "Sons and lovers: sexuality and gender in Virgil's poetry." In Martindale, Charles [ed.]. The Cambridge companion to Virgil. Cambridge: Cambridge University Press, 294–311.

[12] Reise, Alexander [ed.]. 1894. Anthologia Latina sive Poesis Latinae Supplementum. Pars Prior: Carmina in Codicibus Scripta. Fasc. I: Libri Salmasiani Aliorumque Carmina. Leipzig: Teubner.

[13] Rosati, Gianpiero. 1976. "Narciso o l'illusione dissolta (Ovidio, Metam. III 339–510)." Maia, 28, 83–108.

[14] Salanitro, Giovanni. 1997. "Osidio Geta e la poesia centonaria." In Haase, Wolfgang [ed.]. Aufstieg und Niedergang der römischen Welt. Vol. II. 34.3. Berlin: de Gruyter, 2314–2360.

[15] Shackleton Bailey, David R. [ed.]. 1982. Anthologia Latina I: Carmina in Codicibus Scripta. Fasc. 1: Libri Salmasiani Aliorumque Carmina. Stuttgart: Teubner.

[16] Schenkl, Karl [ed.]. 1888. Poetae Christiani Minores. Corpus Scriptorum Ecclesiasticorum Latinorum, 16. Wien: Tempsky.

[17] Souter, Alexander et al. [eds.]. 1968. Oxford Latin Dictionary. Vol. 1. Oxford: Clarendon Press.

[18] Vallozza, Maddalena. 1986. "Rilievi di tecnica compositiva nei centoni tramandati con la Medea dal codice Salmasiano." In Studi in onore di Adelmo Barigazzi. Vol. 1. Roma: Edizioni dell'Ateneo, 335–341.

[19] Winkler, John J. 1991. "The Constraints of Eros." In Faraone, Christopher A. – Obbink, Dirk [eds.]. Magika Hiera: Ancient Greek Magic and Religion. New York: Oxford University Press, 214–243.

[20] Wissova, Georg – Kroll, Wilhelm [eds.]. 1935. Paulys Real-Encyclopädie der classischen Altertumswissenschaft. Vol. 16. Stuttgart: Metzler.