Pilníkářská rukodělná produkce a její závěrečná fáze v obci Křižánky na česko-moravském pomezí

Title: Pilníkářská rukodělná produkce a její závěrečná fáze v obci Křižánky na česko-moravském pomezí
Variant title:
  • File-cutting handicrafts and their final phase in the village of Křižánky, Czech-Moravian border
  • Das Handwerk der Feilenhauerei und ihre Schlussphase in der Gemeinde Křižánky an der böhmisch-mährischen Grenze
Source document: Michalička, Václav. Moravskoslezská škola doktorských studií. Seminář 2. Měřínský, Zdeněk (Editor); Klápště, Jan (Editor). 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2011, pp. 84-92
Extent
84-92
Type
Article
Language
Czech
Summary language
Rights access
open access
License: Not specified license
Description
Pilníkářství je méně známé odvětví kovářského řemesla. Specifičnost a náročnost jednotlivých technologických úkonů postupně vedla k vyprofilování samostatného pilníkářského oboru, který se do českých zemí dostal až v polovině 16. století. Díky některým specifickým podmínkám byl umožněn vznik svébytných oblastí se silnou koncentrací pilníkářské produkce. Pilníkářství specifickým způsobem ovlivnilo ve své době život celé dnešní obce Křižánky, kde zajistilo možnost výdělku široké sociální vrstvě a působilo jako významný ekonomický a společenský činitel. V obci Křižánky v důsledku prosperity rukodělné pilníkářské výroby zůstala zachována podstatná část archaických technologií odkazujících hluboko do minulosti výroby pilníků. Ačkoliv došlo k některým inovacím, charakter původní rukodělné výroby zde přetrval až do poloviny 20. století.
File-cutting is one of the lesser-known branches of metal-working. The specific and demanding nature of individual tasks and their applied technology led to the establishment of file-cutting as an independent discipline, entering the Czech lands in the mid-16th century. Specific conditions facilitated the development of autonomous areas with a strong concentration of filecutting industry; for example, it went on to shape life even in today's village of Křižánky, where it provided a living for a broad social stratum and maintained a major economic and social function. The prosperity deriving from file-cutting has helped to preserve a substantial part of the archaic technology of the discipline in Křižánky, going back to historical times. Although the branch had seen some innovations, the character of the original handicraft production was preserved in the village until the mid-20th century.
References
[1] SOA Zámrsk, fond: Velkostatek Rychmburk.

[2] SOkA Chrudim, fond: Cech zámečníků, nožířů a pilníkářů JAF/416.

[3] SOkA Chrudim, fond: Společenstvo obuvníků, klempířů, provazníků, pilníkářů a puškařů ve Skutči.

[4] SOkA Chrudim, fond: Společenstvo stavebních živností Hlinsko JAF/222.

[5] SOkA Chrudim, fond: Odborné společenstvo zámečníků a příbuzných živností Chrudim JAF/368.

[6] SOkA Chrudim, fond: Okresní úřad Chrudim JAF/337.

[7] SOkA Žďár nad Sázavou, fond: Společný cech Svratka č. 96.

[8] SOkA Žďár nad Sázavou, fond: Živnostenské společenstvo Svratka č. 332.

[9] SOkA Žďár nad Sázavou, fond: Živnostenská společenstva okresu Nové Město na Moravě.

[10] SOkA Žďár nad Sázavou, fond: Okresní úřad Nové Město na Moravě JAF/41 č. 24.

[11] Kronika města Svratky (uloženo MÚ Svratka).

[12] Pamětní kniha obce Moravských Křižánek (uloženo OÚ Křižánky).

[13] Vzpomínky Františka Kaštánka, rukopis (uloženo v Horáckém muzeu, Nové Město na Moravě).

[14] Paměti Josefa Preislera pilníkáře v Moravských Křižánkách, rukopis (uloženo v Souboru lidových staveb Vysočina, Hlinsko).

[15] Sborník osnov pro individuální a skupinové školení ručního pilníkáře, pilníkárna Havlíčkův Brod n. p. Havlíčkův Brod 1954 (soukromé vlastnictví J. Teplého, Nové Město na Moravě).

[16] Podrobný rozvrh učiva, ze specielní technologie pilníkářského oboru II. ročníku na školní rok 1951/52, Havlíčkův Brod (soukromé vlastnictví J. Teplého, Nové Město na Moravě).

[17] Teorie výroby pilníků a rašplí, učební materiály pro školní rok 1951/52, rukopis ( soukromé vlastnictví J. Teplého, Nové Město na Moravě).

[18] TEREZIÁNSKÝ KATASTR ČESKÝ 1964: Tereziánský katastr český, Svazek 1 (Chalupa, A. et al., edd.). Praha.

[19] TEREZIÁNSKÝ KATASTR ČESKÝ 1966: Tereziánský katastr český, Svazek 2 (Chalupa, A. et al., edd.). Praha.

[20] TEREZIÁNSKÝ KATASTR MORAVSKÝ 1962: Tereziánský katastr moravský (Radimský, J. –Trantírek, M., edd.). Praha.

[21] KAROLINSKÝ KATASTR SLEZSKÝ 1973: Karolinský katastr slezský (Brzobohatý, J. – Drkal, S., edd.). Praha.

[22] ADÁMEK, K. V., 1897: Sborník okresu Hlineckého. Praha.

[23] BÁLEK, V., 1982: Hlinecko a Svratecko. In: Chrudimsko. Naše Vysočina, 3–33. Chrudim.

[24] BARTOŠ, J. – SCHULZ, J. – TRAPL, M., 2000: Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848–1960. Olomouc.

[25] DUDEK, F., 1989: Vztahy mezi průmyslem a zemědělstvím v českých zemích v 19. století, Hospodářské dějiny 16, 9–35.

[26] HLUBUČEK, K., 1953: Poslední pilníkáři a pilaři v Trhových Svinech. Praha.

[27] HOCH, A. A., 1947: Slovníček dějin techniky a vynálezů. Praha.

[28] HOSÁK, L., 1938: Historický místopis země Moravskoslezské I. Praha.

[29] CHYTIL, A., 1924: Chytilův adresář Hl. města Prahy. Praha.

[30] JANÁČEK, J., 1963: Přehled vývoje řemeslné výroby v českých zemích za feudalismu. Praha.

[31] KALAS, V., 1989: Lidová řemesla na Horácku. Žďár nad Sázavou.

[32] KALIŠ, B., 1965: Stručná historie minulosti a současnosti válcoven plechu. In: 700 let Frýdku-Místku. Frýdek-Místek.

[33] KOUTSKÝ, O., 1904: Domácký průmysl ve východních Čechách. Pardubice.

[34] KREPS, M., 1968: Soupis železných hutí na Moravě a ve Slezsku v období feudalismu. Praha.

[35] KREPS, M., 1970: Železářství na Žďársku. Brno.

[36] KULÍŠEK, M., 1981: Řemeslo pilníkářské, Malovaný kraj 17, č. 5, 7.

[37] MARTÍNEK, Z., 1995: Řemeslná výroba a trh v českých městech v polovině 18. století, Hospodářské dějiny 21, 117–142.

[38] MARTÍNEK, Z., 2000: Etnografický atlas Čech, Moravy a Slezska III. Řemeslná, domácká a manufakturní výroba a obchod v Čechách v letech 1752–1756. Praha.

[39] MAUR, E., 1994: Myšlenkový svět české vesnice na prahu modernizace, Historický obzor 5, 209–211.

[40] NOVÝ, L., 1974: Dějiny techniky v Československu. Praha.

[41] PECELT, A., 1958: Mizející řemesla. Praha.

[42] PLEINER, R., 1962: Staré evropské kovářství. Praha.

[43] SCHEUFLER, V., 1980: České řemeslo v období národního obrození (1760–1860), Umění a řemesla č. 1, 10–12.

[44] SCHEUFLER, V., 1990: Cechy a společenstva, Umění a řemesla č. 3, 61–63.

[45] SCHEUFLER, V., 1979: Domácká výroba. Umění a řemesla č. 1, 63–65.

[46] SOMMER, J. G., 1833–1849: Das Königreich Böhmen I. – XVI. Prag.

[47] ŠTĚPÁN, L. – VAŘEKA, J., 1991: Klíč od domova. Lidové stavby východních Čech. Praha.

[48] ŠTĚPÁN, L., 1987: Chalupy, zemědělské a technické stavby lidu na Chrudimsku. Pardubice.

[49] TEPLÝ, J., 1996: Pilníky a rašple – pilníkářské řemeslo na Vysočině, Novoměstsko č. 9, 4.

[50] TEPLÝ, J., 1955: Výroba pilníků, Hutník č. 1, 14–16.

[51] WINTER, Z., 1909: Řemeslnictvo a živnosti XVI. věku v Čechách (1526–1620). Praha.

[52] WOLNY, G., 1836: Die Markgrafschaft Mähren, II. Band – Brünner Kreis, I., Brünn.

[53] ŽÁČEK, R., 1974: Příspěvek k historii frýdecké pilníkárny, Těšínsko 17, č. 4, 8–9.

[54] Narátoři:

[55] Jaroslav Nedělka (narozen 1920), vyučený pilníkář, Křižánky

[56] Jaroslav Preisler (narozen 1933), vyučený pilníkář, Křižánky

[57] Jaromír Otava (narozen 1931), syn pilníkáře, Skuteč

[58] Ladislav Otava (narozen 1934), vyučený pilníkář, Křižánky

[59] Drahomír Smejkal ( narozen 1956), ruční pilníkář, Jihlava, Hruškové Dvory

[60] Vlasta Stružková, dcera pilníkáře, Hlinsko

[61] Antonín Teplý (narozen 1932), vyučený pilníkář, Svratka

[62] Jaroslav Teplý (narozen 1923), vyučený pilníkář, Nové Město na Moravě

[63] Jan Vítek (narozen 1936), syn pilníkáře, Křížánky

[64] Josef Vítek (narozen 1925), vyučený pilníkář, Křižánky