Meče 11.–13. století z území Moravy

Title: Meče 11.–13. století z území Moravy
Variant title:
  • Swords from the 11th–13th centuries on Moravian territory
  • Schwerter aus dem 11.–13. Jahrhundert in Mähren
Source document: Archaeologia historica. 2013, vol. 38, iss. 1, pp. 219-270
Extent
219-270
  • ISSN
    0231-5823 (print)
    2336-4386 (online)
Type: Article
Language
Summary language
License: Not specified license
 

Notice: These citations are automatically created and might not follow citation rules properly.

Abstract(s)
V předkládané studii jsou předběžně zhodnoceny prozatím podchycené meče z průběhu 11.–13. století, jež byly nalezeny na území Moravy. Je zde kladen především důraz na klasifikaci jednotlivých exemplářů a jejich srovnání s doposud publikovanými exempláři z prostoru celé Evropy, na jejichž základě jsou jednotlivé studované zbraně datovány. U vybraných mečů byla tato klasifikace doplněna také o metalografickou analýzu, která nám podává odpověď na konstrukční řešení jejich čepelí, což nám opět umožňuje činit určitá srovnání. Prozatím bylo z území Moravy podchyceno celkem 11 kusů mečů či jejich částí, které lze datovat do vytčeného časového úseku. Jsou mezi nimi zastoupeny i raritní a zcela unikátní exempláře, které umožňují rozšíření stávajících typologických systémů. Také prostorové rozmístění těchto nálezů nám ledacos vypovídá. Většina dosud získaných zbraní byla totiž nalezena v blízkosti tehdejších mocenských center či u těch nejvýznamnějších komunikačních tras, a lze je tudíž, byť stále pouze hypoteticky, spojovat s výzbrojí svrchních pater středověké společnosti.
This study presents a preliminary assessment of swords from the 11th–13th centuries unearthed on Moravian territory. Emphasis is placed on the classification of the specimens and their comparison with finds from Europe published so far, on the basis of which the individual items are dated. With selected swords, this classification has been supplemented with metallographic analysis elucidating the construction of their blades, which enables further comparisons. The total of 11 swords and their parts from the mentioned period have been uncovered in Moravia. They include some rare and unique examples expanding the current typological systems. Further clues can be derived from the spatial distribution of the finds. The majority of the weapons have been found in the vicinity of the period centres of power and by major communications, and can be thus, though hypothetically, identified as the weaponry of the highest strata of the medieval society.
Note
Článek vznikl za podpory Grantové agentury ČR (projekt č. P 405/12/2289 "Meče středověké Evropy jako technologický, archeologický a kulturněhistorický pramen".
Der vorliegende Beitrag wurde von der Förderagentur der Tschechischen Republik Projekt Nr. P 405/12/2289 "Die Schwerter des mittelalterlichen Europas als technologische, archäologische und kulturhistorische Quelle" gefördert.
References
[1] KOSMOVA KRONIKA: Kosmova Kronika česká (Hrdina, K., ed.). Praha 1950.

[2] KP I: Libri citationum et sententiarum seu Knihy půhonné a nálezové I (Brandl, V., ed.). Brunæ 1872.

[3] KP IV: Libri citationum et sententiarum seu Knihy půhonné a nálezové IV (Brandl, V., ed.). Brunæ 1881.

[4] KP VII: Libri citationum et sententiarum VII (Bretholz, B., ed.). Brunae 1911.

[5] ALEKSIĆ, M., 2006: Swords with Pommels of Type N, SLArch LIV, 363–388.

[6] ALEKSIĆ, M., 2007: Mediaeval Swords from Southeastern Europe. Material from 12th to 15th Century. Belgrade.

[7] ARBMAN, H., 1937: Schweden und das Karolingische Reich. Studien zu den Handelsverbindungen des 9. Jahrhunderts. Stockholm.

[8] ARMI, 1979: Armi dal Bacchiglione. Arte militare, eserciti e guerra al tempo della Lega di Cambrai (Lenci, A., ed.). Padoue.

[9] AVENA, A., 1921: La Salma e la Tomba di Cangrande I della Scala. Dante – Verona.

[10] BAAROVÁ, Z.–FRAIT, R.–SOVKOVÁ, V.–ŠLANCAROVÁ, V., 2006: Obrazový katalog vybraných exponátů. In: Sága moravských Přemyslovců. Život na Moravě od XI. do počátku XIV. století. Sborník a katalog výstavy pořádané Vlastivědným muzeem v Olomouci a Muzeem města Brna k 700. výročí tragické smrti Václava III., posledního českého krále z dynastie Přemyslovců (Cejnková, D.–Sofková, X., edd.), 199–250. Olomouc – Brno.

[11] BAUMANN, W., 2010: Historische Waffen und Rüstungen. Sammlung Hermann Baumann. Katalog zur Waffensammlung der Stiftung Baumann in den Räumen des Reichsstadtmuseums in Rothenburg o.d.Tauber. Rothenburg o.d.T.

[12] BAYERN-UNGARN, 2001: Bayern-Ungarn Tausend Jahre (Jahn, W.–Lankes, CH.–Petz, W.–Brockhoff, E., edd.). Augsburg.

[13] BEHNE, A., 1940: In Stein und Erz. Meisterwerke deutscher Plastik von Theoderich bis Maximilian. Berlin.

[14] BERANOVÁ, M.–KUBAČÁK, A., 2010: Dějiny zemědělství v Čechách a na Moravě. Praha.

[15] BLAIR, C., 1952: Medieval Swords and Spurs Preserved in Toledo Cathedral, Journal of the Arms and Armour Society III, 41–52.

[16] BLAIR, C., 1962: European and american arms c. 1100–1850. London.

[17] BOCCIA, L. G., 1975: Il Museo Stibbert a Firenze. Volume terzo: ľ armeria europea. Firenze.

[18] BOCCIA, L. G. – COELHO, E. T., 1975: Armi bianche Italiane. Milano.

[19] BOISSONNAS, J., 1914: Alte Waffen aus der Schweiz. Sammlung Charles Boissonnas. Genf.

[20] BROŃ, 1978: Broń średniowieczna z ziem polskich. Katalog (Nadolski, A., ed.). Łódź.

[21] CAPWEL, T., 2007: The Real Fighting Stuff. Arms and Armour at Glasgow Museums. Glasgow.

[22] COMISSO, M., 2005: Stredoveké meče na Slovensku v 9.–15. storočí, nepubl. diplomová práce na FF UK v Bratislavě. Bratislava.

[23] DEGUARA, L., 2008: Jacques le Conquérant. Roi ďAragon et Montpellier sa ville natale. La vie quotidienne aux XIIIe et XIVe siècles. Montpellier.

[24] DEMO, Ž., 1984: Srednjovjekovni mačevi u Muzeju grada Koprivnice, Vjesnik Arheološkog muzeja u Zagrebu XVI–XVII, 211–240.

[25] DES BURGUNDES 1981: Des burgondes à bayard. Mille ans de moyen âge. Recherches archéologiques et historiques (Colardelle, M.–Reynaud, J.-F., edd.). Grenoble – Lyon – Genève – Valence – Paris – Chambéry – Annecy – Bourg-en-Bresse.

[26] DOLÍNEK, V.–DURDÍK, J., 1995: Historische Waffen. Hanau.

[27] DVOŘÁK, M., 1924: Kunstbetrachtung. Vortrag, gehalten am Denkmalpflegetag. Bregenz 1920, Belvedere V, 85–91. Wien.

[28] DZIEWANOWSKI, W., 1936: Średniowieczne miecze europejskie, Broń i barwa III, 148–161.

[29] EBERLE, M., 1914: Ein Schwert mit Transchierte Klinge von Lummada auf Osel. Riga.

[30] EDGE, D.–WILLIAMS, A., 2003: Some Early Medieval Swords in The Wallace Collection and Elsewhere, Gladius XXIII, 191–210.

[31] FINER, P., 2001: Peter Finer Catallogues. London.

[32] FINGERNAGEL, A.–GASTGEBER, Ch., (edd.) 2009: Nejkrásnější bible středověku. Praha.

[33] GEIBIG, A., 1991: Beiträge zur morphologischen Entwicklung des Schwertes im Mittelalter. Eine Analyse des Fundmaterials vom ausgehenden 8. bis zum 12. Jahrhundert aus Sammlungen der Bundesrepublik Deutschland. Neumünster.

[34] GESSLER, E. A.–MEYER SCHNYDER, J., 1912: Katalog der historischen Sammlungen im Rathause in Luzern. Luzern.

[35] GŁOSEK, M., 1973: Znaki i napisy na mieczach średniowiecznych w Polsce. Wrocław – Warszawa – Kraków – Gdańsk.

[36] GŁOSEK, M., 1973a: Próba analizy znaków na mieczach średniowiecznych ze zbiorów polskich pod kątem ich rodzimego pochodzenia, Kwartalnik Historii Kultury Materialnej XXI, 325–334.

[37] GŁOSEK, M., 1984: Miecze środkowoeuropejskie z X–XV w. Warszawa.

[38] GŁOSEK, M., 1985: Militaria z grodziska w Plemiętach. Broń sieczna, drzewcowa i obuchowa. In: Plemięta. Średniowieczny gródek w ziemi Chełmińskiej (Nadolski, A., ed.), 99–106. Warzawa – Poznań – Toruń.

[39] GŁOSEK, M.–KAJZER, L., 1975: Zdobiony miecz średniowieczny znaleziony w Osiecznej pow. Leszno, Kwartalnik Historii Kultury Materialnej XXIII, 279–288.

[40] GŁOSEK, M.–KAJZER, L., 1976: Miecze z napisami grupy DIC w Europie Środkowej, Kwartalnik Historii Kultury Materialnej XXIV, 217–248.

[41] GŁOSEK, M.–NADOLSKI, A., 1970: Miecze średniowieczne z ziem polskich. Łódź.

[42] HAEDEKE, H.-U., 1982: Blankwaffen. Führer durch die Ausstellung. Deutsches Klingenmuseum Solingen. Köln – Bonn.

[43] HIMMELOVÁ, Z.–PTÁČKOVÁ, M.–USTOHAL, V., 1993: Meč z doby Elišky Rejčky – A Sword from the Time of Eliška Rejčka, Forum Brunense 1993, 216–222.

[44] HOFFMEYER, A. B., 1954: Middelalderens tveæggede sværd I–II. København.

[45] HOFFMEYER, A. B., 1982: Arms and Armour in Spain II. A Short Survey. Madrid.

[46] HOLUB, P.–KOLAŘÍK, V.–MERTA, D.–PEŠKA, M.–SEDLÁČKOVÁ, L.–ZAPLETALOVÁ, D.–ZŮBEK, A., 2010: Brno (okr. Brno-město), PV 51, 395–427. Brno.

[47] HOSÁK, L., 1938: Historický místopis země Moravskoslezské. Praha.

[48] HOSÁK, L.–ŠRÁMEK, R., 1970: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I. A–L. Praha.

[49] HOSÁK, L.–ŠRÁMEK, R., 1980: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II. M–Ž. Dodatky, doplňky, přehledy. Praha.

[50] HOŠEK, J.–KOŠTA, J.–BÁRTA, P., 2012: The metallographic examination of sword no. 438 as part of a systematic survey of swords from the early medieval stronghold of Mikulčice, Czech Republic, Gladius XXXII, 87–102.

[51] HUYNH, M., ed., 2011: Ľépée. Usages, mythes et symboles. Paris.

[52] JANOWSKI, A., 2006: Brązowe i srebrne trzewiki pochew mieczy z X–XIII w. z terenu Polski. Uwagi o proweniencji i datowaniu, Acta Militaria Mediaevalia II, 23–50.

[53] JANOWSKI, A.–KURASIŃSKI, T., 2009: Miecz i pochwa – razem i osobno. Wstęp do problematyki. In: Arma et Medium Aevum. Studia nad uzbrojeniem średniowiecznym (Kucypera, P.–Pudło, P.–Żabiński, G., edd.), 74–115. Toruń.

[54] KARLINGER, H., 1926: Die Kunst der Gotik. Berlin.

[55] KAZAKEVIČIUS, V., 1996: IX–XIII a. Baltų kalavijai. Vilnius.

[56] KIRPIČNIKOV, A. N., 1986: Russische Waffen des 9.–15. Jahrhunderts, Waffen- und Kostümkunde 28. Band 1–22. München – Berlin.

[57] KLANICA, Z., 1985: Náboženství a kult, jejich odraz v archeologických pramenech. In: Velká Morava a počátky československé státnosti (Poulík, J.–Chropovský, B., edd.), 107–140. Praha – Bratislava.

[58] KOCH, R., 1986: Ein durchbrochenes Schwertortband vom Schwanberg bei Rödelsee, Mainfränkische Studien. Band 37, 193–206. Würzburg.

[59] KOŠTA, J., 2005: Kollektion frühmittelalterlicher Schwerter aus dem großmährischen Zentrum in Mikulčice. In: Die frühmittelalterliche Elite bei den Völkern des östlichen Mitteleuropas (Kouřil, P., ed.), 157–191. Brno.

[60] KOŠTA, J.–HOŠEK, J., 2008: Zbraně z knížecího hrobu z 9. století v Kolíně z pohledu archeologie a metalografie – Weapons from the 9th–century princely grave in Kolín from the point of view of archaeology and metallography, Acta Militaria Mediaevalia IV, 7–37.

[61] KOŠTA, J.–HOŠEK, J., 2009: Raně středověké meče s jednodílnou polokruhovitou hlavicí (typ Petersen X / Geibig 12, var. I.). Pohled archeologie a metalografie – Frühmittelalterliche Schwerter mit einteiligem, pilzförmig Knauf (Typ Petersen X / Geibig 12, Var. I.) aus Sicht der Archäologie und Metallographie. In: Archeologie doby hradištní v České a Slovenské republice. Sborník příspěvků přednesených na pracovním setkání Archeologie doby hradištní ve dnech 24.–26. 4. 2006 (Dresler, P.–Měřínský, Z., edd.), 109–126. Brno.

[62] KOTOWICZ, P. N., 2004: Wojowie i rycerze. Uzbrojenie średniowieczne na pograniczu Polsko–Rusko–Słowackim. Sanok.

[63] KOVÁCS, L., 1995: A kárpát-medence kétélü kardjai a 10. század 2. feléböl (Adattár), Communicationes Archæologicæ Hungariæ 1994–1995, 153–189.

[64] KOVAČ, M., 2003: Ubojite Oštrice. Hladno oružje na području Hrvatske od IX. do kraja XVIII. stoljeća. Gornja Stubica.

[65] KOVÁČOVÁ, S., 2006: Hmotná kultura brněnského měšťana v lucemburském období (Na základě výzkumu jímek z Mečové 2), nepubl. magisterská oborová práce na ÚAM FF MU v Brně. Brno.

[66] KUCYPERA, P.–KURASIŃSKI, T.–PUDŁO, P., 2011: Problem rozwoju jednolitych głowic mieczowych między połową IX a połową XIII w. In: Cum Arma per Aeva. Uzbrojenie indywidualne na przestrzeni dziejów (Kucypera, P.–Pudło, P., edd.), 74–90. Toruń.

[67] KUKLA, Z.–MĚCHUROVÁ, Z., 2000: Mladohradištní meč z Blížkovic u Moravských Budějovic – Jungburgwallzeitliches Schwert aus Blížkovice bei Moravské Budějovice, ČMMZ LXXXV, 121–130.

[68] LIČMAN, A., 1921: Vlastivěda moravská. Slavkovský okres. Brno.

[69] LISCH, G. C. F., 1868: Schwert von Friedrichsdorf, Jahrbücher des Vereins für mecklenburgische Geschichte und Altertumskunde XXXIII, 147–148.

[70] LIWOCH, R., 2008: Zachodnioukraińskie miecze i trzewiki pochew mieczowych od X do połowy XIII w., Acta Militaria Mediaevalia IV, 39–59.

[71] MAPELLI, C.–NICODEMI, W.–RIVA, R. F., 2007: Microstructural Investigation on a Medieval Sword Produced in 12th Century A.D., ISIJ International 47(7), 1050–1057.

[72] MAREK, L., 2005: Early Medieval Swords from Central and Eastern Europe. Dilemmas of an Archeologist and a Student of Arms. Wrocław.

[73] MAREK, L., 2008: Broń biała na Śląsku. XIV–XVI wiek. Wrocław.

[74] MĚCHUROVÁ, Z., 2012: Románské meče z Blížkovic a Vrchoslavic. In: Cesta ke Zlaté bule sicilské 1. Usilování o královskou korunu (Barcuchová, K.–Moravec, Z., edd.), 52. Ostrava.

[75] MÜLLER, H.–KÖLLING, H., 1984: Europäische Hieb- und Stichwaffen aus der Sammlung des Museums für Deutsche Geschichte. Berlin.

[76] NADOLSKI, A., 1954: Studia nad uzbrojeniem polskim w X, XI i XII wieku. Łódź.

[77] NADOLSKI, A., 1984: Polska broń. Broń biała. Wrocław – Warszawa – Kraków – Gdańsk – Łódź.

[78] NAGY, G., 1896: Hadtörténelmi emlékek az ezredéves kiállitáson, Archæologiai értesitö XVI, 344–365.

[79] NEKUDA, V., 1961: Zaniklé osady na Moravě v období feudalismu. Brno.

[80] NEKUDA, V.–UNGER, J., 1981: Hrádky a tvrze na Moravě. Brno.

[81] NORMAN, A. V. B., 1980: The Rapier and Small-Sword, 1460–1820. London – Melbourne.

[82] NOWAKOWSKI, P. A., 1998: Analiza archeologiczna militariów z Radymna woj. przemyskie, Przemyskie Zapiski Historiczne XI, 7–59.

[83] OAKESHOTT, E., 1960: The Archaeology of Weapons. Arms and Armour from Prehistory to the Age of Chivalry. London.

[84] OAKESHOTT, E., 1964: The Sword in the Age of Chivalry. New York – Washington.

[85] OAKESHOTT, E., 1991: Records of the Medieval Sword. Woodbridge.

[86] PERTL, M., Archeologické památky ze zbrojnic českých památkových objektů – Archäologische Denkmäler in den Zeughäusern der böhmischen Baudenkmäler, AH 17, 403–410.

[87] PEŘINKA, F. V., 1903: Některé zaniklé osady na Znojemsku, ČMM XXVII, 145–157.

[88] PEŘINKA, F. V., 1905: Vlastivěda moravská. Jaroslavský okres. Brno.

[89] PEŘINKA, F. V., 1930: Vlastivěda moravská. Kojetský okres. Brno.

[90] PETERSEN, J., 1919: De norske vikingesverd. En typologisk–kronologisk studie over vikingetidens vaaben. Kristiania.

[91] PINTER, Z.-K., 1989: O spadă medievală de la Jupa (jud. Caraş–Severin), Studii şi Cercetări de Istorie Veche şi Archeologie XL, 358–388.

[92] PINTER, Z.-K., 1999: Spada şi sabia medievală în Transilvania şi Banat (secolele IX–XIV). Reşiţa.

[93] PLAČEK, M., 1991: Povrchový průzkum fortifikací v Kobeřicích (okr. Vyškov) – Oberflächenuntersuchung von Fortifikationen in Kobeřice (Bez. Vyškov), PV 1988, 62–63.

[94] PLAVINSKI, M., 2007: The Main Tendencies in the Development of Tenth to 13th Century Blade Weapons in Belarus. In: Weapons, Weaponry and Man, Archaeologia Baltica 8 (Bliujienė, A., ed.), 334–346. Klaipėda.

[95] POST, P., 1922: Auffindung der Gewänder des Scaliers Cangrande I. in Verona, Zeitschrift für historische Waffen- und Kostümkunde IX, 221–222. Dresden.

[96] POST, P., 1928: Ein Inschriftenschwert des 13. Jahrhunderts aus den Stedinger Kämpfen, Zeitschrift für historische Waffen- und Kostümkunde XI, Neue Folge 2, 220–221. Berlin.

[97] POST, P., 1929: Das Zeughaus. Die Waffensammlung. Erster Teil. Kriegs-, Turnier- und Jagdwaffen vom frühen Mittelalter bis zum Dreißigjährigen Krieg. Berlin.

[98] PROCHÁZKA, R.–WIHODA, M.–ZAPLETALOVÁ, D., 2011: V raném středověku. In: Dějiny Brna 1. Od pravěku k ranému středověku (Procházka, R., ed.), 447–560. Brno.

[99] PTÁČKOVÁ, M.–HIMMELOVÁ, Z.–USTOHAL, V., 1994: Meč z brněnského Špalíčku intarzovaný cínem, Archaeologia technica IX, 26–29.

[100] PURICELLI–GUERRA, A., 1966: Armi in Occidente. Milano.

[101] RILL, M., 1983: Mittelalterlische Schwerter im Brukenthalmuseum, Forschungen zur Volks und Landeskunde 26, 80–84.

[102] RUTTKAY, A., 1975: Waffen und Reiterausrüstung des 9. bis zur ersten Hälfte des 14. Jahrhunderts in der Slowakei I, SlArch XXIII, 119–216.

[103] RUTTKAY, A., 1976: Waffen und Reiterausrüstung des 9. bis zur ersten Hälfte des 14. Jahrhunderts in der Slowakei II, SlArch XXIV, 245–395.

[104] RUTTKAY, A., 1978: Umenie kované v zbraniach. Bratislava.

[105] SAMEK, B., 1994: Umělecké památky Moravy s Slezska 1. A–I. Praha.

[106] SAMEK, B., 1999: Umělecké památky Moravy a Slezska 2. J–N. Praha.

[107] SCALINI, M., ed., 2007: A bon droyt. Spade di uomini liberi, cavalieri e santi. Milano.

[108] SEDLÁČKOVÁ, L.–ŽÁKOVSKÝ, P., 2007: Mackovice (okr. Třebíč), PV 48, 481.

[109] SEITZ, H., 1965: Blankwaffen I. Geschichte und Typenentwicklung im europäischen Kulturbereich. Von der prähistorischen Zeit bis zum Ende des 16. Jahrhunderts. Braunschweig.

[110] SCHNEIDER, H., 1980: Waffen im Schweizerischen Landesmuseum. Griffwaffen I. Zürich.

[111] SCHOKNECHT, U., 1966: Bemerkenswerte slawische Gräber aus dem Bezirk Neubrandenburg, Jahrbuch für Bodendenkmalpflege in Mecklenburg 1965, 195–206.

[112] SCHOKNECHT, U., 1969: Ein Fund mittelalterlicher Waffen von Levetzow, Kreis Wismar, Jahrbuch für Bodendenkmalpflege in Mecklenburg 1967, 283–304.

[113] SCHOKNECHT, U., 1969a: Eiserne Schwerter mit Inschrift aus Mecklenburg, Ausgrabungen und Funde XIV, 212–217.

[114] SCHOKNECHT, U., 1975: Neue slawische Funde aus dem Bezirk Neubrandenburg, Jahrbuch für Bodendenkmalpflege in Mecklenburg 1974, 273–305.

[115] SCHOKNECHT, U., 1978: Kurze Fundberichte 1976, Bodendenkmalpflege in Mecklenburg 1977, 357–416.

[116] SCHWIETERING, J., 1920: Meistermarken auf Schwertern des 14. und 15. Jahrhunderts, Zeitschrift für historische Waffen- und Kostümkunde VIII, 250–255.

[117] SIJARIĆ, M., 2004: Mačevi 10.–15. stoljeća iz Bosne i Hercegovine. Sarajevo.

[118] SLAVÍK, F. A., 1895: Kdy byla Morava nejvíce zpustošena?, ČMM XIX, 146–155.

[119] SMÍŠEK, K., 2010: Numismatické určení mincí z předstihového záchranného archeologického výzkumu společnosti Archaia Brno, o. p. s., na lokalitě Brno, Vídeňská (A18/2009), nepubl. rkp. uložený v archivu Archaia Brno, o. p. s.

[120] ŚWIĄTKIEWICZ, P., 2010: Militaria ze średniowiecznego grodziska w Raciążu, Acta Militaria Mediaevalia VI, 7–92.

[121] SZENDREI, J., 1896: Ungarische kriegsgeschichtliche Denkmäler in der Millenniums-Landes-Ausstellung. Budapest.

[122] ŠACH, F., 1961: Rádlo a pluh na území Československa. Část I: Nejstarší orební nářadí, Vědecké práce Zemědělského muzea 1961, 23–155.

[123] ŠAUROVÁ, D., 1964: První výsledky z výzkumu středověkých zaniklých vesnic na Slavkovsku – Erste Grabungsergebnisse auf mittelalterlichen Ortswüstungen in der Umgebung von Slavkov. In: Sborník III. Karlu Tihelkovi k pětašedesátinám (Skutil, J., ed.), 219–222. Brno.

[124] ŠAUROVÁ, D., 1964a: První výsledky z výzkumu zaniklých středověkých vesnic na střední Moravě, VVM XVI, 97–105.

[125] ŠERCER, M., 1976: Mačevi, bodeži, noževi u Povijesnom muzeju Hrvatske. Katalog izložbi 14. Zagreb.

[126] ŠNAJDROVÁ, E., 1997: Meče a dýky, Antique V/10, 26–27.

[127] TAUSEND JAHRE, 1983: Tausend Jahre Oberösterreich. Das Werden eines Landes 1. Beitragsteil (Hofr, W.– Zauner, A., edd). Linz.

[128] VIGNATIOVÁ, J., 1993: Karolinské meče z Pohanska u Břeclavi – Karolingische Schwerter aus Pohansko bei Břeclav, SPFFBU E 38, 91–109.

[129] VLASTIVĚDA, 1997: Vlastivěda moravská. Moravskobudějovicko – Jemnicko (Nekuda, V., ed.). Brno.

[130] VOHRYZEK, S., 2007: Středověká keramika Brna (na příkladu objektů č. 1, 10, 15, 16 z Mečové ulice 2), nepubl. bakalářská diplomová práce na ÚAM FF MU v Brně. Brno.

[131] WÁGNER, E., 1993: Sečné a bodné zbraně. České Budějovice.

[132] WARD-PERKINS, J. B., 1954: London Museum Medieval Catalogue. London.

[133] WASSERMANN, K.–HEGE, F., 1952: Naumburg. Stadt und Dom. Dresden.

[134] WEGELI, R., 1929: Inventar der Waffensammlung des Bernischen Historischen Museums in Bern II. Schwerter und Dolche. Bern.

[135] WILLIAMS, A., 1977: Methods of Manufacture of Swords in Medieval Europe: Illustrated by the Metallography of Some Examples, Gladius XIII, 75–101.

[136] WILLIAMS, A., 2012: The Sword and the Crucible: A History of the Metallurgy of European Swords Up to the 16th Century. Leiden – Boston.

[137] WINTER, Z., 1892: Kulturní obraz českých měst. Díl II. Praha.

[138] ZAPLETALOVÁ, D., 2009: Starobrněnské pravobřeží Svratky v raném středověku – Das Altbrünner rechte Flußufer der Schwarzawa im frühen Mittelalter. In: Archeologie doby hradištní v České a Slovenské republice. Sborník příspěvků přednesených na pracovním setkání Archeologie doby hradištní ve dnech 24.–26. 4. 2006 (Dresler, P.–Měřínský, Z., edd.), 192–210. Brno.

[139] ZELLER, A. P., 1972: Waffen des Abendlandes. Stuttgart.

[140] ŽÁKOVSKÝ, P., 2008: Značené vrcholně a pozdně středověké dlouhé meče ze sbírek Městského muzea v Broumově – Gekennzeichnete Langschwerter des Hoch- und Spätmittelalter aus den Sammlungen des Städtischen Museums in Broumov, AH 33, 471–490.

[141] ŽÁKOVSKÝ, P., 2009: Dlouhé meče ze sbírek muzeí v Chocni a Vysokém Mýtě – Longswords from the collections of the museums in Choceň and Vysoké Mýto, AR LXI, 509–523.

[142] ŽÁKOVSKÝ, P., 2011: Katalog militarií. In: Král, který létal. Moravsko-slezské pomezí v kontextu středoevropského prostoru doby Jana Lucemburského (Majer, D., ed.), 847–879. Ostrava.

[143] ŽÁKOVSKÝ, P., 2011a: Středověké a raně novověké chladné zbraně ze sbírek Městského muzea v Moravském Krumlově – Mittelalterliche und frühneuzeitliche kalte Waffen aus den Sammlungen des Stadtmuseums Moravský Krumlov (Mährisch Kromau). In: Hrad jako technický problém. Technologie a formy výstavby středověkých opevněných sídel, Archaeologia mediaevalis Moravica et Silesiana II/2010 (Měřínský, Z., ed.), 127–188. Brno.

[144] ГОШЕК, И.–КОШТА, И.–ОТТЕНВЕЛЬТЕР, Э., (v tisku): Новые исследования мечей из Микульчиц, B: Древняя металлургия и металлообработка: археологические прототипы и реконструкция (Петраускас, A., ред.).

[145] КИРПИЧНИКОВ, А. Н., 1966: Древнерусское оружие I. Мечи и сабли IX–XIII вв. Москва – Ленинград.

[146] ПАРУШЕВ, В., 1999: Средновековие мечове от североизточна Българска, Военно–иcторически Сборник 2, 140–144. София.