Vápno, katedrála sv. Víta a pražští vápeníci v pozdním středověku : výpověď písemných pramenů

Title: Vápno, katedrála sv. Víta a pražští vápeníci v pozdním středověku : výpověď písemných pramenů
Variant title:
  • Lime, St. Vitus Cathedral and Prague lime burners in the late Middle Ages : testimony of written sources
  • Kalk, der Veitsdom und die Prager Kalkbrenner im Spätmittelalter : was die Quellen darüber aussagen
Author: Suchý, Marek
Source document: Archaeologia historica. 2014, vol. 39, iss. 1, pp. 349-363
Extent
349-363
  • ISSN
    0231-5823 (print)
    2336-4386 (online)
Type: Article
Language
Summary language
License: Not specified license
 

Notice: These citations are automatically created and might not follow citation rules properly.

Abstract(s)
Zděná architektura je neodmyslitelně spjata s vápennou maltou, resp. vápnem. I přes nejednotnou terminologii dochovaných písemných pramenů lze od 14. století (v různé míře) sledovat jeho produkci a spotřebu. V případě pražského souměstí je možné podat relativně plastický obraz nejen geneze vápenických center, ale i jejich interakci s největším tehdejším stavebním podnikem: svatovítskou katedrálou. V detailu lze popsat cestu vápenného kamene do pece a odtud dále na staveniště, přičemž aktéry jsou zde konkrétní osoby obchodníků s palivovým dřevem, vápeníků, povozníků, nádeníků i zedníků. V širším záběru je pak možno určit celkovou roční spotřebu vápna a jeho ekonomickou roli v rozpočtu svatovítské fabriky. V menší míře lze naznačit i socioekonomické postavení provozovatelů vápenic.
Masonry architecture is inseparable from lime mortar, or lime. Despite the ambiguous terminology of preserved written records, the production and consumption of lime can be traced (in varying degrees) from the 14th century onwards. As regards the Prague urban unit, research provides a relatively accurate picture of not only the origin of lime centres but also of their connection with St. Vitus Cathedral, then the most spectacular building project. The journey of limestone to kilns and further onto construction sites can be described in detail, including the names of firewood merchants, lime burners, carters, day labourers and masons. In a broader sense, it is also possible to trace back the annual consumption of lime and its economic role in the budget of St. Vitus Cathedral. The socioeconomic status of lime kiln owners can be outlined as well, albeit to a smaller extent.
Note
Výzkum je realizován v rámci projektu "Tradiční vápenné technologie a jejich využití v současnosti" (DF11P01OVV010), který je financován Ministerstvem kultury ČR v rámci programu NAKI, tematické priority 3.3 Materiály a technologie pro záchranu a zachování kulturního dědictví – zhodnocení tradičních materiálů a technologií pro znovu zavedení do praxe.
References
[1] AMP, SR: Archiv Hlavního města Prahy, fond Sbírka rukopisů, sign. 987.

[2] AMP, SRa: Archiv Hlavního města Prahy, fond Sbírka rukopisů, sign. 989.

[3] AMP, SRb: Archiv Hlavního města Prahy, fond Sbírka rukopisů, sign. 2072.

[4] AMP, SRc: Archiv Hlavního města Prahy, fond Sbírka rukopisů, sign. 2077.

[5] AMP, SRd: Archiv Hlavního města Prahy, fond Sbírka rukopisů, sign. 2095.

[6] AMP, SRe: Archiv Hlavního města Prahy, fond Sbírka rukopisů, sign. 2096.

[7] AMP, SRf: Archiv Hlavního města Prahy, fond Sbírka rukopisů, sign. 2100.

[8] AMP, SRg: Archiv Hlavního města Prahy, fond Sbírka rukopisů, sign. 2133.

[9] AMP, SRh: Archiv Hlavního města Prahy, fond Sbírka rukopisů, sign. 2153.

[10] AMP, SRi: Archiv Hlavního města Prahy, fond Sbírka rukopisů, sign. 2155.

[11] ANKER, P.–ANDERSSON, A., 1970: The Art of Scandinavia 1. London.

[12] APH, AMK: Archiv Pražského hradu, fond Archiv Metropolitní kapituly u sv. Víta, sign. 784–XXVII/16.

[13] BERNÍ KNIHY: Berní knihy Starého Města pražského 1427–1434 – Die Steuerbücher der Prager Altstadt 1427–1434 – Libri collectarum Antiquae Civitatis Pragensis 1427–1434 (Pátková, H., ed.). Praha 1996.

[14] BIRNBAUMOVÁ, A., 1929: Stavební účty zámku Troja u Prahy. Praha.

[15] BORKOVSKÝ, I., 1956: Výzkum v klášteře bl. Anežky v Praze I, AR 8, 194–204.

[16] CADMAN, G.–AUDOUY, M., 1990: Recent Excavations on Saxon and Medieval Quarries in Raunds, Northamptonshire. In: Stone. Quarrying and Building in England AD 43–1525, 187–206. Chichester.

[17] CDB V/2: Codex diplomaticus et epistolaris Regni Bohemiae. Tomi V, fasc. 2, Inde ab a. MCCLXVII ad a. MCCLXXVIII (Friedrich, G.–Šebánek, J.–Dušková, S., edd.). Praha 1981.

[18] CIM I: Codex iuris municipalis regni Bohemiae – Sbírka pramenů práva městského království Českého I (Čelakovský, J., ed.). Praha 1886.

[19] CIM II: Codex iuris municipalis regni Bohemiae – Sbírka pramenů práva městského království Českého II (Čelakovský, J., ed.). Praha 1895.

[20] CODEX: Beiträge zur Geschichte der hussitischen Bewegung I. Der Codex epistolaris des Erzbischofs von Prag Johann von Jenzenstein (Loserth, J., ed.). Wienn 1877.

[21] COMMENTARIUS: Commentarius brevis et iucundus itineris atque peregrinationis, pietatis et religionis causa susceptae ab Illustri et Magnifico Domino, Domino Leone, libero barone de Rosmital et Blatna (Hrdina, K., ed.). Praha 1951.

[22] ČELAKOVSKÝ, J., 1916: Klášter Sedlecký, jeho statky a práva v době před válkami husitskými. Praha.

[23] DOPISY: Druhý dodatek k dopisům rodu Rosenberského z let 1409–1528. In: Archiv český čili staré písemné památky české i moravské, sebrané z archivů domácích i cizích 21 (Gross, H.–Antl, T.–Kalousek, J., edd.), 275–484. Praha 1903.

[24] DRC: Decem registra censuum bohemica compilata aetate bellum husiticum praecedente – Deset urbářů českých z doby před válkami husitskými (Emler, J., ed.). Praha 1881.

[25] EBELOVÁ, I., 1997: Alchymie česká Bavora Rodovského z Hustiřan (Obsahově kodikologický rozbor rukopisu knihovny Národního muzea sg. I G 22) – Die tschechische Alchymie von Bavor Rodovský von Hustiřany (Inhaltsschriftliche Analyse der Handschrift der Bibliothek des Nationalmuseums Sg. I G 22), Acta Universitatis Carolinae – Philosophica et Historica 2. Z pomocných věd historických XII, 111–131.

[26] FIALOVÁ, E., 1986: Formulářová sbírka s písemnostmi pražských měst v třeboňském rukopise sign. C 5 (Příspěvek k diplomatice Nového Města pražského na počátku 15. století) – Die Formularensammlung mit Dokumenten der Prager Städte in der Handschrift von Třeboň Sign. C 5, Sborník archivních prací XXXVI, 475–545.

[27] GRAUS, F., 1949: Chudina městská v době předhusitské – Les "pauvres" des villes à l'époque préhussite. Praha.

[28] HLAVÁČEK, I., 2007: Disparata quisquilia ad posthumum honorem Rudolphi Telcl dedicata, Táborský archiv 13, 27–36.

[29] HLAVÁČEK, I., 2011: Wenzel IV., sein Hof und seine Königsherrschaft vornehmlich über Böhmen – Václav IV., jeho dvůr a kralování zejména v Českém království. In: Höfe – Residenzen – Itinerare (Holá, M.–Jeránková, M.–Woitschová, K., edd.), 57–84. Praha.

[30] HOFFMANN, F., 2004: Místopis města Jihlavy v první polovině 15. století – Topographie der Stadt Jihlava (Iglau) in der ersten Hälfte des 15. Jahrhunderts. Jihlava.

[31] HOLEC, F., 1971: Obchod s dřívím v Praze ve 14.–17. století – Der Holzhandel in Prag im 14.–17. Jahrhundert. In: Pražský sborník historický VI, 5–100. Praha.

[32] HOLINKA, R., 1933: Církevní politika arcibiskupa Jana z Jenštejna za pontifikátu Urbana VI. Bratislava.

[33] HOLUB, P., 2011: K výrobě a variabilitě stavební keramiky ve středověkém a novověkém Brně – Die Produktion und Variabilität der Baukeramik im mittelalterlichen und neuzeitlichen Brün. In: Forum urbes medii aevi VI – Surovinová základna a její využití ve středověkém městě, 98–121. Brno.

[34] ISIDOR: Isidor ze Sevilly, Etymologiae XIX–XX. – Etymologie XIX–XX (Adámková, I.–Vršecká, K.–Kocánová, B.–Florianová, H.–Souček, J., edd.). Praha 2009.

[35] JUŘINA, P.–ZAVŘEL, J., 2011: Vápenka před branou svatého Benedikta – A Lime Kiln Outside the St. Benedict Gate, Prague. In: Forum urbes medii aevi VI – Surovinová základna a její využití ve středověkém městě, 176–183. Brno.

[36] KADLEC, J., 2004: Klášter augustiniánských kanovníků v Třeboni – Geschichte des Stiftes der AugustinerChorherren zu Wittingau/Třeboň. Praha.

[37] KAREL IV. 2006: Karel IV. Císař z Boží milosti. Kultura a umění za vlády Lucemburků 1310–1437 (Fajt, J.–Boehm, B. D., edd.). Praha.

[38] KNIHA POČTŮ: Kniha počtů města Plzně 1524–1525 – Das Rechnungsbuch der Stadt Pilsen vom Jahre 1524–1525. Ein Beitrage zur Wirtschaft der bohmischen Städte (Bělohlávek, M., ed.). Plzeň 1957.

[39] KNIHA UMĚNÍ: Kniha dvacatera umění mistra Pavla Žídka. Část přírodovědná – The Book of Twenty Arts by Master Pavel Žídek (Paulerinus). The Section on Natural History (Hadravová, A., ed.). Praha 2008.

[40] KNM: Knihovna Národního muzea, sign. I G 22.

[41] KRAFL, P., 2006: Odpustkové listiny Zbyňka Zajíce z Házmburka pro Kladský klášter. Edice pramene – Ablassbriefe von Zbyněk Zajíc von Hasenburg für das Kloster Glatz. Edition der Quelle, Kladský sborník 7, 201–206.

[42] KRONIKA: Kronika Vavřince z Březové (Goll, J., ed.). In: Fontes rerum Bohemicarum – Prameny k dějinám českým V (Emler, J., ed.), 327–534. Praha 1893.

[43] LE II: Libri erectionum archidioecesis Pragensis saeculo XIV. et XV. II. (1375–1388) (Borový, C., ed.). Pragae 1878.

[44] LE III: Libri erectionum archidioecesis Pragensis saeculo XIV. et XV. III. (1385–1990) (Borový, C., ed.). Pragae 1879.

[45] LE VI: Libri erectionum archidioecesis Pragensis saeculo XIV. et XV. VI. (1397–1405) (Podlaha, A., ed.). Pragae 1927.

[46] LETOPISY: Letopisy pražské. In: Fontes rerum Bohemicarum – Prameny k dějinám českým V (Emler, J., ed.), 376–380. Praha 1874.

[47] LIBER RATIONUM: Liber rationum civitatis Lunae ad annos 1450–1472 et 1490–1491 pertinens – Kniha počtů královského města Loun z let 1450–1472 a 1490–1491 (Vaniš, J., ed.). Praha 1979.

[48] LÍBAL, D.–MUK, J., 1984: Středověké stavební konstrukce a technologie – Mittelalterliche Baukonstruktionen und Bautechnologie, AH 9, 239–246.

[49] LIBER VETUSTISSIMUS: Liber vetustissimus Antiquae Civitatis Pragensis 1310–1518 (Pátková, H.–Smolová, V.–Pořízka, A., edd.). Praha 2011.

[50] LISTÁŘ: Listář královského města Plzně a druhdy poddaných osad I. 1300–1450 (Strnad, J., ed.). Plzeň 1891.

[51] LISTÁŘ I: Listář a listinář Oldřicha z Rožmberka I. 1418–1437 (Rynešová, B., ed.). Praha 1929.

[52] LISTÁŘ II: Listář a listinář Oldřicha z Rožmberka II. 1438–1444 (Rynešová, B., ed.). Praha 1932.

[53] MACEK, J., 1952: Tábor v husitském revolučním hnutí II. Praha.

[54] MAŘÍKOVÁ-KUBKOVÁ, J., 2011: Nové směry ve výzkumu raně středověké architektury. In: Co můj kostel dnes má, nemůže kníže odníti. Věnováno Petru Sommerovi k životnímu jubileu (Doležalová, E.–Meduna, P., edd.), 85–97. Praha.

[55] MENDL, B., 1916: Hospodářské a sociální poměry v městech Pražských v letech 1378–1434, ČČH 22, 422–445.

[56] MEZNÍK, J., 1972: Pražská řemesla počátkem 15. století – Die Prager Handwerke am Anfang des 15. Jahrhunderts. In: Pražský sborník historický VII, 5–38. Praha.

[57] MEZNÍK, J., 1990: Praha před husitskou revolucí – Prag vor der Hussitenrevolution. Praha.

[58] MOORHOUSE, S., 1990: The Quarrying of Stone Roofing Slates and Rubble in West Yorkshire during the Midle Ages. In: Stone. Quarrying and Building in England AD 43–1525, 126–148. Chichester.

[59] MUSÍLEK, M., 2011: Pět tisíc hřiven Ebruše Poplinova. Příspěvek k finančnímu podnikání pražských a kutnohorských měšťanských elit ve 13. a 14. století na základě výpovědi písemných pramenů – Five thousand grivnas of Ebruš Poplinov. Contribution to the finantial enterprise of the town elites in Prague and Kuttenberg in the 13th and 14th century based on the written sources, Numismatický sborník 26, 117–135.

[60] NACHTMANNOVÁ, A., 1998: Stavební činnost v Rakovníku v letech 1515–1530 ve světle knihy počtů – Das Bild der Bautätigkeit in Rakovník in den Jahren 1515–1530 im rakonitzer Rechnungsbuch, PRP 5, č. 1, 84–103.

[61] NECHVÁTAL, B., 1966: Hospodářské postavení Loun v polovině l6. století – Die wirtschaftliche Lage der Stadt Louny (Laun) um die Mitte des 16. Jahrhunderts, Sborník archivních prací XVI, 420–497.

[62] NECHVÁTAL, B., 1999: Městská cihelna a vápenka v Lounech v 16. století. In: Sciencia nobilitat. Sborník prací k poctě prof. PhDr. Františka Kavky, DrSc. (Svatoš, M., ed.), 95–104. Praha.

[63] NEUWIRTH, J., 1893: Geschichte der Bildenden Kunst in Böhmen vom Tode Wenzels III. bis zu den Husitenkriegen I. Prag.

[64] NOVÝ, R., 1971: Hospodářský region Prahy na přelomu 14. a 15. století – Die Wirtschaftsregion Prags an der Wende des 14. und 15. Jahrhunderts, ČsČH XIX, 397–418.

[65] NOVÝ, R., 1975: Finanční písemnosti předhusitského velkostatku – Finanz-schriftgut der vorhussitischen Grossgrundherrschaft in Böhmen, Acta Universitatis Carolinae – Philosophica et Historica 1, 45–88.

[66] PÁTKOVÁ, H., 2008: Soukromí měšťanští písaři v Praze ve 14. století – Private bürgerliche Schreiber in Prag im 14. Jahrhundert. In: Město a intelektuálové od středověku do roku 1848. Documenta Pragensia XXVII (Fejtová, O.–Ledvinka, V.–Pešek, J., edd.), 63–67. Praha.

[67] PAULERINUS: Paulerinus [Žídek, Pavel], Liber viginti arcium (ff. 185ra–190rb) (Hadravová, A., ed.). Praha 1997.

[68] PEŘINOVÁ, H., 2003: Teuflové z Zeilperka. Příspěvek k poznání života horní vrstvy Starého Města pražského na přelomu 16. a 17. století – Familie Teufel von Zeilperk. Beitrag zur Erkenntnis des Lebens der oberen Schicht der Altstadt Prag an der Wende des 16. und 17. Jahrhunderts. In: Pražský sborník historický XXXII, 39–64. Praha.

[69] POŠVÁŘ, J., 1956: K dějinám městského stavebního práva v Čechách a na Moravě do počátku 19. století, PHS 2, 176–197.

[70] POUNDS, N. J. G., 1990: Buildings, Building Stones and Building Accounts in South-West England. In: Stone. Quarrying and Building in England AD 43–1525, 228–237. Chichester.

[71] PROFOUS, A., 1947: Místní jména v Čechách, jejich vznik, původní význam a změny I. Praha.

[72] RBM II: Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae II, 1253–1310 (Emler, J., ed.). Pragae 1882.

[73] RBM III: Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae III, 1311–1333 (Emler, J., ed.). Pragae 1890.

[74] RBM VI: Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae VI, 1355–1358 (Mendl, B.–Linhartová, M., edd.). Pragae 1928–1979.

[75] RBM VII: Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae VII, 1358–1363, (Mendl, B.–Linhartová, M., edd.). Pragae 1954–1963.

[76] REGISTRUM: Die Urkunden des königlichen Stiftes Emaus in Prag I. Das vollständige Registrum Slavorum (Helmling, L.–Horcicka, A., edd.). Prag 1904.

[77] REJSTŘÍKY: Rejstříky městské sbírky jihlavské z let 1425–1442 – Registra losungarum civitatis Iglaviensis 1425–1442 (Hoffmann, F., ed.). Jihlava – Praha 2004.

[78] SA I: Acta judiciaria consistorii Pragensis – Soudní akta konsistoře pražské I. (1373–1379) (Tadra, F., ed.). Praha 1893.

[79] SA II: Acta judiciaria consistorii Pragensis – Soudní akta konsistoře pražské II. (1380–1387) (Tadra,F., ed.). Praha 1893.

[80] SA III: Acta judiciaria consistorii Pragensis – Soudní akta konsistoře pražské III. (1392–1393, 1396–1398) (Tadra, F., ed.). Praha 1896.

[81] SA V: Acta judiciaria consistorii Pragensis – Soudní akta konsistoře pražské V. (1406–1407) (Tadra, F., ed.). Praha 1899.

[82] SALZMAN, L. F., 1952: Building in England down to 1540. A Documentary History. London.

[83] SENIOR, J. R., 1990: Hildenley Limestone: A Fine Quality Dimensional and Artifact Stone from Yorkshire. In: Stone. Quarrying and Building in England AD 43–1525, 147–168. Chichester.

[84] STADTRECHT: Das altprager Stadtrecht aus dem XIV. Jahrhunderte (Rössler, E. F., ed.). Prag 1845.

[85] SUCHÝ, M., b. d.: Solutio Hebdomadaria Pro Fabrica Templi Pragensis II. Stavba svatovítské katedrály v letech 1372–1378. Nepublikovaný rukopis.

[86] SUCHÝ, M., 2003: Solutio Hebdomadaria Pro Structura Templi Pragensis I. Stavba svatovítské katedrály v letech 1372–1378. Castrum Pragense 5. Praha.

[87] SVOBODOVÁ-LADOVÁ, M., 1973: Zvláštní místní práva v Praze – Die Nebenrechte in Prag. In: Pražský sborník historický VIII, 95–185. Praha.

[88] ŠPAČEK, L., 1983: Středověká vápenka na Velkopřevorském náměstí, Staletá Praha XIII, 207–210.

[89] TEIGE, J., 1910: Základy starého místopisu Pražského I. Staré město pražské I. Praha.

[90] THOMPSON, D. V., 1935: Medieval Parchment-Making, The Library 16, 113–117. | DOI 10.1093/library/s4-XVI.1.113

[91] TOMEK, W. W., 1892: Dějepis města Prahy 2. Praha.

[92] TOMEK, W. W., 1875: Dějepis města Prahy 3. Praha.

[93] TOMEK, W. W., 1881: Dějepis města Prahy 5. Praha.

[94] TOMEK, W. W., 1897: Dějepis města Prahy 11. Praha.

[95] TOMEK, W. W., 1866: Základy starého místopisu pražského I. Praha.

[96] TOMEK, W. W., 1870: Základy starého místopisu pražského II. Praha.

[97] TOMEK, W. W., 1872: Základy starého místopisu pražského III.–V. Praha.

[98] URKUNDENBUCH: Urkundenbuch der Stadt Saaz bis zum Jahre 1526 (Schlesinger, L., ed.). Prag – Leipzig – Wien 1892.

[99] ÚČTY: Urbář z roku 1378 a účty kláštera třeboňského z let 1367–1407 (Krejčík, A. L., ed.). Praha 1949.

[100] VACEK, F., 1938: Dějiny vinic na území nynějších Král. Vinohradů od počátku XV. století do r. 1526 – Histoire des vignes praguoises sur le territoire du quartier actuel de Královské Vinohrady depuis le début du XVe siècle jus'en 1526, Sborník příspěvků k dějinámhl. města Prahy VIII, 79–227.

[101] VÁCLAV: Václav Šašek z Bířkova. Deník o jízdě a putování pana Lva z Rožmitálu a z Blatné z Čech až na konec světa (Mathesius, B.–Svejkovský, F., edd.). Praha 1951.

[102] VIČAR, O., 1971: Jak vypadaly měšťanské domy v Brně v polovici 14. století – Comment étaient les maisons bourgeoises de Brno dans la moitié du XIVe siècle, Monumentorum tutela 7, 57–83.

[103] VILÍMKOVÁ, M.–PREISS, P., 1989: Ve znamení břevna a růží. Historický, kulturní a umělecký odkaz benediktinského opatství v Břevnově – Im Zeichen von Balken und Rose. Historisches, kulturelles und künstlerisches Vermächtnis der Benediktinerabtei in Břevnov. Praha.

[104] VÍTOVSKÝ, J., 2004: Jan. In: Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách (Vlček, J., ed.), 267. Praha.

[105] VÍTOVSKÝ, J., 2004a: Plik. In: Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách (Vlček, J., ed.), 508–509. Praha.

[106] VÍTOVSKÝ, J., 2004b: Mikuláš Reichenstein. In: Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách (Vlček, J., ed.), 428. Praha.

[107] VÍTOVSKÝ, J., 2004c: Kříž. In: Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách (Vlček, J., ed.), 346. Praha.

[108] VNOUČEK, J., 2003: The manufacture of parchment for writing purposes and the observation of the signs of manufacture surviving in old manuscripts. In: Care and Conservation of Manuscripts 8, 74–92. Copenhagen.

[109] WALLISOVÁ, M., 1995: Pražské nálezy koželužen – Prager Funde der Gerbereien, AH 20, 623–628.

[110] WOCHENRECHNUNGEN: Die Wochenrechnungen und der Betrieb des Prager Dombaues in den Jahren 1372–1378 (Neuwirth, J., ed.). Prag 1890.

[111] ZAVŘEL, J., 1987: Středověké vápenické a železářské objekty na Malé Straně v Praze – Mittelalterliche Kalkbrennereien und Eisenhütten in der Kleinseite von Prag, Studie z dějin hornictví 19, 302–313.