Jedovatý astronomický štír: vybrané aspekty konfliktu Galilea Galileiho s jezuitou Oraziem Grassim

Title: Jedovatý astronomický štír: vybrané aspekty konfliktu Galilea Galileiho s jezuitou Oraziem Grassim
Variant title:
  • Venomous astronomical scorpio: selected aspects of conflict between Galileo Galilei and the Jesuit Orazio Grassi
Source document: Pro-Fil. 2015, vol. 16, iss. 1, pp. [2]-19
Extent
[2]-19
  • ISSN
    1212-9097
Type: Article
Language
License: Not specified license
 

Notice: These citations are automatically created and might not follow citation rules properly.

Abstract(s)
Medicejský dvorní filosof Galileo Galilei je považován za symbolického zakladatele vědecké metody oproštěné od vnějších vlivů, v níž rétorika, natož argumentační fauly, zdánlivě nemají své místo. Článek představuje pozadí vzniku a přijatých rétorických strategií málo zkoumaného spisu Il Saggiatore (Prubíř), jenž je zřejmě jedním z nejvýraznějších svědectví proti přetrvávajícímu černobílému obrazu Galilea jako nezávislého, výhradně racionálního vědce, jenž své myšlenky vyjadřuje jazykem matematiky a geometrie zproštěným emocí. Jak ale případ Prubíře zřetelně ukazuje, Galileo byl také dvořanem a literátem, jehož práce byla silně ovlivňována přísnými pravidly patronátu. V reakci na knihu Libra astronomia ac philosophica jezuity Orazia Grassiho, jenž Galilea verbálně atakoval pod maskou fiktivního studenta jménem Lotario Sarsi, byl medicejský matematik přinucen bránit sebe a své patrony všemi dostupnými prostředky. Il Saggiatore však sloužil i k propagaci nových zásad vědeckého bádání zastávaných členy Accademia dei Linei.
Medicean court philosopher Galileo Galilei is considered to be a symbolic founder of the scientific method exempt from the external influences. There's apparently no place for rhetoric in the "new science", nor the usage of rhetorical fallacies. The paper is outlining the logic of background and adopted rhetorical strategies of Galileo's rarely surveyed treatise Il Saggiatore (Assayer), which is possibly one of the most evident testimonies against his persisting black-and-white image as an independent, exclusively rational scientist who expresses his ideas in the emotionless language of mathematics and geometry. The case of The Assayer however shows clearly that Galileo was also following the court manner and a man of the letters whose work was heavily influenced by the strict rules of patronage. The medicean mathematician was forced to defend himself and his patrons by any means in reaction to the book Libra astronomica ac philosophica by the Jesuit Orazio Grassi who verbally attacked Galileo behind the mask of the fictional student named Lotario Sarsi. Nevertheless, Il Saggiatore also served to promote the new rules for scientific research carried out by the members of Accademia dei Lincei.
References
[1] ALTIERI BIAGI, M. L. Fra lingua scientifica e lingua letteraria. Pisa: Istituti Editoriali e Poligrafici Internazionali, 1998.

[2] AZZOLINI, M. Anatomy of a Dispute: Leonardo, Pacioli, and Scientific Entertainment in Renaissance Milan. In Early Science and Medicine. [online] 2004, 9 (2), s.115-135. Dostupné z: http://dx.doi.org/10.1163/1573382041154088 | DOI 10.1163/1573382041154088

[3] BAFFETTI, G. Scienza e scrittura letteraria, la lezione di Galileo. In Galilaeana, 2005, 2 (1), s. 301-306.

[4] BATTISTINI, A. Galileo e i gesuiti: Miti letterari e retorica della scienza. Milano: Vita e Pensiero, 2000.

[5] BATTISTINI, A. "Girandole" verbali e „severità di geometriche dimostrazioni. In Galilaeana, 2005, 2 (1), s. 87-106.

[6] BIAGIOLI, M. Galileo's Instruments of Credit: Telescopes, Images, Secrecy. Chicago: University of Chicago Press, 2006.

[7] BIAGIOLI, M. Galileo's System of Patronage. In History of Science. [online] 1990, 28 (1), s. 1-62. Dostupné z: http://innovation.ucdavis.edu/people/publications/Biagioli%201990%20Galileos%20system%20of%20patronage.pdf

[8] BLAIR, S. Tycho Brahe's Critique of Copernicus and the Copernican System. In Journal of the History of Ideas. [online] 1990, 51 (3), s. 355- 377. Dostupné z: DOI 10.2307/2709620 |

[9] BUCCIANTINI, M. Galileo e Keplero: Filosofia, cosmologia e teologia nell'Età della Controriforma. Torino: Einaudi, 2003.

[10] DIETZ MOSS, J. The Interplay of Science and Rhetorics in Seventeenth Century Italy. In Rhetorics: A Journal of the History of Rhetorics. [online] 1989, 7 (1), s. 23-43. Dostupné z: http://www.jstor.org/discover/10.1525/rh.1989.7.1.23?uid=2&uid=4&sid=21104659912143 | DOI 10.1525/rh.1989.7.1.23

[11] GALILEO, G. (ed. FAVARO, A.), Le opere di Galileo Galilei. Firenze: Edizioni Barbera, 1890-1909.

[12] FEYERABEND, P. Rozprava proti metodě. Praha: Aurora, 2001.

[13] GIANDOMENICO M., GUARAGNELLA P. La prosa di Galileo: La lingua, la retorica, la storia. Lecce: Argo, 2006.

[14] HEILBRON, J. L. Galileo: Scienziato e umanista. [e-book] Torino: Einaudi, 2013.

[15] LEVERE, T. H. a SHEA, W. R. Nature, Experiment, and the Sciences: Essays on Galileo and the History of Science in Honour of Stillman Drake. Dordrecht: Kluwer, 1990.

[16] PALLAVICINO, S. Trattato dello stile e del dialogo. Reggio: Torreggiani, 1827.