Ženský surcot z královské krypty

Title: Ženský surcot z královské krypty
Variant title:
  • A female surcoat from the royal crypt
  • Ein Frauensurcot aus der Königskrypta
Contributor
Plátková, Adéla (Other)
Source document: Archaeologia historica. 2016, vol. 41, iss. 1, pp. 49-63
Extent
49-63
  • ISSN
    0231-5823 (print)
    2336-4386 (online)
Type: Article
Language
Summary language
License: Not specified license
 

Notice: These citations are automatically created and might not follow citation rules properly.

Abstract(s)
Čtyři ženy Karla IV. a první žena Václava IV. byly postupně pochovány do královské hrobky v chóru sv. Víta v katedrále. Původně měly všechny královny každá svoji samostatnou rakev, po úmrtí Rudolfa II. († 1612) se jejich ostatky, společně s ostatky Václava IV. a Jana Zhořeleckého, ocitly v jedné schráně. V roce 1928, kdy došlo k zásadní úpravě hrobky, bylo v této schráně nalezeno značné množství látek, vesměs pozůstatků rouch. V roce 2014 byly konzervovány jedny z ženských šatů. Byly ušity z hedvábného lampasu. Půda tkaniny je dnes zelená, větší část rostlinného vzoru byla vytkána barevným lancé útkem dnes okrové barvy, některé detaily byly kdysi provedeny i zlatým útkem (pozlacený kožený řemínek bez duše). Látku lze vročit do 1. poloviny 14. století a byla zhotovena zřejmě ve Střední Asii. Ženské roucho bylo ušito z rovných dílů, do nástřihů na předním i zadním dílu byly vloženy klíny tvaru rovnostranného trojúhelníku. Ty byly také po stranách. Z rukávů se zachoval jenom jeden, byl úzký a polodlouhý k lokti. Šlo tedy o svrchní ženský surcot. Vzhledem k dataci tkaniny i tvaru oděvu jej lze s otazníkem připsat Anně Svídnické.
Four wives of King Charles IV and the first wife of Wenceslas IV were buried in the royal tomb located in the gallery of St. Vitus’ Cathedral. Originally, each of the queens had her own coffin, but after the death of Rudolph II († 1612) their remains, together with those of Wenceslas IV and Jan Zhořelecký, appeared in a single case. In 1928 the tomb went through a major reconstruction, in the course of which it yielded a large amount of fabrics, chiefly remains of shrouds. One of the garments was conserved in 2014. It was made of silk lampas. The fabric is now green, and the major part of the plant pattern was woven in colour lancé weft that is ochre, while some details were also made in gold weft (a gilded leather strap). The fabric dates from the first half of the 14th century and probably came from Central Asia. The garment was sewn together from straight sections, and the slits in the front and back contained wedges of fabric in the shape of equilateral triangles; these were also on the sides. One sleeve has survived: it was narrow and reached to the elbow. The garment is thus believed to be a female surcoat. The dating of the fabric and the cut of the garment indicate that it could be attributed, with a question mark, to Queen Anna of Schweidnitz.
References
[1] ANDERSSON, A.–FRANZÉN, A. M., 1975: Birgittareliker inlånade till Historiska museets utställning "Birgitta och det Heliga landet", 30 november 1973, 17 februari 1974. Antikvariskt arkiv 59. Stockholm.

[2] BAŽANTOVÁ, N.–BRAVERMANOVÁ, M.–KOBRLOVÁ, J.–SAMOHÝLOVÁ, A.–WASSERBAUER, R., 1993: Textilie z hrobu Rudolfa I., českého krále, zv. Kaše – Die Textilien aus dem Grab Rudolfs I., des böhmischen Könings sgn. "Kaše" (vorbericht), AH 18, 359–377.

[3] BOUCHER, F., 1997: A History of Costume in West. London. Přetisk vydání Paris 1965.

[4] BRAVERMANOVÁ, M., 2003: Tkaniny na rouchách postav zobrazených v kapli sv. Kříže. In: Dvorské kaple vrcholného a pozdního středověku a jejich umělecká výzdoba (Fajt, J., ed.), 114–123, 382–387. Praha.

[5] BRAVERMANOVÁ, M., 2012: Pohřby a hroby lucemburských králů. In: Lucemburkové. Česká koruna uprostřed Evropy (Šmahel, F.–Bobková, L., edd.), 228–234. Praha.

[6] BRAVERMANOVÁ, M.–BŘEZINOVÁ, H., 2014: Tkanice z pohřebních šatů jedné z českých královen zhotovená technikou tkaní na destičkách – Ein mit Brettchentechnik gewebtes Band vom Grabgewand einer böhmischen Königin, AH 39, 299–313.

[7] BRAVERMANOVÁ, M.–BŘEZINOVÁ, H., v tisku: Dětská tunika z královské krypty v katedrále sv. Víta.

[8] BRAVERMANOVÁ, M.–KLOUDOVÁ, R., 2010: Pohřební šaty jedné z českých královen z královské hrobky v katedrále sv. Víta – Das Begräbniskleid einer der böhmischen Königinnen aus der Königsgruft im St. Veitsdom, AH 35, 203–222.

[9] BRAVERMANOVÁ, M.–LUTOVSKÝ, M., 2007: Hroby a hrobky našich knížat, králů a prezidentů. Praha.

[10] BRAVERMANOVÁ, M.–LEPPIN, B.–OTAVSKÁ, V., 2011: Fragment pohřebních šatů a závoj, tzv. kruseler, z rakve českých královen z královské hrobky v katedrále sv. Víta – Das Fragment eines Begräbniskleides und ein Schleir, ein sog. Kruseler, aus dem Sarg böhmischer Königinnen aus der Königsgruft im St. Veitsdom, AH 36, 593–625.

[11] CIBULKA, J., 1928: Královská hrobka v Chrámě sv. Víta na Hradě Pražském, Umění II, 41–44.

[12] CODEX THOMAEUS: Inventarium conventus Pragensis Divi Thomae apostoli. Codex diplomaticus. Státní ústřední archiv, řádový archiv augustiniánů, inv. č. 68, sign. III. A 51.

[13] DAVENPORT, M., 1948: The Book of Costume. New York.

[14] FIRCKS, J. von, 2008: Liturgische Gewänder des Mittelalters aus St. Nikolai in Stralsund, 137–143. Bern, Abegg-Stiftung.

[15] FLURY-LEMBERG, M., 1995: Der Grabornat König Rudolphs I. von Böhmen. Riggisberger Berichte 3. Spuren kostbarer Gewebe, 174–199. Bern, Abegg-Stiftung.

[16] FLURY-LEMBERG, M.–OTAVSKÝ, K., 1994: Die Grabgewand König Wenzels IV. In: Festschrift für Hermann Fillitz zum 70. Geburtstag. Aachener Kunstblätter des Museumsvereins, 293–304. Köln.

[17] GOLLEROVÁ-PLACHÁ, J., 1937: Látky z pražské královské hrobky. Praha.

[18] GRÖNWOLDT, R., 1977: Miszellen zur Textilkunst der Stauferzeit. Kaisergewänder und Paramente. In: Die Zeit der Staufer. Katalog der Austellung (Haussherr, R., hrsg.), 388–418, 607–644, obr. 566–598. Stuttgart.

[19] HOUSTON, M., 1996: Medieval Costume in England and France. The 13th, 14th and 15th Centuries. Toronto, Ontario. Přetisk vydání London 1939.

[20] KANIA, K., 2010: Kleidung im Mittelalter. Materialien – Konstruktion – Nähtechnik. Ein Handbuch. Köln – Weimar – Wien.

[21] KYBALOVÁ, L., 2001: Dějiny odívání. Středověk. Praha.

[22] LEJSKOVÁ, M., 1931: Dvojí šat královen z hrobky českých králů v chrámě sv. Víta v Praze, PA XXXVII, 5–9.

[23] MORAVCOVÁ, M., 1972: Hedvábné látky v českých pramenech, Národopisný věstník československý VII, č. 1–2, 131–161.

[24] NORRIS, H., 1999: Medieval Costume and Fashion. New York.

[25] OTAVSKÝ, K.–WARDWELL, A. E., 2011: Mittelalterliche Textilien II. Zwischen Europa und China. Bern, Abegg-Stiftung.

[26] ØSTERGÅRD, E., 2004: Woven into the Earth. Textiles from Norse Greenland. Aarhus.

[27] PLÁTKOVÁ, A., 2014: Konzervátorská zpráva. Fragmenty ženských šatů (inv. č. PHA 4/9). Nevytištěno. Uloženo v dokumentaci oddělení uměleckých sbírek Správy Pražského hradu pod inv. č. PHA 4.

[28] PODLAHA, A.–ŠITTLER, E., 1903: Chrámový Poklad u Sv. Víta v Praze. Praha.

[29] REGISTI CLEMENTIS: Inventarium Thesauri Ecclesiae Romanae... Clementis Papae V, 1311, Registi Clementis Papae V,I, Appendices. Rome 1892.

[30] SCHMEDDING, B., 1978: Mittelalterliche Textilien in Kirchen und Klöstern der Schweiz. Bern, Abegg-Stiftung.

[31] VESTIDURAS RICAS 2005: Vestiduras Ricas. El Monasterio de las Huelgas y su época 1170–1340. Catálogo de la Exposición. Responsable científico J. Y. Luaces. Madrid.

[32] VOCABULARY OF TECHNICAL TERMS 1979: Vocabulary of Technical Terms. Fabrics. Lyon, Centre International d'Etude des Textiles Anciens.

[33] WATT, J. C. Y.–WARDWELL, A. E., 1997: When silk was gold. Central Asian and Chinese Textiles. New York, The Metropolitan Museum of Art.

[34] WILCKENS, L. von, 1992: Mittelalterliche Seidenstoffe. Bestandskatalog XVIII des Kunstgewerbemuseums. Berlin.

[35] WARDWELL, A. E., 1988–1989: Panni Tartarici: Eastern Islamic Silks Woven with Gold and Silver (13th and 14th Centuries). In: Islamic Art. An Annual Dedicated to the Art and Culture of the Muslim World III, 95–147. Genova, New York.