Vliv subjektivity badatele na formalizované zpracování keramiky

Title: Vliv subjektivity badatele na formalizované zpracování keramiky
Variant title:
  • Impact of subjectivity of the researcher on formalised evaluation of pottery
  • Einfluss der Subjektivität des Forschers auf formalisierte Verarbeitung von Keramik
Source document: Těsnohlídek, Jakub. Workshopy ke středověké a novověké keramice : Panská Lhota 2015. Měřínský, Zdeněk (Editor); Klápště, Jan (Editor). 1. vydání Brno: Masarykova univerzita, 2016, pp. 119-123
Extent
119-123
Type
Article
Language
Czech
Summary language
Rights access
open access
License: Not specified license
Description
Tato práce řeší problematiku subjektivity badatele, která velice často negativně ovlivňuje výsledky formalizovaného zpracování keramických souborů, nedílnou součást většiny dnešních archeologických výzkumů. Cílem bylo poskytnout skupině badatelů cvičný soubor keramiky, aby jej formalizovaně zpracovali v databázovém programu, a následně porovnat rozdílnosti jejich odpovědí. Výsledky analýzy poskytly žebříček popisných znaků od nejméně problematických až po ty, jež jsou značně ovlivněné subjektivitou badatele. U těch je navrhován způsob snížení subjektivity. Výsledky této práce mohou posloužit badatelům, kteří zpracovávají keramické soubory, jako podklad ke zlepšení jejich práce, nebo jako odrazový můstek pro další výzkum v oblasti subjektivity.
This paper is dealing with the problem of subjectivity of the researcher, which very often negatively affects the results of formalised evaluation of pottery assemblages – an integral part of the majority of presentday archaeological excavations. The aim of the work was to provide to a group of researchers a training assemblage of ceramics, which they processed in a database programme and subsequently the differences between their answers were compared. The results of the analysis yielded a list of descriptive attributes, which can be ordered from the least problematic ones up to descriptors considerably influenced by the subjectivity of the researcher. In the latter ones it is proposed how to lower the subjectivity. The results of this work may serve to researchers who analyse and evaluate ceramic assemblages as the basis for improvement of their work or as a springboard for further research in the field of subjectivity.
References
[1] ČAPEK, L., 2010: Depoziční a postdepoziční procesy středověké keramiky na parcelách Českých Budějovic (případová studie z domu čp. 16). Plzeň.

[2] DOLEŽALOVÁ, K., 2013: Vyhodnocení archeologických nálezů z areálu obléhacího stanoviště v trati Ohrada u hradu Lichnice, rkp. magisterské diplomové práce ulož. v ÚAM FF MU, Brno.

[3] KOŠŤÁL, J., 2007: Archeologické nálezy z hradu Vízmburka, rkp. magisterské diplomové práce ulož. v ÚAM FF MU, Brno.

[4] MACHÁČEK, J., 2001: Studie k velkomoravské keramice. Metody, analýzy a syntézy, modely. Brno.

[5] PODBORSKÝ, V. et al., 1977: Numerický kód moravské malované keramiky, problémy deskripce v archeologii. Brno.

[6] PROCHÁZKA, R. – PEŠKA, M., 2007: Základní rysy vývoje brněnské keramiky ve 12.–13. /14. století, Přehled výzkumů 48, 143–270.

[7] RULF, J., 1993: Archeologie, archeologická data a archeologové, Archeologické rozhledy XLV, 163.

[8] KRÁL, J. – PAVELČÍK, J. a kol., 1969: Seminář o středověké keramice konaný ve dnech 19.–22. května 1969. Opava.

[9] TĚSNOHLÍDEK, J., 2011: Vliv subjektivity badatele na formalizovaný popis keramických souborů, rkp. magisterské seminární práce ulož. v ÚAM FF MU, Brno.

[10] TĚSNOHLÍDEK, J., 2013: Vyhodnocení keramického souboru ze zánikového horizontu dolního paláce hradu Rokštejna, rkp. magisterské diplomové práce ulož. v ÚAM FF MU, Brno.