Malé Šance a Valy v Čiernom : príspevok k poznaniu pevnostného systému Jablunkovského priesmyku

Title: Malé Šance a Valy v Čiernom : príspevok k poznaniu pevnostného systému Jablunkovského priesmyku
Variant title:
  • Malé šance and Valy Fortifications at Čierne : contribution to the information about the fortification system of the Jablunkov Pass
  • Kleine Schantzen und Valy in Čierne : ein Beitrag zum Festungssystem des Jablunkapasses
Source document: Archaeologia historica. 2016, vol. 41, iss. 2, pp. 195-209
Extent
195-209
  • ISSN
    0231-5823 (print)
    2336-4386 (online)
Type: Article
Language
Summary language
License: Not specified license
 

Notice: These citations are automatically created and might not follow citation rules properly.

Abstract(s)
Jablunkovský priesmyk predstavoval strategický bod v uhorsko-sliezskom pohraničí. Snahy o zabezpečenie tohto priestoru začali už v 16. storočí. Počas dvoch storočí tu bol vybudovaný rozsiahly systém samostatných vojenských opevnení rôznych kategórií. Malé šance a Valy v katastri obce Čierne predstavujú jeden z najrozsiahlejších prvkov pevnostného systému Jablunkovského priesmyku. Systém opevnení tvoril valový násyp s priekopou, lokalizovaný na hrebeni vrchu Valy. Je doplnený troma kosoštvorcovými redutami a desiatimi redanmi. Samostatnú a najstaršiu jednotku pevnostného systému predstavuje hviezdicová pevnosť Malé šance na východnom okraji kopca. V posledných rokoch tu prebehlo niekoľko výskumov, ktoré spresnili priebeh opevnenia a bližšie ozrejmili jeho konštrukčné prvky. V neposlednom rade sa získal rozsiahly súbor materiálnej kultúry, dokladajúci život pohraničnej vojenskej posádky v 17.–19. storoč
The Jablunkov Pass (Jablunkovský priesmyk) presented a strategic point on the Hungarian-Silesian border. Efforts to secure this area go back to the 16th century. An extensive system of military fortifications of different categories was constructed there in the course of two centuries. Malé šance and Valy in the cadastral zone of the Čierne village are among the most prominent parts of the Jablunkov Pass fortification system. It consisted of a rampart with a ditch located on the crest of the Valy hill, and was supplemented with three diamond-shaped redoubts and ten redans. The Malé šance stronghold of a star-shaped ground plan on the eastern side of the hill was an independent and also the oldest feature of the fortification system. In recent years it has been subject to research that specified the course of the fortification and its construction elements. The research produced, among other things, a large series of material culture items shedding light on the everyday life of frontier garrisons in the 17th–19th centuries.
Note
Príspevok vznikol v rámci grantu APVV-15-0330 Človek a krajina na Kysuciach a priľahlom Považí v stredoveku a na začiatku novoveku – Human and landscape in Kysuce and adjacent Považie region in middle ages and beginning of modern age.
Der vorliegende Beitrag entstand im Rahmen des Förderprojekts APVV-15-0330 Mensch und Landschaft in Kysuce und angrenzenden Považie Region im Mittelalter und der frühen Neuzeit – Human and landscape in Kysuce and adjacent Považie region in middle ages and beginning of modern age.
References
[1] BEDNÁR, P., 2007: Diaľnica D3, úsek Svrčinovec – Skalité, archeologické lokality na trase diaľnice – DSP. Nepublikovaná správa ulož. v dokumentácii AÚ SAV v Nitre.

[2] BEDNÁR, P. a kol., 2011: Bednár, P. – Krůl, M. – Poláková, Z. – Vojteček, M. – Bartík, M., Pevnostný systém Jablunkovského priesmyku. In: AVANS 2008, 46–47. Nitra.

[3] BEDNÁR, P. – MAJERČÍKOVÁ, D. – VOJTEČEK, M., 2011: Čierne – Valy, Reduta 4. Výskumná správa z archeologického výskumu. Nepublikovaná správa ulož. v dokumentácii AÚ SAV v Nitre.

[4] BEDNÁR, P., 2012: Výsledky archeologického výskumu novovekého opevnenia v Čiernom. In: Šance – Valy, spoločná história plná tajomstiev, 26–33. Čadca.

[5] BEDNÁR, P. – POLÁKOVÁ, Z. – VOJTEČEK, M., 2008: Stav a perspektívy archeologického výskumu pevnostného systému Jablunkovského priesmyku. In: "Šance – Valy: common Heritage", 12–19. Čadca.

[6] ĎURIŠOVÁ, M., 1995: Prieskum na Kysuciach. In: AVANS 1993, 36–37. Nitra.

[7] CHEBEN, M., 2014: Čierne – D3, poloha: Valy, fortifikačný systém. Výskumná správa z geofyzikálneho prieskumu. Nepublikovaná správa ulož. v dokumentácii AÚ SAV v Nitre.

[8] CHEBEN, M., 2015: Geofyzikálna prospekcia na Slovensku v rokoch 2010 až 2014, ŠZ AÚ SAV 57, 111–139.

[9] KRŮL, M., 2010: Pevnostní stavitelství na příkladu fortifikací těšínského Slezska – Jablunkovské šance – Fortification architecture in the example of fortress in Těšín Silesia – Jablunkov fortification. In: Těšínsko v proměnách staletí. Sborník přednášek z let 2008–2009 k dějinám těšínského Slezska (Jež, R.–Pindur, D., edd.), 201–214. Český Těšín.

[10] KRŮL, M., 2010a: Stav výzkumu novověkých opevnění slezsko-uhersko-polské hranice. In: Polní opevnění od třicetileté války do roku 1945. Sborník Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště v Josefově, 6–18. Jaroměř-Josefov.

[11] KRŮL, M., 2012: Jablunkovské šance ve fondech Österreichisches Staatsarchiv ve Vídni. Zpráva o výsledku archivního výzkumu. In: Šance – Valy, spoločná história plná tajomstiev, 9–14. Čadca.

[12] KRŮL, M., 2012a: Posádka na Jablunkovských šancích. Příspěvek k poznání života v raně novověkém opevnění. In: Šľachta na Kysuciach a jej susedia – Šlechta na Kysucích a její sousedé (Pindur, D.–Turóci, M., edd.), 145–162. Čadca – Český Těšín – Žilina.

[13] KRŮL, M., 2013: Fortyfikacje górskie Przełęczy Jabłonkowskiej – Neuzeitliche Befestigungen am Jablunkapass. In: Twierdza srebrnogórska IV. Wojna siedmioletnia w Sudetach i nowożytne fortyfikacje górskie, 59–74. Wrocław.

[14] KRŮL, M. – NOVÁKOVÁ, P., 2005: Jablunkovské šance. Český Těšín.

[15] MAJERČÍKOVÁ, D., 2012: Archeologické nálezy zo Starých a Malých šancí na Kysuciach. In: Šance – Valy, spoločná história plná tajomstiev, 3–8. Čadca.

[16] ŠEDO, O., 1981: Prieskum archeologických lokalít v okrese Čadca. In: AVANS 1980, 282–285. Nitra.

[17] ŠTĚPÁNEK, J. – TICHÁNEK, J., 2005: Malé šance u Javořinky (Kleine Schantze). In: Archeologie Moravy a Slezska, 49–57. Kopřivnice – Hulín – Frýdek-Místek – Havířov.