Plány Vyšehradu v Národní knihovně v Paříži

Title: Plány Vyšehradu v Národní knihovně v Paříži
Variant title:
  • Plans of Vyšehrad in the Paris National Library
  • Die Pläne des Vyšehrad in der Pariser Nationalbibliothek
Source document: Archaeologia historica. 2016, vol. 41, iss. 2, pp. 229-242
Extent
229-242
  • ISSN
    0231-5823 (print)
    2336-4386 (online)
Type: Article
Language
Summary language
License: Not specified license
 

Notice: These citations are automatically created and might not follow citation rules properly.

Abstract(s)
V období války o tzv. dědictví habsburské (1741–1748) byly Praha a Vyšehrad obsazeny francouzským vojskem (1741–1742). Vojenský inženýr a architekt du Portal, který se účastnil tohoto vojenského tažení do Čech, nakreslil při něm plány Chebu, Boru u Tachova, Plzně, Berouna a Prahy, ale především Vyšehradu. Byly zde prováděny rozsáhlé práce na vylepšení obranného systému pod vedením generála ing. Berdiquiera. Francouzům šlo především o obranu barokní pevnosti proti městu. Celý obvod hradby nad Podvyšehradím od staré gotické karlovské zdi přes Nuselské údolí až po bastion sv. Leopolda, včetně nového ravelinu, zabezpečili krytou cestou s dvěma řadami palisád. K ovládání řeky pod Vyšehradem osadili Francouzi palisády podél celého pobřeží. Atlas ing. du Portala obsahuje plány Vyšehradu, jak vypadal při příchodu francouzského vojska, plány opevnění a ubytování vojska, plán opevnění proti Novému Městu a proti Vltavě, projekt přístavby citadely a kasáren (pro 1 200 mužů), plány důstojnického pavilonu, muničních skladišť a dalších objektů. Soubor atlasu plánů ing. du Portala (celkem 30 plánů) jednoznačně svědčí o tom, stejně jako ikonografické prameny ze 17. a 18. století, že v úseku plošiny hradiště na jižní straně v oblasti kanovnických zahrad a na severní straně v oblasti Karlachových sadů nedošlo k poškození terénu při fortifikačních pracích. Stratigrafie jsou zde zachovány v původním stavu, jak svědčí kromě jiného i nález trikonchy, byzantské architektury datované do konce 10. století do období Boleslava II. (972–999), a dávají tím možnost archeologického výzkumu na desetiletí.
During the War of the Austrian Succession (1741–1748), Prague and Vyšehrad were occupied by the French army (1741–1742). The military engineer and architect Du Portal who took part in this military campaign in the Czech lands drew in its course the plans of Cheb, Bor u Tachova, Plzeň, Beroun and Prague, and especially Vyšehrad. Extensive work on the improvement of the defence system was then in progress in Vyšehrad, supervised by General Berdiquier. The main objective was the defence of the baroque fortress against the town. The whole perimeter of the town wall above the Podvyšehradí area, from the old Gothic Karlov walls through the Nuselské údolí valley to the Bastion of St. Leopold, including a new ravelin, was reinforced with a double sheltered route with two rows of palisades. To control the river below Vyšehrad, the French installed palisades along the whole river bank. Du Portal's atlas contains plans of Vyšehrad, the way it looked upon the arrival of the French army, plans of the fortification and the army's accommodation, the plan of the fortification against the New Town and the Vltava, the plan for the construction of a citadel and barracks (for 1,200 men), plans for the officers' pavilion, ammunition and gun powder storehouses and other buildings. The set of Du Portal's plans (30 in total) clearly shows, along with iconographic sources from the 17th and 18th centuries, that there was no damage to the terrain on the plateau of the fortress on the south side, in the area of canonry gardens, and on the north side, in the Karlachovy sady area, during the fortification work. Stratigraphies are preserved in their original state as evidenced, for example, by the excavation of triconcha, an element of Byzantine architecture dated to the late 10th century and the reign of Boleslav II (972–999), thus opening the possibilities of archaeological research for several decades.
References
[1] BAŤKOVÁ, R. et al., 1998: Umělecké památky Prahy. Nové Město, Vyšehrad, Vinohrady. Praha.

[2] BERANOVÁ, M., 2005: Jídlo a pití v pravěku a středověku. Praha.

[3] Bibliothéque Nationale, Paris, Departement des manuscrits, fond Nouvelles acquisitions françaises, n. 23 049, Papiers du Portal XXXVIII–XXXIX, Bohême.

[4] Československé dějiny v datech. Praha 1987.

[5] Dějiny Prahy v datech (Míka, Z., ed.). Praha 1988.

[6] Dějiny zemí Koruny české v datech (Čapka, F., ed.). Praha 1999.

[7] DURDÍK, T., 2008: Vyšehrad Fortress in Prague, Europa Nostra Scientific Bulletin 62, 119–124.

[8] HAMMERSCHMIDT, J. F., 1723: Gloria et Majestas sacro-sanctae, regiae exemptae et nulius diaecesis, Wissehradensis ecclesiae ss. apostolorum Petri et Pauli. Pragae.

[9] HEROLD, E., 1894: Vyšehrad – Malebné cesty po Praze I. Praha.

[10] JANÁČEK, J., 1964: Vyprávění o Vyšehradu. Praha.

[11] KAŠIČKA, F.–NECHVÁTAL, B., 1975: Barokní zbrojnice na Vyšehradě, ZPP 35, 109–115.

[12] KAŠIČKA, F.–NECHVÁTAL, B., 1983: K počátkům barokní citadely na Vyšehradě, Staletá Praha XIII, 191–202.

[13] KAŠIČKA, F.–NECHVÁTAL, B., 1985: Vyšehrad pohledem věků. Praha.

[14] KUPKA, V., 1986: Pevnost Praha. Praha.

[15] KUPKA, V. et al., 2002: Pevnosti a opevnění v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha.

[16] NECHVÁTAL, B., 2012: Od středověkého opevnění Vyšehradu k raně barokní citadele – Zur mittelalterlichen Befestigung Vyšehrad. In: Královský Vyšehrad IV (Nechvátal, B., ed.), 219–283. Praha.

[17] ROMAŇÁK, A., 1964: Obranný systém pražskej bastionovej fortifikácie, Historie a vojenství 3, 939–981.

[18] ROMAŇÁK, A., 1977: Příspěvek k dějinám stavebního vývoje Vyšehradu, Památky a příroda 1, 263–281.

[19] ROMAŇÁK, A., 1986: Příspěvek k dějinám pražské fortifikace. In: Documenta Pragensia VI/1, 201–235. Praha.

[20] ROMAŇÁK, A.–PICKOVÁ. V., 1966: Z dejín novodobého pevnostného stavitelstva, Historie a vojenství 5, 1061–1090.

[21] RUFFER, V., 1861: Historie vyšehradská neb vypravování o hradu, kapitule a městu hory Vyšehradu u Prahy v Království českém. Praha.

[22] VARADZIN, L.–NECHVÁTAL, B., 2012: Nové poznatky o předrománském kostele centrální dispozice na Vyšehradě (Předběžná zpráva), PRP XIX, 170–176.

[23] VARADZIN, L.–NECHVÁTAL, B., v tisku: An Unexpected Pre-Romanesque Architecture at Prague-Vyšehrad, Czech Republic, Byzantinoslavica.

[24] VLČEK, P., 1998: Opevnění Vyšehradu. In: Baťková, R. et al., Umělecké památky Prahy. Nové Město, Vyšehrad, Vinohrady, 735–740. Praha.

[25] WIRTH, Z., 1948: Zmizelá Praha 5. Opevnění Prahy, Vltava v Praze, Ztráty na památkách 1939–1945. Praha.

[26] ZEMAN, J., 2011: Kasematy na Vyšehradě a také jinde. Rukopis.