Title: Nový halštatský areál Suchohrdly "U Hájkova mlýna" v mikroregionálním kontextu
Variant title:
- The new Hallstatt Period site at Suchohrdly "U Hájkova mlýna" in micro-regional context
Source document: Studia archaeologica Brunensia. 2016, vol. 21, iss. 1, pp. 47-70
Extent
47-70
-
ISSN1805-918X (print)2336-4505 (online)
Persistent identifier (DOI): https://doi.org/10.5817/SAB2016-1-3
Stable URL (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/135825
Type: Article
Language
Summary language
License: Not specified license
Notice: These citations are automatically created and might not follow citation rules properly.
Abstract(s)
Cílem článku je představit novou lokalitu "U Hájkova mlýna" (k. ú. Suchohrdly), která byla objevena v roce 2011 v rámci ověřování prediktivního modelu výšinných poloh na jihozápadní Moravě. V rámci konkretizace a začlenění nového areálu do sídlištní struktury bylo na lokalitě postupně aplikováno široké spektrum nedestruktivních nebo málo destruktivních postupů (mikrosondáže, magnetometrická prospekce, průzkum detektorem kovu). Vzhledem k povaze získaného materiálu, jehož drtivá většina odpovídá pozdnímu halštatu, lze na lokalitě předpokládat celkovou dominanci tohoto období (nejedná se však o lokalitu monokulturní). Zhodnocení výsledků prospekce je v příspěvku věnováno nejvíce prostoru. Část je ovšem věnována i problematice vzájemného vztahu mezi dalšími halštatskými lokalitami v blízkém okolí (trať „Vinohrady“, „Sutny“ atd.).
The aim of the article is to introduce a new site "U Hájkova mlýna" (cadastral district of Suchohrdly), which was discovered in 2011 during verification of a predictive model of hilltop sites in Southwest Moravia. In order to specify the new site and set it into the context of settlement structure, a wide spectrum of non-destructive or little destructive methods were gradually applied to the locality (microprobes, magnetometric survey, metal detector survey). Considering the character of the material obtained, which for the most part corresponds to the Late Hallstatt Period, the site can be supposed to have been dominantly occupied in that period (but it is not a monocultural locality). Most attention in the paper is paid to the evaluation of results of the survey. One part, however, is also dealing with the problem of mutual relationship between the other Hallstatt Period sites in close neighbourhood (the sites of "Vinohrady", "Sutny", etc.).
Note
Tento článek je výstupem projektu NAKI Historické využívání krajiny Českomoravské vrchoviny v pravěku a středověku reg. č. DF13P01OVV005.
References
[1] Beneš, J. – Hrubý, P. – Kuna, M. 2004: Vyhledávání a vzorkování vrstev. In: Kuna, M. (ed.): Nedestruktivní archeologie, Praha, 353–378.
[2] Bíško, R. 2011: Pravěké výšinné osídlení na JZ Moravě, rkp. magisterské práce ÚAM, Brno.
[3] Bíško, R. – Milo, P. – Petřík, J. 2013: Průzkum hradiska Suchohrdly "Deblínek" v povodí říčky Únanovky, Studia archeologica Brunensia 18/1, 39–49.
[4] Bláha, J. 1977: Výsledky revize některých drobných středověkých opevnění v horním Podyjí, Archaeologia historica 2, 45–58.
[5] Červená, K. 2014: Nově prozkoumané situace horákovského osídlení z polohy Těšetice-Kyjovice "Sutny", rkp. bakalářské práce ÚAM, Brno.
[6] Čižmář, M. 1999: K poznání hradiska u Jaroměřic nad Rokytnou, okres Třebíč, Pravěk NŘ 9, 335–356.
[7] Demek, J. – Mackovčin, P. a kol. 2006: Hory a nížiny. Zeměpisný lexikon ČR, Brno.
[8] Erneé, M. 2008: Pravěké kulturní souvrství jako archeologický pramen. Památky archeologické – Supplementum 20, Praha.
[9] Goláňová, P. 2014: K použití a provenienci grafitu v časné době laténské na Moravě. In: Čižmářová, J. a kol. (eds.): Moravské křižovatky. Střední Podunají mezi pravěkem a historií, Brno, 133–141.
[10] Golec, M. 2003: Těšetice-Kyjovice 6. Horákovská kultura v těšetickém mikroregionu, Brno.
[11] Hutchinson, M. F. 1989: A new procedure for gridding elevation and stream line data with automatic removal of spurious pits, Journal of Hydrology 106, 211–232. | DOI 10.1016/0022-1694(89)90073-5
[12] Hlava, M. 2008: Grafit v době laténské na Moravě, Památky archeologické XCIX, 189–258.
[13] Hložek, M. a kol. 2003: Mikropetrografické rozbory halštatské grafitové keramiky z Těšetic "Suten" a Traisentalu. In: Těšetice-Kyjovice 6. Horákovská kultura v těšetickém mikroregionu, Brno, 122–129.
[14] Kuna, M. – Němcová, A. a kol. 2012: Výpověď sídlištního odpadu, Praha.
[15] Milo, P. 2013: Sídliská a sídliskové objekty na lokalite Těšetice-Kyjovice "Sutny" z pohľadu geomagnetického prieskumu. Studia archeologica Brunensia 18/1, 71–91.
[16] John, J. 2002: O hustotě pozdně halštatských a časně laténských výšinných lokalit v jihozápadních Čechách. In: Neustupný, E. (ed.): Archeologie nenalézaného, Plzeň-Praha.
[17] Novotná, M. – Novotný, B. 1990: Pravek Europy III, Bratislava.
[18] Opravil, E. 1961: Vegetační poměry Znojemska v době halštatské. Acta Musei Moraviae, Scientiae geologicae 46, 81–99.
[19] Parma, D. 2001: Předkeltské osídlení Hostýna I–II, rkp. magisterské práce ÚAM, Brno.
[20] Petřík, J. – Petr, L. – Šabatová, K. – Doláková, N. – Lukšíková, H. – Dohnalová, A. – Koptíková, L. Blaško, D. – Milo, P. 2015: Reflections of Prehistoric and Medieval human activities in floodplain deposits of the Únanovka Stream, South Moravia, Czech Republic, Zeitschrift für Geomorphologie, 393–412.
[21] Podborský, V. 1965: Sídliště horákovské kultury u Bezkova, okres Znojmo, Sborník prací Filozofické fakulty brněnské univerzity E10, 135–152
[22] Podborský, V. 1966: Halštatské osídlení Palliardiho hradiska u Vysočan, Sborník prací Filozofické fakulty brněnské univerzity E11, 128–131.
[23] Podborský, V. 1970: Jihomoravská halštatská sídliště I, Sborník prací Filozofické fakulty brněnské univerzity. E, Řada archeologicko-klasická, 7–102.
[24] Podborský, V. 1972: Jihomoravská halštatská sídliště II, Sborník prací Filozofické fakulty brněnské univerzity E 17, 5–54.
[25] Podborský, V. a kol. 2005: Pravěk mikroregionu potoka Těšetičky/Únanovky. K problematice pravěkých sociálních struktur, Brno.
[26] Šabatová, K. 2007: Sídelní areál střední a mladší doby bronzové v Přáslavicích, rkp. dizertační práce ÚAM, Brno.
[27] Šabatová, K. 2008: Suchohrdly (okr. Znojmo), Přehled výzkumů 49, 323–324, 335.
[28] Šabatová, K. 2009: Suchohrdly (okr. Znojmo), Přehled výzkumů 50, 278.
[29] Šabatová, K. 2010: Suchohrdly (okr. Znojmo), Přehled výzkumů 51, 338.
[30] Šabatová, K. 2011: Intenzivní studium osídlení v souvislých porostech na příkladu lesního území v mikroregionu říčky Únanovky, Sborník prací Filozofické fakulty brněnské univerzity M 16, 43–52.
[31] Šabatová, K. 2013: Archeologické doklady lidských aktivit v prostoru Tvořihrázského lesa, Studia archeologica Brunensia 18/1, 21–38.
[32] Trebsche, P. 2011: Eisenzeitliche Graphittonkeramik im mittleren Donauraum. In: Vorträge des 29. Niederbayerischen Archäologentages, Rahden/Westf., 449–481.
[33] Vildomec, V. 1954: Předhistorické opevnění u vesnice Suchohrdly u Znojma, Vlastivědný věstník moravský IX, 83–86.
[34] Vokáč, M. 2004: Nové výšinné a opevněné lokality z eneolitu na jihozápadní Moravě. In: Lutovský, M. (ed.): Otázky neolitu a eneolitu našich zemí, Praha, 257–270.
[35] Nahlížení do katastru nemovitostí, http://nahlizenidokn.cuzk.cz/ [cit. 2016–01–25]
[2] Bíško, R. 2011: Pravěké výšinné osídlení na JZ Moravě, rkp. magisterské práce ÚAM, Brno.
[3] Bíško, R. – Milo, P. – Petřík, J. 2013: Průzkum hradiska Suchohrdly "Deblínek" v povodí říčky Únanovky, Studia archeologica Brunensia 18/1, 39–49.
[4] Bláha, J. 1977: Výsledky revize některých drobných středověkých opevnění v horním Podyjí, Archaeologia historica 2, 45–58.
[5] Červená, K. 2014: Nově prozkoumané situace horákovského osídlení z polohy Těšetice-Kyjovice "Sutny", rkp. bakalářské práce ÚAM, Brno.
[6] Čižmář, M. 1999: K poznání hradiska u Jaroměřic nad Rokytnou, okres Třebíč, Pravěk NŘ 9, 335–356.
[7] Demek, J. – Mackovčin, P. a kol. 2006: Hory a nížiny. Zeměpisný lexikon ČR, Brno.
[8] Erneé, M. 2008: Pravěké kulturní souvrství jako archeologický pramen. Památky archeologické – Supplementum 20, Praha.
[9] Goláňová, P. 2014: K použití a provenienci grafitu v časné době laténské na Moravě. In: Čižmářová, J. a kol. (eds.): Moravské křižovatky. Střední Podunají mezi pravěkem a historií, Brno, 133–141.
[10] Golec, M. 2003: Těšetice-Kyjovice 6. Horákovská kultura v těšetickém mikroregionu, Brno.
[11] Hutchinson, M. F. 1989: A new procedure for gridding elevation and stream line data with automatic removal of spurious pits, Journal of Hydrology 106, 211–232. | DOI 10.1016/0022-1694(89)90073-5
[12] Hlava, M. 2008: Grafit v době laténské na Moravě, Památky archeologické XCIX, 189–258.
[13] Hložek, M. a kol. 2003: Mikropetrografické rozbory halštatské grafitové keramiky z Těšetic "Suten" a Traisentalu. In: Těšetice-Kyjovice 6. Horákovská kultura v těšetickém mikroregionu, Brno, 122–129.
[14] Kuna, M. – Němcová, A. a kol. 2012: Výpověď sídlištního odpadu, Praha.
[15] Milo, P. 2013: Sídliská a sídliskové objekty na lokalite Těšetice-Kyjovice "Sutny" z pohľadu geomagnetického prieskumu. Studia archeologica Brunensia 18/1, 71–91.
[16] John, J. 2002: O hustotě pozdně halštatských a časně laténských výšinných lokalit v jihozápadních Čechách. In: Neustupný, E. (ed.): Archeologie nenalézaného, Plzeň-Praha.
[17] Novotná, M. – Novotný, B. 1990: Pravek Europy III, Bratislava.
[18] Opravil, E. 1961: Vegetační poměry Znojemska v době halštatské. Acta Musei Moraviae, Scientiae geologicae 46, 81–99.
[19] Parma, D. 2001: Předkeltské osídlení Hostýna I–II, rkp. magisterské práce ÚAM, Brno.
[20] Petřík, J. – Petr, L. – Šabatová, K. – Doláková, N. – Lukšíková, H. – Dohnalová, A. – Koptíková, L. Blaško, D. – Milo, P. 2015: Reflections of Prehistoric and Medieval human activities in floodplain deposits of the Únanovka Stream, South Moravia, Czech Republic, Zeitschrift für Geomorphologie, 393–412.
[21] Podborský, V. 1965: Sídliště horákovské kultury u Bezkova, okres Znojmo, Sborník prací Filozofické fakulty brněnské univerzity E10, 135–152
[22] Podborský, V. 1966: Halštatské osídlení Palliardiho hradiska u Vysočan, Sborník prací Filozofické fakulty brněnské univerzity E11, 128–131.
[23] Podborský, V. 1970: Jihomoravská halštatská sídliště I, Sborník prací Filozofické fakulty brněnské univerzity. E, Řada archeologicko-klasická, 7–102.
[24] Podborský, V. 1972: Jihomoravská halštatská sídliště II, Sborník prací Filozofické fakulty brněnské univerzity E 17, 5–54.
[25] Podborský, V. a kol. 2005: Pravěk mikroregionu potoka Těšetičky/Únanovky. K problematice pravěkých sociálních struktur, Brno.
[26] Šabatová, K. 2007: Sídelní areál střední a mladší doby bronzové v Přáslavicích, rkp. dizertační práce ÚAM, Brno.
[27] Šabatová, K. 2008: Suchohrdly (okr. Znojmo), Přehled výzkumů 49, 323–324, 335.
[28] Šabatová, K. 2009: Suchohrdly (okr. Znojmo), Přehled výzkumů 50, 278.
[29] Šabatová, K. 2010: Suchohrdly (okr. Znojmo), Přehled výzkumů 51, 338.
[30] Šabatová, K. 2011: Intenzivní studium osídlení v souvislých porostech na příkladu lesního území v mikroregionu říčky Únanovky, Sborník prací Filozofické fakulty brněnské univerzity M 16, 43–52.
[31] Šabatová, K. 2013: Archeologické doklady lidských aktivit v prostoru Tvořihrázského lesa, Studia archeologica Brunensia 18/1, 21–38.
[32] Trebsche, P. 2011: Eisenzeitliche Graphittonkeramik im mittleren Donauraum. In: Vorträge des 29. Niederbayerischen Archäologentages, Rahden/Westf., 449–481.
[33] Vildomec, V. 1954: Předhistorické opevnění u vesnice Suchohrdly u Znojma, Vlastivědný věstník moravský IX, 83–86.
[34] Vokáč, M. 2004: Nové výšinné a opevněné lokality z eneolitu na jihozápadní Moravě. In: Lutovský, M. (ed.): Otázky neolitu a eneolitu našich zemí, Praha, 257–270.
[35] Nahlížení do katastru nemovitostí, http://nahlizenidokn.cuzk.cz/ [cit. 2016–01–25]