Bílá Hora – bojiště třicetileté a studené války

Title: Bílá Hora – bojiště třicetileté a studené války
Variant title:
  • White Mountain: a battlefield of the Thirty Years' War and the Cold War
  • Der Weiße Berg – ein Schlachtfeld des Dreißigjährigen und des Kalten Krieges
Source document: Archaeologia historica. 2017, vol. 42, iss. 1, pp. 245-259
Extent
245-259
  • ISSN
    0231-5823 (print)
    2336-4386 (online)
Type: Article
Language
Summary language
License: Not specified license
 

Notice: These citations are automatically created and might not follow citation rules properly.

Abstract(s)
Detailní systematický archeologický výzkum prostoru Bílé Hory a nejbližšího okolí posledních zhruba šesti let poskytuje celou řadu nových poznatků. Bílá Hora, obora Hvězda i park Ladronka na katastrech Břevnova, Liboce a Ruzyně v Praze 6 se ve světle archeologických nálezů ukazuje nejen jako dějiště památné bitvy na Bílé Hoře, ale také jako symbolické bojiště studené války. Zatímco třicetiletou válku reprezentují nálezy součástí palných zbraní a zejména munice, studená válka po sobě na místě ponechala pozůstatky ležení vojáků ČSLA účastnících se jedné z největších propagandistických akcí období komunismu u nás, tzv. Československé spartakiády. Příspěvek konfrontuje svědectví archeologických, písemných a ikonografických pramenů a pro 20. století též svědectví kolmých leteckých snímků.
Detailed and systematic archaeological research on the site of White Mountain (Bílá Hora) and its immediate surroundings in the last six years has yielded a great deal of new information. In the light of archaeological finds, White Mountain, the Hvězda game preserve and the Ladronka park in the cadastral zones of Břevnov, Liboc and Ruzyně in Prague 6 turned out to be not only the sites connected with the historic Battle of White Mountain but also a symbolic battlefield of the Cold War. While the Thirty Years' War is represented by the finds of firearms and, in particular, ammunition, the Cold War left traces in the form of an encampment of the Czechoslovak Army soldiers taking part in the Czechoslovak Spartakiad, one of the largest propaganda events of the communist period in this country. The paper compares evidence of archaeological, written and iconographic sources, and for the 20th century also the evidence of aerial photography.
Note
Tato studie vznikla v rámci projektu "Proměněná země: interdisciplinární výzkum vlivu třicetileté války na venkovskou krajinu Čech", GAČR 15-03380S.
Die vorliegende Studie entstand im Rahmen des Förderprojektes "Verwandeltes Land: interdisziplinäre Erforschung des Einflusses des Dreißigjährigen Krieges auf die ländlichen Gebiete Böhmens", GAČR 15-03380S.
References
[1] AUGÉ, M., 1995: Non-Places: Introduction to an Anthropology of Supermodernity. London.

[2] BECK, C. M.–DROLLINGER, H.–SCHOFIELD, J., 2009: Archaeology of dissent: Landscape and symbolism at the Nevada Peace Camp. In: A Fearsome Heritage. Diverse Legacies of The Cold War (Schofield, J.–Cocroft, W., edd.), 297–320. Walnut Creek.

[3] BENEŠ, J.–KUBŮ, F.–TÖRÖK, J., 1995: Soubor militarií z počátku třicetileté války z Volarských šancí, AR XLVII, 461–480.

[4] BITVA U RAKOVNÍKA 1620, 2011: Bitva u Rakovníka. Rakovník.

[5] BOULTON, A., 2009: Good bay Forst Zinna. In: A Fearsome Heritage. Diverse Legacies of The Cold War (Schofield, J.–Cocroft, W., edd.), 181–192. Walnut Creek.

[6] BUCHLI, V.–LUCAS, G., 2001: Archaeologies of the Contemporary Past. Abingdon.

[7] BUREŠ, M., 2013: Zaniklá kulturní krajina Novohradských hor – Deserted cultural landscape of Novohradské hory. In: Archeologické prospekce a nedestruktivní archeologie v Jihočeském kraji, kraji Vysočina, Jihomoravském kraji a v Dolním Rakousku. Archeologické výzkumy v jižních Čechách – Supplementum 9 (Chvojka, O., ed.), 27–42. České Budějovice.

[8] BUREŠ, M., 2015: Vesnice zaniklé po roce 1945 a kulturní krajina Novohradských hor – Villages Extinct after 1945 and the Cultural Landscape of the Novohradské Mountains. Plzeň.

[9] BUREŠ, M., ed., 2010: Nálezová zpráva ze záchranného archeologického výzkumu provedeného při stavební činnosti "3 bytové domy pro seniory". Číslo akce Archeo Pro: 39/08 AP. Nepublikovaná nálezová zpráva ulož. v archivu Archeo Pro o. p. s.

[10] BUREŠ, M., ed., 2010a: Nálezová zpráva ze záchranného archeologického výzkumu provedeného při stavební činnosti "Cyklo Markétská – Staré náměstí, Praha 6". Číslo akce Archeo Pro: 77/10 AP. Nepublikovaná nálezová zpráva ulož. v archivu Archeo Pro o. p. s.

[11] BUREŠ, M., ed., 2010b: Nálezová zpráva ze záchranného archeologického výzkumu provedeného při stavební činnosti "Areál volného času Ladronka II. a III. etapa". Číslo akce Archeo Pro: 1/10 AP. Nepublikovaná nálezová zpráva ulož. v archivu Archeo Pro o. p. s.

[12] BUREŠ, M., ed., 2011: Nálezová zpráva ze záchranného archeologického výzkumu provedeného při stavební činnosti "Novostavba mateřské školy Bílá Hora". Číslo akce Archeo Pro: 91/10 AP. Nepublikovaná nálezová zpráva ulož. v archivu Archeo Pro o. p. s.

[13] COCROFT, W., 2009: Defining the national archaeological character of Cold War remains. In: A Fearsome Heritage. Diverse Legacies of The Cold War (Schofield, J.–Cocroft, W., edd.), 107–127. Walnut Creek.

[14] FAIRCLOUGH, G., 2009: The Cold War in context: Archaeological explorations of private, public and political complexity. In: A Fearsome Heritage. Diverse Legacies of The Cold War (Schofield, J.– Cocroft, W., edd.), 19–32. Walnut Creek.

[15] FATKOVÁ, G. a kol., 2014: Tachovsko: krajina v paměti / paměť v krajině. Plzeň.

[16] FEVERSHAM, P.–SCHMIDT, L., 2009: The Berlin Wall: Border fragment, world heritage? In: A Fearsome Heritage. Diverse Legacies of The Cold War (Schofield, J.–Cocroft, W., edd.), 193–209. Walnut Creek.

[17] FIORATO, V., 2009: Greenham Common: The conservation and management of a Cold War archetype. In: A Fearsome Heritage. Diverse Legacies of The Cold War (Schofield, J.–Cocroft, W., edd.), 129–154. Walnut Creek.

[18] FORBELSKÝ, J., 2006: Španělé, Říše a Čechy v 16. a 17. století. Praha.

[19] FUNK, L., 2013: Vesnice zaniklé po roce 1945. In: Archeologie 19. a 20. století. Přístupy – metody – témata (Vařeka, P., ed.), 23–28. Plzeň.

[20] FUNK, L.–VÁŇA, M., 2012: Datování objektů zaniklých po roce 1945 pomocí dendrochronologie živých stromů – Die Datierung von nach 1945 aufgegebenen Objekten mithilfe der Dendrochronologie lebender Bäume, AH 37, 799–807.

[21] GONZÁLEZ-RUIBAL, A., 2008: Time to Destroy. An Archaeology of Supermodernity, Current Anthropology 49, No. 2, 247–279. DOI: https://doi.org/10.1086/526099 | DOI 10.1086/526099

[22] HARRISON, R.–SCHOFIELD, J., 2010: After Modernity. Archaeological Approaches to the Contemporary Past. Oxford.

[23] HAVEL, J., 1980: Hromadný hrob bělohorských bojovníků – Ein Massengrab der Krieger vom Weißen Berg (Bílá hora), Archaeologia Pragensia I, 227–231.

[24] HOLTORF, C.–PICCINI, A., edd., 2011: Contemporary Archaeologies: Excavating Now. Frankfurt am Main.

[25] CHALINE, O., 2013: Bílá hora. Praha.

[26] JÁNSKÁ, E., 1966: Hromadný hrob bělohorských bojovníků, Staletá Praha 2, 107–110.

[27] KLUČINA, P., 2000: Třicetiletá válka. Obraz doby 1618–1648. Praha – Litomyšl.

[28] Letecký snímek Prahy z roku 1975, http://mpp.praha.eu/OrtofotoArchiv/.

[29] MANDZY, A., 2015: On the frontiers of Europe, not all musket balls were round; accuracy and penetration of various types of military small arms munition from the mid seventeenth century to the early eighteenth century, Journal of Conflict Archaeology 10, No. 3, 154–176. DOI: https://doi.org/10.1080 /15740773.2016.1181855 | DOI 10.1080/15740773.2016.1181855

[30] MATOUŠEK, V., 2000: Graffiti ve světle archeologie. Příspěvek k diskusi o archeologii současnosti, Cargo 2, č. 1, 4–17.

[31] MATOUŠEK, V., 2006: Třebel. Obraz krajiny s bitvou. Praha.

[32] MATOUŠEK, V., 2013: Předběžná zpráva o 2. a 3. sezoně archeologického výzkumu bojiště u Rozvadova z roku 1621. In: Sborník Muzea Českého lesa v Tachově 33, 3–14. Domažlice.

[33] MATOUŠEK, V. a kol., 2011: Zpráva o první sezoně systematického archeologického výzkumu bojiště z roku 1621 u Rozvadova. In: Sborník Muzea Českého lesa v Tachově 32, 3–14. Domažlice.

[34] MATOUŠEK, V.–KÖSSL, A.–ŠIMEK, J., 2010: Bitva na Bílé hoře na rytinách Jana Sadelera a v Theatru Europaeu. In: Ecce Homo. In memoriam Jan Fridrich (Semrádová, K.–Fridrichová-Sýkorová, I., edd.), 224–238. Praha.

[35] MAŠEK, N., 1960: Nálezová zpráva ze záchranného archeologického výzkumu provedeného při stavební činnosti "Výkopové práce Vojenské správy ČSLA". Nepublikovaná nálezová zpráva č. 1825/60 ulož. v archivu ARÚ AV ČR, Praha, v. v. i.

[36] MUCHKA, I. P.–PURŠ, I.–DOBALOVÁ, S.–HAUSENBLASOVÁ, J., 2014: Hvězda – arcivévoda Ferdinand Tyrolský a jeho letohrádek v evropském kontextu. Praha.

[37] NEUSTUPNÝ, E., 2013: Archeologie modernity – teoretický kontext. In: Archeologie 19. a 20. století. Přístupy – metody – témata (Vařeka, P., ed.), 13–16. Plzeň.

[38] RAK, M., 2011: Možnosti archeologického poznání novodobých polních fortifikací na příkladu lokality z 30. let 20. století – Möglichkeiten der archäologischen Erforschung neuzeitlicher Feldbefestigungen am Beispiel einer Fundstelle aus den dreißiger Jahren des 20. Jahrhunderts, AH 36, 279–288.

[39] RAK, M., 2014: Archeologie konfliktů 20. století – Aeroarcheologie. Historie – témata – metody – příklady. Plzeň.

[40] RAK, M.–FUNK, L.–VÁŇA, M., 2012: Vesnice v zajetí železné opony. Možnosti archeologického poznání studené války, Antropowebzin 3, 241–251.

[41] RAK, M.–STARKOVÁ, L.–FUNK, L., 2014: Relikty "Studené války" jako součást kulturní historie, Veřejná archeologie 7, 42–61.

[42] PEKAŘ, J., 1921: Bílá hora. Její příčiny i následky. Praha.

[43] PETRÁŇ, J., 1972: Staroměstská exekuce: Několik poznámek z dějin povstání feudálních stavů proti Habsburkům v letech 1618–1620. Praha.

[44] POLIŠENSKÝ, J., 1951: Současný stav bádání o Bílé hoře, ČMM LXX, 1–25.

[45] ROUBAL, P., 2016: Československé spartakiády. Praha.

[46] RYTÍŘ, L., ed., 2015: Nálezová zpráva ze záchranného archeologického výzkumu provedeného při stavební činnosti "Obnova cestní sítě Hvězda – rekonstrukce středového průhledu a etapa 0". Číslo akce Archeo Pro: 79/15 AP. Nepublikovaná nálezová zpráva ulož. v archivu Archeo Pro o. p. s.

[47] RYTÍŘ, L., ed., 2015a: Nálezová zpráva ze záchranného archeologického výzkumu provedeného při stavební činnosti "Rekonstrukce kamenné zdi v oboře Hvězda". Číslo akce Archeo Pro: 91/15 AP. Nepublikovaná nálezová zpráva ulož. v archivu Archeo Pro o. p. s.

[48] SCHOFIELD, J., 2005: Combat Archaeology. London.

[49] SMETÁNKA, Z., 1967: Nálezová zpráva ze záchranného archeologického výzkumu provedeného při stavební činnosti "Záchranný archeologický výzkum na Bílé hoře – Praha západ, 22. 4. 1955". Nepublikovaná nálezová zpráva č. 6642/67, ulož. v archivu ARÚ AV ČR, Praha, v. v. i.

[50] SKALNÍK, M., 2012: Dělostřelectvo v první polovině 17. století. Nepublikovaná bakalářská práce, Historický ústav, Filozofická fakulta, Masarykova univerzita, Brno.

[51] SKÁLA, P., ed., 2001: Obora Hvězda, historická studie. Louňovice.

[52] SPURNÝ, V., 1978: Nálezová zpráva o "Nálezu koster v Praze Břevnově, Zeyerova alej ppč. 1449". Nepublikovaná nálezová zpráva č. 2750/78, ulož. v archivu ARÚ AV ČR, Praha, v. v. i.

[53] ŠÁMAL, Z., 2011: Archeologové na bojišti. In: Bitva u Rakovníka 1620, 50–60. Rakovník.

[54] TAPIÉ, V. L., 1936: Bílá hora a francouzská politika. Praha.

[55] UHLÍŘ, D., 1998: Černý den na Bílé hoře 8. listopadu 1620. Brno.

[56] VAŘEKA, P.–SYMMONDS, J., 2013: Archeologie trampingu na příkladu výzkumu "Kachního údolí" u Stříbra (Plzeňský kraj). In: Archeologie 19. a 20. století. Přístupy – metody – témata (Vařeka, P., ed.), 137–164. Plzeň.

[57] VÁŇA, M., 2016: Archeologie vesnic zaniklých z důvodu výstavby vodních nádrží. Plzeň.

[58] WALDHAUSER, J., 2009: Švédský vojenský tábor za třicetileté války na katastrech Staré Boleslavi (okr. Praha – východ) a Hlavence (okr. Mladá Boleslav), ASČ 13, 939–964.