Nástin procesu zanikání sídel ve středověku na panství Brtnice v územním rozsahu k roku 1538

Title: Nástin procesu zanikání sídel ve středověku na panství Brtnice v územním rozsahu k roku 1538
Variant title:
  • An outline of the process of abandonment of settlement sites in the Brtnice demesne as of the year 1538
  • Skizzierung des Wüstungsprozesses von Ansiedlungen im Mittelalter im Einzugsgebiet der Grundherrschaft Brtnice (Pirnitz) zum Jahr 1538
Source document: Archaeologia historica. 2017, vol. 42, iss. 2, pp. 745-771
Extent
745-771
  • ISSN
    0231-5823 (print)
    2336-4386 (online)
Type: Article
Language
Summary language
License: Not specified license
 

Notice: These citations are automatically created and might not follow citation rules properly.

Abstract(s)
Příspěvek využívá k nástinu procesu zanikání sídel na panství Brtnice především jejich výčet a přerozdělení zemědělské půdy z jejich zázemí v urbáři brtnického panství vzniklého kolem roku 1538. Urbář uvádí sedmnáct zaniklých vesnic, dvůr a pusté lány. Zmínky o majetkových převodech a hledání možného období zániku v písemných pramenech je u některých lokalit podloženo i prospekcí antropogenních reliktů přímo v krajině. Zaniklé osídlení vesnického charakteru se zemědělským zázemím představuje v písemných pramenech zajímavý prvek majetkových transakcí, ze kterých lze odvodit nakládání se středověkou krajinou a jejím vymezením.
This contribution employs a list of settlement sites in the Brtnice demesne, along with the division of farmland in their hinterland recorded in an urbarium of the Brtnice demesne that came into existence around 1538, to outline the process of their abandonment. The urbarium lists seventeen abandoned villages, a homestead and disused land. Mentions of property transfers and a search for the possible period of decline in written sources are supplemented, with some locations, with prospection for anthropogennous relics in the landscape. Defunct settlement sites of a village character with a farming hinterland present in written sources interesting elements of property transactions, from which the use of the medieval landscape and its delimitations can be derived.
Note
Článek vznikl za podpory Grantového fondu pro akademické pracovníky Filozofické fakulty Masarykovy univerzity, projektu "Kolaps zemědělského zázemí na Jihlavsku a přeměna Brtnického dominia v 15. století".
References
[1] MZA, fond G 10 Sbírka rukopisů Moravského zemského archivu, inv. č. 638, dříve inv. č. 575 – Urbář panství brtnického z doby před r. 1538.

[2] MZA, fond G 169 Collaltové, č. I. 2562 – Urbář panství Brtnice r. 1570.

[3] MZA, fond G 169 Collaltové, č. I. 2561 – Urbář panství Brtnice r. 1585.

[4] MZA, fond F 16 Velkostatek Brtnice, mapy 1033, 1034, 1035, 1038, 1068, 1070, 1072, 1073. Edice

[5] AČ II: Archiv Český čili staré písemné památky české a moravské II (Palacký, F., ed.). Praha 1842.

[6] AČ III: Archiv Český čili staré písemné památky české a moravské III (Palacký, F., ed.). Praha 1844.

[7] AČ VII: Archiv Český čili staré písemné památky české a moravské VII (Kalousek, J., ed.). Praha 1840.

[8] AČ X: Archiv Český čili staré písemné památky české a moravské X (Kalousek, J., ed.). Praha 1890.

[9] AČ XIV: Archiv Český čili staré písemné památky české a moravské XIV (Kalousek, J., ed.). Praha 1895.

[10] AČ: IX: Archiv Český čili staré písemné památky české a moravské IX (Kalousek, J., ed.). Praha 1889.

[11] CDB II: Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohamie. Tomus II (Fridrich, G., ed.). Pragae 1912.

[12] CDB III/1: Codex diplomaticus et epistlorais regni Boheminae III/1 (Fridrich, G., ed.). Pragae 1942.

[13] CDB V/1: Codex diplomaticus et epistlorais regni Boheminae V/1 (Šebánek, J.–Dušková, S., edd.). Pragae 1976.

[14] CDB V/2: Codex diplomaticus et epistlorais regni Boheminae V/2 (Šebánek, J.–Dušková, S., edd.). Pragae 1981.

[15] CDM III: Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae III (Boček, A., ed.). Olmucii 1841.

[16] CDM VI: Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae VI (Chytil, J., ed.). Brünn 1854.

[17] CDM VII/1: Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae VII/1 (Chytil, J., ed.). Brünn 1858.

[18] CDM VII/3: Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae VII/3 (Brandl, V., ed.). Brünn 1868.

[19] CDM VIII: Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae VIII (Brandl, V., ed.). Brünn 1874.

[20] CDM IX: Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae IX (Brandl, V., ed.). Brünn 1875.

[21] CDM X: Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae X (Brandl, V., ed.). Brünn 1878.

[22] CIB IV/5: Codex iuris bohemici, IV.–5. Spisy právnické o právu českém v XVI-tém století (Jireček, H., ed.). Vídeň 1883.

[23] Městská správa Jihlava. Inventář. Sv. 1. Listiny (1240) 1269–1900 (1929); (Hoffmann, F.–Křesadlo, K., edd.). Jihlava 1971.

[24] LCS II: Libri citationum et sententiarum. Knihy půhonné a nálezové II (Brandl, V., ed.). Brunae 1873.

[25] LCS III/1: Libri citationum et sententiarum. Knihy půhonné a nálezové III/1 (Brandl, V., ed.). Brunae 1878.

[26] LCS III/2: Libri citationum et sententiarum. Knihy půhonné a nálezové III/2 (Brandl, V., ed.). Brunae 1880.

[27] LCS IV/1: Libri citationum et sententiarum. Knihy půhonné a nálezové IV (Brandl, V., ed.). Brunae 1881.

[28] LCS V: Libri citationum et sententiarum. Knihy půhonné a nálezové V (Brandl, V., ed.). Brunae 1888.

[29] LCS VII: Libri citationum et sententiarum VII (Bretholz, B., ed). Brunae 1911.

[30] Regesten: Regesten der Archive im Merkgrafthume Mähren I (Chlumecký, P., ed.). Brünn 1856.

[31] ZDB I–XIV: Die Landtafel des Markgrathums Mähren. Brünner Cuda (Chlumecký P.–Chytil, J.–Demuth, C.–Wolfskron A. R., edd.). Brünn 1856.

[32] ZDB XV–XXVIII: Moravské zemské desky II. 1480–1566. Kraj brněnský (Kalina, T., ed.). Praha 1950.

[33] BLÁHA, J. a kol., 2001: Bláha, J.–Borovský, T.–Czajkowski, P.–Hodeček, D., Kostel sv. Kunhuty v Kostelci u Jihlavy, PRP 8, č. 1, 104–118.

[34] BLÁHOVÁ, M., 2002: Funkce a pramenná hodnota pamětních zápisů středověkých církevních institucí. Tak zvaná zakládací listina kláštera Třebíčského. In: Ve stopách sv. Benedikta. Sborník příspěvků z konference Středověké kláštery v zemích Koruny české konané ve dnech 24.–25. května 2001 v Třebíči (Jan, L.–Obšusta, P., edd.), 97–111. Brno: Matice moravská ve spolupráci se Západomoravským muzeem v Třebíči.

[35] BLÁHOVÁ, M.–FROLÍK, J.–PROFANTOVÁ, N., 1999: Velké dějiny zemí Koruny české. Svazek 1. Do roku 1197. Praha.

[36] DEMEK, J.–MACKOVČIN, P., 2006: Hory a nížiny. Zeměpisný lexikon. Brno.

[37] FIŠER, R., 2002: K počátkům třebíčského kláštera (Poznámky k tzv. falzu zakládací listiny). In: Ve stopách sv. Benedikta. Sborník příspěvků z konference Středověké kláštery v zemích Koruny české konané ve dnech 24.–25. května 2001 v Třebíči (Jan, L.–Obšusta, P., edd.), 85–95. Brno: Matice moravská ve spolupráci se Západomoravským muzeem v Třebíči.

[38] HEJHAL, P., 2012: Počátky středověké kolonizace české části Českomoravské vrchoviny. Disertationes Archaeologicae Brunenses/Pragensesque 14 (Měřínský, Z.–Klápště, J., edd.). Brno.

[39] HOSÁK, L., 1952: Středověká kolonisace horního poříčí Jihlavy, ČSPS LX, 142–153.

[40] HRAZDIL, V. a kol., 2012: Hrazdil, V.–Škrdla, P.–Houzar, S.–Vokáč, M., Historické dolování stříbrných rud v Komárovicích u Jihlavy, západní Morava, Acta rerum naturalium: přírodovědný sborník Vysočiny 12, 137–144.

[41] HRUBÝ, P. a kol., 2006: Hrubý, P.–Jaroš, Z.–Kočár, P.–Malý, K.–Miháyiová, J.–Militký, J.–Zimola, D., Středověká hornická aglomerace na Starých Horách u Jihlavy, PA XCVII, 171–264.

[42] HRUBÝ, P. a kol., 2014: Hrubý, P.–Hejhal, P.–Malý, K.–Kočár, P.–Petr, L., Centrální Českomoravská vrchovina na prahu vrcholného středověku. Archeologie, geochemie a rozbory sedimentárních výplní niv. Brno.

[43] HRUBÝ, P.–MALÝ, K.–MILO, P., 2016: Archeometalurgie a geofyzika středověkých areálů zaměřených na produkci drahých kovů – Archaeometallurgy and geophysics of the medieval sites specialized on precious metal production, AH 41, 391–413.

[44] HRUBÝ, P.–PETR, L.–HEJHAL, P., 2012: Středověký úpravnický a hornický areál Cvilínek u Černova na Pelhřimovsku – Das mittelalterliche Aufbereitungs- und Bergbauareal Cvilínek bei Černov in der Gegend Pelhřimov, PA CIII, 339–418.

[45] JAN, L., 2000: Vznik zemského soudu a správa Moravy ve středověku. Brno.

[46] LÍBAL, D., 2001: Katalog gotické architektury v České republice do husitských válek. Praha.

[47] LOSERTOVÁ, L. a kol., 2011: Losertová, L.–Buřival, Z.–Losos, Z.–Veleba, B., Pozůstatky po historické těžbě v okolí Humpolce, Acta rerum naturalium: přírodovědný sborník Vysočiny 10, 1–10.

[48] MAZÁČKOVÁ, J., 2011: Obléhací postavení u hradu Rokštejna – Belagerungsstellungen bei der Burg Rokštejn, AH 36, 61–85.

[49] MAZÁČKOVÁ, J., 2012: Militária z hradu Rokštejna v širším středoevropském kontextu. Rukopis disertační práce, ulož. v ÚAM FF MU, Brno.

[50] MAZÁČKOVÁ, J., v tisku: Středověká vesnice Českomoravské vrchoviny na příkladu panství Rokštejn a Brtnice. In: Bajer, A.–Bíško, R.–Dejmal, M.–Hejhal, P.–Hrubý, P.–Lisá, L.–Machová, B.–Malý, K.–Mazáčková, J.–Plaček, M.–Šabatová, K.–Těsnohlídek, J.–Zimola, D.–Žahourková, A., Historická krajina Českomoravské vrchoviny. Osídlení od pravěku do sklonku středověku. Jihlava.

[51] MAZÁČKOVÁ J.–DOLEŽALOVÁ K., 2012: Stančice, povrchová prospekce a systematické zaměřování zaniklé vsi, Acta Musei Moraviae Scientiae sociales XCVII, č. 2, 259–284.

[52] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1976: Průzkum zaniklých středověkých osad na moravské straně Českomoravské vrchoviny, AR XXVIII, 405–417, 479.

[53] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1977: Středověké hrádky a tvrze na jihozápadní Moravě, AH 2, 37–44.

[54] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1986: Doba slovanská. In: Pravěké osídlení Třebíčska, 147–171 (Koštuřík, P.–Kovárník, J.–Měřínský, Z.– Oliva, M., edd.). Brno – Třebíč.

[55] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1988: Počátky osídlení Brtnicka a nejstarší dějiny obce. In: Dějiny Brtnice a připojených obcí (Janák, J., ed.), 13–49. Brno.

[56] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1988a: Brtnice a okolí od poloviny 13. století do válek husitských. In: Dějiny Brtnice a připojených obcí (Janák, J., ed.), 51–99. Brno.

[57] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1990: Vývoj osídlení Jihlavska do 13. století (Nástin), Vlastivědný sborník Vysočiny, Oddíl věd společenských VII, 129–141.

[58] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1997: Od připojení Moravy v rámec českého státu do válek husitských. In: Moravskobudějovicko – Jemnicko. Vlastivěda moravská (Nekuda, V., ed.), 151–238. Brno.

[59] MĚŘÍNSKÝ, Z., 2002: Církevní instituce na Moravě a historické pozadí vzniku třebíčského kláštera. In: Ve stopách sv. Benedikta: sborník příspěvků z konference Středověké kláštery v zemích Koruny české konané ve dnech 24.–25. května 2001 v Třebíči (Jan, L.–Obšusta, P., edd.), 57–83. Brno: Matice moravská ve spolupráci se Západomoravským muzeem v Třebíči.

[60] MĚŘÍNSKÝ, Z., 2007: Hrad Rokštejn. Dějiny, stavební vývoj a výsledky čtvrtstoletí archeologického výzkumu 1981–2006. Brtnice – Brno.

[61] MĚŘÍNSKÝ, Z., 2009: Vývoj osídlení Jihlavska. In: Jihlava. Historie / kultura / lidé. Dějiny moravských měst (Pisková, R., ed.), 33–37. Jihlava.

[62] MĚŘÍNSKÝ, Z., 2014: К počátkům Brtnice. Konfrontace písemných a archeologických pramenů, analýza půdorysu obce a jejího stavebního vývoje. In: Středověká Evropa v pohybu. K poctě Jana Klápště (Boháčová, I.–Sommer, P.–Bentz, E., edd.), 87–103. Praha.

[63] MĚŘÍNSKÝ, Z.–CHAROUZ, J. Z., 2009: Vznik Staré Jihlavy s kostelem sv. Jana Křtitele a zdejší markraběcí zboží. In: Jihlava. Historie / kultura / lidé. Dějiny moravských měst (Pisková, R., ed.), 38–45. Jihlava.

[64] MĚŘÍNSKÝ, Z.–PLAČEK, M., 1989: Rokštejn, středověký hrad na Jihlavsku (jeho dějiny, stavební vývoj a výsledky archeologického výzkumu 1981–1989). Brno – Brtnice.

[65] MĚŘÍNSKÝ, Z.–ZUMPFE, E., 2001: Der Bergbau und die Besiedlung des südwestlichen Mährens – Hornictví a osídlování jihozápadní Moravy, AH 26, 15–25.

[66] NAVRÁTIL V., 1986: Uspořádání sídla a plužiny – Pramen k dějinám osídlení úzce vymezeného regionu, HG 25, 53–96.

[67] NAVRÁTIL V., 1986a: K povrchovému průzkumu zaniklých středověkých osad a jejich plužin na jihozápadní Moravě, HG 25, 201–229.

[68] NEKUDA, V., 1961: Zaniklé vesnice na Moravě. Brno.

[69] RICHTER, V., 1952: Románská architektura na Moravě, ČSPS LX, 231–234.

[70] RICHTER, V., 1961: Přechodní stavby v údolí Jihlávky, Vlastivědný sborník Vysočiny, Oddíl věd společenských IV, 23–37.

[71] ROBOTKA, M.–STRÁŽNICKÝ, J., 1967: Komplexní průzkum půd ČSSR. Průvodní zpráva k hospodářskému obvodu JZD "Rovnost" se sídlem v Brtnici okres Jihlava, Brno. Dostupné z: http://wakpp.vumop.cz/.

[72] ROUS, P., 2004: Stříbrnorudné hornictví na Havlíčkobrodsku od 13. do 17. století, Archeologia technica 15, 49–58.

[73] SAMEK, B., 1994: Umělecké památky Moravy a Slezska. 1. svazek. A/I. Praha.

[74] SAMEK, B., 1999: Umělecké památky Moravy a Slezska. 2. svazek. J/N. Praha.

[75] SEDLÁČEK, A., 2003: Atlasy erbů a pečetí české a moravské středověké šlechty. Svazek 5. Atlas pečetí.

[76] VOHRYZEK, S., 2012: Střížovci v 2. polovině 14. století, AVV 3, 67–74.

[77] VOHRYZEK, S., 2013: K počátkům působení pánů z Valdštejna na jihozápadní Moravě, AVV 4, 84–90.

[78] VOHRYZEK, S., 2015: Dějiny panství Stonařov do roku 1530, Vlastivědný sborník Vysočiny, Oddíl věd společenských XIX, 36–67.

[79] VOKÁČ, M.–HOUZAR, S.–ŠKRDLA, P., 2007: Dolování zlata v širším okolí Hor u Předína na západní Moravě: dějiny výzkumů, historie dolování, topografie a archeologie lokalit a přehled geologických poměrů. In: Stříbrná Jihlava. Studie k dějinám hornictví a důlních prací, 26–55. Jihlava.

[80] VOKÁČ, M.–ZIMOLA, D., 2011: Archeologické výzkumy několika venkovských kostelů na Jihlavsku – Ländliche Sakralarchitektur in der Region Jihlava, AH 36, 431–453.

[81] ZAORALOVÁ, M., 1988: Od husitství k Bílé hoře (Brtnice v majetku Brtnických Valdštejnů). In: Dějiny Brtnice a připojených obcí (Janák, J., ed.), 101–132. Brno.