The Moravian monasteries of the Order of Brothers Hospitallers and their music collections

Název: The Moravian monasteries of the Order of Brothers Hospitallers and their music collections
Variantní název:
  • Moravské konventy Řádu milosrdných bratři a jejich hudební sbírky
Zdrojový dokument: Musicologica Brunensia. 2012, roč. 47, č. 1, s. [17]-24
Rozsah
[17]-24
  • ISSN
    1212-0391 (print)
    2336-436X (online)
Type: Článek
Jazyk
Licence: Neurčená licence
Přístupová práva
přístupné po uplynutí embarga
 

Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.

Abstrakt(y)
Všechny hospitály milosrdných bratří na území dnešní České republiky původně patřily pod řadovou provincii germanica, založenou roku 1605, která ve druhé polovině 18. století pokrývala téměř celou střední Evropu; v roce 1781 byla administrativně rozdělena na provincii bavorskou a rakouskou. Hudba hrála v životě milosrdných bratří mimořádnou roli − byla nedílnou součástí jejich vzdělávání. Zdá se, že všechny řádové hospitály měly vlastní hudební sbírky. Do dnešní doby se jich však dochovalo minimum − jedna údajně v Polsku (Wrocław), dvě v Rakousku (Vídeň, Štýrský Hradec), jedna v Čechách (Kuks) a dvě na Moravě (Valtice, Brno). Z dalších jsou známé jen zlomky (Praha, Nové Město nad Metuji, Prostějov). Značný význam pro poznání hudebního života řádu mají archiválie a záznamy Vincentia Kneera, jenž zásoboval informacemi o řádových hudebnících Gottfrieda Johanna Dlabacže; díky tomu lze alespoň částečně rekonstruovat hudební život konventů, z nichž se nedochovaly žádné hudebniny (Těšín, Vizovice, Letovice) a detaily kontaktů řádu s Josephem a Michaelem Haydnem a dalšími významnými dobovými hudebníky. Bohatý archivní materiál je k dispozici v případě prostějovského, brněnského a valtického konventu, u kterých lze sledovat rozvoj a v souvislosti s proměnami vkusu, priorit a ekonomické situace řádu i úpadek jejich hudebního života od 17. do prvních desetiletí 20. století.