Anomálie v pochovávaní na stredovekých pohrebiskách – prejav okrajových skupín obyvateľstva?

Variantní název
Anomalies in burials in medieval burial grounds: manifestation of marginalised social groups?
Bestattungsanomalien auf mittelalterlichen Gräberfeldern – eine Randgruppenerscheinung der Bevölkerung?
Zdrojový dokument: Archaeologia historica. 2016, roč. 41, č. 2, s. 263-284
Rozsah
263-284
  • ISSN
    0231-5823 (print)
    2336-4386 (online)
Type: Článek
Jazyk
slovensky
Licence: Neurčená licence
Abstrakt(y)
So začiatkom inhumačného pochovávania vo včasnom stredoveku sa popri ustálenom pohrebnom ríte začínajú na pohrebiskách vyskytovať aj odchýlky. Zatiaľ čo v drvivej väčšine hrobov sa od začiatku 9. storočia pochovávalo vo vystretej polohe na chrbte s rukami natiahnutými pozdĺž tela s orientáciou v smere západ–východ, určité percento hrobov vykazuje odlišnosti. Patria medzi ne jedinci pochovaní na bruchu či boku, prípadne skrčenci a jedinci uložení v smeroch východ–západ a juh–sever, resp. sever–juh. Na to, prečo k takémuto pochovávaniu dochádzalo, existuje viacero hypotéz. Neštandardné hroby bývajú interpretované aj ako hroby cudzincov alebo z iných dôvodov v spoločnosti nie úplne akceptovaných jedincov. V príspevku sa zaoberáme takýmito hrobmi vyskytujúcimi sa na pohrebiskách juhozápadného Slovenska a Moravy od 9. po 12. storočie a pokúsime sa načrtnúť príčiny, pre ktoré boli jedinci takto uložení.
With the beginning of grave burials in the early Middle Ages, deviations started to appear along with the established rites. While in the overwhelming majority of graves from the early 9th century onwards people were buried stretched on their backs with arms placed along the body, in the west-east orientation, a certain percentage of graves shows differences. These include individuals buried lying on their stomach or side, in crouched position and those interred in the east–west, south–north and north–south orientations. There are several hypotheses explaining why these burials occurred. Non-standard graves are usually interpreted as graves of foreigners or other individuals that were socially excluded. This article discusses these graves found in the burial grounds of south-western Slovakia and Moravia from the 9th century until the 12th century, and outlines the reasons why some individuals were buried in this manner.
Jazyk shrnutí
Note
  • Štúdia bola vypracovaná v rámci projektu 2/0044/14 agentúry VEGA: Materiálna kultúra a jej prínos k rekonštrukcii pozemského života a pohrebných zvykov v stredovekej societe.
  • Die vorliegende Studie wurde im Rahmen des Projekts 2/0044/14 der Förderagentur VEGA: Die materielle Kultur und ihr Beitrag zur Rekonstruktion des irdischen Lebens und der Begräbnisbräuche in der mittelalterlichen Sozietät ausgearbeitet.
Document
Reference:
[1] ASPÖCK, E., 2008: What Actually is a "Deviant Burial"? Comparing German-Language and Anglophone Research on "Deviant Burials". In: Deviant burial in the archaeological record (Murphy, E. M., ed.), 17–34. Oxford.

[2] BEDNÁR, P., 1997: Výskum západného opevnenia hradného kopca v Nitre. In: AVANS 1995, 29–30. Nitra.

[3] BIALEKOVÁ, D., 1961: Slovanský nález z Marušovej, ŠZ AÚ SAV 6, 283.

[4] BIALEKOVÁ, D., 1982: Slovanské pohrebisko v Závade – Slawisches Gräberfeld in Závada, SlArch XXX, 123–164.

[5] BIALEKOVÁ, D., 1993: Slovanské pohrebisko v Bojničkách – Slawisches Gräberfeld in Bojničky, ŠZ AÚ SAV 29, 223–258.

[6] DOSTÁL, B., 1966: Slovanská pohřebiště ze střední doby hradištní na Moravě. Praha.

[7] DOSTÁL, B., 1982: Drobná pohřebiště a rozptýlené hroby z Břeclavi-Pohanska – Kleine Gräberfelder und zerstreute Gräber von Břeclav-Pohansko, SPFFBU E 27, 135–198.

[8] DOSTÁL, B., 1984: Východní brána hradiska Pohanska – Das Osttor des Burgwalls Pohansko, SPFFBU E 29, 143–166.

[9] FOJTÍK, P. – ŠMÍD, M., 2008: Slovanské hroby a pohřebiště na Prostějovsku – Slawische Gräber und Gräberfelder in der Region von Prostějov, Pravěk – Supplementum 18. Brno.

[10] GALUŠKA, L., 1996: Slované. Doteky předků. Brno.

[11] GALUŠKA, L., 2004: Velkomoravské hroby revenantů ze Starého města. In: Zborník na počesť Dariny Bialekovej (Fusek, G., ed.), 81–90. Nitra.

[12] GARDEȽA, L., 2011: Gryź ziemię! Pochówki na brzuchu we wczesnośredniowiecznej Polsce w perspektywie porównawczej – Frühmittelalterliche Bestattungen in Bauchlage in Polen im Vergleich, Pomniki Dawnego Prawa 16, 38–59.

[13] GARDEȽA, L., 2012: Pochówki na brzuchu we wczesnośredniowiecznej Polsce – Frühmittelalterliche Bestattungen in Bauchlage in Polen im Vergleich, Pomniki Dawnego Prawa – Suplementum 20, 30–37.

[14] GEISLER, M., 1986: Holubice. Pohřebiště z mladohradištního období. Brno.

[15] GEISLER, M., 1992: Statistické zhodnocení mladohradištního pohřebiště z Holubic, okr. Vyškov – Statistische Bewertung des jungburgwallzeitlichen Gräberfeldes aus Holubice, Bez. Vyškov, Pravěk NŘ 2, 359–370.

[16] HANÁKOVÁ, H. – STAŇA, Č. – STLOUKAL, M., 1986: Velkomoravské pohřebiště v Rajhradě – Das grossmährische Gräberfeld in Rajhrad. Praha.

[17] HANULIAK, M., 1994: Zvláštnosti v pohrebnom ríte ako súčasť duchovnej kultúry v 9.–10. storočí – Besonderheiten im Grabritus als Bestandteile der geisten Kultur im 9.–10. Jahrhundert, AH 19, 391–403.

[18] HANULIAK, M., 1995: Veľkomoravské pohrebisko z Nitry-Veľkých Janíkoviec. In: AVANS 1993, 50. Nitra.

[19] HANULIAK, M., 2004: Charakter a význam hraníc v časopriestorovej dimenzii pohrebného rítu z mladšieho úseku včasného stredoveku – Charakter und Bedeutung der Grenzen in der zeiträumlichen Dimension des Begräbnisritus im jüngeren Abschnitt Frühmittelalters, AH 29, 37–51.

[20] HANULIAK, M., 2004a: Veľkomoravské pohrebiská. Pochovávanie v 9.–10. storočí na území Slovenska – Großmährische Gräberfelder. Bestattung im 9.–10. Jahrhundert auf dem Gebiet der Slowakei. Nitra.

[21] HORÁČKOVÁ, L. – VARGOVÁ, L. – STROUHAL, E., 2004: Základy paleopatologie, Brno.

[22] HOŠŠO, J., 1975: Kostolné cintoríny v Liptovskej Mare a Liptovskej Sielnici (výsledky historickoarcheologického výskumu), Liptov 3, 121–166.

[23] HRUBÝ, V., 1955: Staré Město. Velkomoravské pohřebiště "Na valách" – Staré Město – Die grossmährische Begräbnisstäte "Na valách". Praha.

[24] HRUBÝ, V. – HOCHMANOVÁ, V. – PAVELČÍK, J., 1955: Kostel a pohřebiště z doby velkomoravské na Modré u Velehradu, ČMMZ XL, 42–126.

[25] CHORVÁTHOVÁ, H., 1998: K významu príveskov – amuletov z včasnostredovekých pohrebísk, Hieron 3, 106–112.

[26] CHORVÁTHOVÁ, H., 1998a: K významu lunicových príveskov z včasnostredovekých pohrebísk strednej Európy, Praehistorica XXIII, 135–140.

[27] CHORVÁTHOVÁ, H., 2015: Chronológia ženského honosného šperku vo včasnom stredoveku a jeho historický význam – The Chronology of the beautiful woman jewellery in the Early Middle Ages and its historical significance. Nepubl. dizertačná práca na FF UK v Praze.

[28] CHROPOVSKÝ, B., 1957: Slovanské pohrebisko z 9. stor. vo Veľkom Grobe – Ein slawisches Gräberfeld aus dem 9. Jahrhundert in Veľký Grob, Bezirk Senec, SlArch V, 170–239.

[29] CHROPOVSKÝ, B., 1962: Slovanské pohrebisko v Nitre na Lupke – Das slawische Gräberfeld in Nitra auf Lupka, SlArch X, 175–240.

[30] CHROPOVSKÝ, B., 1978: Pohrebisko z 9.–10. storočia v Nitre pod Zoborom – Gräberfeld aus dem 9.–10. Jahrhundert in Nitra am Fuβ des Zobor, SlArch XXVI, 99–125.

[31] IŽÓF, J., 1984: Záchranné výskumy múzea v Galante. In: AVANS 1983, 93–94. Nitra.

[32] JELÍNKOVÁ, D., 1999: Slovanské pohřebiště z 9. až 12. století v Mušově. Katalog. Brno.

[33] KLANICA, Z., 1985: Mikulčice-Klášteřisko, PA LXXVI, 474–539.

[34] KLANICA, Z., 2006: Nechvalín, Prušánky. Čtyři slovanské pohřebiště. Díl II. – Nechvalín, Prušánky. Vier slawische Nekropolen, Teil II. Spisy ARÚ AV ČR Brno 28 (Kouřil, P., ed.). Brno.

[35] KLANICA, Z., 2006a: Nechvalín, Prušánky. Čtyři slovanská pohřebiště. Díl I. – Nechvalín, Prušánky. Vier slawische Nekropolen, Teil I. Spisy ARÚ AV ČR Brno 28 (Kouřil, P., ed.). Brno.

[36] KOVRIG, I., 1963: Das awarenzeitliche Gräberfeld von Alattyán. Archaeologia Hungarica, Series Nova 40. Budapest.

[37] KRASKOVSKÁ, Ľ., 1950: Príspevok k pohrebným zvykom starých Slovanov (Staroslovanské pohrebište vo Veľkom Grobe), Historický ZbSNM VIII, 43–49.

[38] KRASKOVSKÁ, Ľ., 1953: Slovanské pohrebište v Devíne v polohe Staré vinohrady, AR V, 171–173.

[39] KRASKOVSKÁ, Ľ., 1965: Slovanské pohrebisko v Kopčanoch – Slawisches Gräberfeld in Kopčany, ZbSNM LIX, História 5, 19–49.

[40] KRASKOVSKÁ, Ľ. – PAULÍK, J., 1978: Veľkomoravské pohrebisko v Tvrdošovciach – Groβmährisches Gräberfeld in Tvrdošovce, ZbSNM LXXII, História 18, 83–119.

[41] KUBÁLEK, P. – STOLZ, D. – SASKOVÁ, L. – VANĚK, D., 2008: Blízkovýchodní haplotyp u pohřbu mladého muže s rozštěpem lebky z raně středověkého pohřebiště na Tetíně – A near eastern haplotype in the burial of a young man with a fissure in the skull from the early medieval cemetery at Tetín, ASČ 12, 645–650.

[42] LESÁK, B. – MUSILOVÁ, M., 1999: Hrobové celky z druhej polovice 9. až prvej polovice 10. stor. na území ŠPMR Bratislava, Studia Archaeologica Slovaca Mediaevalia II, 33–61.

[43] MAREŠOVÁ, K., 1983: Uherské Hradiště-Sady. Staroslovanské pohřebiště na Horních Kotvicích – Altslawische Begräbnisstätte in Uherské Hradiště-Sady. Brno – Uherské Hradiště.

[44] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1985: Velkomoravské kostrové pohřebiště ve Velkých Bílovicích – Das grossmährische Skelettgräberfeld bei Velké Bílovice. Studie AÚ Brno XII, Praha.

[45] MJARTAN, J., 1953: Vampírske povery v Zemplíne, Slovenský národopis I, 107–134.

[46] PLACHÁ V. – HLAVICOVÁ J. – KELLER I., 1990: Slovanský Devín – Das Slawische Devín. Bratislava.

[47] POULÍK, J., 1955: Nález kostela z doby říše velkomoravské v trati "Špitálky" ve Starém Městě – Die Entdeckung der zweiten Kirche in Staré Město (Alt-Stadt) in Süd-Ostmähren, PA XLVI, 307–351.

[48] POULÍK, J., 1957: Výsledky výzkumu na velkomoravském hradišti "Valy" u Mikulčic. I. zpráva za r. 1954–1956 – Die Ergebnisse der Ausgrabungen auf dem grossmährischen Burgwalle "Valy" bei Mikulčice. I. Bericht für das Jahr 1954/56, PA XLVIII, 241–388.

[49] POULÍK, J., 1963: Dvě velkomoravské rotundy v Mikulčicích – Zwei grossmährische Rotunden. Praha.

[50] PROFANTOVÁ, N.–KAVÁNOVÁ, B., 2003: Mikulčice – pohřebiště u 6. a 12. kostela – Mikulčice – Gräberfeld bei der 6. und 12. Kirche. Spisy ARÚ AV ČR Brno 17 (Kouřil, P., ed.). Brno.

[51] PŘICHYSTALOVÁ, R., 2010: Nerituálny pohreb muža z južného predhradia na Pohansku pri Břeclavi – Die Sonderbestattung eines Mannes aus der südlichen Vorburg in Pohansko bei Břeclav. In: Zaměřeno na středověk. Zdeňkovi Měřínskému k 60. narozeninám (Ungerman, Š. – Přichystalová, R., edd.), 139–150. Praha.

[52] PŘICHYSTALOVÁ, R., 2011: Problematika pohřbívání na Jižním předhradí velkomoravského hradiska Břeclav – Pohansko – The Burial Issues in Southern Bailey of Greatmoravian Stronghold Pohansko near Břeclav. Nepubl. dizertačná práca na FF MU, Brno.

[53] PŘICHYSTALOVÁ, R. – KALÁBEK, M., 2014: Raněstředověké pohřebiště Olomouc – Nemilany – Das frühmittelalterliche Gräberfeld von Olomouc – Nemilany. Katalog. Brno.

[54] REJHOLCOVÁ, M., 1992: Veľkomoravské pohrebisko v Lefantovciach – Ein grossmährisches Gräberfeld in Lefantovce, ŠZ 28, 251–276.

[55] REJHOLCOVÁ, M., 1995: Pohrebisko v Čakajovciach (9.–12. storočie) – Das Gräberfeld von Čakajovce (9.–12. Jahrhundert). Katalóg. Nitra.

[56] STAŇA, Č., 2006: Velkomoravská pohřebiště v Rajhradě a Rajhradicích. Katalog – Groβmährische Gräberfelder in Rajhrad und Rajhradice. Brno.

[57] STLOUKAL, M. et al., 1999: Antropologie. Příručka pro studium kostry. Praha.

[58] STLOUKAL, M. – HANÁKOVÁ, H., 1985: Antropologický materiál z pohřebiště Mikulčice-Klášteřisko – Anthropologisches Material aus dem Gräberfeld Mikulčice-Klášteřisko, PA LXXVI, 540–588.

[59] SZÖKE, B. – NEMESKÉRI, J., 1954: Archeologické a antropologické poznatky z výskumu v Bešeňove pri Šuranoch – A Bešeňov (Zsitvabesenyő) – Papföldi őskori és 11.–12. századi temető, SlArch II, 105–126.

[60] ŠTEFAN, I., 2009: Frühmittelalterliche Sonderbestattungen in Böhmen und Mähren. Archäologie der Randgruppen?, Ethnographisch-Archäologische Zeitschrift 50, 139–162.

[61] TOČÍK, A., 1971: Flachgräberfelder aus dem IX. und X. Jahrhundert in der Sudwestslowakei, SlArch XIX, 135–276.

[62] UNGER, J., 2006: Pohřební ritus 1. až 20. století v Evropě z antropologicko-archeologické perspektivy. Brno.

[63] UNGERMAN, Š., 2005: Ženský šperk staršího velkomoravského horizontu – Frauenschmuck des älteren groβmährischen Horizonts, AR LVII, 707–749.

[64] UNGERMAN, Š., 2007: Raně středověké pohřebiště v Dolních Věstonicích-Na pískách. Nepubl. Dizertačná práca na FF MU, Brno.

[65] UNGERMAN, Š. – KAVÁNOVÁ, B., 2010: Das Gräberfeld bei der Basilika von Mikulčice. In: Frühmittelalterliche Kirchen als archäologische und historische Quelle. Internationale Tagungen in Mikulčice VIII (Poláček, L. – Maříková-Kubková, J., edd.), 71–86. Brno.

[66] VENDTOVÁ, V., 1962: Slovanské pohrebisko v Ladiciach, okr. Nitra – Slawisches Gräberfeld in Ladice, Bezirk Nitra, AR XIV, 381–404.

[67] VENDTOVÁ, V., 1969: Slovanské osídlenie Pobedima a okolia – Die slawische Besiedlung von Pobedim und Umgebung, SlArch XVII, 119–224.

[68] VONDRÁKOVÁ, M. – HANULIAK, M., 2006: Výnimočné formy polôh telesných zvyškov pochovaných v Malých Kosihách – Exceptional forms of bedding of bodies buried in Malé Kosihy from the viewpoint of anthropology. In: Ve službách archeologie VI (Hašek, V. – Nekuda, R. – Ruttkay, M., edd.), 369–380. Brno.

[69] ZÁBOJNÍK, J., 1985: Výskum včasnostredovekého pohrebiska v Cíferi-Páci – Grabung auf einem frühmittelalterlichen Gräberfeld in Cífer-Pác, ŠZ 21, 205–216.