Title: Obolus mrtvých a jeho význam pro datování archeologických pramenů
Variant title
Charon's obol of the dead and its importance in the dating of archaeological sources
Ein Totenobolus und seine Bedeutung für die Datierung archäologischer Quellen
Source document: Archaeologia historica. 2013, vol. 38, iss. 1, pp. 129-138
Extent
129-138
-
ISSN0231-5823 (print)2336-4386 (online)
Stable URL (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/128311
Type: Article
Language
Czech
License: Not specified license
Abstract(s)
Článek je příspěvkem do diskuse o datovacích schopnostech mincí vložených ve funkci obolu mrtvých do hrobů zemřelých osob. Je předložena argumentace vedoucí k závěru, že raně středověké mincovní nálezy obolu z Čech a Moravy jsou nositeli absolutních dat. Zároveň je předvedena ukázka příkladného využití obolu jako chronologické opory pro archeologické datování. Konkrétně jde o datování zániku raně středověkého hradiště Budeč (k. ú. Kováry, okr. Kladno) a zkorigování chronologie mladohradištní keramiky.
This article is a contribution to the discussion about the dating potential of coins placed in graves and functioning as Charon's obol. As concluded from the presented arguments, early-medieval coins from Bohemia and Moravia employed as grave goods convey absolute dating. At the same time, the article demonstrates the use of Charon's obol as a chronological aid in archaeological dating. The concrete example concerns the dating of the decline of the early-medieval Budeč hillfort (Kováry cadastral zone, Kladno district) and the amending of chronology of the Late Hillfort period pottery.
Summary language
References
[1] BARTOŠKOVÁ, A., 1999: Zánikový horizont budečské akropole. Ke chronologii raně středověké keramiky – Der Untergangshorizont des Akropolisburgwalls von Budeč. Zur Chronologie der frühmittelalterlichen Keramik, AR LI, 726–739.
[2] BARTOŠKOVÁ, A.–SLÁMA, J., 1997: Nové mincovní nálezy na Budči – Neue Münzfunde auf Budeč, Numismatické listy 52, 150–152.
[3] BOHÁČOVÁ, I., 1994: Několik poznámek k opevnění Pražského hradu na sklonku raného středověku a k současnému stavu jeho poznání – Einige Bemerkungen zur Befestigung der Prager Burg am Ende des Frühmittelalters. Der zeitgenössische Zustand der Erkenntnisse, AH 19, 9–18.
[4] BOHÁČOVÁ, I., 1997: Keramika přelomu raného a vrcholného středověku z prostoru čp. 39 a 40 ve Vikářské ulici na Pražském hradě – Keramik von der Wende des Früh- und Hochmittelalters im Raum der Vikariusgasse Nr. 39 und 40 auf der Prager Burg, AR XLIX, 86–102.
[5] BOHÁČOVÁ, I.–FROLÍK, J.–CHOTĚBOR, P.–ŽEGKLITZ, J., 1986: Bývalý biskupův dům na Pražském hradě – Das ehemalige Bischofshaus auf der Prager Burg, AH 11, 117–126.
[6] BOHÁČOVÁ, I.–FROLÍK, J.–TOMKOVÁ, K.–ŽEGKLITZ, J., 1988: Předběžné výsledky výzkumu Pražského hradu v letech 1980–1987 – Vorläufige Ergebnisse der Erforschung der Prager Burg in den Jahren 1980–87, AH 13, 173–198.
[7] ČIHÁKOVÁ, J., 1984: Pražská keramika 11.–13. století. In: Ječný, H. a kol., Praha v raném středověku. Jeden ze současných pohledů na vývoj přemyslovského města – Prag im Frühmittelalter. Eine der gegenwärti gen Betrachtungsweisen der Entwicklung der Přemyslidenstadt, Archaeologica Pragensia 5, 257–262.
[8] DRAGOUN, Z., 1996: Nález románské stavby v areálu sv. Jiljí na Starém Městě pražském – Der Fund eines romanischen Baues im Areal St. Ägidus in der Prager Altstadt, AH 21, 31–41.
[9] DOHNAL, V.–ONDRUŠ, V., 1964: Mladohradištní pohřebiště na Olomoucku, AR XVI, 191–208.
[10] FROLÍK, J.–SMETÁNKA, Z., 1998: K archeologickému studiu Pražského hradu, AR L, 295–307.
[11] GUTH, K., 1934: Praha, Budeč, Boleslav. In: Svatováclavský sborník I, 686–818. Praha.
[12] HRDLIČKA, L., 1993: Poznámky ke chronologii pražské středověké keramiky – Bemerkungen zur Chronologie der Prager mittelalterlichen Keramik, AR XLV, 93–112.
[13] HRDLIČKA, L., 1997: K výpovědi stratigrafického vývoje Pražského hradu – Zur Aussagekraft der stratigraphischen Entwicklung der Prager Burg, AR XLIX, 649–662.
[14] JELÍNKOVÁ, D., 1999: Slovanské pohřebiště z 9.–12. století v Mušově. Katalog. Brno.
[15] KLÁPŠTĚ, J., 1994: Paměť krajiny středověkého Mostecka. Most.
[16] KLÁPŠTĚ, J., 1999: Příspěvek k archeologickému poznávání úlohy mince v přemyslovských Čechách – Ein Beitrag zur archäologischen Erforschung der Rolle der Münzen im Přemyslidischen Böhmen, AR LI, 774–808.
[17] KOLNÍKOVÁ, E., 1967: Obolus mrtvých vo včasnostredovekých hrobech na Slovensku – Totenobolus in frühmittelalterlichen Gräbern der Slowakei, Slovenská archeológia 15, 189–254.
[18] MARETHOVÁ, B., 2008: Příspěvek k poznání raně středověkých pohřebišť (zvyk vkládání mincí do hrobů) – A contribution to the knowledge of early medievalcemeteries (coins in graves), Studia mediaevalia Pragensia 8, 7–44.
[19] MÜLLER, M.–TRYML, M., 2009: Revizní výzkum hrobů v břevnovském klášteře – The checking examination of graves at Břevnov monastery, Archeologie ve středních Čechách 13, 865–899.
[20] RADOMĚRSKÝ, P., 1955: Obol mrtvých u Slovanů v Čechách a na Moravě – The Dead-Obolus by the Slavs of Bohemia et Moravia, SbNM A IX, 3–81.
[21] SEJBAL, J., 1986: Nálezy denárů z pohřebiště na sadské výšině velkomoravského Starého města. In: Denárová měna na Moravě, 98–183. Brno.
[22] ŠIKULOVÁ, V., 1960: Uherské denáry ze slovanského hrobu z Hodonína, Numismatický sborník 6, 375–376.
[23] ŠOLLE, M.–VÁŇA, Z., 1983: Budeč, památník českého dávnověku. Kladno.
[24] UNGERMAN, Š., 2010: Počátky mladohradištních pohřebišť na Moravě – Die Anfänge der jungburgwallzeitlichen Gräberfelder in Mähren. In: Zaměřeno na středověk. Zdeňkovi Měřínskému k 60. narozeninám, 220–239, 814–817. Praha.
[25] VÁŇA, Z., 1983a: Budeč, k. o. Kováry, okr. Kladno, 1977, NZ ulož. v archivu ARÚ AV ČR v Praze, č. j. 3757/83.
[26] VÁŇA, Z., 1983b: Budeč, k. o. Kováry, okr. Kladno, 1978, NZ ulož. v archivu ARÚ AV ČR v Praze, č. j. 3758/83.
[27] VÁŇA, Z., 1983c: Budeč, k. o. Kováry, okr. Kladno, 1979, NZ ulož. v archivu ARÚ AV ČR v Praze, č. j. 975/83.
[28] VÁŇA, Z., 1995: Přemyslovská Budeč. Archeologický výzkum hradiště v letech 1972–1986. Praha.
[29] ŽIVNÝ, M., 2012: Nálezy mincí z mladohradištních hrobů v Divákách a jejich začlenění do problematiky hrobových mincí z 11. století na Moravě – Die Münzfunde aus jungburgwallzeitlichen Gräbern in Diwak (Diváky) und ihre Eingliederung in die Problematik der Grabmünzen des 11. Jahrhunderts in Mähren, JM 48, 261–266.
[2] BARTOŠKOVÁ, A.–SLÁMA, J., 1997: Nové mincovní nálezy na Budči – Neue Münzfunde auf Budeč, Numismatické listy 52, 150–152.
[3] BOHÁČOVÁ, I., 1994: Několik poznámek k opevnění Pražského hradu na sklonku raného středověku a k současnému stavu jeho poznání – Einige Bemerkungen zur Befestigung der Prager Burg am Ende des Frühmittelalters. Der zeitgenössische Zustand der Erkenntnisse, AH 19, 9–18.
[4] BOHÁČOVÁ, I., 1997: Keramika přelomu raného a vrcholného středověku z prostoru čp. 39 a 40 ve Vikářské ulici na Pražském hradě – Keramik von der Wende des Früh- und Hochmittelalters im Raum der Vikariusgasse Nr. 39 und 40 auf der Prager Burg, AR XLIX, 86–102.
[5] BOHÁČOVÁ, I.–FROLÍK, J.–CHOTĚBOR, P.–ŽEGKLITZ, J., 1986: Bývalý biskupův dům na Pražském hradě – Das ehemalige Bischofshaus auf der Prager Burg, AH 11, 117–126.
[6] BOHÁČOVÁ, I.–FROLÍK, J.–TOMKOVÁ, K.–ŽEGKLITZ, J., 1988: Předběžné výsledky výzkumu Pražského hradu v letech 1980–1987 – Vorläufige Ergebnisse der Erforschung der Prager Burg in den Jahren 1980–87, AH 13, 173–198.
[7] ČIHÁKOVÁ, J., 1984: Pražská keramika 11.–13. století. In: Ječný, H. a kol., Praha v raném středověku. Jeden ze současných pohledů na vývoj přemyslovského města – Prag im Frühmittelalter. Eine der gegenwärti gen Betrachtungsweisen der Entwicklung der Přemyslidenstadt, Archaeologica Pragensia 5, 257–262.
[8] DRAGOUN, Z., 1996: Nález románské stavby v areálu sv. Jiljí na Starém Městě pražském – Der Fund eines romanischen Baues im Areal St. Ägidus in der Prager Altstadt, AH 21, 31–41.
[9] DOHNAL, V.–ONDRUŠ, V., 1964: Mladohradištní pohřebiště na Olomoucku, AR XVI, 191–208.
[10] FROLÍK, J.–SMETÁNKA, Z., 1998: K archeologickému studiu Pražského hradu, AR L, 295–307.
[11] GUTH, K., 1934: Praha, Budeč, Boleslav. In: Svatováclavský sborník I, 686–818. Praha.
[12] HRDLIČKA, L., 1993: Poznámky ke chronologii pražské středověké keramiky – Bemerkungen zur Chronologie der Prager mittelalterlichen Keramik, AR XLV, 93–112.
[13] HRDLIČKA, L., 1997: K výpovědi stratigrafického vývoje Pražského hradu – Zur Aussagekraft der stratigraphischen Entwicklung der Prager Burg, AR XLIX, 649–662.
[14] JELÍNKOVÁ, D., 1999: Slovanské pohřebiště z 9.–12. století v Mušově. Katalog. Brno.
[15] KLÁPŠTĚ, J., 1994: Paměť krajiny středověkého Mostecka. Most.
[16] KLÁPŠTĚ, J., 1999: Příspěvek k archeologickému poznávání úlohy mince v přemyslovských Čechách – Ein Beitrag zur archäologischen Erforschung der Rolle der Münzen im Přemyslidischen Böhmen, AR LI, 774–808.
[17] KOLNÍKOVÁ, E., 1967: Obolus mrtvých vo včasnostredovekých hrobech na Slovensku – Totenobolus in frühmittelalterlichen Gräbern der Slowakei, Slovenská archeológia 15, 189–254.
[18] MARETHOVÁ, B., 2008: Příspěvek k poznání raně středověkých pohřebišť (zvyk vkládání mincí do hrobů) – A contribution to the knowledge of early medievalcemeteries (coins in graves), Studia mediaevalia Pragensia 8, 7–44.
[19] MÜLLER, M.–TRYML, M., 2009: Revizní výzkum hrobů v břevnovském klášteře – The checking examination of graves at Břevnov monastery, Archeologie ve středních Čechách 13, 865–899.
[20] RADOMĚRSKÝ, P., 1955: Obol mrtvých u Slovanů v Čechách a na Moravě – The Dead-Obolus by the Slavs of Bohemia et Moravia, SbNM A IX, 3–81.
[21] SEJBAL, J., 1986: Nálezy denárů z pohřebiště na sadské výšině velkomoravského Starého města. In: Denárová měna na Moravě, 98–183. Brno.
[22] ŠIKULOVÁ, V., 1960: Uherské denáry ze slovanského hrobu z Hodonína, Numismatický sborník 6, 375–376.
[23] ŠOLLE, M.–VÁŇA, Z., 1983: Budeč, památník českého dávnověku. Kladno.
[24] UNGERMAN, Š., 2010: Počátky mladohradištních pohřebišť na Moravě – Die Anfänge der jungburgwallzeitlichen Gräberfelder in Mähren. In: Zaměřeno na středověk. Zdeňkovi Měřínskému k 60. narozeninám, 220–239, 814–817. Praha.
[25] VÁŇA, Z., 1983a: Budeč, k. o. Kováry, okr. Kladno, 1977, NZ ulož. v archivu ARÚ AV ČR v Praze, č. j. 3757/83.
[26] VÁŇA, Z., 1983b: Budeč, k. o. Kováry, okr. Kladno, 1978, NZ ulož. v archivu ARÚ AV ČR v Praze, č. j. 3758/83.
[27] VÁŇA, Z., 1983c: Budeč, k. o. Kováry, okr. Kladno, 1979, NZ ulož. v archivu ARÚ AV ČR v Praze, č. j. 975/83.
[28] VÁŇA, Z., 1995: Přemyslovská Budeč. Archeologický výzkum hradiště v letech 1972–1986. Praha.
[29] ŽIVNÝ, M., 2012: Nálezy mincí z mladohradištních hrobů v Divákách a jejich začlenění do problematiky hrobových mincí z 11. století na Moravě – Die Münzfunde aus jungburgwallzeitlichen Gräbern in Diwak (Diváky) und ihre Eingliederung in die Problematik der Grabmünzen des 11. Jahrhunderts in Mähren, JM 48, 261–266.