Medailonové kachle z Javorníka

Variant title
Medallion tiles from Javorník
Die Medaillonkacheln aus Javorník
Source document: Archaeologia historica. 2015, vol. 40, iss. 2, pp. 941-955
Extent
941-955
  • ISSN
    0231-5823 (print)
    2336-4386 (online)
Type: Article
Language
Czech
License: Not specified license
Abstract(s)
Příspěvek se zabývá souborem renesančních medailonových k achlů nalezených v letech 1996–1997 v zásypu tzv. vlčí jámy pod branskou věží zámku Jánský Vrch v Javorníku. Jde o kolekci kamnářských výrobků vyrobených v habánském stylu, které byly součástí kamen otápějících místnosti biskupského sídla kolem poloviny 16. století.
This contribution discusses a series of renaissance medallion tiles uncovered in 1996–1997 in the fill of the "wolf pit" under the gateway tower of the Jánský Vrch castle in the town of Javorník. The series comprises stove products made in the Anabaptist style that were parts of stoves heating the rooms in the bishop's castle around the mid-16th century.
Summary language
Document
References:
[1] BARTOŠKOVÁ, S., 2008: Habáni v Dambořicích. Rkp. nepubl. bakalářské práce na PaedF MU Brno, vedoucí práce doc. PhDr. B. Klíma, CSc., Brno.

[2] BIELICH, M., 2012: Nálezy neskororenesančných kachlíc z Oponického hradu (16.–17. storočie), Acta Historica Neosoliensia 15, 200–209.

[3] BLAŽKOVÁ-DUBSKÁ, G., 2007: House of thearmoury scribe at Prague Kastle – Dům zbrojního písaře na Pražském hradě – Das Haus des Waffenschreibers auf der Prager Burg, Studies in Post-Medieval Archaeology 2, 9–42.

[4] BRACHTL, Z., 1997: Javorník (okr. Šumperk). Zámek Jánský Vrch, PV 1993–1994, 202.

[5] BRACHTL, Z., 1997a: Renesanční kachel s biblickým námětem z javornického zámku, Communio 8–9, 127–128.

[6] BRACHTL, Z., 1998: Zjišťovací výzkum na zámku Jánský Vrch v Javorníku, okres Jeseník, Badania archeologizcne na Górnym Śłąsku i ziemiach pogranicznych w 1995 roku, 134–136.

[7] BRACHTL, Z., 1998a: Komorový kachel s heraldickým motivem ze Žulové a Javorníku, Informační zpravodaj. ČAS – pobočka pro severní Moravu a Slezsko, srpen, 93–95.

[8] BRACHTL, Z., 1999: Javorník (okr. Jeseník). Zámek Jánský Vrch, PV 39 (1995–1996), 407–408.

[9] BRACHTL, Z., 1999a: Javorník (okr. Jeseník). Zámek Jánský Vrch, PV 40 (1997–1998), 328–329.

[10] BRACHTL, Z., 1999b: Hesla č. 128–135. In: Od gotiky k renesanci. Výtvarná kultura Moravy a Slezska 1400–1550. Svazek IV. Opava (Chamonikola, K., ed.), 229–231. Brno.

[11] BRACHTL, Z., 2000: Druhá etapa zjišťovacího výzkumu na zámku v Javorníku, okres Jeseník, Badania archeologizcne na Górnym Śłąsku i ziemiach pogranicznych w 1996 roku, 159–161.

[12] BRYCH, V., 2004: Kachle doby gotické, renesanční a raně barokní. Výběrový katalog Národního muzea v Praze. Praha.

[13] BRYCH, V.–STEHLÍKOVÁ, D.–ŽEGKLITZ, J., 1990: Pražské kachle doby gotické a renesanční. Katalog výstavy. Praha.

[14] BŘEZÍKOVÁ, M., 2009: Listy Jana Diviše ze Žerotína novokřtěncům (Kritická edice vybraných listů z kopiáře německé korespondence Jana Diviše ze Žerotína). Rkp. nepubl. magisterské diplomové práce na FF MU Brno, ved. práce doc. PhDr. Vladimír Vašků, CSc.

[15] DEHNEROVÁ, H., 2011: Pozdně gotické kachle z Javorníka (okr. Jeseník), Sborník Národního památkového ústavu územního odborného pracoviště v Olomouci, 29–36.

[16] DEHNEROVÁ, H.–ŠLÉZAR, P., 2012: Archeologický atlas SZ Jánský Vrch, Javorník. Olomouc.

[17] DYMEK, K., 1995: Średinowieczne i renesansowe kafle śłaskie. Wrocław.

[18] FROLÍK, J., 2003: Kachle Chrudimska. Sbírky Regionálního muzea v Chrudimi. Chrudim.

[19] FUKALA, R., 1997: Role Jana Jiřího Krnovského ve stavovských hnutích. In: Opera Facultatis philosphicae et rerum naturalium Universitatis Silesianae Opaviensis. Studia historica – Monographiae 1. Opava.

[20] FUKALA, R., 2005: Hohenzollernové v evropské politice 16. století. Praha.

[21] GROWKA, K.–BRACHTL, Z., 1997: Nález mincí na Jánském Vrchu, Numismatik 3, 24.

[22] HAZLBAUER, Z.–ŠPAČEK, J., 1986: Poznámky k výrobě reliéfních renesančních kachlů s přihlédnutím k nálezům ve středním Polabí, ČNM CLV, 146–166.

[23] HOFFMANN, Y., 2013: Ein Fundkomplex spätgotischer Ofenkacheln aus Mittweida, Arbeits- und Forschungsberichte zur Sächsischen Bodendenkmalpflege 53/54 (2011/12), 517–531.

[24] HOLUB, P.–JORDÁNKOVÁ, H.–LOSKOTOVÁ, I., 2009: Early Modern period Brno stove tiles with a mosaic (tapestry) pattern – Kachle raně novověkého Brna s mozaikovým (tapetovým) vzorem – Kacheln aus dem frühneuzeitlichen Brünn mit Mosaik-bzw. Tapetenmuster, Studies in Post-Medieval Archaeology 3, 273–302.

[25] CHROBAK, P.–SZYMKOWICZ, P., 2007: Historia księstwa nyskiego zabytkami pisana. In: Zabytki Euroregionu Pradziad – dziedzictwo historyczne pogranicza nysko-jesenickiego, 4–38. Prudnik.

[26] KALESNÝ, F., 1981: Habáni na Slovensku. Bratislava.

[27] KAREL, J., 1997: Renesanční nález v Janovicích, Střední Morava 5, 58–69.

[28] KAŠPÁRKOVÁ, S.–PEŘINOVÁ, I.–VÍTEK, T., 1995: Jánský Vrch. Stavebně-historický průzkum hradu a zámku v Javorníku, díl 1. Rkp. ulož. v archivu NPÚ ÚOP v Olomouci, č. 52.

[29] KONCZEWSKI, P.–LASOTA, C.–PIEKALSKI, J., 2011: Przedmieście Świdnickie we Wrocławiu w świetle badań wykopaliskowych na posesjach przy ulicach Józefa Piłsudskiego 69–73, Komandorskiej 5–11 i Wojciecha Bogusławskiego 16, Śłaskie Sprawozdania Archeologiczne 53, 305–324.

[30] KOUŘIL, P., 2009: Hrad Javorník: březen 1428 – září 1434 (příspěvek k poznání hmotné kultury doby husitské ve Slezsku) – The Castle of Javorník: March 1434 – September 1438. Contribution to the History of Material Culture in the Hussite Period in Silesia, ČSZM B 58, 221–235.

[31] KOUŘIL, P.–PRIX, D.–WIHODA, M., 1997: Městské hrady v českém Slezsku – Stadtburgen in Böhmisch-Schlesien, AH 22, 249–272.

[32] KOUŘIL, P.–PRIX, D.–WIHODA, M., 2000: Hrady českého Slezska. Brno – Opava.

[33] KOUŘIL, P.–WIHODA, M., 1997: Středověké fortifikace a "Jesenická stezka" v údolí Černé Opavy – Mittelalterliche Befestigungen und die „Gesenker Strasse“ im Tal der Schwarzen Oppa, AH 23, 111–131.

[34] KOUŘIL, P.–WIHODA, M., 2001: Wüstehubové. Ďáblovo plémě nebo tvůrcové kulturní krajiny? Die Adelsfamilie Wüstehube. Teufelsgeschlecht oder die Schöpfer einer Kulturlandschaft?, ČSZM B 50, 205–217.

[35] KRASNOKUTSKÁ, T., 2005: Středověké a novověké kachle z Opavy. Katalog nálezů z archeologických výzkumů. Archaeologiae Regionalis Fontes 8. Olomouc.

[36] KUBEŠOVÁ, I.–RICHTEROVÁ, H., 1999: Jánský Vrch. In: Od gotiky k renesanci. Výtvarná kultura Moravy a Slezska 1400–1550. Svazek IV. Opava (Chamonikola, K., ed.), 58–61. Brno.

[37] KUBÍN, P., 2004: Zpráva o záchranném archeologickém výzkumu na Brněnské ulici v Mikulově, Regio M: sborník regionálního muzea v Mikulově, 87–102.

[38] LOSKOTOVÁ, I., 2008: Architektonické motivy. In: Krása, která hřeje. Výběrový katalog gotických a renesančních kachlů Moravy a Slezska – Schönheit, die wärmt. Gotische und renessainzeitliche Kacheln aus Mähren und Schlesien (Menoušková, D.–Měřínský, Z., edd.), 117–137. Uherské Hradiště.

[39] LOSKOTOVÁ, I., 2008a: Ornament na kachlích. In: Krása, která hřeje. Výběrový katalog gotických a renesančních kachlů Moravy a Slezska – Schönheit, die wärmt. Gotische und renessainzeitliche Kacheln aus Mähren und Schlesien (Menoušková, D.–Měřínský, Z., edd.), 139–155. Uherské Hradiště.

[40] LOSKOTOVÁ, I., 2009: Ornament v kachlovém reliéfu středověkého a raně novověkého Brna. In: Ornament – oděv – šperk. Archaické projevy materiální kultury. Etnologické studie 5, 9–27. Brno.

[41] MACKIEWICZ, M., 2013: Wczesnonowożytne kafle piecowe z Przedmieścia Świdnickiego we Wrocławiu – Post medieval stove tiles from Świdnica Suburb in Wrocław, Śłaskie Sprawozdania Archeologiczne LV, 439–450.

[42] MAZUR, D., 2014: Kafle piecowe jako źródło materialne i ikonograficzne. Znaczenie kafli w rekonstrukcji materialnych i niematerialnych aspektów życia codziennego dawnych społeczeństw – Ofenkacheln als materielle und okonographische Quelle. Die Bedeutung von Kacheln bei der Rekontruktion von materiellen und immateriellen Aspekten des Alltags vergangener Gesellschaften, AH 39, 177–203.

[43] MENOUŠKOVÁ, D., 2003: Předhabánská kachlová produkce z Dambořic (okr. Hodonín). Unikátní série renesančních komorových kachlů a sekundárního kadlubu – Kachelproduktion aus Dambořice (Bez. Hodonín) vor dem Habanerfayencen. Einzigartige Kollektion von Renaissancekacheln und einer Sekundärform, AH 28, 561–574.

[44] MENOUŠKOVÁ, D., 2003a: Portrétní a žánrové kachle z Dambořic. Renesanční horizont dambořické kamnářské produkce – Portrait and Genre Stove Tiles from Dambořice – Renaissance Period Production of the Dambořice Stove Fitting Workshops, Slovácko XLV, 173–208.

[45] MENOUŠKOVÁ, D., 2004: Nefigurální renesanční kachle z Dambořic – Nichtfigurale Renaissancekacheln aus Dambořice, Slovácko XLVI, 161–181.

[46] MENOUŠKOVÁ, D., 2008: Portrétní kachle. In: Krása, která hřeje. Výběrový katalog gotických a renesančních kachlů Moravy a Slezska – Schönheit, die wärmt. Gotische und renessainzeitliche Kacheln aus Mähren und Schlesien (Menoušková, D.–Měřínský, Z., edd.), 73–88. Uherské Hradiště.

[47] MYSLIVEČKOVÁ, H., 2011: Pamětní erbovní deska vratislavského biskupa Jana Thurza, Javorník, zámek Jánský Vrch (heslo A2.7.1 a 2). In: Paměť Slezska – památky a paměťové instituce českého Slezska v 16. až 19. století, 37–38. Opava.

[48] OLEJNIK, J., 2010: Kafle z zamku radomskiego – Stove tiles from the castle of Radom, Folia Archaeologica 27, 49–75.

[49] PAJER, J., 1974: K metodice hodnocení lidové keramiky z archeologických nálezů (Na základě strážnických nálezů) – On the methods of evaluating Folk Ceramics Found at archaeological Sites (The Findings of Strážnice), Národopisné aktuality 3, 169–184.

[50] PAJER, J., 1983: Počátky novověké keramiky ve Strážnici. Strážnice.

[51] PAJER, J., 1999: Novokřtěnci ve Vacenovicích, Slovácko XLI, 31–54.

[52] PAJER, J., 2006: Studie o novokřtěncích. Strážnice.

[53] PAVLÍK, Č.–VITANOVSKÝ, M., 2004: Encyklopedie kachlů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Ikonografický atlas reliéfů na kachlích gotiky a renesance. Praha.

[54] PÁNEK, J., 1994: Moravští Novokřtěnci (Společenské a politické postavení předbělohorských heretiků, sociálních reformistů a pacifistů), ČCH 92, 242–255.

[55] PIEKALSKI, J.–WACHOWSKI, K., 2010: Przełom średniowiecza i nowożytności w miastach śłąskich, Śłąskie Sprawozdania Archeologiczne 52, 341–364.

[56] ROZEHNALOVÁ, J., 2002: Gabrielité na jižní Moravě, čili novokřtěnci, jak je neznáme, Religio X, 25–44.

[57] RYCHLÝ, M., 1999: Archeologické nálezy v odpadním systému zámku Jánský Vrch v Javorníku, Informační zpravodaj ČAS – pobočky pro sev. Moravu a Slezsko, 92–96.

[58] RYCHLÝ, M., 2000: Archeologické výzkumy Vlastivědné muzejní společnosti v r. 1999. In: Jesenicko. Vlastivědný sborník, sv. 1, 29–30. Jeseník.

[59] RYCHLÝ, M., 2003: Archeologické střípky z Jesenicka. In: Jesenicko. Vlastivědný sborník, sv. 4, 45–46. Jeseník.

[60] RYCHLÝ, M.–KOLÁŘ, F., 2002: Výsledky archeologického výzkumu na Jánském Vrchu. In: Jesenicko. Vlastivědný sborník, sv. 3, 44–46. Jeseník.

[61] SKRUŽNÝ, L.–ŠPAČEK, J., 2004: K vybraným motivům středověkých kachlů ze sbírek Městského muzea v Čelákovicích. Čelákovice.

[62] SETTARI, O., 1993: Zámek Jánský Vrch a město Javorník v minulosti (Příspěvek k hudební topografii Slezska) – The chateau Jánský Vrch the town Javorník in the past (Contribution to the music history of Silesia), SPFFBU H 27–28, 45–53.

[63] STEPHAN, H. G., 1992: Keramik der Renaissance im Oberweserraum und an der unteren Werra. Beitrage der Archaologie zur Erforschung der Sachkultur der frühen Neuzeit. Zeitschrift für Archäologie des Mittelalters, Beiheft 7. Köln.

[64] STRAUSS, K., 1940: Kacheln und Ofen der Steiermark. Studien zur Geschichte der Keramik in der Ostmark. Beiträge zur Kunstgeschichte Steiermarks and Kärtens. Graz.

[65] STRAUSS, K., 1972: Die Kachelkunst des 15. und 16. Jahrhunderts in Deutschland, Österreich, Schweiz und Skandinavien. II. Teil (Neue Folge). Basel.

[66] STRAUSS, K., 1966: Die Kachelkunst des 15. bis 16. Jahrhunderts in Deutschland, Österreich und der Schweiz I. Strassburg.

[67] ŠLÉZAR, P., 2003: Javorník (okr. Jeseník). Zámek Jánský Vrch, PV 44, 254–255.

[68] TYMONOVÁ, M., 2009: Středověké reliéfní kachle jako pramen hmotné kultury (Slezsko) – Mittelalterliche Reliefkacheln als Quelle der Sachkultur (Schlesien), AH 34, 209–223.

[69] TYMONOVÁ, M., 2011: Gotické a renesanční kachle ze slezských hradů – Gothic and Renaissance Tiles from Silesian Castles. Rkp. nepubl. disertační práce na ÚAM FF MU, Brno, díl I.–III., vedoucí práce doc. PhDr. P. Kouřil, CSc.

[70] TYMONOVÁ, M., 2014: Výroba kamnářské keramiky v českých zemích a dílna v Opavě – Belege für die Herstellung von Ofenkeramik in den Ländern Böhmens und eine Werkstatt in Opava, AH 39, 155–175.

[71] VÍTEK, T., 2009: K stavebně-historickému průzkumu fasád zámku Jánský Vrch, Sborník NPÚ ÚOP v Ostravě, 134–141.

[72] VÍTEK, T., 2010: Výsledky stavebně-historického průzkumu fasád zámku Jánský Vrch (okres Jeseník), ZPP 70, 212–218.

[73] WIHODA, M., 1998: Geneze městského zřízení na Moravě jako zakladatelské dílo markraběte Vladislava Jindřicha? – Die Genesis der Stadtverfassung in Mähren als Gründunsvorhaben des Markgrafs Vladislav Jindřich?, SPFFBU C 45, 21–35.

[74] WIHODA, M., 2010: Výsledky stavebně-historického průzkumu fasád zámku Jánský Vrch (okres Jeseník), ZPP 70, 212–218.

[75] VOJKOVSKÝ, R., 2008: Jánský Vrch. Zámek v Javorníku ve Slezsku. Dobrá.

[76] ZEMAN, J. K., 1968: The Anabaptists and the Czech Brethren in Moravia 1526–1628. A. Study of Origins and Contact. Haag.

[77] ZUBER, R., 1966: Jesenicko v období feudalismu do roku 1948. Ostrava.

[78] ZUBER, R., 1972: Osídlení Jesenicka do počátku 15. století. Opava.

[79] ŽEGKLITZ, J., 2006: Renesanční portrétní kachle z hrnčířské dílny Adama Špačka v Truhlářské ulici v Praze – Renaissance portrait stove tiles from the potery workshop of Adam Špaček in Truhlářská Street, Prague, AR LVIII, 78–116.

[80] ŽEGKLITZ, J.–VITANOVSKÝ, M.–ZAVŘEL, J., 2009: Soubor kachlových forem z pražské hrnčířské dílny Adama Špačka a její kachlová produkce v letech 1531–1572 – An assemblage of stove tile moulds from the Prague pottery workshop of Adanm Špaček and the tile production of this facility in the years 1531–1572, AR LXI, 427–466.

[81] ŻEMIGALA, M., 1987: Ogrzewanie piecowe na zamku w Bolesławcu nad Prosą w XIV–XVII. w. Wrocław – Warszawa – Kraków – Łodź.