K existenci sýpky na hradě ve středověku

Variant title
Silos in medieval castles
Zur Existenz von Speichern auf mittelalterlichen Burgen
Source document: Archaeologia historica. 2018, vol. 43, iss. 2, pp. 385-399
Extent
385-399
  • ISSN
    0231-5823 (print)
    2336-4386 (online)
Type: Article
Language
Czech
License: Not specified license
Abstract(s)
Sýpka určená k uchování osiva na příští sezónu není pravidelnou součástí středověkého hradu v českých zemích. V souvislosti s ukládáním osiva v rámci rustikálního hospodářství hrady žádnou funkci neplnily. Pokud se sýpka na hradě vyskytovala, šlo o součást vrchnostenského dvora, situovaného v některých případech na předhradí. Na hradech se ovšem uchovávaly nezbytné zásoby určené k přímé spotřebě. Prostory k jejich ukládání se však nevyvinuly v nějaký charakteristický stavební typ. S tímto stavem kontrastují rozměrné stavby z období pozdní gotiky na významných šlechtických hradech Pernštejn, Švihov a Bechyně, v novější literatuře interpretované jako sýpky, jaké se však na jiných velkých hradech té doby nevyskytují. Rovněž úroveň šlechtického podnikání v této době takovému využití neodpovídá. Vyvstává proto otázka, zda předimenzované sýpky nepředstavovaly spíše poněkud svérázný projev šlechtické reprezentace než součást plně funkčního hospodářského zázemí uvedených hradů.
Silos for storing grain for the next season were not regular features in medieval castles in the Czech lands. Castles did not perform any function in the storage of grain within rural economy; if there was a silo, it was part of an aristocratic homestead situated, in some cases, in the bailey. Although castles had necessary supplies for direct consumption, the spaces for their storage did not develop into any characteristic building type. This situation is contradicted by the existence of large structures from the late Gothic in several major castles held by the nobility such as Pernštejn, Švihov and Bechyně, interpreted in recent literature as silos which, however, did not feature in any other large castles of the period. The level of economy of the aristocracy in this period does not suggest this use, either. The question remains as to whether the huge silos presented a somewhat peculiar kind of aristocratic representation, rather than genuine parts of the economic hinterland of the mentioned castles.
Summary language
Document
References:
[1] BOUKAL, J., 2017: Hospodářská instrukce jako pramen poznání života na hradech na prahu raného novověku (Na příkladu instrukce pro křivoklátského hejtmana Albrechta z Vřesovic z roku 1528) – Wirtschaftinstruktionen als Mittel zur Erforschung des Burglebens an der Schwelle zur frühen Neuzeit (Am Beispiel der Instruktion des Hauptmanns von Křivoklát, Albrechts z Vřesovic, aus dem Jahr 1528), CB 17, 155–171.

[2] CIM II: Codex juris municipalis regni Bohemiae II. Privilegia královských měst venkovských v království Českém z let 1225–1419 (Čelakovský, J., ed.). Praha 1895.

[3] ČECHURA, J.–KUTHAN, J., 1982: Grangie v Plasích? Umění XXX, 273–276.

[4] DURDÍK, T., 1983: Hospodářské objekty a doklady výroby na hradech v povodí Berounky a v severním Podbrdsku – Wirtschaftsobjekte und Produktionsbelege auf Burgen im Flussgebiet der Berounka und im nördlichen Podbrdsko, AH 8, 471–478.

[5] DURDÍK, T., 1995: Encyklopedie českých hradů. Praha.

[6] DURDÍK, T., 1999a: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha.

[7] DURDÍK, T., 1999b: Nejbližší zázemí hradu Křivoklátu – Das nächste Hinterland der Burg Křivoklát, AH 24, 263–272.

[8] DURDÍK, T., 2005: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Dodatky 2. Praha.

[9] DURDÍK, T.–BOLINA, P., 2001: Středověké hrady v Čechách a na Moravě – Mittelalterliche Burgen in Böhmen und Mähren. Praha.

[10] FOSTER, L., 2011: Archeologický doklad sladovny na hradě Rabí – Archaeological evidence of a malt-house at Rabí castle, Sborník prací z historie a dějin umění 6, 215–231.

[11] FRB II: Fontes rerum bohemicarum II. (Emler, J., ed.). Pragae 1874.

[12] FROLEC, V., 1982: K interpretaci geneze trojdílného komorového domu ve světle archeologických výzkumů na jihozápadní Moravě – Zur Interpretation der Genesis des Wohnspeicherhauses im Lichte der achäologischen Forschungen in Südwestmähren, AH 7, 67–77.

[13] GABRIEL, F.–KNOP, K., 1990: K interpretaci džbánovitých objektů na pískovci – Zur Interpretation krugartiger Objekte im Sandstein, AH 15, 261–274.

[14] GABRIEL, F.–KRACÍKOVÁ, L., 2016: Královský palác a kaple na hradě Bezdězu a jejich proměny – Die Entwicklung des Königlichen Palas und der Kapelle der Burg Bezděz, CB 16, 46–43.

[15] GABRIEL, F.–PANÁČEK, J.–PODROUŽEK, K., 2011: Helfenburk, hrad pražských arcibiskupů – Helfenburk – Burg der prager Erzbischöfe. Dřísy.

[16] HLOŽEK, J., 2006: Předhradí vrcholně středověkých hradů – Die Vorburgen der hochmittelalterlichen Burgen, CB 10, 31–38.

[17] HLOŽEK, J.–KŘIVÁNEK, R.–MENŠÍK, P., 2011: Kozí hrádek (okr. Tábor). Předhradí nebo hospodářské zázemí? – Die Burg Kozí hrádek im Bezirk Tábor – eine Vorburg, oder Wirtschaftliches Hinterland? AH 36, 223–242.

[18] HOFMANN, G., 1984: Metrologická příručka. Plzeň – Sušice.

[19] HOLÝ, V., 1960: Růst a rozklad rodového majetku Švihovských z Rýzmberka a pánů z Rožmitálu, Minulostí Plzně a Plzeňska III, 45–79.

[20] GRAUS, F., 1957: Dějiny venkovského lidu v Čechách v době předhusitské II. Praha.

[21] CHOTĚBOR, P.–SMETÁNKA, Z., 1985: Panské dvory na české středověké vesnici – Herrenhöffe im mittelalterlichen Dorf Böhmens (13.–16. Jahrhundert), AH 10, 47–56.

[22] JANÁČEK, J., 1971: České dějiny I-I. Doba předbělohorská 1526–1547. Praha.

[23] KAŠIČKA, F., 1985: Hospodářské zázemí drobných feudálních sídel ve středních Čechách – Das wirtschaftliche Hinterland der kleinen Feudalsitze in Mittelböhmen, AH 10, 57–65.

[24] KLÁPŠTĚ, J., 2012: Proměna českých zemí ve středověku. Praha.

[25] KRAJÍC, R.–ŠMAHEL, F., 1988: Opevněná sídla vyšší a nižší šlechty. In: Šmahel, F., Dějiny Tábora I.1, 116–121. České Budějovice.

[26] LANCINGER, L.–LÍBAL, D., 1970: Hrad Rabí, stavebně historický průzkum, SÚRPMO, ulož. na ústředním pracovišti NPÚ v Praze.

[27] LANCINGER, L.–MUK, J., 1968: Bechyně, stavebně historický průzkum zámku a předzámčí, SURPMO, ulož. na ústředním pracovišti NPÚ v Praze.

[28] LANCINGER, L.–MUK, J., 1975: Hrad Švihov, stavebně historický průzkum, SÚRPMO, ulož. na ústředním pracovišti NPÚ v Praze.

[29] LHOTÁK, J.–TEJČEK, M., 2013: Nejvýznamnější objednavatelé pozdně gotického umění v jihozápadních Čechách. In: Obrazy krásy a spásy. Gotické umění v jihozápadních Čechách – Images of Beauty and Salvation. Gothic Art in South West Bohemia (Jindra, P.–Ottová, M., edd.), 31–47. Řevnice – Plzeň.

[30] LÍBAL, D., 2001: Katalog gotické architektury v České republice do husitských válek. Praha.

[31] LÍBAL, D.–PAVLÍK, M., 1980: Románská budova klášterního hospodářského dvora v Plasích, Umění XXVIII, 515–518.

[32] MACEK, J., 1992: Jagellonský věk v českých zemích (1). Praha.

[33] MACEK, J., 1994: Jagellonský věk v českých zemích (2). Praha.

[34] MACEK, J., 1999: Jagellonský věk v českých zemích (4). Praha.

[35] MENCLOVÁ, D., 1953: Švihov, státní hrad a městečko. Praha.

[36] MENCLOVÁ, D., 1956: Kozí hrádek. Praha.

[37] MENCLOVÁ, D., 1972: České hrady. 1, 2. Praha.

[38] MENCLOVÁ, D.–WAGNER, J., 1965: Kost. Praha.

[39] MĚŘÍNSKÝ, Z., 2007: Hrad Rokštejn. Brtnice – Brno.

[40] MUK, J., 1975: Bechyně – zámecký špýchar. Nálezová zpráva doplňujícího stavebně historického průzkumu průčelí, SÚRPMO, ulož. na ústředním pracovišti NPÚ v Praze.

[41] MUK, J., ml., 1979: Chrám sv. Jiří a gotický špýchar v Bechyni – Die St. Georgs-Kirche und der gotische Speicher der Burg Bechyně, AH 4, 113–117.

[42] MUSIL, F., 2006: Úvod do kastelologie. 1. část. Hradec Králové.

[43] NOVÁK, D., 2016: České "tvrze": kritická analýza současného stavu poznání – Böhmische "Festen": eine kritische Analyse des gegenwärtigen Erkenntnisstand, CB 16, 123–152.

[44] PANÁČEK, M., 2003: Otopné zařízení obytného sálu ve Velké věži na hradě Kost, Svorník 1, 129–140.

[45] PETRÁŇOVI, J. a L., 2000: Rolník v evropské tradiční kultuře. Praha.

[46] PLAČEK, M., 1995: Fortifikační systém Hranic na Moravě – Fortifikationssystem der Stadt Hranice na Moravě, AH 20, 219–232.

[47] PLAČEK, M., 2001: Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí. Praha.

[48] PLAČEK, M.–DEJMAL, M. a kol., 2015: Veselí nad Moravou. Středověký hrad v říční nivě – Veselí nad Moravou – Medieval Castle in alluvial plain. Brno.

[49] RYNEŠOVÁ, B.–PELIKÁN, J., edd., 1954: Listář a listinář Oldřicha z Rožmberka. IV. Praha.

[50] SAMEK, B.–PLAČEK, M.–STEHLÍK, M.–HOLÍKOVÁ, P., 1997: Pernštejn, středověký hrad na Moravě. Brno.

[51] SEDLÁČEK, A., 1932: Hrady, zámky a tvrze království českého III. Praha.

[52] SEDLÁČEK, A., 1935: Hrady, zámky a tvrze království českého VIII. Praha.

[53] SMETÁNKA, Z., 1989: K problematice trojdílného domu v Čechách – Zur Problematik des dreiteiligen Hauses in Böhmen, AH 14, 319–324.

[54] ŠABATOVÁ, L., 2016: Dokumentace budovy sýpky na hradě Pernštejně. In: Dějiny staveb 2016, 129–142. Plzeň.

[55] ŠKABRADA, J., 1978: Sýpka domů v Pfaffenschlagu ve světle struktury vesnického domu jihočeské oblasti ("Šíje" vesnických sýpek a středověkých zemnic) – Speicher der Häuser in Pfaffenschlag im Lichte der Dorfhausstruktur des Südböhmisches Gebietes ("Hals" der Dorfspeicher und mittelalterlicher Halbgrubenhäuser), AH 3, 355–369.

[56] ŠVEHLA, J., 1920: Kozí. Tábor.

[57] UNGER, J., 1991: Dokončení archeologického výzkumu vnitřního hradu v Lelekovicích, okr. Brno-venkov – Abschussgrabung in der inneren Burg von Lelekovice (Bez. Brno-Land), AH 16, 233–239.

[58] VARHANÍK, J., 2004: Goticko-renesanční opevnění hradu Hluboké nad Vltavou – Befestigung der Burg Hluboká nad Vltavou aus der Zeit der Gotik und der Renaissance, AH 29, 357–362.

[59] VARHANÍK, J.–KYNCL, T, 2016: Pozůstatky hradebního ochozu na hradě Švihově – Die Wehrgangreste in der Burg Švihov, Svorník 14, 171–184.

[60] VOHRYZEK, S.–KOVÁŘ, J. J.–HLAVICA, J., 2015: K velikosti panství hradů na jihozápadní Moravě před husitskými válkami – On the Extent of Castle Domains in Southwest Moravia Before the Hussite Wars, Studia archaeologica brunensia 20, č. 1, 133–152.

[61] VONDRA, J., 1958: Kozí hrádek. In: Hilmera, J., Hrady a zámky, 148–149. Praha.

[62] VOREL, P., 1999: Páni z Pernštejna. Praha.