Title: Archaeology of the St. Nicholas Church in demolished village of Libkovice (Liquitz) – excavations in 1995–1996 (North Bohemian Brown Coal Mining Area) : a contribution to the research of medieval village churches in Bohemia
Variant title:
- Archeologie kostela sv. Mikuláše ve zbořené obci Libkovice (Liquitz) – sondáže v letech 1995–1996 (Severočeská hnědouhelná pánev) : příspěvek k výzkumu středověkých vesnických kostelů v Čechách
Source document: Archaeologia historica. 2020, vol. 45, iss. 1, pp. 185-20
Extent
185-20
-
ISSN0231-5823 (print)2336-4386 (online)
Persistent identifier (DOI): https://doi.org/10.5817/AH2020-1-8
Stable URL (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/142963
Type: Article
Language
Summary language
License: CC BY-NC-ND 4.0 International
Notice: These citations are automatically created and might not follow citation rules properly.
Abstract(s)
Exploratory and rescue archaeological research in the village of Libkovice (distr. of Most) in 1991–1999, which was demolished due to planned coal mining, also focused on the parish church of St. Nicholas built there in the 1890s. Excavations have revealed well preserved masonry of the original Early-Gothic church from the 13th century and remains of an earlier structure, which can indicate a timber sacral building. Establishment of the earliest sacral building with an annexed graveyard in the nucleation core of the settlement represented an important phase of the stabilised village formation. Archaeology thus has brought direct material evidence of the process of the establishment of village parishes and graveyards. On-going research in Libkovice provides further extensive information, making it possible to verify results of the field research in the 1990s and broaden the potential of the site as an important reference sample for the wider programme focused on inhabited historical villages in Bohemia but also in wider European context.
Zjišťovací a záchranný archeologický výzkum ve vsi Libkovice (okres Most) v letech 1991–1999, zbořené v důsledku plánované těžby uhlí, se zaměřil také na farní kostel sv. Mikuláše zbudovaný v 90. letech 19. století. Sondáž odhalila dobře dochované zdivo původního raně gotického kostela ze 13. století a liniový objekt, který může indikovat starší dřevěnou sakrální stavbu. Zbudování kostela v nukleačním jádru sídliště představovalo důležitou etapu ve formování stabilizované vesnice, a to společně se zřízením hřbitova. Archeologie tak přináší materiální doklady spojené se zřizováním vesnické farní organizace a kostelních hřbitovů. Současný plošný záchranný výzkum v areálu Libkovic poskytuje další rozsáhlé informace, které umožňují ověřit poznatky získané v 90. letech a zároveň rozšiřují potenciál lokality jako významného referenčního vzorku pro širší program studia existujících vsí středověkého původu v Čechách, ale i v širším evropském kontextu.
Note
This article was supported by the project "Community Archaeology in Rural Environments - Meeting Societal Challenges" (Cultural Heritage - A Challenge for Europe, JPICH Heritage in Changing Environments).
References
[1] Berní rula: National Archive, inv. No. 16, fol. 89.
[2] CDB III/2: Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae (1238–1240) (Friedrich, I. G.– Z. Kristen, Z., edd.). Praha 1962.
[3] Exaequatorium dominicale: Exaequatorium dominicale – Tereziánský katastr, Fasse 1713. National Archive, inv. No. 1861, fol. 51.
[4] KOSMAS: Cosmae Pragensis Chronica Boemorum. Die Chronik der Böhmen des Cosmas von Prag, Monumenta Germaniae historica, Scriptores rerum Germanicarum, Nova series II. (Bretholz, B., ed.). Berlin 1923.
[5] LC VI: Libri confirmationum ad beneficia ecclesiastica pragensem per archidioecesim. Liber sextus ab anno 1399 usque ad annum 1410 (Emler, J., ed.). Pragae 1883.
[6] REGESTA IV: Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae IV (Emler, J., ed.). Pragae 1892.
[7] URBAR: Urbar Register des Stiftes Osek was ein ider unterthaner zugeben oder zu zinsen such sonst von Robott und Schwarwergk zuthuen verpflicht wie sie sich dan selbst darzu bekendt haben. SOA Litoměřice, Sign. UR-SM – inv. No. 69, kart. 5.
[8] BENEŠ, J., 1991a: Benutzung der Korrelationskarten beim Studium der Siedlungskontinuität und -diskontinuität am Beispiel in der Mikroregion Lomský Potok in Nordwest-Böhmen, Veröffentlichungen des Museums für Ur- und Frühgeschichte Potsdam 25, 55–64.
[9] BENEŠ, J., 1991b: The Lomský potok project: investigation of prehistoric settlement of a microregion with large-scale soil transfers. In: Archaeology in Bohemia 1986–1990, 178–184. Prague.
[10] BENEŠ, J., 1995a: Deset let archeologického výzkumu zemědělského pravěku v povodí Lomského a Loučenského potoka v severozápadních Čechách (1983–1992). In: Archeologické výzkumy v severozápadních Čechách (Blažek, J.–Meduna, P., edd.), 63–80. Most.
[11] BENEŠ, J., 1995b: Erosion and accumulation processes in the late holocene of Bohemia, in relation to prehistoric and mediaeval Iandscape occupation. In: Whither Archaeology? A volume dedicated to E. Neustupny (Kuna, M.–Venclova, V., edd.), 133–144. Praha.
[12] BENEŠ, J.–KOUTECKÝ, D., 1987: Die Erforschung der Mikroregion Lomský potok – Probleme und Perspektive. In: Archäologische Rettungsktätigkeit in den Braunkohlengebieten (Symposium Most 1986) (Černá, E., ed.), 31–38. Prag.
[13] BENEŠ, J.–KUNA, M.–PEŠKE, L.–ZVELEBIL, M., 1992: Rekonstrukce staré kulturní krajiny v severní části Čech. Československo-britský projekt po první sezóně výzkumu, AR XLIV, 33–42.
[14] BENEŠ, J.–ZVELEBIL, M., 1996: A historical interactive landscape in the heart of Europe: the case of Bohemia. In: The Archaeology and Anthropology of Landscape. Shaping your landscape (Ucko, J.–Layton, R., edd.), 73–93. London – New York.
[15] BRYCH, V., 1989: Nesvětice, zaniklá středověká ves na Mostecku – Nesvětice, mittelalterliche Ortswüstung im Bez. Most, AH 14, 311–318.
[16] BUBENÍK, J., 1975: Slovanské sídliště u Břežánek, okr. Teplice, AR XXVII, 642–650.
[17] BUBENÍK, J.–VELÍMSKÝ, T., 1986: Archeologický výzkum polokulturní lokality u Jenišova Újezda, okr. Teplice, Archeologické studijní materiály 15, 42–49.
[18] BUDINSKÝ, P., 1968: Libkovice (Mariánské Radčice), Jenišův Újezd, Hostomice. Významná naleziště doby laténské v Podkrušnohoří. I. část. Libkovice (Mariánské Radčice). Teplice.
[19] BUDINSKÝ, P., 1970: Libkovice (Mariánské Radčice), Jenišův Újezd, Hostomice. Významná naleziště doby laténské v Podkrušnohoří. II. část. Jenišův Újezd. Teplice.
[20] ČECH, P., 2015: Druhá sezóna odkryvu v Nesvěticích (k. ú. Libkovice). In: Archeologické výzkumy v Čechách 2014. Sborník referátů z informačního kolokvia. Zprávy České archeologické společnosti – Supplément 97, 39. Praha.
[21] ČECH, P., 2018: Pátý rok výzkumu raně středověkého pohřebiště Nesvětice (okr. Most) z 11.–13. stol. In: Archeologické výzkumy v Čechách 2017. Sborník referátů z informačního kolokvia, Zprávy České archeologické společnosti – Supplément 109, 30. Praha.
[22] ČECH, P.–KŘIVÁNEK, R.–SOUKUP, M., 2014: Interdisciplinární výzkum raně středověkého pohřebiště v Nesvěticích (k. ú. Libkovice u Mostu, okr. Most). In: Archeologické výzkumy v Čechách 2013. Sborník referátů z informačního kolokvia, Zprávy České archeologické společnosti – Supplément 96, 29–31. Praha.
[23] ČECHURA, M., 2005: Archeologický výzkum kostelů v západních Čechách – Archäologische Erforschung der Kirchen in Westböhmen, AH 30, 359–376.
[24] DITTRICH, T.–ŠKABRADA, J., 1984: Libkovice (okres Most) průzkum a hodnocení objektů lidové architektury. Rkp., Státní ústav pro rekonstrukci památkových měst a objektů v Praze.
[25] DOHNAL, M.–KORENÝ, R.–KOUCKÝ, K.–PROCHÁZKA, L.–ŠAMATA, J., 2001: Obděnice čp. 4 (okr. Příbram). Dějiny usedlosti ve světle etnografických, archeologických, písemných a paleozoologických pramenů – No 4, Obděnice (Příbram district). The history of a homestead in the light of ethnographic, archaeological, written and palaeozoological sources, ASČ 5, 721–738.
[26] DOHNAL, M.–VAŘEKA, P., 1997: Výzkum novověké vesnické usedlosti v Srlíně (okr. Písek) – svědectví archeologických a písemných pramenů, AVJČ 10, 1997, 84–106.
[27] GABRIEL, F., 2008: Vývoj sídelní aglomerace Zákup u České Lípy, ČSPS 116, 20–28.
[28] GOCKELER, S.–REEVE, H., 1997: Libkovice: Zdař Bůh. Praha.
[29] HANZLÍKOVÁ, H.–FRÝDA, F., 1982: Románský kostel Petra a Pavla v Plané, okr. Tachov – Romanische Peter-Paul Kirche in Planá, Bez. Tachov, AH 7, 423–428.
[30] HINZ, H., ed., 1977: Bosau. Untersuchungen einer Siedlungskammer in Ostholstein II. Neumünster.
[31] KLÁPŠTĚ, J., 1975: Archeologický výzkum města Mostu v letech 1971 až 1973. Dosavadní výsledky a perspektivy výzkumu, AR XXVII, 262–270.
[32] KLÁPŠTĚ, J., 2002: Úvod. Povaha terénních situací a příslušných nálezových souborů. In: Archeologie středověkého domu v Mostě (čp. 226) (Klápště, J., ed.), 7–9. Praha.
[33] KLÁPŠTĚ, J., 1994a: Paměť krajiny středověkého Mostecka. Most.
[34] KLÁPŠTĚ, J., 1994b: Změna – středověká transformace a její předpoklady. In: Mediaevalia Archaeologica Bohemica 1993. PA – Supplementum 2 (Fridrich, J.–Klápště, J.–Vařeka, P., edd.), 9–59. Praha.
[35] KLÁPŠTĚ, J., 2010: Bohemia plena est ecclesiis et religione divina. In: Čechy jsou plné kostelů – Bohemia plena est eclesiis. Kniha k poctě PhDr. Anežky Merhautové, DrSc. (Studničková, M., ed.), 217–277. Praha.
[36] KLÁPŠTĚ, J.–SLAVÍČEK, A.–VELÍMSKÝ, T., 1976: Archeologický výzkum města Mostu 1970/1975. Most.
[37] KLÁPŠTĚ, J.–VELÍMSKÝ, T., 1975: Příspěvek ke studiu počátků města Mostu, AR XXVII, 651–672.
[38] KOL., 1978: Retrospektivní lexikon obcí Československé socialistické republiky 1850–1970. Svazek 1. Praha.
[39] LEWIS, C., 2014: The Power of Pits: Archaeology, outreach and research in living landscapes. In: Living in the Landscape (Boyle, K.–Rabett, R.–Hunt, C., edd.), 321–338. Cambridge. https://doi.org/10.3390/h4030393 | DOI 10.3390/h4030393
[40] LEWIS, C., 2015: Archaeological Excavation and Deep Mapping in Historic Rural Communities, Humanities 2015/4, 393–417. | DOI 10.3390/h4030393
[41] LEWIS, C., 2016: Disaster Recovery? – New archaeological evidence from eastern England for the impact of the 'calamitous' 14th century, Antiquity 90/351, 777–797. https://doi.org/10.15184/aqy.2016.69 | DOI 10.15184/aqy.2016.69
[42] LÍBAL, D., 1984: Gotická architektura. In: Dějiny českého výtvarného umění I/1. Od počátků do konce středověku (Chadraba, R., ed.), 144–215. Praha.
[43] LUXA, J., 1997: Z historie hornictví k současnosti dolování na Bílinsku. Teplice.
[44] MATĚJČEK, J., 1984: Vývoj uhelného průmyslu v českých zemích po průmyslovou revoluci (do roku 1914). Praha.
[45] MEDUNA, P., ed., 2012: Raně středověké sídliště v Hrdlovce. Archeologické studijní materiály 20. Praha.
[46] MEDUNA, P.–KYPTA, J.–ŠULC, J.–MATĚJEK, M., 2001: Vidim a Daminěves. Poznámky k vývoji středověké a novověké vesnice, ASČ 5, 689–720.
[47] MILITKÝ, J.–VAŘEKA, P., 1997: Češnovice: Archeologický výzkum středověké a novověké vesnice na Českobudějovicku I. Pozdně středověký dům v usedlosti čp. 13, AVJČ 10, 58–79.
[48] NESLÁDEK, M.–NOVOTNÁ, H., 1985: Severočeský hnědouhelný revír, koncern Most. In: Uhelné hornictví v ČSSR (Majer, J. et al., edd.), 574–587. Ostrava.
[49] NOVÁČEK, K., 1997: Příklad interpretace historického vývoje mikroreliéfu: Bdeněves u Plzně, AR XLIV, 495–503.
[50] NOVÁČEK, K.–VAŘEKA, P., 1996: Archaeological research of present – day villages of a medieval origin in Bohemia, Ruralia I. PA – Supplementum 5, 314–316.
[51] NOVÁČEK, K.–VAŘEKA, P., 1997: Archeologický výzkum žijících vesnic středověkého původu v Čechách – Archaological research of present-day villages of a medieval origin in Bohemia, ASČ 1, 429–444.
[52] NOVOSADOVÁ, O., 1988: Libkovice, kostel sv. Mikuláše, poutní kaple. Stavebně historický průzkum. Rkp., Státní ústav pro rekonstrukci památkových měst a objektů v Praze.
[53] OEXLE, J., ed., 2002: Kirche und Friedhof von Breunsdorf. Beiträge zur Sakralarchitektur und zum Totenbrauchtum in einem Dorf südlich von Leipzig. Breunsdorf 2. Veröffentlichungen des Landesamtes für Archäologie mit Landesmuseum für Vorgeschichte 35. Dresden.
[54] PEŠEK, J. et al., 2010: Terciérní pánve a ložiska hnědého uhlí České republiky. Praha.
[55] PEŠEK, J.–SIVEK, M., 2012: Uhlonosné pánve a ložiska černého a hnědého uhlí České republiky. Praha.
[56] SCHALLER, J., 1781: Topographie des Königkreichs Böhmens V. Leutmeritzer Kreis. Prag.
[57] SLÁMA, J., 1988: Střední Čechy v raném středověku. Archeologie o počátcích přemyslovského státu. Praehistorica XIV. Praha.
[58] SMOLNIK, R., ed., 2011: Breunsdorf – Ein verschwundenes Dorf im westsächsischen Braunkohlenrevier. Archäologischer Befund und schriftliche Überlieferung. Breunsdorf 3. Veröffentlichungen des Landesamtes für Archäologie mit Landesmuseum für Vorgeschichte 56. Dresden.
[59] SOMMER, J. G., 1833: Das Königreich Böhmen I. Das Leitmeritzer Kreis. Prag.
[60] SOMMER, P., 1987: Raně středověká "ecclesia lingnea" a archeologie. In: Z pravěku do středověku. Sborník k 70. narozeninám doc. PhDr. Vladimíra Nekudy, DrSc. (Michna, P.–Nekuda, R.–Unger, J., edd.), 276–278. Brno.
[61] ŠTEFAN, I.–VARADZIN, L., 2018: Síť, z níž nevyklouzne jediná ryba. Počátky farní organizace a archeologie, Dějiny a současnost 9, 21–24.
[62] TŘEŠTÍK, D.–SOMMER, P., 2009: Cesta ke křesťanské společnosti. In: Přemyslovci. Budování českého státu (Sommer, P.–Třeštík, D.–Žemlička, J., edd.), 241–271. Praha.
[63] VAŘEKA, P., 1996: Zpráva o záchranném archeologickém výzkumu v Libkovicích (okr. Most) v roce 1996. Praha – Most. Rkp., Ústav archeologické památkové péče středních Čech.
[64] VAŘEKA, P., 2001: Proměny sídlištní struktury v mikroregionu Libkovic, okr. Most – Settlement structure transformation of the Libkovice microregion. A preliminary report. In: Archeologia przestrzeni. Metody i wyniki badań struktur osadniczych w dorzeczach górnej Łaby i Wisły (Kozłowski, J. K.–Neustupný, E., edd.), 85–94. Kraków.
[65] VAŘEKA, P., 2013: Příspěvek k podobě vesnického domu ze sklonku středověku na Českobudějovicku. Soubor mazanic s otisky konstrukcí z Češnovic, AVJČ 26, 207–236.
[66] VAŘEKA, P., 2018: The formation of the three-compartment rural house in medieval Central Europe as a cultural synthesis of different building traditions. In: Buildings of Medieval Europe. Studies in Landscape and Social Contexts of Medieval Buildings (Berryman, D.–Kerr, S., edd.), 139–155. Oxford – Philadelphia.
[67] VAŘEKA, P.–KOSTROUCH, F.–KOČÁR, P.–SŮVOVÁ, Z., 2010: Příspěvek ke studiu žijících vsí středověkého původu. Pozůstatky zástavby z pozdního středověku na parcele č.p. 121 v Mikulčicích – A contribution to research on deserted villages of Medieval origin. The remains of Late Medieval buildings on house plot no. 121 in Mikulčice, PV 51, 249–265.
[68] VELÍMSKÝ, T., 2002: Hrabišici – páni z Rýzmburka. Praha.
[69] WALDHAUSER, J. et al., 1978: Das keltische Gräberfeld bei Jenišův Újezd in Böhmen I., II. Teplice.
[2] CDB III/2: Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae (1238–1240) (Friedrich, I. G.– Z. Kristen, Z., edd.). Praha 1962.
[3] Exaequatorium dominicale: Exaequatorium dominicale – Tereziánský katastr, Fasse 1713. National Archive, inv. No. 1861, fol. 51.
[4] KOSMAS: Cosmae Pragensis Chronica Boemorum. Die Chronik der Böhmen des Cosmas von Prag, Monumenta Germaniae historica, Scriptores rerum Germanicarum, Nova series II. (Bretholz, B., ed.). Berlin 1923.
[5] LC VI: Libri confirmationum ad beneficia ecclesiastica pragensem per archidioecesim. Liber sextus ab anno 1399 usque ad annum 1410 (Emler, J., ed.). Pragae 1883.
[6] REGESTA IV: Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae IV (Emler, J., ed.). Pragae 1892.
[7] URBAR: Urbar Register des Stiftes Osek was ein ider unterthaner zugeben oder zu zinsen such sonst von Robott und Schwarwergk zuthuen verpflicht wie sie sich dan selbst darzu bekendt haben. SOA Litoměřice, Sign. UR-SM – inv. No. 69, kart. 5.
[8] BENEŠ, J., 1991a: Benutzung der Korrelationskarten beim Studium der Siedlungskontinuität und -diskontinuität am Beispiel in der Mikroregion Lomský Potok in Nordwest-Böhmen, Veröffentlichungen des Museums für Ur- und Frühgeschichte Potsdam 25, 55–64.
[9] BENEŠ, J., 1991b: The Lomský potok project: investigation of prehistoric settlement of a microregion with large-scale soil transfers. In: Archaeology in Bohemia 1986–1990, 178–184. Prague.
[10] BENEŠ, J., 1995a: Deset let archeologického výzkumu zemědělského pravěku v povodí Lomského a Loučenského potoka v severozápadních Čechách (1983–1992). In: Archeologické výzkumy v severozápadních Čechách (Blažek, J.–Meduna, P., edd.), 63–80. Most.
[11] BENEŠ, J., 1995b: Erosion and accumulation processes in the late holocene of Bohemia, in relation to prehistoric and mediaeval Iandscape occupation. In: Whither Archaeology? A volume dedicated to E. Neustupny (Kuna, M.–Venclova, V., edd.), 133–144. Praha.
[12] BENEŠ, J.–KOUTECKÝ, D., 1987: Die Erforschung der Mikroregion Lomský potok – Probleme und Perspektive. In: Archäologische Rettungsktätigkeit in den Braunkohlengebieten (Symposium Most 1986) (Černá, E., ed.), 31–38. Prag.
[13] BENEŠ, J.–KUNA, M.–PEŠKE, L.–ZVELEBIL, M., 1992: Rekonstrukce staré kulturní krajiny v severní části Čech. Československo-britský projekt po první sezóně výzkumu, AR XLIV, 33–42.
[14] BENEŠ, J.–ZVELEBIL, M., 1996: A historical interactive landscape in the heart of Europe: the case of Bohemia. In: The Archaeology and Anthropology of Landscape. Shaping your landscape (Ucko, J.–Layton, R., edd.), 73–93. London – New York.
[15] BRYCH, V., 1989: Nesvětice, zaniklá středověká ves na Mostecku – Nesvětice, mittelalterliche Ortswüstung im Bez. Most, AH 14, 311–318.
[16] BUBENÍK, J., 1975: Slovanské sídliště u Břežánek, okr. Teplice, AR XXVII, 642–650.
[17] BUBENÍK, J.–VELÍMSKÝ, T., 1986: Archeologický výzkum polokulturní lokality u Jenišova Újezda, okr. Teplice, Archeologické studijní materiály 15, 42–49.
[18] BUDINSKÝ, P., 1968: Libkovice (Mariánské Radčice), Jenišův Újezd, Hostomice. Významná naleziště doby laténské v Podkrušnohoří. I. část. Libkovice (Mariánské Radčice). Teplice.
[19] BUDINSKÝ, P., 1970: Libkovice (Mariánské Radčice), Jenišův Újezd, Hostomice. Významná naleziště doby laténské v Podkrušnohoří. II. část. Jenišův Újezd. Teplice.
[20] ČECH, P., 2015: Druhá sezóna odkryvu v Nesvěticích (k. ú. Libkovice). In: Archeologické výzkumy v Čechách 2014. Sborník referátů z informačního kolokvia. Zprávy České archeologické společnosti – Supplément 97, 39. Praha.
[21] ČECH, P., 2018: Pátý rok výzkumu raně středověkého pohřebiště Nesvětice (okr. Most) z 11.–13. stol. In: Archeologické výzkumy v Čechách 2017. Sborník referátů z informačního kolokvia, Zprávy České archeologické společnosti – Supplément 109, 30. Praha.
[22] ČECH, P.–KŘIVÁNEK, R.–SOUKUP, M., 2014: Interdisciplinární výzkum raně středověkého pohřebiště v Nesvěticích (k. ú. Libkovice u Mostu, okr. Most). In: Archeologické výzkumy v Čechách 2013. Sborník referátů z informačního kolokvia, Zprávy České archeologické společnosti – Supplément 96, 29–31. Praha.
[23] ČECHURA, M., 2005: Archeologický výzkum kostelů v západních Čechách – Archäologische Erforschung der Kirchen in Westböhmen, AH 30, 359–376.
[24] DITTRICH, T.–ŠKABRADA, J., 1984: Libkovice (okres Most) průzkum a hodnocení objektů lidové architektury. Rkp., Státní ústav pro rekonstrukci památkových měst a objektů v Praze.
[25] DOHNAL, M.–KORENÝ, R.–KOUCKÝ, K.–PROCHÁZKA, L.–ŠAMATA, J., 2001: Obděnice čp. 4 (okr. Příbram). Dějiny usedlosti ve světle etnografických, archeologických, písemných a paleozoologických pramenů – No 4, Obděnice (Příbram district). The history of a homestead in the light of ethnographic, archaeological, written and palaeozoological sources, ASČ 5, 721–738.
[26] DOHNAL, M.–VAŘEKA, P., 1997: Výzkum novověké vesnické usedlosti v Srlíně (okr. Písek) – svědectví archeologických a písemných pramenů, AVJČ 10, 1997, 84–106.
[27] GABRIEL, F., 2008: Vývoj sídelní aglomerace Zákup u České Lípy, ČSPS 116, 20–28.
[28] GOCKELER, S.–REEVE, H., 1997: Libkovice: Zdař Bůh. Praha.
[29] HANZLÍKOVÁ, H.–FRÝDA, F., 1982: Románský kostel Petra a Pavla v Plané, okr. Tachov – Romanische Peter-Paul Kirche in Planá, Bez. Tachov, AH 7, 423–428.
[30] HINZ, H., ed., 1977: Bosau. Untersuchungen einer Siedlungskammer in Ostholstein II. Neumünster.
[31] KLÁPŠTĚ, J., 1975: Archeologický výzkum města Mostu v letech 1971 až 1973. Dosavadní výsledky a perspektivy výzkumu, AR XXVII, 262–270.
[32] KLÁPŠTĚ, J., 2002: Úvod. Povaha terénních situací a příslušných nálezových souborů. In: Archeologie středověkého domu v Mostě (čp. 226) (Klápště, J., ed.), 7–9. Praha.
[33] KLÁPŠTĚ, J., 1994a: Paměť krajiny středověkého Mostecka. Most.
[34] KLÁPŠTĚ, J., 1994b: Změna – středověká transformace a její předpoklady. In: Mediaevalia Archaeologica Bohemica 1993. PA – Supplementum 2 (Fridrich, J.–Klápště, J.–Vařeka, P., edd.), 9–59. Praha.
[35] KLÁPŠTĚ, J., 2010: Bohemia plena est ecclesiis et religione divina. In: Čechy jsou plné kostelů – Bohemia plena est eclesiis. Kniha k poctě PhDr. Anežky Merhautové, DrSc. (Studničková, M., ed.), 217–277. Praha.
[36] KLÁPŠTĚ, J.–SLAVÍČEK, A.–VELÍMSKÝ, T., 1976: Archeologický výzkum města Mostu 1970/1975. Most.
[37] KLÁPŠTĚ, J.–VELÍMSKÝ, T., 1975: Příspěvek ke studiu počátků města Mostu, AR XXVII, 651–672.
[38] KOL., 1978: Retrospektivní lexikon obcí Československé socialistické republiky 1850–1970. Svazek 1. Praha.
[39] LEWIS, C., 2014: The Power of Pits: Archaeology, outreach and research in living landscapes. In: Living in the Landscape (Boyle, K.–Rabett, R.–Hunt, C., edd.), 321–338. Cambridge. https://doi.org/10.3390/h4030393 | DOI 10.3390/h4030393
[40] LEWIS, C., 2015: Archaeological Excavation and Deep Mapping in Historic Rural Communities, Humanities 2015/4, 393–417. | DOI 10.3390/h4030393
[41] LEWIS, C., 2016: Disaster Recovery? – New archaeological evidence from eastern England for the impact of the 'calamitous' 14th century, Antiquity 90/351, 777–797. https://doi.org/10.15184/aqy.2016.69 | DOI 10.15184/aqy.2016.69
[42] LÍBAL, D., 1984: Gotická architektura. In: Dějiny českého výtvarného umění I/1. Od počátků do konce středověku (Chadraba, R., ed.), 144–215. Praha.
[43] LUXA, J., 1997: Z historie hornictví k současnosti dolování na Bílinsku. Teplice.
[44] MATĚJČEK, J., 1984: Vývoj uhelného průmyslu v českých zemích po průmyslovou revoluci (do roku 1914). Praha.
[45] MEDUNA, P., ed., 2012: Raně středověké sídliště v Hrdlovce. Archeologické studijní materiály 20. Praha.
[46] MEDUNA, P.–KYPTA, J.–ŠULC, J.–MATĚJEK, M., 2001: Vidim a Daminěves. Poznámky k vývoji středověké a novověké vesnice, ASČ 5, 689–720.
[47] MILITKÝ, J.–VAŘEKA, P., 1997: Češnovice: Archeologický výzkum středověké a novověké vesnice na Českobudějovicku I. Pozdně středověký dům v usedlosti čp. 13, AVJČ 10, 58–79.
[48] NESLÁDEK, M.–NOVOTNÁ, H., 1985: Severočeský hnědouhelný revír, koncern Most. In: Uhelné hornictví v ČSSR (Majer, J. et al., edd.), 574–587. Ostrava.
[49] NOVÁČEK, K., 1997: Příklad interpretace historického vývoje mikroreliéfu: Bdeněves u Plzně, AR XLIV, 495–503.
[50] NOVÁČEK, K.–VAŘEKA, P., 1996: Archaeological research of present – day villages of a medieval origin in Bohemia, Ruralia I. PA – Supplementum 5, 314–316.
[51] NOVÁČEK, K.–VAŘEKA, P., 1997: Archeologický výzkum žijících vesnic středověkého původu v Čechách – Archaological research of present-day villages of a medieval origin in Bohemia, ASČ 1, 429–444.
[52] NOVOSADOVÁ, O., 1988: Libkovice, kostel sv. Mikuláše, poutní kaple. Stavebně historický průzkum. Rkp., Státní ústav pro rekonstrukci památkových měst a objektů v Praze.
[53] OEXLE, J., ed., 2002: Kirche und Friedhof von Breunsdorf. Beiträge zur Sakralarchitektur und zum Totenbrauchtum in einem Dorf südlich von Leipzig. Breunsdorf 2. Veröffentlichungen des Landesamtes für Archäologie mit Landesmuseum für Vorgeschichte 35. Dresden.
[54] PEŠEK, J. et al., 2010: Terciérní pánve a ložiska hnědého uhlí České republiky. Praha.
[55] PEŠEK, J.–SIVEK, M., 2012: Uhlonosné pánve a ložiska černého a hnědého uhlí České republiky. Praha.
[56] SCHALLER, J., 1781: Topographie des Königkreichs Böhmens V. Leutmeritzer Kreis. Prag.
[57] SLÁMA, J., 1988: Střední Čechy v raném středověku. Archeologie o počátcích přemyslovského státu. Praehistorica XIV. Praha.
[58] SMOLNIK, R., ed., 2011: Breunsdorf – Ein verschwundenes Dorf im westsächsischen Braunkohlenrevier. Archäologischer Befund und schriftliche Überlieferung. Breunsdorf 3. Veröffentlichungen des Landesamtes für Archäologie mit Landesmuseum für Vorgeschichte 56. Dresden.
[59] SOMMER, J. G., 1833: Das Königreich Böhmen I. Das Leitmeritzer Kreis. Prag.
[60] SOMMER, P., 1987: Raně středověká "ecclesia lingnea" a archeologie. In: Z pravěku do středověku. Sborník k 70. narozeninám doc. PhDr. Vladimíra Nekudy, DrSc. (Michna, P.–Nekuda, R.–Unger, J., edd.), 276–278. Brno.
[61] ŠTEFAN, I.–VARADZIN, L., 2018: Síť, z níž nevyklouzne jediná ryba. Počátky farní organizace a archeologie, Dějiny a současnost 9, 21–24.
[62] TŘEŠTÍK, D.–SOMMER, P., 2009: Cesta ke křesťanské společnosti. In: Přemyslovci. Budování českého státu (Sommer, P.–Třeštík, D.–Žemlička, J., edd.), 241–271. Praha.
[63] VAŘEKA, P., 1996: Zpráva o záchranném archeologickém výzkumu v Libkovicích (okr. Most) v roce 1996. Praha – Most. Rkp., Ústav archeologické památkové péče středních Čech.
[64] VAŘEKA, P., 2001: Proměny sídlištní struktury v mikroregionu Libkovic, okr. Most – Settlement structure transformation of the Libkovice microregion. A preliminary report. In: Archeologia przestrzeni. Metody i wyniki badań struktur osadniczych w dorzeczach górnej Łaby i Wisły (Kozłowski, J. K.–Neustupný, E., edd.), 85–94. Kraków.
[65] VAŘEKA, P., 2013: Příspěvek k podobě vesnického domu ze sklonku středověku na Českobudějovicku. Soubor mazanic s otisky konstrukcí z Češnovic, AVJČ 26, 207–236.
[66] VAŘEKA, P., 2018: The formation of the three-compartment rural house in medieval Central Europe as a cultural synthesis of different building traditions. In: Buildings of Medieval Europe. Studies in Landscape and Social Contexts of Medieval Buildings (Berryman, D.–Kerr, S., edd.), 139–155. Oxford – Philadelphia.
[67] VAŘEKA, P.–KOSTROUCH, F.–KOČÁR, P.–SŮVOVÁ, Z., 2010: Příspěvek ke studiu žijících vsí středověkého původu. Pozůstatky zástavby z pozdního středověku na parcele č.p. 121 v Mikulčicích – A contribution to research on deserted villages of Medieval origin. The remains of Late Medieval buildings on house plot no. 121 in Mikulčice, PV 51, 249–265.
[68] VELÍMSKÝ, T., 2002: Hrabišici – páni z Rýzmburka. Praha.
[69] WALDHAUSER, J. et al., 1978: Das keltische Gräberfeld bei Jenišův Újezd in Böhmen I., II. Teplice.