V indoevropských jazycích nacházíme zajímavou skupinu temporálních a modálních forem, charakterisovaných sufixy s dlouhými vokály ā nebo ē. Otázky týkající se původu a vzájemného vztahu těchto forem, jakož i jejich pozdějšího vývoje v jednotlivých ide. jazycích nebyly dosud uspokojivě vyřešeny: názory jazykovědců se tu v mnohém rozcházejí. V naší studii se chceme pokusit o nové souhrnné řešení těchto otázek, věnujíce přitom obzvláštní pozornost formám baltským a latinským.