Studie řeší otázky především sňatkových kontaktu mezi přestaviteli významných českých a rakouských šlechtických rodin za vlády Přemysla Otakara II. Sám panovník při zabezpečováni svých zemi tuto politiku hojně používal (viz jeho sňatek s dcerou uherského krále Kunhutou Uherskou a zrušeni jeho manželství s Markétou Babenberskou, případě i pokus o vyrovnání s Rudolfem Habsburským). Autor poukazuje na skutečnost, že nejsou známy informace o podílu pražského dvora na vzniku smíšených manželství. Připomíná, že převazující sňatky mezi českými pány a ženami rakouského původu přispívaly ke kulturní nobilitaci českých šlechtických rodů.