K otázce postavení inteligence ve společnosti

Zájem o otázky společenského postavení a úlohy inteligence v posledních letech neobyčejně vzrostl. Vidíme to v teoretické literatuře. Vzrůstá i počet románů, které se zabývají problematikou života příslušníků inteligence. Otázky výchovy nových kvalifikovaných kádrů se stávají stále častěji předmětem jednání stranických a státních orgánů, a to jak v zemích socialistického systému, tak i - v jiném směru ovšem - ve státech kapitalistických. Zvýšený zájem o otázky inteligence - jako zvláštní společenské vrstvy - vyplývá především z rostoucího významu funkcí, které příslušníci inteligence vykonávají v procesu společenské dělby práce. Význam inteligence se nadto zvýšil i v důsledku všech aspektů současného stavu koexistence dvou společenskoekonomických systémů, zejména v souvislosti s politikou socialistických zemí dostihnout a předstihnout nejvyspělejší země kapitalistické. V socialistických státech samotných pak nabývá otázka inteligence nového významu v souvislosti s procesem dovršování socialismu, v SSSR pak v souvislosti s nástupem do rozvinuté výstavby komunismu. V tomto příspěvku si chci všimnout jen některých stránek postavení inteligence ve společnosti. Zejména těch, které byly v dosavadní literatuře pomíjeny a které se často vyskytují v diskusích na přednáškách o tomto tématu