Přesun výzkumného zájmu na pokusnou osobu je charakteristický pro současné přístupy k hypnóze. Nejde přitom jen o relativně stálé osobnostní vlastnosti hypnotizovaného subjektu, o jeho momentální psychofyzické stavy, ale o postojové determinanty jeho chování. Ty lze dělit na proměnné charakterizované kognitivními procesy, na proměnné určené afektivním hodnocením a proměnné, ve kterých se objevují oba uvedené principy (Zezulka 1974). Pokud jsou emocionální aspekty dominující, mluvíme o očekávání (které se vztahuje k postojům), kognitivními procesy je charakterizována prekoncepce. Toto rozlišení je vhodné dodržovat i přes terminologickou nejednotnost; v hypnologické literatuře se setkáme s oběma termíny, používanými promiscue, i když jednotliví autoři mají na mysli buď kognitivní nebo emocionální proměnné. Pojem prekoncepce v naší literatuře důsledně prosazovali Horvai a Hoskovec (1964).