V tomto příspěvku se věnujeme některým otázkám, spojeným s pojmem hrubé metriky, tj. takové metriky, jakou použijeme na vyjádření vzdálenosti mezi řetězci fonémů a s tím spojenými otázkami opozic mezi řetězci vůbec. Článek souvisí s předchozími články zabývajícími se teorií opozic a metrických prostorů ve fonologii. V článku vycházíme z pojmů a postupů poprvé zavedených Marcusem, zavádíme definici řetězce fonémů, hrubé metriky vytvořené na takových řetězcích a aplikujeme opozice ve smyslu definic Trubeckého, Cantineaua, Marcuse a Brainerda. Příklady jsou převzaty z védského sanskrtu.
[1] Brainerd, B. (1971): Introduction to the Mathematics of Language Study. New York: American Elsevier
[2] Cantineau, J. (1952): Les oppositions significatives. Cahiers Ferdinand de Saussure 10, 11–40
[5] MacDonell, A. A. (1910): Vedic Grammar. Strassburg: Karl J. Trübner
[6] MacDonell, A. A. (1916): A Vedic Grammar for Students. Oxford: Clarendon Press
[7] Marcus, S. (1967): Introduction mathématique à la linguistique structurale. Paris: Dunod
[8] Marcus, S. (1969): Algebraické modely v lingvistice. Praha: Academia
[9] Šefčík, O. – Osovský, M. (2006): Zobrazení mezi fonologickými komponenty. SPFFBU A 54. 19–29
[10] Šefčík, O. (2007): K užití metriky ve fonologii. SPFFBU A 55. 19–26
[11] Šefčík, O. (2008a): Values, features, fine metrics and oppositions. SPFFBU A 56. 6–14
[12] Šefčík, O. (2008b): On significance of alternations for functioning of a phonological system. Slavia 77/1. 171–176
[13] Trubetzkoy, N. S. (1939): Grundzüge der Phonologie. Prague: TCLP