As its title suggests, the study focuses on the playwriting of Joe Penhall. Besides a detailed analysis of Penhall's two latest plays Haunted Child (2011) and Birthday (2012), the author contextualizes both texts and points to all crucial themes and motives repeatedly present in Penhall's plays. Moreover, both Czech and British productions (Royal Court Theatre) are being mentioned.
[1] BOLES, William C. 2011. The Argumentative Theatre of Joe Penhall. Jefferson: McFarland, 2011.
[2] D'MONTÉ, Rebecca a Graham SAUNDERS. 2008. Cool Britannia? British Political Drama in the 1990s. London: Palgrave Macmillan, 2008.
[3] EDGAR, David. 1995. Stav hry. Svět a divadlo 6 (1995): 3: 91‒96.
[4] EDGAR, David. 1999. State of Play: Playwrights on Playwriting. London: Faber and Faber, 1999.
[5] HANČIL, Jan. 2007. Royal Court Theatre a divadlo dramatických autorů. Praha: AMU, 2007.
[6] HOROŠČÁK, Marek. 2008. Fenomén Royal Court Theatre a hry konce milénia. Brno: JAMU, 2008.
[7] INNES, Christopher. 2002. Modern British Drama: The Twentieth Century. Cambridge: Cambridge University Press, 2002.
[8] KERBR, Jan. 2001. Sama mezi lidmi. Svět a divadlo 12 (2001): 2: 164‒168.
[9] KRÁL, Karel. 2001. Tvrdě a jemně. Tři poznámky k drsné škole v Čechách. Svět a divadlo 12 (2001): 4: 87‒92.
[10] KŘIVÁNKOVÁ, Blanka. 2002. Cool and after? Londýnské jaro 2002. Svět a divadlo 13 (2002): 3: 74‒81.
[11] KŘIVÁNKOVÁ, Blanka. 2010. Co s nebem, které nepřijímá aneb Poslední večeře. Svět a divadlo 21 (2010): 6: 10‒15.
[12] KŘIVÁNKOVÁ, Blanka. 2003. Joe Penhall – Euripidés londýnského naturalismu? Svět a divadlo 14 (2003): 2: 86‒89.
[13] LUKEŠ, Milan. 1998. Dobré drama ještě žije. Svět a divadlo 9 (1998): 2:126‒134.
[14] PAVELKOVÁ, Hana. 2005. Dýchající mrtvoly. Svět a divadlo 16 (2005): 5:98‒103.
[15] SIERZ, Aleks. 2000. Cool Britannia? Drsná dramatika v dnešním britském divadle. Svět a divadlo 11 (2000): 1: 8‒17.
[16] SIERZ, Aleks. 2001. In-Yer-Face Theatre: British Drama Today. London: Faber and Faber, 2001.
[17] SIERZ, Aleks. 2011a. Od Disneyho k Enronu. Nové drama a současné britské divadlo. Svět a divadlo 22 (2011): 5: 138‒146.
[18] SIERZ, Aleks. 2011b. Rewriting the Nation: British Theatre Today. London: Methuen Drama, 2011.
[19] SLOUPOVÁ, Jitka. 2000. Stav hry: čtvrté dějství. O jedné knize a několika hrách "nové vlny". Svět a divadlo 11 (2000): 1: 17‒23.
[20] URBAN, Ken. 2005a. Pokus o teorii kruté Británie: coolness, krutost a léta devadesátá. Svět a divadlo 16 (2005): 5: 88‒98.
[21] URBAN, Ken. 2005b. Pokus o teorii kruté Británie: coolness, krutost a léta devadesátá (část druhá). Svět a divadlo 16 (2005): 6: 12‒23.
[22] ŽANTOVSKÁ, Ester. 2006. Royal Court Theatre – věčný rebel mezi londýnskými divadly. Divadelní noviny 15 (2006): 3: 12.
[23] PENHALL, Joe. 1998. Plays: 1 (Some Voices, Pale Horse, Love and Understanding, The Bullet). London: Methuen Drama, 1998.
[24] PENHALL, Joe. 2007. Landscape with Weapon. London: Methuen Drama, 2007.
[25] PENHALL, Joe. 2008. Plays: 2 (Blue/Orange, Dumb Show, Wild Turkey). London: Methuen Drama, 2008.
[26] PENHALL, Joe. 2011. Haunted Child. London: Methuen Drama, 2011.
[27] PENHALL, Joe. 2012. Birthday. London: Methuen Drama, 2012.