Nové sídlištní nálezy tzv. zlechovského horizontu na jižní Moravě

Title: Nové sídlištní nálezy tzv. zlechovského horizontu na jižní Moravě
Variant title:
  • New settlement finds of the Zlechov horizon in South Moravia
  • Neue Siedlungsfunde des sog. Horizonts Zlechov in Südmähren
Author: Zeman, Tomáš
Source document: Zeman, Tomáš. Moravskoslezská škola doktorských studií. Seminář 1. Měřínský, Zdeněk (Editor); Klápště, Jan (Editor); Magar, Bernd (Translator); Charvátová, Irma (Translator); Long, Tony (Translator). 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2008, pp. 154-174
Extent
154-174
Type
Article
Language
Czech
Summary language
Rights access
open access
License: Not specified license
Description
Od obšírnějšího zpracování sídlištních nálezů tzv. zlechovského horizontu pozdní doby římské uplynulo téměř 20 let a za tu dobu se pramenná základna vlivem rostoucí stavební aktivity zmnožila téměř o třetinu. Polovina dokladů germánského osídlení Moravy této epochy se přitom nachází na jižní Moravě. Přehled nejvýznamnějších lokalit a nálezů posledních let včetně aktualizovaných map osídlení Moravy a kreseb nepublikovaného archeologického materiálu přináší tato studie. I když se jedná převážně o drobné záchranné akce nebo povrchové sběry, přináší dostatek důvodů k podrobnějšímu zkoumání doposud širokého časového horizontu pozdní doby římské a jeho eventuální rozčlenění na více sídelních fází.
Almost twenty years have passed since any detailed processing of settlement finds of the "Zlechov horizon" from the late Roman Age took place. An intensification of building activity has led to an expansion of the source base by a third for the relevant period. Half of the evidence concerning German settlement in Moravia in this era comes from South Moravia. The study presents an overview of major locations and finds in recent years, including updated maps of Moravian settlement and drawings of hitherto unpublished archaeological material. Although much of it leans upon minor rescue work and surface collecting, the compilation presents sufficient reasons for more detailed exploration of the broad time horizon of the late Roman Age and its possible division into several settlement phases.
References
[1] Čižmář, M. 1989: Doba laténská a římská, doba stěhování národů. In: Belcredi, L. (ed.): Archeologické lokality a nálezy okresu Brno-venkov, 141–168. Brno

[2] Čižmář, M. 2002: Brno-Obřany "Hradisko" 1981–1982, NZ č. j. 4/2002 ulož. na ÚAPP Brno.

[3] Čižmář, M. – Geisler, M. – Rakovský, I. – Svoboda, J. 1983: Rettungsgrabung auf Hradisko in Brno-Obřany (Bez. Brno město), PV 1981, 40–41. Brno.

[4] Čižmář, Z. 2006: Dobšice (okr. Znojmo), PV 47, 163. Brno.

[5] Dostál, B. 1965: Nálezy z doby římské a stěhování národů z Chrlic, SPFFBU E 10, 363–364.

[6] Droberjar, E. 2002: Encyklopedie římské a germánské archeologie v Čechách a na Moravě. Praha.

[7] Elschek, K. 2004: Siedlungslandschaft des 4. Jhs. n. Chr. nördlich von Carnuntum im Lichte von systematischer Prospektion und Grabung, ŠZ 36, 239–255.

[8] Elschek, K. 2005: Bratislava – Devínska Nová Ves, objekt 3/1996 a Láb (okr. Malacky), objekty 1–2/1997, Zborník Slovenského národného múzea, Archeológia 15, 255–274.

[9] Geislerová, K. – Vitula, P. 1995: Brno – ul. Příkop, International Business Centrum. Závěrečná zpráva o záchranném archeologickém výzkumu, NZ č. j. 2/95 ulož. na ÚAPP Brno.

[10] Hlava, M. 1999: Doba římská. Doba stěhování národů. In: Boskovice od pravěku do konce 20. století, 34–42. Boskovice.

[11] Horálková, P. 1994: Slavkov-Cutisin. NZ č. j. 63/94 ulož. na ÚAPP Brno.

[12] Hrubý, V. 1967: Sídliště z pozdní doby římské ve Zlechově, AR XIX, 643–658, 669.

[13] Jahn, M. 1942: Ein bedeutsamer germanischer Fund aus Brünn-Obersess, ZML, NF II, 99–107.

[14] Jelínková, D. 1983: Zachraňovací výzkum na katastru obce Pasohlávky, PV 1981, 73. Brno.

[15] Kalábek, M. 2006: Germánské osídlení Olomouce. In: Droberjar, E. – Lutovský, M. (eds.): Archeologie barbarů 2005. Sborník příspěvků z I. protohistorické konference "Pozdně keltské, germánské a časně slovanské osídlení", 431–450. Praha.

[16] Kalousek, F. – Pernička, R. M. 1956: Die römerzeitliche Siedlung bei Vícemilice in Mähren, SPFFMU E 1, 42–90.

[17] Klíma, B. 1989: Nový výzkum na Hradišti ve Znojmě (okr. Znojmo), PV 1986, 53–54. Brno.

[18] Klíma, B. – Šašinka, Z. – Čermáková, P. 2001: Znojmo (okr. Znojmo), PV 42, 263–268. Brno.

[19] Kolník, T. 1965: K typológii a chronológii niektorých spôn z mladšej doby rímskej na juhozápadnom Slovensku, SlArch XIII, 183–236.

[20] Kos, P. 2006: Podolí (okr. Brno-venkov), PV 47, 167. Brno.

[21] Kováčik, P. – Veselá, P. – Zůbek, A. 2003: Podivín (okr. Břeclav), PV 44, 243. Brno.

[22] Ludikovský, K. 1978: Sídliště z mladší doby římské v Pamětnicích (okr. Blansko), PV 1976, 50–51. Brno.

[23] Ludikovský, K. – Souchopová, V. 1981: An extensive iron-selting centre of the Late Roman Period at Sudice, Malá Haná region (Moravia). In: Archaeological News in the Czech Socialist Republic, 129–131. Praha–Brno.

[24] Macháček, J. – Klanicová, E. 1997: Die Gruber aus der Völkerwanderungszeit in Břeclav – Líbivá. In: Tejral, J. – Friesinger, H. – Kazanski, M. Hrsg.: Neue Beiträge zur Erforschung der Spätantike im mittleren Donauraum, 57–65. Brno.

[25] Mikulková, B. 2006: Vyškov (okr. Vyškov). Legerní pole – průmyslová zóna. In: Výroční zpráva 2005, 32–33. Brno.

[26] Nekvasil, J. 1958: Zjištění nového sídliště v Jabloňanech, okr. Boskovice, PV 1958, 101–102. Brno.

[27] Parma, D. 2004: Brno (k.ú. Ivanovice, okr. Brno-město), PV 45, 183. Brno.

[28] Peškař, I. 1972: Fibeln aus der römischen Kaiserzeit in Mähren. Praha.

[29] Peškař, I. 1973: Nálezy keramiky z pozdní doby římské v Bořitově (okr. Blansko), PV 1972, 50. Brno.

[30] Peškař, I. 1988: Hrnčířské pece z doby římské na Moravě, PA LXXIX, 106–169.

[31] Pieta, K. 1999: Anfänge der Völkerwanderungszeit in der Slowakei (Fragestellungen der zeitgenössischen Forschung). In: Tejral, J. – Pilet, Ch. – Kazanski, M. dir.: L'Occident romain et L'Europe au début de l'époque des Grandes Migrations, 171–189. Brno.

[32] Plachá, V. – Pieta, K. 1986: Römerzeitliche Besiedlung von Bratislava-Děvín, AR XXXVIII, 339–357, 457–458.

[33] Přichystal, M. 2005: Brno (k.ú. Ivanovice, okr. Brno-město), PV 46, 268. Brno.

[34] Staňa, Č. 1970: Poznámky k počátkům doby stěhování národů na Moravě, PA LXI, 536–556.

[35] Šedo, O. 1985: Průzkumy archeologických lokalit v okrese Vyškov, PV 1983, 98–100. Brno.

[36] Šedo, O. 1989: Nálezy zachráněné při sledování stavebních akcí na Vyškovsku (okr. Vyškov), PV 1986, 106–107. Brno.

[37] Šedo, O. 1991: Záchranné akce a průzkumy v severní části okresu Vyškov, PV 1988, 75–76. Brno.

[38] Šedo, O. 1993: Význam sběrů a záchranných akcí pro poznání sídlišť z doby laténské a římské v prostoru Vyškovské brány. In: 100 let muzejní práce na Vyškovsku 1893–1993, 111–118. Vyškov.

[39] Šedo, O. 2000: Doba římská a doba stěhování národů. In: Čižmář, M. – Geislerová, K. – Unger, J.: Ausgrabungen 1993–1998, 51–58. Brno.

[40] Štrof, A. 1985: Übersicht neuer Lokalitäten und Funde in der Boskovicer Furche (Bez. Blansko), PV 1983, 91–98. Brno.

[41] Tejral, J. 1975: Die Probleme der späten römischen Kaiserzeit in Mähren, Studie AÚB III/2. Praha.

[42] Tejral, J. 1982: Morava na sklonku antiky. Praha.

[43] Tejral, J. 1985: Naše země a římské Podunají na počátku doby stěhování národů, PA LXXVI, 308–397.

[44] Tejral, J. 1989: K otázce pozdně římských sídlišť "zlechovského typu", ČMMZ, vědy společenské LXXIV, 77–88.

[45] Tejral, J. 1990: Archäologischer Beitrag zur Erkenntnis der völkerwanderungszeitlichen Ethnostrukturen nördlich der mittleren Donau. In: Friesinger, H. – Daim, F.: Typen der Ethnogenese unter besonderer Berücksichtigung der Bayern, Teil 2, 9–87. Wien.

[46] Tejral, J. 1998: Die Besonderheiten der germanischen Siedlungsentwicklung während der Kaiserzeit und der frühen Völkerwanderungszeit in Mähren und ihr Niederschlag im archäologischen Befund. In: Leube, A. Hrsg.: Haus und Hof im östlichen Germanien, 181–207. Bonn.

[47] Tejral, J. 1999: Archäologisch-kulturelle Entwicklung im norddanubischen Raum am Ende der Spätkaiserzeit und am Anfang der Völkerwanderungszeit. In: Tejral, J. – Pilet, Ch. – Kazanski, M. dir.: Ľ Occident romain et ľEurope au début de ľépoque des Grandes Migrations, 205–271. Brno.

[48] Trňáčková, Z. 1959: Laténské a římské sídliště u Velkých Němčic, PV 1956, 39–41. Brno.

[49] Trňáčková, Z. 1960: Žárové pohřebiště z pozdní doby římské v Šaraticích, PA LI, 561–609.

[50] Varsik, V. 2005: Bratislava-Trnávka, "Zadné", objekt 44, Zborník Slovenského národného múzea, Archeológia 15, 275–292.

[51] Vitula, P. 1995: Vyškov – Letní pole. Plynovod Brno – Vyškov. rukopis NZ č.j. 14/95 ulož. na ÚAPP Brno.

[52] Vlach, M. 2006: Nové sídlištní nálezy z mladší a pozdní doby římské ze Sudoměřic, rukopis bakalářské diplomové práce, ulož. na ÚAM FF MU v Brně. Brno.

[53] Vokáč, M. 2002: Mackovice (okr. Znojmo), PV 43, 235. Brno.

[54] Zeman, T. 2006: Sídliště z pozdní doby římské ve Zlechově. Stav zpracování, východiska a cíle projektu. In: Droberjar, E. – Lutovský, M. (eds.): Archeologie barbarů 2005. Sborník příspěvků z I. protohistorické konference "Pozdně keltské, germánské a časně slovanské osídlení, 451–469. Praha