[1] ANTONÍN, L., 2003: Bestiář. Bájná zvířata, živlové bytosti, monstra, obludy a nestvůry v knižní ilustraci konce středověké Evropy. Praha.
[2] BALTRUŠAITIS, J., 2008: Fantastický středověk. Praha.
[3] BAROCH, M., 2006: Nadpřirozené bytosti, monstra a bájní tvorové I, Heraldika a genealogie 39, 1–78.
[4] BAROCH, M., 2006a: Nadpřirozené bytosti, monstra a bájní tvorové II, Heraldika a genealogie 39, 129–222.
[5] BARTOŠ, M., 1993: Vrchlabská zámecká kamna, Krkonoše XXVI/5, 22–23. Vrchlabí.
[6] BARTOŠ, M., 2008: 500 let erbu draka – páni z Kunvaldu, Heraldika a genealogie 41, 139–176.
[7] BIBLE, 1979: Bible. Písmo svaté Starého a Nového zákona. Praha.
[8] BIEDERMANN, H., 2008: Lexikon symbolů. Praha.
[9] BRAVERMANOVÁ, M., 2003: Pohřební střevíc pravděpodobně biskupa Šebíře – Der bergräbnisschuh wahrscheinlich des Bischofs Šebíř (Severus), AH 28, 504–524.
[10] BRYCH, V., 2004: Kachle doby gotické, renesanční a raně barokní. Výběrový katalog Národního muzea v Praze. Praha.
[11] BRYCH, V.–RENDEK, J., 2005: České hrady a zámky. Praha.
[12] BRYCH, V.–STEHLÍKOVÁ, D.–ŽEGKLITZ, J., 1990: Pražské kachle doby gotické a renesanční. Praha.
[13] BŘICHÁČEK, P., 2007: Nebe a peklo na zemi. Románské a raně gotické dlaždice z milevského premonstrátského kláštera. Milevsko.
[14] BUBEN, M., 1994: Encyklopedie heraldiky. Praha.
[15] BURIAN, V., 1965: Nálezy z kartuzie a husitského opevnění v Dolanech. Práce odboru společenských věd Vlastivědného ústavu v Olomouci, č. 6. Olomouc.
[16] CARBONELL I BUADES, M., 2005: The palau de la generalitat de Catalunya, 600 years – art and architecture. Barcelona.
[17] CLIÉR-COLOMBANI, F., 1991: La fée Mélusine au Moyen Age. Images, mythes et symboles. Paris.
[18] ČAREK, J., 1985: Městské znaky v českých zemích. Praha.
[19] ČAS HRADŮ, 1996: Čas hradů v Čechách. 3. díl. Praha.
[20] DOLEJŠÍ, J., 2001: Krajinou putující hvězdy. Beroun.
[21] DRŠKA, V., 1996: Zikmund Lucemburský – liška na trůně. Praha.
[22] DUDKOVÁ, V.–ORNA, J., 2007: Gotické a renesanční kachle z výzkumu horní části náměstí Republiky v Horšovském Týně v roce 2006 – Gotische und Renaissancekacheln aus der Untersuchung des oberen Teils des Platzes náměstí Republiky in Horšovský Týn (Bischofteinitz) im Jahr 2006, SZM – Historie 18, 30–52.
[23] DURDÍK, T., 2001: Hrad Týřov. Vlastivědná knihovnička Společnosti přátel starožitností. Svazek 4. Praha.
[24] DVOŘÁKOVÁ, D., 2003: Rytier a jeho kráĺ. Banská Bystrica.
[25] DVOŘÁKOVÁ, V.–MENCLOVÁ, D., 1965: Karlštejn. Praha.
[26] ENCYKLOPEDIE ANTIKY, 1973: Encyklopedie antiky. Praha.
[27] ERNÉE, M., 2008: Gotické kamnové kachle z hradu a zámku v Českém Krumlově. Archeologické výzkumy v Jižních Čechách. Supplementum 5. České Budějovice–Praha.
[28] FOLTÝN, D., 2005: Encyklopedie moravských a slezských klášterů. Praha.
[29] FRANZ, A., 1903: Alte Ofenkacheln, Zeitschrift des Mährischen Landesmuseums III, 123–188.
[30] FRANZ, R. M., 1969: Der Kachelofen. Graz.
[31] FROLÍK, J., 2003: Kachle Chrudimska. Sbírky regionálního muzea v Chrudimi. Chrudim.
[32] FYSIOLOGUS (PHYSIOLOGUS), 1981: Früchristliche Tiersymbolik (Treu, U., ed.). Berlin.
[33] GOTICKÁ NÁSTĚNNÁ MALBA, 1958: Gotická nástěnná malba v zemích českých. Praha.
[34] HALL, J., 1991: Slovník námětů a symbolů ve výtvarném umění. Praha.
[35] HAZLBAUER, Z., 1988: Gotické a renesanční kachle z hradu Točníku, Zprávy ČSSA XXXIII.
[36] HAZLBAUER, Z., 1996: Historické kamnové kachle ze sbírek Městského muzea v Počátkách, okres Pelhřimov. Zprávy České archeologické společnosti. Supplementum 28. Praha.
[37] HAZLBAUER, Z., 1998: Krása středověkých kamen. Odraz náboženských idejí v českém uměleckém řemesle – Die Schönheit der mittelalterlichen Kachelöfen (Reflexion religiöser Ideen im böhmischen Kunstgewerbe). Praha.
[38] HAZLBAUER, Z., 1999: Zobrazení Dračího řádu Zikmunda Lucemburského na vrcholně gotických středoevropských kachlích – Abbildung des Drachenordens von Sigismund von Luxemburg auf den hochgotischen mitteleuropäischen Kacheln, AH 24, 387–400.
[39] HAZLBAUER, Z., 2002: Výtvarné varianty dosud neznámého kachlového motivu s náboženským obsahem – Bildliche Varianten eines bisher unbekannten Motivs mit dem religiösen Inhalt aus den Reliefkacheln, AH 27, 521–534.
[40] HÉRODOTOS, 1972: Dějiny. Praha.
[41] HRUBÝ, V., 2003: Pozdní gotika a raná renesance v Pardubicích v letech 1491–1548. Malířství a sochařství. Pardubice.
[42] CHWALEWIK, E., 1955: Elibrisy polskie szesnastego i siedemnastego wieku. Wrocław.
[43] INOCHOVSKÝ, O.–PAVLÍK, Č.–VITANOVSKÝ, M., 2007: Výjimečná renesanční kamna z radnice ve Velkém Meziříčí, ZPP 67, 39–47.
[44] ISIDOR ZE SEVILLY, 2004: Etymologie XII. (Fuksová, J.–Nechutová, J., edd.). Praha.
[45] JÁNSKÝ, J., 2006: Páni ze Švamberka. Pětisetletá sága rodu s erbem labutě. Domažlice.
[46] JIRÁSEK, A., 1921: Staré pověsti České. Praha.
[47] JORDÁNKOVÁ, H.–LOSKOTOVÁ, I., 2002: Špilberská kachlová kamna a jejich stavebníci – Špilberker Kachelöfen und ihre Besteller, AH 27, 555–587.
[48] KAŠE, J.–OUTRATA, J. J.–HELFERT, Z., 1983: Křivoklát. Praha.
[49] KOHLER, J., 1895: Der Ursprung der Melusinengase. Eine ethnologische Untersuchung. Leipzig.
[50] KORENÝ, R.–KYPTA, J.–ŠULC, J., 2003: Pozdně gotické a renesanční kachle ze Svatého Pole, Archeologie ve středních Čechách 7, 711–733.
[51] KOUCKÁ, T., 2007: Středověké kachle z Nového Knína. Podbrdsko. Fontes 5. Příbram.
[52] KOUTSKÝ, K., 2005: Draci středověkého světa. Praha.
[53] KRAJÍC, R., 1997: Středověká kachlová kamna v Táboře (Archeologický výzkum v Křížkově ulici čp. 28). Tábor.
[54] KRAJÍC, R., 2005: Středověké kamnářství. Výzdobné motivy na gotických kachlích z Táborska. Tábor.
[55] KUBÍKOVÁ, A., 2004: Oldřich II. z Rožmberka. České Budějovice.
[56] KYPTA, J.–ŠULC, J., 2006: Kachle ze dvora Votelež u Kouřimi – Kacheln aus dem Hof Votelež bei Kouřim, PSČ 20, 3–29.
[57] LONGNON, J.–CAZELLES, R., 1993: Les Très Riches Heures du Duc de Berry. London.
[58] LOSKOTOVÁ, I.–PAVLÍK, Č., 2006: Kamnové kachle z hradu Pernštejna – Ofenkacheln aus der Burg Pernštejn, CB 10, 307–316.
[59] LURKER, M., 2005: Slovník symbolů. Praha.
[60] MALÍK, P.–PEŠKA, M., 1994: Soubor časně novověké keramiky z Moravského Krumlova, SPFFBU E 39, 93–111.
[61] MARTINCOVÁ, D., 2004: Svatojiřská sbírka Františka Ferdinanda d'Este na zámku Konopiště, PSČ 18, 1–21.
[62] MENOUŠKOVÁ, D., 2009: Motiv bájného gryfa na reliéfech moravských a slezských středověkých komorových kachlů – Das Motiv des Fabeltiers Greif auf mährischen und schlesischen Blattnapfkacheln, AH 34, 225–243.
[63] MENOUŠKOVÁ, D.–MĚŘÍNSKÝ, Z., 2008: Krása, která hřeje. Výběrový katalog gotických a renesančních kachlů Moravy a Slezska. Uherské Hradiště.
[64] MĚŘÍNSKÝ, Z.–ZUMPFE, E., 1996: Kachle malého formátu z Jihlavy a hradu Rokštejna a jejich ikonografie – Kleinformatige Ofenkacheln aus Iglau (Jihlava) und der Burg Rokštejn (Bez. Jihlava) und ihre Ikonographie, AH 21, 499–503.
[65] MICHNA, P. J., 1981: Gotická kachlová kamna z hradu Melic na Vyškovsku. Pokus o rekonstrukci – Ein gotischer Kachelofen aus Burg Melice in der Wischauer Gegend (Versuch einer Rekonstruktion), AH 6, 333–360.
[66] MYSLIVEČEK, M., 1992: Panoptikum symbolů, značek a znamení. Praha.
[67] MYSLIVEČEK, M., 2005: Velký erbovník. Sv. 1. Plzeň.
[68] MYSLIVEČEK, M., 2006: Velký erbovník. Sv. 2. Plzeň.
[69] NEJEDLÝ, M., 2002: Od krásné dívky až k hadům a drakům. Proměny víly Meluzíny a jejich odraz v ikonografii středověkých pramenů – From beautiful maidens to snakes and dragons: the transformation of the nymph Melusina and its depiction in the iconography of Medieval source material, AR LIV, sešit 2, 457–494.
[70] NEJEDLÝ, M., 2007: Středověký mýtus o Meluzíně a rodová pověst Lucemburků. Praha.
[71] NEKUDA, V.–REICHERTOVÁ, K., 1968: Středověká keramika v Čechách a na Moravě. Brno.
[72] NOVOBILSKÝ, M.–ROŽMBERSKÝ, P., 1997: Hrad Krasíkov neboli Švamberk. Plzeň.
[73] NOVÝ BIBLICKÝ SLOVNÍK, 1996: Nový biblický slovník (Douglas, J. D., ed.). Praha.
[74] ORNA, J., 2005: Gotické a renesanční kachle ve sbírkách Západočeského muzea v Plzni. Plzeň.
[75] PAVLÍK, Č., 2007: Gotické a renesanční kachle pod Ždánickým lesem – Gothic and Renaissance /tiles/ in the Ždánický Forest region, RegioM, 74–90.
[76] PAVLÍK, Č., 2009: Draci v křesťanské ikonografii na kachlích gotiky a renesance – Drachen in der christlichen Ikonographie auf Kacheln der Gotik und der Renaissance, ČSPS 117, 129–149.
[77] PAVLÍK, Č.–ŠEDO, O., 2006: Soubor kachlů z obce Bulhary u Mikulova, RegioM, 18–45.
[78] PAVLÍK, Č.–VITANOVSKÝ, M., 2004: Encyklopedie kachlů v Čechách na Moravě a ve Slezsku. Ikonografický atlas reliéfů na kachlích gotiky a renesance. Praha.
[79] PAVLÍK, Č.–VITANOVSKÝ, 2008: Magický jednorožec a jeho ztvárnění na kachlích gotiky a renesance – Das magische Einhorn und seine Gestaltung auf Kacheln der Gotik und der Renaissance, AH 33, 539–558.
[80] PETRÁŇ, J., 1970: Český znak. Praha.
[81] PFLEIDERER, R., 2008: Atributy světců. Praha.
[82] POSPÍŠILOVÁ, A., 1978: Nález středověkých kachlů ve Voteleži u Kouřimi, Práce muzea vesnice v Kouřimi 4, 15–26.
[83] POZDNĚ GOTICKÉ UMĚNÍ, 1985: Pozdně gotické umění v Čechách. Praha.
[84] RAKOVÁ, I., 1981: Rožmberské teritorium v předvečer husitské revoluce (Vztahy Oldřicha z Rožmberka k Čeňkovi z Vartenberka), Folia historica Bohemica 3, 263–284.
[85] RICHTEROVÁ, J., 1982: Středověké kachle. Praha.
[86] ROYT, J.–ŠEDINOVÁ, H., 1998: Slovník symbolů. Kosmos, příroda a člověk v křesťanské ikonografii. Praha.
[87] RULÍŠEK, H., 2005: Postavy, atributy, symboly. Slovník křesťanské ikonografie. Hluboká nad Vltavou.
[88] SEDLÁČEK, A., 1889: Hrady, zámky a tvrze Království českého VI. Praha.
[89] SEDLÁČEK, A., 2001: Atlasy erbů a pečetí české a moravské středověké šlechty. Svazek 2. Praha.
[90] SCHAUBER, V.–SCHINDLER, H. M., 2002: Rok se svatými. Kostelní Vydří.
[91] SCHWARZENBERG, K., 1992: Heraldika. Uherské Hradiště.
[92] STRAUSS, K., 1966: Die Kachelkunst des 15. und 16. Jahrhunderts in Deutschland, Österreich und der Schweiz. Strassburg.
[93] STRAUSS, K., 1983: Die Kachelkunst des 15. bis 17. Jahrhunderts in europänischen Ländern. Sv. III. München.
[94] STŘEDOVĚKÉ UMĚLECKÉ ŘEMESLO, 1986: Středověké umělecké řemeslo. Ze sbírek Uměleckoprůmyslového muzea v Praze. Prosinec 1986 – únor 1987. Praha.
[95] TETOUR, M., 2005: Pozdně gotická a goticko-renesanční kachlová kamna ze zámku Chanovice – Late Gothic and Gothic-Renaissance tiled stove from the Chanovice castle, Archeologické výzkumy v Jižních Čechách 18, 211–283.
[96] THOMAS CANTIMPRATENSIS, 1973: Liber de natura rerum I. Berlin.
[97] VOIT, P.–HOLL, I., 1963: Alte ungarische Ofenkacheln. Budapest.
[98] VORAGINE, J., 1998: Legenda aurea. Praha.
[99] VRÁNA, J., 2007: Kartuziánský klášter v Dolanech u Olomouce. Archeologické památky střední Moravy. Svazek 13. Olomouc.