Article
| Title: | Draci na kachlích gotiky a renesance aneb kouzelný svět fantazie |
| Variant title: | Dragons on Gothic and Renaissance tiles, or the magic world of the imagination Drachen auf Kacheln der Gotik und der Renaissance oder die zauberhafte Welt der Phantasie |
| Author: | |
| Source document: | Archaeologia historica. 2010, vol. 35, iss. 1-2, pp. 273-301 |
| Extent: | 273-301 |
| ISSN: | 0231-5823 (print); 2336-4386 (online) |
| Type: | Article (Czech) |
| Stable URL: | http://hdl.handle.net/11222.digilib/128152 |
PDF
Abstract(s):
Drak zaujímá mezi evropskými a asijskými mytickými bytostmi vůdčí postavení. Během tisíciletí mu byla přiřčena bohatá symbolika a vyvinula se jeho pestrá typologie. V křesťanské Evropě zastupoval zlo. Stal se symbolem ďábla, a ocitl se proto v přímé konfrontaci s představiteli dobra. V náboženské rovině to byl Kristus, andělé a svatí, ve světské bájní hrdinové, lvi apod. Středověké prameny nás ale informují o existenci výjimečně dobrých, původem pohanských draků. V nejznámějšího z nich se proměnila zakletá víla Meluzína. Draci jsou zastoupeni i v heraldice. Reliéfní stěny českých a moravských, převážně gotických kachlů zdobí množství různých dračích bytostí, představujících významný ikonografický pramen.
Dragons long held a leading position among the mythical beasts of Europe and Asia. Over millennia, they acquired a rich palette of symbolism while a varied typology developed to classify them. In Christian Europe dragons symbolised evil. They came to personify the devil and were considered direct opposites of the representatives of what was good, personified as Christ, angels and saints at the religious level, and mythical heroes, lions and others at the secular level. However, mediaeval sources also convey stories about exceptionally good dragons; the fairy Melusine of French legend turned into one of them. Dragons also feature in heraldry. Reliefs on Czech and Moravian, predominantly Gothic, tiles bear a colourful blend of dragons, thus presenting a major source of iconography.
Dragons long held a leading position among the mythical beasts of Europe and Asia. Over millennia, they acquired a rich palette of symbolism while a varied typology developed to classify them. In Christian Europe dragons symbolised evil. They came to personify the devil and were considered direct opposites of the representatives of what was good, personified as Christ, angels and saints at the religious level, and mythical heroes, lions and others at the secular level. However, mediaeval sources also convey stories about exceptionally good dragons; the fairy Melusine of French legend turned into one of them. Dragons also feature in heraldry. Reliefs on Czech and Moravian, predominantly Gothic, tiles bear a colourful blend of dragons, thus presenting a major source of iconography.
Keywords:
drak; historie; legendy; symboly; křesťanství; kachlový reliéf
dragon; history; legends; symbols; Christianity; tile relief
dragon; history; legends; symbols; Christianity; tile relief
Summary language: German
References:
[1] ANTONÍN, L., 2003: Bestiář. Bájná zvířata, živlové bytosti, monstra, obludy a nestvůry v knižní ilustraci konce středověké Evropy. Praha.
[2] BALTRUŠAITIS, J., 2008: Fantastický středověk. Praha.
[3] BAROCH, M., 2006: Nadpřirozené bytosti, monstra a bájní tvorové I, Heraldika a genealogie 39, 1–78.
[4] BAROCH, M., 2006a: Nadpřirozené bytosti, monstra a bájní tvorové II, Heraldika a genealogie 39, 129–222.
[5] BARTOŠ, M., 1993: Vrchlabská zámecká kamna, Krkonoše XXVI/5, 22–23. Vrchlabí.
[6] BARTOŠ, M., 2008: 500 let erbu draka – páni z Kunvaldu, Heraldika a genealogie 41, 139–176.
[7] BIBLE, 1979: Bible. Písmo svaté Starého a Nového zákona. Praha.
[8] BIEDERMANN, H., 2008: Lexikon symbolů. Praha.
[9] BRAVERMANOVÁ, M., 2003: Pohřební střevíc pravděpodobně biskupa Šebíře – Der bergräbnisschuh wahrscheinlich des Bischofs Šebíř (Severus), AH 28, 504–524.
[10] BRYCH, V., 2004: Kachle doby gotické, renesanční a raně barokní. Výběrový katalog Národního muzea v Praze. Praha.
[11] BRYCH, V.–RENDEK, J., 2005: České hrady a zámky. Praha.
[12] BRYCH, V.–STEHLÍKOVÁ, D.–ŽEGKLITZ, J., 1990: Pražské kachle doby gotické a renesanční. Praha.
[13] BŘICHÁČEK, P., 2007: Nebe a peklo na zemi. Románské a raně gotické dlaždice z milevského premonstrátského kláštera. Milevsko.
[14] BUBEN, M., 1994: Encyklopedie heraldiky. Praha.
[15] BURIAN, V., 1965: Nálezy z kartuzie a husitského opevnění v Dolanech. Práce odboru společenských věd Vlastivědného ústavu v Olomouci, č. 6. Olomouc.
[16] CARBONELL I BUADES, M., 2005: The palau de la generalitat de Catalunya, 600 years – art and architecture. Barcelona.
[17] CLIÉR-COLOMBANI, F., 1991: La fée Mélusine au Moyen Age. Images, mythes et symboles. Paris.
[18] ČAREK, J., 1985: Městské znaky v českých zemích. Praha.
[19] ČAS HRADŮ, 1996: Čas hradů v Čechách. 3. díl. Praha.
[20] DOLEJŠÍ, J., 2001: Krajinou putující hvězdy. Beroun.
[21] DRŠKA, V., 1996: Zikmund Lucemburský – liška na trůně. Praha.
[22] DUDKOVÁ, V.–ORNA, J., 2007: Gotické a renesanční kachle z výzkumu horní části náměstí Republiky v Horšovském Týně v roce 2006 – Gotische und Renaissancekacheln aus der Untersuchung des oberen Teils des Platzes náměstí Republiky in Horšovský Týn (Bischofteinitz) im Jahr 2006, SZM – Historie 18, 30–52.
[23] DURDÍK, T., 2001: Hrad Týřov. Vlastivědná knihovnička Společnosti přátel starožitností. Svazek 4. Praha.
[24] DVOŘÁKOVÁ, D., 2003: Rytier a jeho kráĺ. Banská Bystrica.
[25] DVOŘÁKOVÁ, V.–MENCLOVÁ, D., 1965: Karlštejn. Praha.
[26] ENCYKLOPEDIE ANTIKY, 1973: Encyklopedie antiky. Praha.
[27] ERNÉE, M., 2008: Gotické kamnové kachle z hradu a zámku v Českém Krumlově. Archeologické výzkumy v Jižních Čechách. Supplementum 5. České Budějovice–Praha.
[28] FOLTÝN, D., 2005: Encyklopedie moravských a slezských klášterů. Praha.
[29] FRANZ, A., 1903: Alte Ofenkacheln, Zeitschrift des Mährischen Landesmuseums III, 123–188.
[30] FRANZ, R. M., 1969: Der Kachelofen. Graz.
[31] FROLÍK, J., 2003: Kachle Chrudimska. Sbírky regionálního muzea v Chrudimi. Chrudim.
[32] FYSIOLOGUS (PHYSIOLOGUS), 1981: Früchristliche Tiersymbolik (Treu, U., ed.). Berlin.
[33] GOTICKÁ NÁSTĚNNÁ MALBA, 1958: Gotická nástěnná malba v zemích českých. Praha.
[34] HALL, J., 1991: Slovník námětů a symbolů ve výtvarném umění. Praha.
[35] HAZLBAUER, Z., 1988: Gotické a renesanční kachle z hradu Točníku, Zprávy ČSSA XXXIII.
[36] HAZLBAUER, Z., 1996: Historické kamnové kachle ze sbírek Městského muzea v Počátkách, okres Pelhřimov. Zprávy České archeologické společnosti. Supplementum 28. Praha.
[37] HAZLBAUER, Z., 1998: Krása středověkých kamen. Odraz náboženských idejí v českém uměleckém řemesle – Die Schönheit der mittelalterlichen Kachelöfen (Reflexion religiöser Ideen im böhmischen Kunstgewerbe). Praha.
[38] HAZLBAUER, Z., 1999: Zobrazení Dračího řádu Zikmunda Lucemburského na vrcholně gotických středoevropských kachlích – Abbildung des Drachenordens von Sigismund von Luxemburg auf den hochgotischen mitteleuropäischen Kacheln, AH 24, 387–400.
[39] HAZLBAUER, Z., 2002: Výtvarné varianty dosud neznámého kachlového motivu s náboženským obsahem – Bildliche Varianten eines bisher unbekannten Motivs mit dem religiösen Inhalt aus den Reliefkacheln, AH 27, 521–534.
[40] HÉRODOTOS, 1972: Dějiny. Praha.
[41] HRUBÝ, V., 2003: Pozdní gotika a raná renesance v Pardubicích v letech 1491–1548. Malířství a sochařství. Pardubice.
[42] CHWALEWIK, E., 1955: Elibrisy polskie szesnastego i siedemnastego wieku. Wrocław.
[43] INOCHOVSKÝ, O.–PAVLÍK, Č.–VITANOVSKÝ, M., 2007: Výjimečná renesanční kamna z radnice ve Velkém Meziříčí, ZPP 67, 39–47.
[44] ISIDOR ZE SEVILLY, 2004: Etymologie XII. (Fuksová, J.–Nechutová, J., edd.). Praha.
[45] JÁNSKÝ, J., 2006: Páni ze Švamberka. Pětisetletá sága rodu s erbem labutě. Domažlice.
[46] JIRÁSEK, A., 1921: Staré pověsti České. Praha.
[47] JORDÁNKOVÁ, H.–LOSKOTOVÁ, I., 2002: Špilberská kachlová kamna a jejich stavebníci – Špilberker Kachelöfen und ihre Besteller, AH 27, 555–587.
[48] KAŠE, J.–OUTRATA, J. J.–HELFERT, Z., 1983: Křivoklát. Praha.
[49] KOHLER, J., 1895: Der Ursprung der Melusinengase. Eine ethnologische Untersuchung. Leipzig.
[50] KORENÝ, R.–KYPTA, J.–ŠULC, J., 2003: Pozdně gotické a renesanční kachle ze Svatého Pole, Archeologie ve středních Čechách 7, 711–733.
[51] KOUCKÁ, T., 2007: Středověké kachle z Nového Knína. Podbrdsko. Fontes 5. Příbram.
[52] KOUTSKÝ, K., 2005: Draci středověkého světa. Praha.
[53] KRAJÍC, R., 1997: Středověká kachlová kamna v Táboře (Archeologický výzkum v Křížkově ulici čp. 28). Tábor.
[54] KRAJÍC, R., 2005: Středověké kamnářství. Výzdobné motivy na gotických kachlích z Táborska. Tábor.
[55] KUBÍKOVÁ, A., 2004: Oldřich II. z Rožmberka. České Budějovice.
[56] KYPTA, J.–ŠULC, J., 2006: Kachle ze dvora Votelež u Kouřimi – Kacheln aus dem Hof Votelež bei Kouřim, PSČ 20, 3–29.
[57] LONGNON, J.–CAZELLES, R., 1993: Les Très Riches Heures du Duc de Berry. London.
[58] LOSKOTOVÁ, I.–PAVLÍK, Č., 2006: Kamnové kachle z hradu Pernštejna – Ofenkacheln aus der Burg Pernštejn, CB 10, 307–316.
[59] LURKER, M., 2005: Slovník symbolů. Praha.
[60] MALÍK, P.–PEŠKA, M., 1994: Soubor časně novověké keramiky z Moravského Krumlova, SPFFBU E 39, 93–111.
[61] MARTINCOVÁ, D., 2004: Svatojiřská sbírka Františka Ferdinanda d'Este na zámku Konopiště, PSČ 18, 1–21.
[62] MENOUŠKOVÁ, D., 2009: Motiv bájného gryfa na reliéfech moravských a slezských středověkých komorových kachlů – Das Motiv des Fabeltiers Greif auf mährischen und schlesischen Blattnapfkacheln, AH 34, 225–243.
[63] MENOUŠKOVÁ, D.–MĚŘÍNSKÝ, Z., 2008: Krása, která hřeje. Výběrový katalog gotických a renesančních kachlů Moravy a Slezska. Uherské Hradiště.
[64] MĚŘÍNSKÝ, Z.–ZUMPFE, E., 1996: Kachle malého formátu z Jihlavy a hradu Rokštejna a jejich ikonografie – Kleinformatige Ofenkacheln aus Iglau (Jihlava) und der Burg Rokštejn (Bez. Jihlava) und ihre Ikonographie, AH 21, 499–503.
[65] MICHNA, P. J., 1981: Gotická kachlová kamna z hradu Melic na Vyškovsku. Pokus o rekonstrukci – Ein gotischer Kachelofen aus Burg Melice in der Wischauer Gegend (Versuch einer Rekonstruktion), AH 6, 333–360.
[66] MYSLIVEČEK, M., 1992: Panoptikum symbolů, značek a znamení. Praha.
[67] MYSLIVEČEK, M., 2005: Velký erbovník. Sv. 1. Plzeň.
[68] MYSLIVEČEK, M., 2006: Velký erbovník. Sv. 2. Plzeň.
[69] NEJEDLÝ, M., 2002: Od krásné dívky až k hadům a drakům. Proměny víly Meluzíny a jejich odraz v ikonografii středověkých pramenů – From beautiful maidens to snakes and dragons: the transformation of the nymph Melusina and its depiction in the iconography of Medieval source material, AR LIV, sešit 2, 457–494.
[70] NEJEDLÝ, M., 2007: Středověký mýtus o Meluzíně a rodová pověst Lucemburků. Praha.
[71] NEKUDA, V.–REICHERTOVÁ, K., 1968: Středověká keramika v Čechách a na Moravě. Brno.
[72] NOVOBILSKÝ, M.–ROŽMBERSKÝ, P., 1997: Hrad Krasíkov neboli Švamberk. Plzeň.
[73] NOVÝ BIBLICKÝ SLOVNÍK, 1996: Nový biblický slovník (Douglas, J. D., ed.). Praha.
[74] ORNA, J., 2005: Gotické a renesanční kachle ve sbírkách Západočeského muzea v Plzni. Plzeň.
[75] PAVLÍK, Č., 2007: Gotické a renesanční kachle pod Ždánickým lesem – Gothic and Renaissance /tiles/ in the Ždánický Forest region, RegioM, 74–90.
[76] PAVLÍK, Č., 2009: Draci v křesťanské ikonografii na kachlích gotiky a renesance – Drachen in der christlichen Ikonographie auf Kacheln der Gotik und der Renaissance, ČSPS 117, 129–149.
[77] PAVLÍK, Č.–ŠEDO, O., 2006: Soubor kachlů z obce Bulhary u Mikulova, RegioM, 18–45.
[78] PAVLÍK, Č.–VITANOVSKÝ, M., 2004: Encyklopedie kachlů v Čechách na Moravě a ve Slezsku. Ikonografický atlas reliéfů na kachlích gotiky a renesance. Praha.
[79] PAVLÍK, Č.–VITANOVSKÝ, 2008: Magický jednorožec a jeho ztvárnění na kachlích gotiky a renesance – Das magische Einhorn und seine Gestaltung auf Kacheln der Gotik und der Renaissance, AH 33, 539–558.
[80] PETRÁŇ, J., 1970: Český znak. Praha.
[81] PFLEIDERER, R., 2008: Atributy světců. Praha.
[82] POSPÍŠILOVÁ, A., 1978: Nález středověkých kachlů ve Voteleži u Kouřimi, Práce muzea vesnice v Kouřimi 4, 15–26.
[83] POZDNĚ GOTICKÉ UMĚNÍ, 1985: Pozdně gotické umění v Čechách. Praha.
[84] RAKOVÁ, I., 1981: Rožmberské teritorium v předvečer husitské revoluce (Vztahy Oldřicha z Rožmberka k Čeňkovi z Vartenberka), Folia historica Bohemica 3, 263–284.
[85] RICHTEROVÁ, J., 1982: Středověké kachle. Praha.
[86] ROYT, J.–ŠEDINOVÁ, H., 1998: Slovník symbolů. Kosmos, příroda a člověk v křesťanské ikonografii. Praha.
[87] RULÍŠEK, H., 2005: Postavy, atributy, symboly. Slovník křesťanské ikonografie. Hluboká nad Vltavou.
[88] SEDLÁČEK, A., 1889: Hrady, zámky a tvrze Království českého VI. Praha.
[89] SEDLÁČEK, A., 2001: Atlasy erbů a pečetí české a moravské středověké šlechty. Svazek 2. Praha.
[90] SCHAUBER, V.–SCHINDLER, H. M., 2002: Rok se svatými. Kostelní Vydří.
[91] SCHWARZENBERG, K., 1992: Heraldika. Uherské Hradiště.
[92] STRAUSS, K., 1966: Die Kachelkunst des 15. und 16. Jahrhunderts in Deutschland, Österreich und der Schweiz. Strassburg.
[93] STRAUSS, K., 1983: Die Kachelkunst des 15. bis 17. Jahrhunderts in europänischen Ländern. Sv. III. München.
[94] STŘEDOVĚKÉ UMĚLECKÉ ŘEMESLO, 1986: Středověké umělecké řemeslo. Ze sbírek Uměleckoprůmyslového muzea v Praze. Prosinec 1986 – únor 1987. Praha.
[95] TETOUR, M., 2005: Pozdně gotická a goticko-renesanční kachlová kamna ze zámku Chanovice – Late Gothic and Gothic-Renaissance tiled stove from the Chanovice castle, Archeologické výzkumy v Jižních Čechách 18, 211–283.
[96] THOMAS CANTIMPRATENSIS, 1973: Liber de natura rerum I. Berlin.
[97] VOIT, P.–HOLL, I., 1963: Alte ungarische Ofenkacheln. Budapest.
[98] VORAGINE, J., 1998: Legenda aurea. Praha.
[99] VRÁNA, J., 2007: Kartuziánský klášter v Dolanech u Olomouce. Archeologické památky střední Moravy. Svazek 13. Olomouc.
