Článek je součástí řešení Výzkumného záměru MSM 0021620827 České země uprostřed Evropy v minulosti a dnes, jehož nositelem je FF UK.
[1] BR 1951: Berní rula. Sv. 31. Kraj vltavský (Lisá, E., ed.). Praha 1951.
[2] DZM: Národní archiv ČR, fond Desky zemské menší.
[3] DZV: Národní archiv ČR, fond Desky zemské větší.
[4] Tereziánský katastr I: Tereziánský katastr český. Sv. 1. Rustikál. Kraje A–CH. (Chalupa, A. et al., ed.). Praha 1964.
[5] Tereziánský katastr II: Tereziánský katastr český. Sv. 2. Rustikál. Kraje K–Ž. Sumář a rejstřík. (Chalupa, A. et al., ed.). Praha 1966.
[6] 1. Vojenské mapování: © 1st Military Survey, Section No. 177, Austrian State Archive/Military Archive, Vienna.
[7] 2. Vojenské mapování: © 2nd Military Survey, Section No O_11_II, Austrian State Archive/Military Archive, Vienna.
[8]
3. Vojenské mapování: sekce 1 : 25 000 č. 4153_1 a 4153_3 © Laboratoř geoinformatiky Univerzita J. E. Purkyně –
http://www.geolab.cz. © Ministerstvo životního prostředí ČR –
http://www.env.cz.
[10] Mapa stabilního katastru: Gross Herzmanitz (Welkaherzmanice) sammt Ortschaften Krzenowiczek, Chotietitz und Dietkau in Böhmen, Berauner Kreis, Bezirk Smilkau, 1840. Ústřední archiv zeměměřictví a katastru, sign. B2/a/6 (císařské povinné otisky), č. 8424 (k. ú. Velké Heřmanice).
[11] BLÁHA, R.–SKLENÁŘOVÁ, Z., 2008: Velké Heřmanice, okr. Benešov, Výzkumy v Čechách 2005 (č. 592, 231), 292–293.
[12] BOHÁČ, Z., 1969: Dějiny osídlení středního Povltaví podle písemných pramenů, Sborník vlastivědných prací z Podblanicka 10, 109–146.
[13] BOHÁČ, Z., 1972: Toponomastická mapa středního Povltaví, HG 8, 188–191.
[14] BOHÁČ, Z., 1978: Dějiny osídlení středního Povltaví v době předhusitské – Siedlungsgeschichte des mittleren Laufes der Vltava in der vorhussitischen Zeit. Praha.
[15] BRÁZDIL, R.–KOTYZA, O., 1997: Kolísání klimatu v českých zemích v první polovině našeho tisíciletí – Climate fluctuation in the Czech lands during the first part of the last millenium, AR XLIX, 663–699.
[16] BRYCH, V., 2004: Kachle doby gotické, renesanční a raně barokní. Výběrový katalog Národního muzea v Praze – Stove tiles of gothic, renaissance and early baroque period. Selective catalogue of the National Museum in Prague. Praha.
[17] ČESKÁ SIBIŘ, 1999: Česká Sibiř a Táborsko-sever. Soubor turistických map 1:50 000. 2. vydání. KČT Praha.
[18] DOHNAL, M.–KOUCKÝ, K., 2000: Analýza části novověkých nálezů z archeologického výzkumu městské parcely v Sedlčanech (okr. Příbram) – Analysis of part of the Early Modern finds from the archaeological investigation of urban plots in Sedlčany (Příbram district), Archeologie ve středních Čechách 4, 359–382.
[19] DURDÍK, T., 1990: Velký a Malý Blaník očima archeologa – The Velký- and Malý-Blaník hills in archeological vision, Sborník vlastivědných prací z Podblanicka 30 (2), 5–30.
[20] DURDÍK, T., 1992: Archeologický výzkum hradu Konopiště v roce 1991 – Archäologische Untersuchung der Burg Konopiště im Jahre 1991, Sborník vlastivědných prací z Podblanicka 32, 65–78.
[21] ERNÉE, M.–VAŘEKA, P., 1998: Die Graphittonkeramik des 13. Jahrhunderts in Südböhmen und Prag. In: ITM, Band IV. Frühmittelalterliche Graphittonkeramik in Mitteleuropa. (Poláček, L., Hrsg.), 217–230. Brno.
[22] FRIDRICH, J. ET AL., 2001: Staropaleolitická industrie z Dědkova, okr. Benešov – Lower Palaeolithic industry from Dědkov, distr. of Benešov. In: Sborník Miroslavu Buchvaldkovi (Čech, P.–Dobeš, M., edd.), 77–80. Most.
[23] HABART, Č., 1941: Sedlčansko, Sedlecko a Voticko IV. Sedlčany.
[24] HÁJEK, J.–JIŘIČKO, P. A KOL., 1976: Nástin sídelního vývoje benešovského okresu, Sborník vlastivědných prací z Podblanicka 17, 41–102.
[25] HEJNA, A., 1964: Krašovice – příspěvek k výzkumu středověké vesnice v Čechách – Beitrag zur Erforschung des mittelalterlichen Dorfes in Böhmen, PA LV, 178–221.
[26] CHARVÁTOVÁ, K.–VALENTOVÁ, J.–CHARVÁT, P., 1985: Sídliště 13. stol. mezi Malínem a Novými Dvory, o. Kutná Hora – A 13th-century settlement between the Communities of Malín and Nové Dvory, Distr. of Kutná Hora, PA LXXVI, 101–167.
[27] KLÁPŠTĚ, J., 1998: Die Anfänge der jüngeren mittlelaterlichen Keramik in Böhmen als kulturhistorisches Problem, AR L, 138–158.
[28] KLÁPŠTĚ, J., 2005: Proměna českých zemí ve středověku. Praha.
[29] KODYM, O. A KOL., 1963: Vysvětivky k přehledné geologické mapě ČSSR 1 : 200 000, M-33-XXI Tábor. Praha.
[30] KORENÝ, R.–VAŘEKA, P., 1998: Archeologické výzkumy v Sedlčanech v letech 1995–1997 (předběžná zpráva), Podbrdsko 5, 199–201.
[31] KRAJÍC, R., 1990: Výzkum středověké studny v Soběslavi, okr. Tábor (II. Analýza souboru kuchyňské a stolní keramiky) – Die Erforschung eines mittelalterlichen Brunnens in Soběslav, Bez. Tábor (II. Analyse des Ensembles von Küchen- und Tafelkeramik), Archeologické výzkumy v jižních Čechách 7, 97–120.
[32] KRAJÍC, R., 1998: Dům pasíře Prokopa v Táboře. Archeologický výzkum odpadní jímky v domě čp. 220 – Das Haus des Gürtlers Prokop in Tabor (Archäologische Erforschung der Abfallgrube im Haus CNr. 22). Tábor.
[33] KROUPA, P., 1993: Ke středověké architektuře v Martinicích a Arnoštovicích (okres Benešov), PSČ 6, 100–101.
[34] KYBALOVÁ, L., 2000: Dějiny odívání – renesance. Praha.
[35] NEKUDA, V.–REICHERTOVÁ, K., 1968: Středověká keramika v Čechách a na Moravě (Zusammenfassung, Summary). Brno.
[36] PAJER, J., 1983: Počátky novověké keramiky ve Strážnici – Anfänge der neuzeitlichen Keramik in Strážnice. Strážnice.
[37] PAVLÍK, Č.–VITANOVSKÝ, M., 2004: Encyklopedie kachlů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha.
[38] PETRÁŇ, J. A KOL., 1985: Benešovsko – Podblanicko (Резюме, Zusammenfassung). Praha.
[39] PROFOUS, A., 1947: Místní jména v Čechách – jejich vznik, původní význam a změny. Díl I. A–H. Praha.
[40] PROFOUS, A., 1949: Místní jména v Čechách – jejich vznik, původní význam a změny. Díl II. CH–L. Praha.
[41] PROFOUS, A., 1951: Místní jména v Čechách – jejich vznik, původní význam a změny. Díl III. M–Ř. Praha.
[42] PROFOUS, A.–ŠMILAUER, V. ET AL., 1960: Místní jména v Čechách – jejich vznik, původní význam a změny. Díl V. Dodatky k dílu Antonína Profouse. Praha.
[43] RADOMĚRSKÝ, P., 1962: Historicko-archeologický příspěvek k dějinnému významu dvou Blaníků, Sborník vlastivědných prací z Podblanicka 4, 64–76.
[44] RAZÍM, V.–VARHANÍK, J., 1995: Příspěvek k typologii kostelů 13. století na Podblanicku – Beitrag zur Typologie der Kirchen des 13. Jahrhunderts in Podblanicko, PSČ 9, 1–11.
[45] REICHERTOVÁ, K., 1952: Výzkum středověké tvrze v Martinicích u Votic – Fouilles d'une citadelle médiévale à Martinice près de Votice, Bohême méridionale, AR IV, 408, 417–421, 425–426.
[46] REICHERTOVÁ, K., 1955: Dokončení výzkumu středověké tvrze v Martinicích u Votic – Dernière campagne des fouilles de la citadelle médiévale de Martinice près de Votice, Bohême, en 1954, AR VII, 209–211, 216–218.
[47] REICHERTOVÁ, K., 1959: Středověká keramika datovaná mincemi – Die münzdatierte mittelalterliche Keramik, PA L, 246–256.
[48] REICHERTOVÁ, K., 1967: Archeologický výzkum středověké tvrze v Martinicích u Votic, Sborník vlastivědných prací z Podblanicka 8, 39–73.
[49] RICHTER, M.–KRAJÍC, R., 2001: Sezimovo Ústí. Archeologie středověkého poddanského města 2. Levobřežní předměstí – archeologický výzkum 1962–1988 – Sezimovo Ústí – Archäologie der mittelalterlichen Untertanenstadt 2. Vorstadt am linken Flussufer – Archäologische Untersuchungen 1962–1988. Praha–Sezimovo Ústí–Tábor.
[51] ROUBÍK, F., 1959: Soupis a mapa zaniklých osad v Čechách. Praha.
[52] SEDLÁČEK, A., 1927: Hrady, zámky a tvrze království Českého XV. Kouřimsko, Vltavsko a jihozápadní Boleslavsko. Praha.
[53] SKLENÁŘ, K., 1990: Pravěké nálezy na Sedlčansku. Archeologický místopis části příbramského okresu na východ od Vltavy v pravěku a rané době dějinné – Urgeschichtliche Funde auf dem Gebiet von Sedlčany, Středočeský sborník historický 17, 5–80.
[54] SKLENÁŘOVÁ, Z., 1991: Neznámý středověký hrádek u Lovčic na Sedlčansku – Die unbekannte kleine mittelalterliche Burg bei Lovčice, CB 2, 335–340.
[55] SKLENÁŘOVÁ, Z., 1994: K nálezům pozdně hradištní keramiky na východním Sedlčansku. In: Miscellanea archaeologica a discipulis J. Slámae dedicata, 22–28. Pragae.
[56] SKLENÁŘOVÁ, Z., 2005: Velké Heřmanice, okr. Benešov, Výzkumy v Čechách 2003 (č. 815), 314.
[57] SKLENÁŘOVÁ, Z., 2006: Příspěvek k datování dvou drobných opevnění na jihu středních Čech – Beitrag zur Datierung zweier kleinerer Befestigungen im südlichen Mittelböhmen, CB 10, 409–414.
[58] SLÁMA, J., 1967: Příspěvek k vnitřní kolonizaci raně středověkých Čech – Ein Beitrag zur inländischen Besiedlung des frühmittelalterlichen Böhmens, AR XIX, 433–444.
[59] SLÁMA, J., 1976: K historické problematice raně středověkého osídlení Benešovska a Sedlčanska, Sborník vlastivědných prací z Podblanicka 17, 27–39.
[60] VANÍČEK, V., 2000: Velké dějiny zemí Koruny české II. 1197–1250. Praha–Litomyšl.
[61] VAŘEKA, P., 1993: Povrchový průzkum hradu Příběničky, okr. Tábor – Die Oberflächenuntersuchung der Burg Příběničky, Bez. Tábor, CB 4, 95–110.
[62] VAŘEKA, P., 1997: Záchranný archeologický výzkum pozdně středověkého domu v Sedlčanech – předběžná zpráva – Rescue excavations of the late medieval house in Sedlčany – preliminary report, Archeologie ve středních Čechách 1, 399–406.
[63] VAŘEKA, P., 1998: Proměny keramické produkce vrcholného a pozdního středověku v Čechách – The erratic character of ceramic production in the High and Later Middle Ages in Bohemia, AR L, 123–137.