Zaniklý středověký sídelní areál na Tachovsku

Title: Zaniklý středověký sídelní areál na Tachovsku
Variant title:
  • A defunct medieval settlement area in the Tachovsko region
  • Das Areal einer mittelalterlichen Siedlungswüstung in der Region Tachov
Source document: Archaeologia historica. 2012, vol. 37, iss. 1, pp. 319-329
Extent
319-329
  • ISSN
    0231-5823 (print)
    2336-4386 (online)
Type: Article
Language
Summary language
License: Not specified license
 

Notice: These citations are automatically created and might not follow citation rules properly.

Abstract(s)
Drobný archeologický odkryv definoval lokalitu jako běžný sídelní středověký areál, založený nejpozději na konci 13. století, který zanikl požárem v průběhu první poloviny 15. století. Lokalita byla v minulosti ztotožněna se zaniklou vsí Plesanov, poprvé zmiňovanou kolem roku 1239 v protekčním privilegiu vydaném Řehořem IX. pro kladrubský klášter. Na základě historických a prostorových souvislostí i drobné archeologické sondáže lze předpokládat, že se pravděpodobně jedná o tuto ves zaniklou v pozdním středověku.
Minor excavations have determined this location as an ordinary medieval settlement area established at the end of the 13th century at the latest. It was destroyed by fire in the first half of the 15th century. The location had previously been interpreted as the defunct village of Plesanov, first mentioned around 1239 in a dispensation granted by Pope Gregory IX to the Kladruby monastery. On the basis of historical and spatial relations and archaeological probing it may be presumed that the settlement is identical with the mentioned medieval village, which ceased to exist in the late Middle Ages.
Note
Tento článek vznikl s podporou projektu SGS-2010-043: Proměny sídelních a sociálních struktur jižních a západních Čech v čase dlouhého trvání.
References
[1] LISTINA, 1463: Listina krále Vladislava stvrzující majetky Bohuslava ze Švamberka z 22. dubna 1463, rkp. ulož. v SOA Třeboň, frond Cizí statky I, listiny 1207–1869, inv. č. 346, sign. II 199 2.

[2] LISTINA, 1463a: Listina opata Pavla a konventu kadrubského kláštera zastavující pustou ves Plesanovo Bohuslavovi ze Šwamberka a jeho synu Hynkovi za ušlé platy z vyhořelých Kladrub z 13. dubna 1463, rkp. ulož. v SOA Třeboň, fond Cizí statky I, listiny 1207–1869, inv. č. 345, sign. II 199 1.

[3] LISTINA, 1476: Prokop a konvent kladrubského kláštera dávají Bohuslavovi ze Švamberka, nejvyššímu hofmistrovi království českého, do zástavy ves Holostřevy 9. srpna 1476, rkp. ulož. v SOA Třeboň, fond Cizí statky I, listiny 1207–1869, inv. č. 312, sign. II 172 2.

[4] LISTINA, 1482: Listina krále Vladislava stvrzující majetky Bohuslava ze Švamberka z 21. června 1482, rkp. ulož. v SOA Třeboň, fond Cizí statky I, listiny 1207–1869, inv. č. 58, sign. II 21 1.

[5] RBM: Regesta Diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae I. 600–1253 (Erben, K. J., ed.). Praha 1855.

[6] URBARIÁLNÍ REJSTŘÍK, 1476: Urbariální rejstřík po roce 1476, rkp. ulož. v SOA Třeboň, fond Cizí statky Třeboň, inv. č. 17.

[7] BELCREDI, L., 1987: Půdorysná a stavební podoba středověkého venkovského domu na střední Moravě – Grundriß und Bauform des mittelalterlichen ländlichen Hauses in Mittelmähren, AH 12, 157–166.

[8] BELCREDI, L., 2006: Bystřec. O založení, životě a zániku středověké vsi. Archeologický výzkum zaniklé středověké vsi na Drahanské vrchovině – Mittelalterliche Wüstung Bystřec 1975–2005. Brno.

[9] DOUBOVÁ, M.–NECHVÁTAL, B., 1996: Středověká hrnčířská pec v Plzni – Lochotínské ulici – Mittelalterlicher Töpferofen in Pilsen – Lochotínská Strasse (mit den Funden von der jüngeren römischen Kaiserzeit und der älteren bis jüngeren Burgwallzeit), Sborník Západočeského muzea v Plzni – Historie XIII, 41–74.

[10] GALUSOVÁ, L., 2011: Nálezová zpráva archeologického výzkumu areálu Plesanov vytvořená 14.06.2011. Výzkum proveden 25.07.–15.08.2010, rkp. ulož. v dokumentaci NZ ARÚ AV ČR.

[11] NEKUDA, V., 1999: Život středověké vesnice. In: Morava ve středověku (Měřínský, Z., ed.), 104–116. Brno.

[12] NOVÁČEK, K., 2010: Kladrubský klášter 1115–1421. Osídlení – architektura – artefakty – The Kladruby Abbey 1115–1421. Settlement – Architecture – Artefacts. Plzeň.

[13] NOVÁČEK, K., 2000: Středověký dům v Plzni: Archeologický výzkum parcely v Sedláčkově ul. 1 (čp. 187) – Das mittelalterliche Haus in Plzeň: Archäologische Erforschung der Parzelle Sedláčkova Strasse 1, Sborník Západočeského muzea v Plzni – Historie XV, 5–66.

[14] NOVÁČEK, K., 1996: Městská archeologie v Tachově: výsledky a perspektivy – Stadtarchäologie in Tachov: Ergebnisse und Perspektiven, Sborník Západočeského muzea v Plzni – Historie XV, 92–110. NZ O ARCHEOBOTANICKÉ ANALÝZE, 2011: Nálezová zpráva z 06.06.2011, číslo analýzy 18/11, rkp. ulož. v soukromé dokumentaci NZ P. Kočára.

[15] PROCHÁZKA, Z.–ÚLOVEC, J., 1991: Hrady, zámky a tvrze okresu Tachov 3. Tachov.

[16] PROFOUS, A., 1951: Místní jména v Čechách III. Praha.

[17] RBM: Regesta Diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae I. 600–1253 (Erben, K. J., ed.). Praha 1855.

[18] ROŽMBERSKÝ, P., 1990: Nově zjištěné tvrziště na Tachovsku, Hláska 1, 11.

[19] ROŽMBERSKÝ, P.–TRACHTA, M., 1992: Starý zámek, Hláska 4, 43.

[20] URBARIÁLNÍ REJSTŘÍK, 1476: Urbariální rejstřík po roce 1476, rkp. ulož. v SOA Třeboň, fond Cizí statky Třeboň, inv. č. 17.

[21] VAŘEKA, P., 2004: Archeologie středověkého domu I. Proměny vesnického obydlí v průběhu staletí, 6.–15. století. Ústí nad Labem.

[22] WESCHTA, W., 1966: Kladrau: Geschichte des Klosters und der Stadt. Dinkelsbühl.

[23] ZELENKA, A., 1996: Archeologický výzkum na parcele ppč. 75 a 76/2 v Boru u Tachova – Die archäo logische Untersuchung auf der Parzelle Nr. 75 und 76/2 in Bor bei Tachov, Sborník Západočeského muzea v Plzni – Historie XIII, 192–198.

[24] ČESKÁ GEOLOGICKÁ SLUŽBA – Mapová aplikace, verze 1.1 – Geologická mapa 1 : 50 000, http://www.geology.cz/app/ciselniky/lokalizace/show_map.php?mapa=g50&y=861474&x=1065916&s=1, cit. 27. 1. 2012.

[25] MONASTERIUM.NEThttp://www.mom-ca.uni-koeln.de/mom/CZ-SOAT/CizyStatky/58/charter, cit. 27. 1. 2012. (K roku 1482 král Vladislav potvrzuje Bohuslavovi ze Švamberka držení vsí a majetku).

[26] MONASTERIUM.NEThttp://www.mom-ca.uni-koeln.de/mom/CZ-SOAT/CizyStatky/312/charter, cit. 27. 1. 2012. (K roku 1476 Prokop a konvent kláštera kladrubského dávají Bohuslavovi ze Švamberka do zástavy ves Holostřevy).