[1] BAKALA, J. et al., 1993: Dějiny Ostravy. Ostrava.
[2] BARTSCH, 1980: The Illustrated Bartsch 8 (Koch, R. A., ed.). Early german artists. New York.
[3] BLANC, E., 2005: Frühneuzeitliche und neuzeitliche Bodenfunde aus Chemnitz. Die statifizeiren Fundkomplexe von 2. Hälfte des 15. Jahrhunderts bis zur ersten Hälfte des 19 Jahrhunderts der Grabung Chemnitz-Rathauspassagen (C-03). Band I. Dissertation zur Erlangung des akademischen Grades Doktor Philosophie der Fakultät für Kulturwissenschaften der Eberhard-Karl-Universität Tübingen. Pforzheim.
[4] BRYCH, V., 2004: Kachle doby gotické, renesanční a raně barokní. Výběrový katalog Národního muzea v Praze. Praha.
[5] BRYCH, V.–STEHLÍKOVÁ, D.–ŽEGLITZ, J., 1990: Pražské kachle doby gotické a renesanční. Katalog výstavy. Praha.
[6] BŘICHÁČEK, P.–HEREIT, P., 1996: Renesanční kachle a motivy biblických hrdinů ze západních Čech, Sborník západočeského muzea – řada Historie XIII, 130–133.
[7] FRANZ, R., 1969: Der Kachelofen. Entstehung und kunstgeschichtliche Entwicklung vom Mittelalter bis zum Ausgang der Klassizismus. Graz.
[8] FUKALA, R., 2004: Stavovská politika na Opavsku v letech 1490–1631. Opava.
[9] FUKALA, R., 2007: Počátky panského rodu Bruntálských z Vrbna. Slezsko-moravské vztahy v genealogii rodu. Královehradecko 4, 181–197.
[10] FUKALA, R., 2010: Reformace ve Slezsku a na Opavsku. Opava.
[11] GEBHARD, T., 1988: Kachelofen. Mittelpunkt hauslichen Lebens, Entwicklung, Form, Technik. München.
[12] GEUPEL, V., 1996: Weitere stadtärcheologische Untersuchungen in Rochlitz, Archeologie Aktuel 4, 231–235.
[13] HOFFMANN, Y., 1993: Zu einigen grapischen Vorlagen der Mittweidaer Ofenkacheln. In: Steinmetzeichen – Kmochem – Kacheln. Forschungsberichte aus den Landreisen Hainichen und Rochlitz (Schwabenitzky, W., ed.), 37–45. Mittweida.
[14] HOLL, I., 1993: Renaissance – Ofen. Mittelalterliche Ofenkacheln in Ungarn V, Acta Archaeologica Scientiarum Hungariae VL, 247–249.
[15] JEŽ, R., 2007: Těšínští Piastovci a jejich vztahy s Pernštejny v 16. století (S edicí korespondence z let 1554–1581), rkp. magisterské dipl. práce ulož. na FF MU, Brno.
[16] JEŽ, R., 2008: Správa Těšínského knížectví Janem z Pernštejna v letech 1528–1545, Práce a studie Muzea Beskyd – Společenské vědy 20, 225–167.
[17] JEŽ, R., 2009: Těšínští Piastovci renesančního věku. Životní osudy rodiny knížete Václava III. Adama (1524–1579), rigorózní práce ulož. na FF MU, Brno.
[18] KORBELÁŘOVÁ, I.–ŽÁČEK, R., 2008: Těšínsko – země Koruny české/Ducatus Tessiensis – terra Coronae Regni Bohemiae (K dějinám knížectví od počátku do 18. století). Český Těšín.
[19] KOUŘIL, P.–PRIX, D.–WIHODA, M., 1997: Městské hrady v českém Slezsku – Stadtburgen in Böhmisch-Schlesien, AH 22, 249–272.
[20] KOUŘIL, P.–PRIX, D.–WIHODA, M., 2000: Hrady českého Slezska. Brno – Opava.
[21] KRÁSA, 2008: Krása, která hřeje. Výběrový katalog gotických a renesančních kachlů Moravy a Slezska – Schönheit, die wärmt. Gotische und renessainzeitliche Kacheln aus Mähren und Schlesien (Menoušková, D.–Měřínský, Z., edd.). Uherské Hradiště.
[22] KRASNOKUTSKÁ, T., 2005: Středověké a novověké kachle z Opavy. Katalog nálezů z archeologických výzkumů. Archaeologiae regionalis Fontes 8. Olomouc.
[23] MĚCHUROVÁ, Z., 2009: Slezskoostravský hrad v archeologických nálezech. In: Zpravodaj Ostravského muzea. Příspěvky ze semináře pořádaného u příležitosti výstavy Tvář středověké Ostravy XVI, č. 1, 36–56.
[24] MYŠKA, M.–STIBOR, J., 1995: Sedlnický z Choltic. In: Biografický slovník Slezska a severní Moravy 3 (Dokoupil, L.–Myška, M., edd.), 97–101. Opava – Ostrava.
[25] OSE, I., 1992: Entdeckung einer Kachelserie des 16. Jahrhunderts "Die zwölf sieghaften Helden des Alten Testaments" in Lettland, Keramos Hft. 138, 45–54.
[26] PAVLÍK, Č.–VITANOVSKÝ, M., 2004: Encyklopedie kachlů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Ikonografický atlas reliéfů na kachlích gotiky a renesance. Praha.
[27] RIERZAK, J.–ROZMUS, D., 1997: Gródek rycerski w Kozłowie, gm. Sośnowice, Rocznik Muzeum w Gliwicach XI/XII, 21–36.
[28] PINDUR, D., 2005: Historický a správní vývoj katolické církve na Frýdecku v raném novověku, Studia Commeniana et historica 35, č. 73–74, 48–73.
[29] PINDUR, D., 2010: Reformace a počátky rekatolizace v Těšínském knížectví. In: Těšínsko v proměnách staletí. Sborník přednášek z let 2008–2009 k dějinám Těšínského Slezska (Jež, R.–Pindur, D., edd.), 79–92. Český Těšín.
[30] POLLA, B.–SLIVKA, M.–VALLAŠEK, A., 1981: K problematike výskumu hrádkov a hradov na Slovensku – Zur Problematik der Festen- und Burgenforschung in der Slowakei, AH 6, 361–405.
[31] PRIX, D., 2006: Mezi středověkem a novověkem. In: Opava (Miller, K.–Žáček, R., edd.), 400–412. Opava.
[32] RENESANČNÍ OLOMOUC, 1998: Renesanční Olomouc v archeologických nálezech. Sklo, slavnostní keramika a kachle. Archeologické výzkumy Památkového ústavu v Olomouci 1973–1996 (Sedláčková, H., ed.). Olomouc.
[33] RING, E., 1996: Eine Bilderwelt für die Stube. Die Produktion von Ofenkacheln. In: Ton Steine Scherben. Ausgegraben und erforschung in der Lüneburger Altstadt (Andraschko, F. H.–Lamschus, CH.–Ring, E., edd.), 71–91. Lüneburg.
[34] RULÍŠEK, H., 2005: Postavy, atributy, symboly. Slovník křesťanské ikonografie. Hluboká nad Vltavou.
[35] STIBOR, J., 1998: Bruntálští z Vrbna. In: Bibliografický slovník Slezska a severní Moravy 10 (Dokoupil, L.–Myška, M., edd.), 23–50. Ostrava.
[36] STRAUSS, K., 1966: Die Kachelkunst des 15. bis 16. Jahrhunderts in Deutschland, Österreich und der Schweiz I. Strasburg.
[37] STRAUSS, K., 1969: Die Geschichte der Töpferkunst vom Mittelalter zur Neuzeit und die Kunsttöpferein in Alt Livland (Estland und Lettland). Basel.
[38] STRAUSS, K., 1972: Die Kachelkunst des 15. und 16. Jahrhunderts in Deutschland, Österreich, Schweiz und Skandinavien. II. Teil (Neue Folge). Basel.
[39] ŠTĚPÁN, V., 2009: Historie zámku Bruntál. Bruntál.
[40] TYMONOVÁ, M., 2011: Keramický kadlub z Opavy, Kolářské ulice s letopočtem 1571. In: Výrobní a technologické aspekty středověkých a raně novověkých komorových kachlů. Archaeologia mediaevalis Moravica et Silesiana III, 35–52. Brno.
[41] TYMONOVÁ, M., 2011a: Gotické a renesanční kachle ze slezských hradů I–III – Gothic and Renaissance Tiles from Silesian Castles I–III, rkp. disertační práce ulož. na ÚAM FF MU, Brno.
[42] ULRYCHOVÁ, E.–HAZLBAUER, Z., 1998: Renesanční kachle se zobrazením starozákonního soudce Jepteho – Eine Renaissance-Ofenkachel mit der Abbildung des alttestamentlichen Richters Jepte, AR L, 636–644.
[43] WINGENROTH, M., 1899: Kachelöfen und Ofenkacheln des 16., 17. und 18. Jahrhunderts im Germanischen Museum, Mitteilungen aus dem Germanischen Nationalmuseum, 47–61, 87–104.
[44] WIEGANDOVÁ, L., 1973: Výzkum na Slezkoostravském hradě, PV 1972, 88–89, 175, Tab. 67:2.
[45] ŽÁČEK, R., 1992: Nástin dějin Těšínska. Ostrava.
[46] ŽÁČEK, R., 2004: Dějiny Slezska v datech. Praha.
[47] ŽÁČEK, R., 2006: Opava renesanční. In: Opava (Miller, K.–Žáček, R., edd.), 137–164. Opava.
[48] ŽEGLITZ, J., 2011: Tertium "Ad lupum predikantem" – et ad Pastorem Bonum. Reformační zápasy na reliéfech českých gotických a renesančních kachů – Tertium "Ad lupum predikantem" – et ad Pastorem Bonum. The Reformationel struggle on czech Gothic and Renaissance stove tile releiefs, AR LXIII, 644–665.
[49] ŽEGLITZ, J., 2012: Prints and other artwork models for motifs on stove tiles from the Czech lands. Renaissance stove tiles as a means for disseminating ideas and culture durinh the age of Reformation, Studies in Post-Medieval Archeology 4, 25–112.
[50] ŻEMIGALA, M., 1987: Ogrzewanie piecowe na zamku w Bolesławcu nad Prosą w XIV–XVII. w. Wrócław – Warszawa – Kraków – Łodź.