Výzdoba halštatských hrobových komôr – výsada elít?

Variant title
Decoration of Hallstatt-Period burial chambers – a privilege of the elites?
Verzierung der hallstattzeitlichen Grabkammern – ein Privileg der Eliteschicht?
Source document: Studia archaeologica Brunensia. 2014, vol. 19, iss. 2, pp. [45]-56
Extent
[45]-56
  • ISSN
    1805-918X (print)
    2336-4505 (online)
Type
Article
Language
Slovak
License: Not specified license
Abstract(s)
Pri výskume halštatskej mohyly IV v Janíkoch - Dolných Janíkoch sa zistili po prvýkrát v kalenderberskej kultúre stopy čiernej geometrickej maľby na bielom vápennom nátere steny drevenej hrobovej komory. Rovnaký spôsob čiernej maľby sa v podobe sekundárnej výzdoby uplatnil spolu s aplikáciou bronzových plieškov geometrického tvaru na viacerých keramických výrobkoch v tej istej mohyle. Výzdoba aplikáciou bronzových plieškov sa predpokladá ešte v trojpriestorovej hrobovej komore mohyly VI v Nových Košariskách. Obidva hroby patrili príslušníkom miestnej elity. Okrem predmetov neobvyklých (železný hrot kopije, bronzový meč) pre naddunajskú skupinu kalenderberskej kultúry obsahovali obidva hroby aj výrobky s provenienciou na juhovýchode Európy.
During excavation of Hallstatt-Period barrow IV in Janíky-Dolné Janíky, traces of black geometric painting on white lime paint were identified on the wall of a wooden burial chamber. This was the first time such painting had been found in the context of the Kalenderberg Culture. The same type of black painting, together with geometrically shaped pieces of bronze sheet, was also applied on several ceramic artefacts in the same burial mound. Decoration with applied pieces of bronze sheet is also supposed in a three-room burial chamber of barrow VI in Nové Košariská. Both the above graves belonged to members of the local elite. Besides objects (iron lance head, bronze sword) which are unusual in graves of the Kalenderberg Culture north of the Danube, both graves also contained artefacts of Southeast European origin.
Summary language
Document
References:
[1] Banck-Burgess, J. 1999: Hochdorf IV. Die Textilfunde aus dem späthallstattzeitlichen Fürstengrab von Eberdingen-Hochdorf (Kr. Ludwigsburg) und weitere Grabtextilien aus hallstatt- und latènezeitlichen Kulturgruppen . Forschungen und Berichte zur Vor- und Frühgeschichte in Baden--Württemberg 70. Stuttgart.

[2] Berg, F. 1962: Das Flachgräberfeld der Hallstattkultur von Maiersch . Wien.

[3] Dobiat, C. 1982: Menschendarstellungen auf ostalpiner Hallstattkeramik. Eine Bestandaufnahme , Acta Archaeologica Academiae Scientiarum Hungaricae 34, 279–322.

[4] Egg, M. 1996: Das hallstattzeitliche Fürstengrab von Strettweg bei Judenburg in der Obersteiermark . Monographien des Römisch-Germanischen Zentralmuseums Mainz 37. Bonn.

[5] Eibner-Persy, A. 1980: Hallstattzeitliche Grabhügel von Sopron (Ödenburg) . Eisenstadt.

[6] Griebl, M. 1997: Siedlungsobjekte der Hallstattkultur aus Horn (N-Ö.) . Wien.

[7] Griebl, M. 2004: Die Siedlung der Hallstattkultur von Göttlesbrunn, Niederösterreich . Wien.

[8] Holport, Á. 1985: Ásatások Százhalombattán 1978–1982 (Előzetes jelentés) , Studia Comitatensia 17, 25–62.

[9] Holport, Á. 1993: Kora vaskori halomsíros temető Érd-Százhalombatta határában . In: Poroszlai, I. (ed.), 4000 év a 100 halom városában. Százhalombatta, 23–34.

[10] Kmeťová, P. – Hladíková, K. – Gregor, M. 2010: Plasticky zdobená mazanica z Levíc-Géne . In: Furmánek, V. – Miroššayová, E. (eds.), Popolnicové polia a doba halštatská. Nitra, 139–160.

[11] Kyrle, G. 1912: Prähistorische Keramik vom Kalenderberg bei Mödling (N.Ö) , Jahrbuch für Altertumskunde 6, 221–248.

[12] Lamut, B. 1989: Kronološka slika prazgodovinske naselbine v Ormožu , Arheološki vestnik 39–40, 235–276.

[13] Metzner-Nebelsick, C. 1997: Vom Hort zum Heros. Betrachtungen über das Nachlassen der Hortungstätigkeit am Beginn der Eisenzeit und die besondere Bedeutung des Königsgrabes von Seddin . In: Hänsel, A. – Hänsel, B. (Hrsg.), Gaben an die Götter. Berlin, 93–99.

[14] Metzner-Nebelsick, C. 2005: Seddin. Die Funde und deren Zuweisung. In: Reallexikon der Germanischen Altertumskunde 28 . Berlin – New York, 6–14.

[15] Molnár, A. – Farkas, Cs. 2010: Hallstattzeitlicher Tonaltar aus Vát. Angaben zu den "Kultgegenständen" der Osthallstattkultur , Acta Archaeologica Academiae Scientiarum Hungaricae 61, 107–143. | DOI 10.1556/AArch.61.2010.1.4

[16] Pescheck, Ch. 1945: Bemalte Keramik vor 2500 Jahren . Wien – Leipzig.

[17] Pichlerová, M. 1969: Nové Košariská. Kniežacie mohyly zo staršej doby železnej . Bratislava.

[18] Podborský, V. 1970: Jihomoravská halštatská sídliště I , Sborník prací Filosofické fakulty brněnské university E 15, 7–102.

[19] Podborský, V. 1980: Dvě nová halštatská pohřebiště na jižní Moravě (Několik poznámek ke studiu společnosti lidu horákovské kultury) , Sborník prací Filosofické fakulty brněnské university E 25, 75–124.

[20] Podborský, V. 2002: Výpověď bohatých hrobů horákovské kultury . In: Čech, P. – Smrž, Z. (eds.), Sborník Drahomíru Kouteckému. Příspěvky k pravěku a rané době dějinné severozápadních Čech 9. Most, 167–176.

[21] Preinfalk, F. 2003: Die hallstattzeitlichen Hügelgräber von Langenlebarn, Niederösterreich . Fundberichte aus Österreich, Mataterialheft A 12. Wien.

[22] Reichenberger, A. 2011: Ein grosses Puzzle. Aus tausenden von Fragmenten entsteht die Wand eines prähistorischen Hauses , http://www.lda-lsa.de/nc/de/aktuelles/meldung/datum/2011/08/05/ein_grosses_puzzle.

[23] Smejtek, L. 2005: Mladší a pozdní doba bronzová . In: Lutovský, M. – Smejtek, L. a kol., Pravěká Praha. Praha, 471–590.

[24] Smolnik, R. 1994: Der Burgstallkogel bei Kleinklein II. Die Keramik der vorgeschichtlichen Siedlung . Marburg.

[25] Studeníková, E. 1995: Halštatská mohyla II v Janíkoch, okres Dunajská Streda (predbežné výsledky výskumu) , Zborník Slovenského národného múzea LXXXIX – Archeológia 5, 49–74.

[26] Studeníková, E. 1996: Neue Ausgrabungen hallstattzeitlicher Hügelgräber in der Südwestslowakei . In: Jerem, E. – Lippert, A. (Hrsg.), Die Osthallstattkultur. Akten des Internationalen Symposiums, Sopron, 10–14 Mai 1994. Archaeolingua 7. Budapest, 497–506.

[27] Studeníková, E. 2005: Kalenderberská kultúra na juhozápadnom Slovensku a juhovýchodná Európa . In: Studeníková, E. (ed.), Južné vplyvy a ich odraz v kultúrnom vývoji mladšieho praveku na strednom Dunaji. Bratislava, 73–94.

[28] Studeníková, E. 2008: Výpoveď kalenderberských mohýl na Slovensku o vzťahu pohlaví , Acta Archaeologica Opaviensia 3, 81–111.

[29] Studeníková, E. 2011: Hroby detí v kalenderberských mohylách , Musaica XXVII, 237–260.

[30] Studeníková, E. – Paulík, J. 1983: Osada z doby bronzovej v Pobedime . Bratislava.

[31] Szabó, G. – Fekete, M. 2011: Janus-szobor Pannoniából a kora vaskori Regöly-csoport lelőhelyéről , Wosinski Mór Múzeum Évkönyve 33, 15–105.

[32] Thrane, H. 1995: Stand und Aufgaben der Bronzezeitforschung im westlichen Ostseegebiet während Per. III–V. In: Beiträge zur Urnenfelderzeit nördlich und südlich der Alpen . Monographien des Römisch-Germanischen Zentralmuseums Mainz 35. Bonn, 429–452.

[33] V. Vadász, É. 1983: Előzetes jelentés egy koravaskori halomsír feltárásáról Süttőn . Communicationes Archaeologicae Hungariae, 19–54.