Ze stavebního vývoje hradu ve Strakonicích

Variant title
Building history of Strakonice castle
Zur baulichen Entwicklung von Burg Strakonice
Source document: Archaeologia historica. 2014, vol. 39, iss. 2, pp. 519-537
Extent
519-537
  • ISSN
    0231-5823 (print)
    2336-4386 (online)
Type
Article
Language
Czech
License: Not specified license
Abstract(s)
Nápadný skalnatý útvar ve vcelku rovinatém okolním terénu mezi řekami Otavou a Volyňkou vedl již v raně středověkém období k výstavbě vlastnického kostelíku. Za ním nutno předpokládat existenci kurie románského velmože. Hřbitůvek pod kostelíkem obsahoval hroby s esovitými záušnicemi, u jednoho z nich byl použit jako obol mrtvých denár Bořivoje II. z období prvé vlády (1101–1107). Kdy a za jakých okolností získali oblast Bavorové, spolehlivě nevíme. Počátky bavorovského hradu klade starší a převážně i poslední literatura do 20. let 13. století. Někteří uvažují o poslední třetině 12. století ve vztahu k výskytu Bavorů na Strakonicku. V r. 1243 podle darovací listiny dává Bavor I. rytířům řádu sv. Jana Jeruzalémského "kostel ve Strakonicích a dům s nadáním kromě domu zakladatelova". Výstavba hradu trvala v období Bavora I. a jeho následovníků Bavora II. a Bavora III. (ca 1280–1318). V r. 1402 získali johanité i západní díl hradu, a stali se tak na další staletí vlastníky celého souboru. V období husitské revoluce (1420) se strakonický hrad stal hlavním sídlem českého johanitského velkopřevorství. V Praze bylo ústředí zničeno. Ve 30. letech 17. století se velkopřevor vrátil zpět do Prahy a trvale zde sídlil od roku 1694. Za velkopřevora Jana z Rožmberka (1511-1532) byla dokončena pozdně gotická a renesanční stavba hradu. Všeobecně se uznává, že strakonický vodní hrad (závěrem středověku) se svými šesti věžemi působil a dodnes působí velice monumentálně a že jeho prvotní funkce jako společného sídla církevní instituce a současně světské vrchnosti je vedle Pražského hradu příkladem zcela ojedinělým. Ve 20. letech 20. století johanitům, respektive maltézskému řádu docházely finanční prostředky na opravy pustnoucího hradu a v r. 1925 odprodal panství premiéru Rudolfu Beranovi (1887-1954) a dalším členům jeho rodiny.
The conspicuous rock formation towering in the flat landscape between the rivers Otava and Volyňka prompted the construction of a landowner's church as early as the early Middle Ages. It was presumably associated with a curia of a Romanesque magnate. The graveyard below the church contained graves with S-shaped rings, in one of them a Charon's obol was unearthed, a denar of King Bořivoj II (1101–1107). It is uncertain when and under what circumstances the area was taken over by the Bavor dynasty. Origins of a Bavor castle have been placed, by both older and more recent literature, in the 1220s. Some researchers have suggested the last third of the 12th century, in relation to the presence of the Bavors in the Strakonice region. According to a donation decree from 1243, Bavor I gave the Order of St. John a church and a house in Strakonice. The construction of the castle was connected with the rule of Bavor I and his successors Bavor II and Bavor III (ca 1280–1318). In 1402 the Order of St. John acquired the west wing of the castle, and went on to become the owners of the whole complex for the following centuries. During the Hussite uprising (1420) the Strakonice castle became the seat of the Czech priory of the Order of St. John, as the Prague priory had been destroyed. In the 1630s the prior returned to Prague and had a permanent seat there from 1694 onwards. A late Gothic and renaissance reconstruction of the castle was completed under Prior Jan of Rožmberk (1511–1532). It is believed that the primary function of the majestic Strakonice water castle (in the late Middle Ages) with six towers was the joint seat of a religious institution and secular authority. It was a unique concept, matched only by Prague Castle. In the 1920s the Order of St. John, or the Knights of Malta, ran out of finance for the repairs of the decaying castle and sold the estate to Prime Minister Rudolf Beran (1887–1954) and his family in 1925.
Summary language
Document
References:
[1] BIRNBAUMOVÁ, A., 1947: Město Strakonice . Praha.

[2] BIRNBAUMOVÁ, A., 1947: Strakonický hrad . Praha.

[3] BRAUN, V., 1968: Památky strakonického okresu . Strakonice.

[4] CDB IV/1: Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae IV. 1241–1253 (Šebánek, J.–Dušková, S., edd.). Praha 1962.

[5] CVRČEK, J. Z., 1967: Strakonice. Osudy jihočeského města a jeho okolí . Strakonice.

[6] CVRČEK, J. Z., 1989: Strakonice. Město, lidé, osudy . Strakonice.

[7] CVRČEK, J. Z., 2002: Páni ze Strakonic erbu střely . In: Vlastivědný sborník Strakonice 1 – kapitoly z historie, 41–48, 243. Strakonice.

[8] DUBSKÝ, B., 1949: Pravěk jižních Čech . Blatná.

[9] DURDÍK, T., 1999: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů . Praha.

[10] DURDÍK, T.–ADÁMEK, J.–FRÖHLICH, J.–CHOTĚBOR, P., 1998: Vybrané středověké památky Prácheňska . Praha.

[11] DYK, J., 1922: Popis politického okresu Strakonického. Díl. I. Příroda a archeologie . Strakonice.

[12] FIBICH, O.–DURDÍK, T., 2011: Rytíři svatého Jana a jejich hrad ve Strakonicích . Strakonice.

[13] FRÖHLICH, J., 1985: Nález denáru na pohřebišti ve Strakonicích , Výběr XXII, č. 4, 319–320.

[14] HEJNA, A., 1985: Archeologický výzkum v areálu hradu ve Strakonicích , AVJČ 2, 75–93.

[15] HEROUTOVÁ, M.–LÍBAL, D.–VILÍMKOVÁ, M., 1967: Strakonický hrad , SHP, SÚRPMO.

[16] HZT 1986: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. 5. díl. Jižní Čechy (Tříska, K., ed.). Praha.

[17] KAŠIČKA, F., 1996: Kostel sv. Markéty v Strakonicích – Kirche der hl. Margareta in Strakonice (Strakonitz), PRP 3, č. 2, 65–72.

[18] KAŠIČKA, F.–NECHVÁTAL, B., 1983: K počátkům středověké architektury v jihozápadních Čechách – Zu den Anfängen der mittelalterlichen Architektur in Südwestböhmen, Umění XXXI, 193–213.

[19] KAŠIČKA, F.–NECHVÁTAL, B., 2014: Hrady, hrádky a tvrze na Strakonicku, Blatensku a Vodňansku . Strakonice.

[20] KAŠIČKA, F.–ZAHRADNÍK, P., 2011: Neznámé dílo Anselma Luraga – barokizace kostela sv. Václava ve Strakonicích , PRP 18, č. 1, 172–183.

[21] KLÁPŠTĚ, J., 2005: Proměna českých zemí ve středověku . Praha.

[22] KOBLASA, P.–KOVÁŘ, D., 2003: Panská sídla jižních Čech . České Budějovice.

[23] KOTLÁROVÁ, S., 2002: Sedm set let působení maltézských rytířů v Strakonicích . In: Strakonice. Vlastivědný sborník 1 – kapitoly z historie, 49–84. Strakonice.

[24] KOTLÁROVÁ, S., 2002a: Strakonický hrad – stavebně historický vývoj . In: Strakonice. Vlastivědný sborník 1 – kapitoly z historie, 139–147. Strakonice.

[25] KOTLÁROVÁ, S., 2004: Bavorové erbu střely . České Budějovice.

[26] KREMER, V. V., 1967: Přehled vnějších dějin strakonického hradu , Výběr IV, č. 3, s. 11–16 a č. 4, s. 14–22.

[27] KUTHAN, J., 1977: Středověká architektura v jižních Čechách do poloviny 13. století . České Budějovice (2. vydání).

[28] KUTHAN, J., 1994: Česká architektura v době posledních Přemyslovců. Města, hrady, kláštery, kostely . Vimperk.

[29] LIFKA, B., 1935: Strakonicensia , Strakonicko I, 25.

[30] LIFKA, B., 1993: Radomyšl. Dějiny jihočeského městečka a jeho okolí . Z pozůstalosti vydal a obrazovou část doplnil B. Nechvátal. Radomyšl.

[31] LUDIKAR, A. Č., 1978: O řádu maltánském se zvláštním zřetelem na Čechy . Strakonice – Klatovy.

[32] MENCL, V., 1958: Počátky středověké architektury v jihozápadních Čechách , ZPP 18, 133–146.

[33] MENCLOVÁ, D., 1972: České hrady 1 . Praha.

[34] MICHÁLEK, J., 1991: Kapitulní síň a ambity komendy strakonického hradu . Strakonice.

[35] MICHÁLEK, J., 2008: Pravěké nálezy v areálu národní kulturní památky Strakonický hrad. Archeologické výzkumy a nálezy v letech 1937–2006 – Vorgeschichtliche Befunde und Funde im Areal des Nationalkulturdenkmals Strakonicer Burg. Archäologische Grabungen und Funde in den Jahren 1937–2006, AVJČ 21, 259–302.

[36] MICHÁLEK, J.–FRÖHLICH, J., 1979: Archeologické nemovité památky v okrese Strakonice . České Budějovice – Strakonice.

[37] MICHÁLEK, J.–FRÖHLICH, J., 1988: Mladohradištní pohřebiště ve Strakonicích , AVJČ 5, 95–108.

[38] NECHVÁTAL, B., 1999: Radomyšl. Raněstředověké pohřebiště – Das frühmittelalterliche Gräberfeld in Radomyšl. Praha.

[39] NECHVÁTAL, B., 2009: Archeologický výzkum kostela sv. Markéty ve Strakonicích – Die Archäologische Untersuchung der Kirche St. Margarethe in Strakonice, AH 34, 775–792.

[40] PEŠINA, J. et al., 1958: Gotická nástěnná malba v zemích českých I., 1300–1350 . Praha.

[41] SEDLÁČEK, A., 1897: Hrady, zámky a tvrze v království českém. XI . Prácheňsko.

[42] SEDLÁČEK, A., 1908: Místopisný slovník historický království českého . Praha.

[43] SKŘIVÁNEK, F., 1995: Rytíři svatého Jana jeruzalémského u nás . Praha.

[44] SVOBODA, M., 2010: Páni ze Strakonic. Vládci Prácheňska a dobrodinci johanitů . Praha.

[45] VARHANÍK, J., 1995: Neznámý prostor strakonického hradu – Unbekannter Raum der Burg von Strakonice, PRP 2, č. 2, 77–84.

[46] VARHANÍK, J., 1996: Ještě ke stavební historii strakonického hradu – Nochmals zur Baugeschichte der Burg in Strakonice (Strakonitz), PRP 3, č. 1, 94–96.

[47] VARHANÍK, J., 2014: Trezory v hradní věži (K stavebním dějinám strakonického hradu) – Tresore im Burgturm (Zur Baugeschichte der Burg Strakonice). In: Dějiny staveb. Sborník příspěvků z konference Dějiny staveb 2013, 120–126. Plzeň.

[48] VARHANÍK, J.–KYNCL, J., 2007: Chórová věž na dřevěném roštu (K stavebním dějinám hradu ve Strakonicích) . In: Dějiny staveb. Sborník příspěvků z konference Dějiny staveb 2006, 25–32. Plzeň.

[49] VALKONY, J., 2008: Nová zjištění k vývoji ostrožny strakonického hradu ve středověku – Neue Feststellungen zur Entwicklung der Strakonice Burgsporn in Mittelalter, AVJČ 21, 303–316.

[50] VLČEK, P.–SOMMER, P.–FOLTÝN, D., 1997: Encyklopedie českých klášterů . Praha.