Od hertovního stříbra až téměř k minci, neboli, Od hutí až téměř k mincovnám

Variant title
From crude silver to coins, or, From smelteries to mints
Von Blicksilber bis quasi Münzen, oder, Von Hütten bis quasi Münzprägestätten
Author: Hrubý, Petr
Source document: Archaeologia historica. 2014, vol. 39, iss. 2, pp. 609-637
Extent
609-637
  • ISSN
    0231-5823 (print)
    2336-4386 (online)
Type: Article
Language
Czech
License: Not specified license
Abstract(s)
Příspěvek je úvahou o některých aspektech produkce a distribuce stříbra z hutí, jejichž existence byla v přemyslovských zemích od konce první poloviny 13. století svázána s centry exploatace stříbronosných rud. V tomto procesu náležela hlavní role Českomoravské vrchovině. Úvaha a z ní plynoucí pracovní závěry jsou postaveny na výpovědi archeologických nálezů, listinných i formulářových textů a dílem také na empirii s replikami středověké hmotné kultury.
This contribution reflects upon some aspects of the production and distribution of silver from smelteries, the existence of which in the Přemyslide lands was connected, from the end of the first half of the 13th century, with the centres of the exploitation of silver ores. The Bohemian-Moravian Highlands played a pivotal part in this process. The article and conclusions drawn from it are based on the evidence of archaeological finds and written records, as well as on experience with replicas of medieval material culture.
Summary language
Note
  • Tato studie vznikla v rámci projektu "Historické využívání krajiny Českomoravské vrchoviny v pravěku a středověku" (číslo DF13P01OVV005).
  • Die vorliegende Studie entstand im Rahmen des Projektes "Historische Nutzung der Landschaft der Böhmisch-Mährischen Höhe in der Urzeit und im Mittelalter" (Nummer DF13P01OVV005).
Document
References:
[1] Bode 1893: Urkundenbuch der Stadt Goslar und der in und bei Goslar belegenen geistlichen Stiftungen. Teil I. Halle 1893.

[2] CDB V/2: Codex diplomaticus et epistolarius regni Bohemiae. Tomus V/2, 1267–1278 (Šebánek, J.–Dušková, S., edd.). Pragae 1981.

[3] RBM II: Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moravice. Pars II Annorum 1253–1310 (Emler, J., ed.). Pragae 1882.

[4] ALPER, G., 2003: "Johannes Kurhaus". Ein mittelalterlicher Blei-/Silberverhüttungsplatz bei ClausthalZellerfeld im Oberharz. Materialhefte zur Ur- und Frühgeschichte Niedersachsens. Band 32. Rahden/ Westfalen.

[5] BARTELS et al., 2007: Bartels, Chr.–Fessner, M.–Klappauf, L.–Linke, F. A., Montanregion Harz. Kupfer, Blei und Silber aus dem Goslarer Rammelsberg von den Anfängen bis 1620. Die Entwicklung des Hüttenwesens von den frühmittelalterlichen Schmelzpätzen im Wald bis zur Metallerzeugung in großem Maßtab am Beginn des 17. Jahrhunderts nach den archäologischen und schriftlichen Quellen. Bochum.

[6] BODNAR et al., 2005: Bodnar, R.–Rozmus, D.–Szmoniewski, B. Sz., Hutnictwo srebra i olowiu we wczesnym sredniowieczu w swietle odkryc w Dąbrowie Górniczej-Losniu (wybrane zagadnienia). In: Osadnictwo nad Przelllsza i Brynica w sredniowieczu, 54–74. Sosnowiec – Cieszyn.

[7] ČECH, P., 2004: Žatec v raném středověku (6. – počátek 13. století). In: Žatec (Holodňák, P.–Ebelová, I., edd.), 54–114. Praha.

[8] ČERVENÝ, A., 2007: Historická těžba polymetalických rud u Pláničky na Klatovsku – Historische förderung von Polymetallerze bei Planicka in der Nähe von Klatovy. In: Stříbrná Jihlava 2007. Studie k dějinám hornictví a důlních prací, 114–123. Jihlava – Brno.

[9] DOLEŽEL, J., 2007: Na okraj nálezů středověkých skládacích vážek z českých zemí. In: Od knížat ke králům. Sborník u příležitosti 60. narozenin Josefa Žemličky, 147–157. Praha.

[10] DOLEŽEL, J., 2008: Středověká miskovitá (lotová) závaží v českých a moravských nálezech, PV 49, 183–212.

[11] ERNÉE et al., 1999: Ernée, M.–Militký, J.–Nováček, K., Vítkovci a těžba drahých kovů v Českém Krumlově. Příspěvek ke studiu středověkého hutnictví v Čechách. In: Mediaevalia Archaelogica 1, 209–233. Praha.

[12] FRIEDLAND, S. N.–HOLLSTEIN, W., 2008: Der Schatz im Acker – Ein Hacksilberfund des 11. Jahrhunderts aus Cortnitz, Stadt Weißenberg (Lkr. Bautzen). In: Arbeits- und Forschungsberichte zur Sächsischen Bodendenkmalpflege. Band 50, 221–229. Dresden.

[13] FROLÍK et al., 2001: Frolík, J.–Šrein, V.–Tomášek, M., Archeologické doklady zpracování kovů v Čáslavi 13. a 1. poloviny 14. století – Archäologische Belege der Metallverarbeitung in Čáslav im 13. und in der 1. Hälfte des 14. Jahrhunderts, AH 26, 55–66.

[14] HAVLÍČEK, J., 2007: Hutniště pod zaniklým hornickým sídlištěm Herliwinberg (Mons Herliwini) – Verhüttungsanlage bei der wüsten Bergbausiedlung Herliwinberg (Mons Herliwini). In: Stříbrná Jihlava 2007. Studie k dějinám hornictví a důlních prací, 222–227. Jihlava – Brno.

[15] HAVRDA, J.–ZAVŘEL, J., 2008: Pozůstatky raně středověkého metalurgického pracoviště v areálu Klementina na Starém Městě pražském – Remains of the early mediaeval metallurgical workshop in the area of Clementinum in the Old Town of Prague, Archaeologia Pragensia 19, 333–357.

[16] HEJHAL, P., 2012: Počátky středověké kolonizace české části Českomoravské vrchoviny. Dissertationes archaeologicae brunenses pragensesque 14. Zdeněk Měřínský et Jan Klápště curantibus editae. Brno.

[17] HLOŽEK et al., 2004: Hložek, M.–Merta, D.–Peška, M., Ke kovolitectví ve středověkém Brně, nálezy tyglíků z Dominikánské 5. In: Ve službách archeologie V (Hašek, V.–Nekuda, R.–Ruttkay, M., edd.), 301–304. Brno.

[18] HLOŽEK et al., 2005: Hložek, M.–Holub, P.–Sedláčková, L.–Trojek, T., Doklady slévání barevných kovů ve středověkém Brně na základě nálezů tyglíků z náměstí Svobody 9, Archaeologia technica 17, 87–93.

[19] HOFFMANN, F., 2010: Jihlavský stavební řád z roku 1270. In: František Hoffmann devadesátiletý. Výbor studií a článků. Iglaviensia, 223–225, 436. Brno – Jihlava.

[20] HOLUB, M., 2007: Poznámky k existenci větráním obohacených zón stříbronosných rud v Brodském a Jihlavském rudním revíru – Zur Verwitterung reicher silberhaltiger Erzzonen im Revier Havlíčkův Brod (Deutschbrod) und Jihlava (Iglau). In: Stříbrná Jihlava 2007. Studie k dějinám hornictví a důlních prací, 206–215. Jihlava – Brno.

[21] HOLUB et al., 2010: Holub, P.–Kolařík, V.–Merta, D.–Peška, M.–Sedláčková, L.–Zapletalová, D.–Zůbek, A., Brno (okr. Brno-město), PV 51, 395–432.

[22] HRUBÝ, P., 2011: Jihlava – Staré Hory. Archeologický výzkum středověkého důlního, úpravnického a obytného areálu v letech 2002–2006. Příspěvek ke studiu středověkého rudného hornictví – Jihlava – Staré Hory (Iglau – Altenberg). Archäologische Ausgrabungen des mittelalterlichen Bergbau-, Aufbereitungs- und Siedlungsplatzes in den Jahren 2002–2006. Zum Studium des mittelalterlichen Erzbergbaus. Dissertationes archaeologicae brunenses pragensesque 9. Jan Klápště et Zdeněk Měřínský curantibus editae. Praha – Brno.

[23] HRUBÝ, P., 2012: About the Structure of Mining Areas and Mining Landscapes in the Middle Ages: BohemianMoravian Uplands (CZ). In: Mining and the Development of the Landscape. 7th International Symposium on archaeological mining History, 92–129. Valkenburg aan de Geul – Jihlava.

[24] HRUBÝ, P., 2013: Silberbergbau des 13. Jahrhunderts: zum Modell der Landschafts- und Infrastruktur. In: ArchaeoMontan 2012, Erkunden – Erfassen – Erforschen. Internationale Tagung Dippoldiswalde 18. bis 20. Oktober 2012 – Průzkum – Evidence – Interpretace. Mezinárodní konference Dippoldiswalde, 18. až 20. říjen 2012. Arbeits- und Forschungsberichte zur sächsischen Bodendenkmalpflege. Beiheft 26, 263–277. Dresden.

[25] HRUBÝ et al., 2006: Hrubý, P.–Jaroš, Z.–Kočár, P.–Malý, K.–Mihályiová, J.–Militký, J.–Zimola, D., Středověká hornická aglomerace na Starých Horách u Jihlavy – Das mittelalterliche Bergbauzentrum in Staré Hory (Altenberg) bei Jihlava (Iglau), PA XCVII, 171–264.

[26] HRUBÝ et al. 2012: Hrubý, P.–Hejhal, P.–Hoch, A.–Kočár, P.–Malý, K.–Macháňová, L.–Petr, L.–Štelcl, J., Středověký úpravnický a hornický areál Cvilínek u Černova na Pelhřimovsku – Das mittelalterliche Aufbereitungsund Bergbauareal Cvilínek bei Černov in der Region Pelhřimov, PA CIII, 339–418.

[27] HRUBÝ et al. 2012a: Hrubý, P.–Hejhal, P.–Malý, K., Dva zaniklé středověké důlní a zpracovatelské provozy na Českomoravské vrchovině – Two deserted mediaeval mining and settlement sites in Bohemian-Moravian upplands, Acta rerum naturalium 12 – Stříbrná Jihlava 2010, 145–180.

[28] CHABRZYK, P.–MŁODECKA, H., v tisku: Polskie czy obce? Placki i siekańce srebrne z wybranych skarbów wczesnośredniowiecznych. In: Pieniądze i banki na Śląsku – materiały pokonferencyjne z konferencji odbytej w dniach 18.–19. XI. 2010 w Poznaniu.

[29] JAN, L., 2006: Václav II. a struktury panovnické moci. Brno.

[30] JANÁČEK, J., 1972: Stříbro a ekonomika českých zemí ve 13. století, ČsČH XX, 875–906.

[31] JEŽEK, B.–HUMMEL, J., 2001: Jiří Agricola: Dvanáct knih o hornictví a hutnictví. Praha.

[32] KEJŘ, J., 1998: Vznik městského zřízení v českých zemích. Praha.

[33] KLÁPŠTĚ, J., 2005: Proměna českých zemí ve středověku. Praha.

[34] KRABATH, S., 2001: Die hoch-und spätmittelalterlichen Buntmetallfunde nördlich der Alpen. Eine archäologisch-kunsthistorische Untersuchung zu ihrer Herstellungstechnik, funktionalen und zeitlichen Bestimmung. Band 1 und 2. Internationale Archäologie. Band 63. Rahden/Westfalen.

[35] LABUDA, J., 1993: Montanarchäologische Forschungen im Erzbergbaurevier von Banská Štiavnica (Schemnitz). In: Montanarchäologie in Europa. Berichte zum internationalen Kolloquium "Frühe Erzgewinnung und Verhüttung in Europa" in Freiburg in Breisgau vom 4. bis 7. Oktober 1990, 385–390. Sigmaringen.

[36] MALÝ, K.–ROUS, P., 2001: Ověření výpovědních možností strusek z Jihlavska a Havlíčkobrodska – Beglaubigung der Aussagemöglichkeiten der Schlacken aus Iglauland und aus der Gegend bei Havlíčkův Brod (dt.: Deutsch-Brod), AH 26, 67–87.

[37] MALÝ et al., 2007: Malý, K.–Vilímek, L.–Vokáč, M.–Zimola, D., Doklady hornického osídlení v údolní nivě Bělokamenského potoka – Mining Settlement Evidence in the Alluvial Plain of the Bělokamenský Creek, Archeologické výzkumy na Vysočině 2007/1, 125–144.

[38] MELCHER, M.–SCHREINER, M., 2004: Materialanalytische Untersuchungen von Silberproben des Schatzes von Fuchsenhof mittels energiedispersiver Elektronenstrahlmikroanalyse im Rasterelektronenmikroskop. In: Der Schatzfund von Fuchsenhof – The Fuchsenhof Hoard – Poklad Fuchsenhof. Studien zur Kulturgeschichte von Oberösterreich. Folge 15 (Prokisch, B.–Kühltreiber, T., edd.), 325–347. Linz.

[39] NOVÁČEK, K., 2004: Středověká výroba "falešného" stříbra v Kutné Hoře? K interpretaci technologií v hutnické dílně mezi Malínem a Novými Dvory na Kutnohorsku. In: Těžba a zpracování drahých kovů: sídelní a technologické aspekty. Mediaevalia archaeologica 6 (Nováček, K., ed.), 211–221. Praha – Brno – Plzeň.

[40] NOVÝ, R., 1974: Organizace a vývoj českého mincovnictví v 13. století do měnové reformy Václava II., Sborník archivních prací XXIV, 366–425.

[41] PETRTYL, J., 1976: Funkce slitkového stříbra v našich zemích ve 13. století. In: Sborník II. numismatického symposia 1969, 85–105. Brno.

[42] PLEINER, R., 2000: Iron in Archaeology. The European Bloomery Smelters. Praha.

[43] PROCHÁZKA, R., 2011: Archeologické doklady výroby z 12.–13./14. století v jihovýchodní části Brna ve vztahu k vývoji zástavby – Archaeological evidence of production in the 12th–13th/14th centuries in the south-west part of Brno with relation to the development of the built-up area. In: Forum Urbes Medii Aevi VI., 212–251. Brno.

[44] RADOMĚRSKÝ, P., 1956: České, moravské a slezské nálezy mincí údobí brakteátového. In: Nálezy mincí v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Díl II. (Nohejlová-Prátová, E., ed.), 77–111. Praha.

[45] RICHTER, M., 1982: Hradišťko u Davle, městečko ostrovského kláštera. Praha.

[46] ROUS, P., 2004: Stříbrorudné hornictví na Havlíčkobrodsku od 13. do 17. století, Archeologia technica 15, 49–58.

[47] ROUS, P., 2007: Povrchové stopy zpracování stříbrné rudy v poloze V Groubu na katastru obce Utín – Geländespuren der Silbererzaufbereitung V Groubu Gemarkung Utín. In: Stříbrná Jihlava 2007. Studie k dějinám hornictví a důlních prací, 216–221. Jihlava – Brno.

[48] ROUS, P.–MALÝ, K., 2004: Průzkum terénních stop po zpracování polymetalických rud na Havlíčkobrodsku – Untersuchung der Geländespuren von der Verarbeitung polymetalischer Erze in der Umgebung von Havlíčkův (Deutsch-) Brod. In: Těžba a zpracování drahých kovů: sídelní a technologické aspekty. Mediaevalia archaeologica 6 (Nováček, K., ed.), 121–144. Praha – Brno – Plzeň.

[49] ROZMUS, D., v tisku: Wczesnośredniowieczne zagłębie hutnictwa srebra i ołowiu. Kraków.

[50] DER SCHATZFUND 2004: Der Schatzfund von Fuchsenhof – The Fuchsenhof Hoard – Poklad Fuchsenhof. Studien zur Kulturgeschichte von Oebrösterreich, Folge 15 (Prokisch, B.–Kühltreiber, T., edd.). Linz.

[51] SCHWABENICKY, W., 2009: Der mittelalterliche Silberbergbau im Erzgebirgsvorland und im westlichen Erzgebirge. Chemnitz.