Článek vznikl s podporou studentské grantové soutěže FF ZČU SGS-2013-065 "Archeologie zaniklých středověkých a raně novověkých vesnic v Železných horách a Ždárských vrších".
Der vorliegende Beitrag entstand mit Unterstützung des Förderwettbewerbs der Philosophischen Fakultät der Westböhmischen Universität SGS-2013-065 "Archäologie mittelalterlicher und frühneuzeitlicher Dorfwüstungen im Eisengebirge und in den Saarer Bergen".
[1] CDB I: Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae I. (Friedrich, G., ed.). Pragae 1904–1907.
[2] CDB II: Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae II. (Friedrich, G., ed.). Pragae 1912.
[3] CDM VIII: Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae VIII. (Brandl, V., ed.). Brünn 1874. Dvořák, F., 1937: Holín. Hlášení čj. 2564/1937. Ulož. v archivu nálezových zpráv ARÚ AV ČR, Praha, v. v. i.
[4] FRB IV: Fontes rerum Bohemicarum IV. (Emler, J., ed.). Praha 1884.
[5] MHB VI: Monumenta historica Bohemiae VI. (Dobner, G., ed.). Pragae 1785.
[6] RBM III: Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae III. (Emler, J., ed.). Pragae 1890.
[7] RDBM III: Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moravie. Pars III. (Emler, J., ed.). Praha 1890.
[8] RT I: Reliquiae tabularum terrae regni Bohemiae anno MDXLI igne consumptarum I. (Emler, J., ed.). Praha 1870.
[9] BERKY, J., 2007: Stopy zaniklého osídlení a hornictví ve východní části Havlíčkova Brodu, Archeologické výzkumy na Vysočině 1/2007, 208–215.
[10] BOHÁČ, Z., 1994: Patrocinia v Čechách v době předhusitské a barokní. In: Pražské arcibiskupství 1344–1994 (Hledíková, Z.–Polc, J. V., edd.), 179–196. Praha.
[11] ČECH, L.–ŠUMPICH, J.–ZABLOUDIL, V. et al., 2002: Jihlavsko. In: Mackovič, P.–Sedláček, M., Chráněná území ČR. Svazek VII, 528. Praha.
[12] ČESKOSLOVENSKÁ VLASTIVĚDA, 1968: Československá vlastivěda. Díl I. Příroda. Svazek 1. Geologie, Fyzický zeměpis (Jemelka, J., red.). Praha.
[13] DANIELISOVÁ, A., 2010: Oppidum České Lhotice a jeho sídelní zázemí. Praha.
[14] DEJMEK, J., 1991: Děpoltici. K mocenskému postavení a osudům jedné vedlejší větve Přemyslovců, Mediaevalia historica Bohemica 1, 89–144.
[15] DEMEK, J. et al., 1965: Geomorfologie českých zemí. Praha.
[16] FROLÍK, J., 1989: Nález raněstředověké keramiky ze Sečské přehrady na Chrudimsku, Zpravodaj Krajského muzea východních Čech XVI/1, 70–77.
[17] FROLÍK, J.–SIGL, J., 1995: Chrudimsko v raném středověku. Hradec Králové.
[18] FRÖHLICH, J., 1992: Ruční mlýny na rozemílání rudy na Kometě, Studie z dějin hornictví 22, 11–33.
[19] FRÖHLICH, J.–KURZ, J., 1980: Středověké zlaté doly Havírky u Písku, Studie z dějin hornictví 10, 17–25.
[20] GOJDA, M.–JOHN, J. et al., 2013: Archeologie a letecké laserové skenování krajiny. Plzeň.
[21] HEJHAL, P., 2012: Počátky středověké kolonizace české části Českomoravské vrchoviny. Brno.
[22] HEJHAL, P.–HRUBÝ, P.–MALÝ, K.–ROUS, P.–VOKÁČ, M.–ZIMOLA, D., 2005: Dolování drahých kovů na Českomoravské vrchovině. In: Montánna archeológia na Slovensku (Labuda, J., ed.), 49–66. Banská Štiavnica.
[23] HRUBÝ, P.–HEJHAL, P., 2011: Hornické a úpravnické areály na Českomoravské vrchovině a jejich vztah k soudobým městským centrům ve 13. století, FUMA VI, 128–175.
[24] HRUBÝ, P.–MALÝ, K.–MILITKÝ, J., 2007: K výrobě barevných kovů a stříbra v Jihlavě ve 13. století, Archeologické výzkumy na Vysočině 1/2007, 49–103.
[25] KLAUS, A. et al., 1906: Chrudimsko a Nasavrcko. Díl I. Obraz přírodní. Chrudim.
[26] KREJČÍ, J., 1877: Geologie čili nauka o útvarech zemských. Praha.
[27] KREJČÍ, J.–HELMHACKER, R., 1891: Vysvětlivky ku geologické mapě hor Železných a sousedních okrsků ve východních Čechách. První část. Popis všeobecných poměrů geologických v Železných horách. Praha.
[28] KUDRNÁČ, J., 1971: Zlato v Pootaví. Písek.
[29] KUDRNÁČ, J., 1982: Rýžování zlata v Čechách – Goldwäschen in Böhmen, PA LXXIII, 455–485.
[30] KUDRNÁČ, J., 1991: Dvacet let hornické archeologie v Čechách, Studie z dějin hornictví 21, 5–27.
[31] KUDRNÁČ, J., 1999: Montánní archeologie a geologie – Montanarchäologie und Geologie, AR LI, 168–172.
[32] KŮRKA, J., 1914: Archidiakonáty kouřimský, boleslavský, hradecký a diecese litomyšlská (Místopis církevní do r. 1421). Praha.
[33] MALÝ, K.–ROUS, P., 2001: Ověření výpovědních možností strusek z Jihlavska a Havlíčkobrodska – Beglaubigung der Aussagemöglichkeiten der Schlacken aus Iglauland und aus der Gegend bei Havlíčkův Brod (dt.: Deutsch-Brod), AH 26, 67–87.
[34] MORÁVEK, P. et al., 1992: Zlato v Českém masivu. Praha.
[35] MUSIL, J., 2007: Neznámá zaniklá středověká vesnice pod Sečskou přehradou (k. ú. Seč a Hoješín, okr. Chrudim), Zpravodaj muzea v Hradci Králové 33, 199–219.
[36] MUSIL, J.–NETOLICKÝ, P., 2012: Zaniklá středověká a raně novověká ves Bolešov v k. ú. Spačice, okres Chrudim, Pardubický kraj, Východočeský sborník historický 22, 73–114.
[37] MUSIL, J.–NETOLICKÝ, P., 2013: Studium dynamiky středověkých sídelních struktur v tzv. bojanovském újezdu (Železné hory, okres Chrudim), Živá archeologie – REA 15/1, 32–37.
[38] NĚMEC, L., 1984: Klimatické poměry Železných hor. In: Bálek, V., Železné hory, 15–19. Chrudim.
[39] NOVÁČEK, K., 2001: Nerostné suroviny středověkých Čech jako archeologický problém (Bilance a perspektivy výzkumu se zaměřením na výrobu a zpracování kovů) – The mineral resources of medieval Bohemia as an archaeological problem: the state and perspectives of research into metal production and working, AR LIII, 279–309.
[40] NOVÁK, J., 1988: Měkké dolování zlata na řece Opavě, Studie z dějin hornictví 20, 37–55.
[41] NOVÁK, J.–SIGL, J., 1977: Zjišťovací výzkum v Licibořicích, Zpravodaj Krajského muzea východních Čech v Hradci Králové IV/2, 52–73.
[42] PARMA, J. B., 1961: K otázce rýžování zlata v Čechách v době předhusitské, Sborník pro dějiny přírodních věd a techniky 6, 152–160.
[43] PROFOUS, A.–SVOBODA, J., 1957: Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Díl IV. S–Ž. Praha.
[44] ROUS, P., 1999: Středověké hornické sídliště neznámého jména u Havlíčkova Brodu na k. ú. Temesivy. In: Stříbrná Jihlava. Seminář k dějinám hornictví a důlních prací na Vysočině, 102–105. Jihlava.
[45] ROUS, P.–MALÝ, K., 2004: Průzkum terénních stop po zpracování polymetalických rud na Havlíčkobrodsku. In: Těžba a zpracování drahých kovů: sídelní a technologické aspekty. Mediaevalia archaeologica 6 (Nováček, K., ed.), 121–144. Praha – Brno – Plzeň.
[46] SIGL, J.–VOKOLEK, V., 1977: Záchranné výzkumy, terénní průzkumy a další akce AO KMVČ v roce 1976, Zpravodaj Krajského muzea východních Čech v Hradci Králové IV/2, 3–11.
[47] SOMER, T.–ŠRÁMEK, J., 2010: Historie benediktinského opatství sv. Petra a Pavla ve Vilémově (1160–1541). Praha.
[48] STARÝ, J.–ŠANDEROVÁ, J.–TOMÁŠEK, M., 2004: Kulturní krajina – středověké a raně novověké Čáslavsko. Evidence lokalit s pozůstatky montánní činnosti. In: Těžba a zpracování drahých kovů: sídelní a technologické aspekty. Mediaevalia archaeologica 6 (Nováček, K., ed.), 11–42. Praha – Brno – Plzeň.
[49] ŠTĚPÁN, L. et al., 2001: Chrudimsko. Utváření venkovských sídel. Chrudim.
[50] ŠTĚPÁN, L.–ROUS, P., 2005: Utváření sídel a lidové stavby v proměnách staletí. Železné hory. Sborník prací č. 15. Heřmanův Městec – Nasavrky.
[51] ŠULC, I., 2001: Soupis prvních písemných zmínek k sídlům okresu Chrudim, Chrudimský vlastivědný sborník 6, 189–246.
[52] TEPLÝ, J., 1997: Feudální pozemková držba v předhusitském Chrudimsku. Pardubice.
[53] TEPLÝ, J., 2001: Hrady Vildštejn a Oheb aneb o Hrabišovi z Vildštejna a o Ješíkovi z Ohbi, Zpravodaj Univerzity Pardubice 7, 26–28.
[54] TEPLÝ, J., 2010: Bojanovský újezd neboli districtus boyanouyensis v letech 1329–1419, Východočeský sborník historický 18, 93–150.
[55] URBAN, J., 1980: Lichtenburská država na Českomoravské vrchovině ve 13. a 14. století, Historická geografie 18, 34–61.
[56] URBAN, J., 2003: Lichtenburkové. Vzestupy a pády jednoho rodu. Praha.
[57] VEČEŘA, J., 1996: Předběžné výsledky kategorizace pozůstatků dolování ve Zlatých Horách, Archeologia technica 10, 98–102.
[58] VEČEŘA, J., 2004: Povrchové pozůstatky po těžbě rud a jejich vyhodnocení. In: Těžba a zpracování drahých kovů: sídelní a technologické aspekty. Mediaevalia archaeologica 6 (Nováček, K., ed.), 145–156. Praha – Brno – Plzeň.
[59] VLČEK, P.–SOMMER, P.–FOLTÝN, D., 1998: Encyklopedie českých klášterů. Praha.
[60] VODIČKA, J., 1957: Rudní ložisko ve Včelákově u Hlinska v Železných horách. In: Sborník k osmdesátinám akademika F. Slavíka, 467–484. Praha.
[61] VODIČKA, J., 1978: Keltové a nerostné suroviny ve východních Čechách, Geologický průzkum 18/4, 121–122.
[62] VODIČKA, J., 1987: Keltové a nerostné suroviny na Chrudimsku, Památky a příroda 48, 432–442.
[63] VODIČKA, J., 1997: Železné hory očima geologa. Železné hory. Sborník prací č. 5. Nasavrky.
[64] VODIČKA, J.–POŠMOURNÝ, K., 1984: Staré rýžovnické práce u Petříkovic. In: Bálek, V., Železné hory, 97. Chrudim.
[65] VOKÁČ, M.–HOUZAR, S.–ŠKRDLA, P., 2007: Dolování zlata v širším okolí Hor u Předína na západní Moravě: dějiny výzkumů, historie dolování, topografie a archeologie lokalit a přehled geologických poměrů. In: Stříbrná Jihlava 2007. Studie k dějinám hornictví a důlních prací, 26–55. Jihlava – Brno.
[66] WALDHAUSER, J., 1989: Úpravna zlatých rud ze 14. století u Kašperských Hor v Pošumaví / ČSFR, Hornická Příbram ve vědě a technice, sekce H, 1–11.