Article
| Title: | Pozůstatky rýžování zlata v tzv. Bojanovském újezdu (okres Chrudim) |
| Variant title: | Traces of gold mining in the Bojanov district (Chrudim district) Goldwäschereirelikte im sog. Bojanov-Sprengel (Bezirk Chrudim) |
| Author: | |
| Source document: | Archaeologia historica. 2014, vol. 39, iss. 2, pp. 657-675 |
| Extent: | 657-675 |
| ISSN: | 0231-5823 (print); 2336-4386 (online) |
| Type: | Article (Czech) |
| Stable URL: | http://hdl.handle.net/11222.digilib/130334 |
| License: |
PDF
Abstract(s):
Region Železných hor zaujímá plochu necelých 900 km2, přičemž na tomto relativně malém prostoru jsou zastoupeny téměř všechny geologické útvary, které v Českém masívu evidujeme. Tomu odpovídá i pestrá mineralogická a petrografická struktura. Sám název pohoří zmíněný již ve Zbraslavské kronice indikuje povědomí středověkého člověka o nerostném bohatství v této oblasti. Dosavadní archeologické bádání nevěnovalo problematice těžby nerostných surovin v převážně zalesněném prostoru Železných hor dostatečnou pozornost. V souvislosti s průzkumem zaniklých středověkých vsí se naše pozornost zaměřila nejen na podobu a strukturu zdejšího osídlení, ale i na počátky kolonizace zdejší oblasti, na způsoby exploatace místního nerostného bohatství a základní komunikační schéma oblasti. Jako modelová oblast výzkumu posloužil z písemných pramenů dobře známý tzv. bojanovský újezd vilémovského kláštera. Při severní hranici bojanovského újezdu se nalézají dvě sousedící rýžoviště zlata, která byla dřívějším bádáním kladena do laténského období. Jak ukazuje vazba na středověké osídlení, farní a komunikační síť, vrchol těžby leží ve 13. a na počátku 14. století.
The Železné hory [Iron Mountains] region covers about 900 k m2, yet this relatively small area contains almost all geological formations that can be found in the vast Český masív [Czech Massif] area. This is also reflected in the region's varied mineralogical and petrographic composition. The name of the mountains, already mentioned in the Zbraslav Chronicle (1305–1339), echoes medieval people's familiarity with their mineral wealth. Archaeological excavations carried out so far have not involved issues of mining for minerals in the mostly forested Železné hory. In relation to research into defunct medieval villages, archaeologists have focused not only on the form and structure of local settlement but also on the beginnings of the colonization of the region, manners of the exploitation of its mineral wealth and its basic communication schema. The Bojanov District of the Vilémov monastery, well-known from written sources, was used as a model area in the research. By the north boundary of the Bojanov District lie two adjacent placer deposits, previously dated to the La Tene period. As evidenced by the connection with a medieval settlement, a network of parishes and communications, mining peaked in the 13th century and in the early 14th century.
The Železné hory [Iron Mountains] region covers about 900 k m2, yet this relatively small area contains almost all geological formations that can be found in the vast Český masív [Czech Massif] area. This is also reflected in the region's varied mineralogical and petrographic composition. The name of the mountains, already mentioned in the Zbraslav Chronicle (1305–1339), echoes medieval people's familiarity with their mineral wealth. Archaeological excavations carried out so far have not involved issues of mining for minerals in the mostly forested Železné hory. In relation to research into defunct medieval villages, archaeologists have focused not only on the form and structure of local settlement but also on the beginnings of the colonization of the region, manners of the exploitation of its mineral wealth and its basic communication schema. The Bojanov District of the Vilémov monastery, well-known from written sources, was used as a model area in the research. By the north boundary of the Bojanov District lie two adjacent placer deposits, previously dated to the La Tene period. As evidenced by the connection with a medieval settlement, a network of parishes and communications, mining peaked in the 13th century and in the early 14th century.
Keywords:
sejp; rýžoviště; těžba; zlato; bojanovský újezd; Železné hory; Čechy; kolonizace
mullock heap; placer; mining; gold; Bojanov District; Železné hory; Bohemia; colonization
mullock heap; placer; mining; gold; Bojanov District; Železné hory; Bohemia; colonization
Summary language: German
Note:
Článek vznikl s podporou studentské grantové soutěže FF ZČU SGS-2013-065 "Archeologie zaniklých středověkých a raně novověkých vesnic v Železných horách a Ždárských vrších".
References:
[1] CDB I: Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae I. (Friedrich, G., ed.). Pragae 1904–1907.
[2] CDB II: Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae II. (Friedrich, G., ed.). Pragae 1912.
[3] CDM VIII: Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae VIII. (Brandl, V., ed.). Brünn 1874. Dvořák, F., 1937: Holín. Hlášení čj. 2564/1937. Ulož. v archivu nálezových zpráv ARÚ AV ČR, Praha, v. v. i.
[4] FRB IV: Fontes rerum Bohemicarum IV. (Emler, J., ed.). Praha 1884.
[5] MHB VI: Monumenta historica Bohemiae VI. (Dobner, G., ed.). Pragae 1785.
[6] RBM III: Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae III. (Emler, J., ed.). Pragae 1890.
[7] RDBM III: Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moravie. Pars III. (Emler, J., ed.). Praha 1890.
[8] RT I: Reliquiae tabularum terrae regni Bohemiae anno MDXLI igne consumptarum I. (Emler, J., ed.). Praha 1870.
[9] BERKY, J., 2007: Stopy zaniklého osídlení a hornictví ve východní části Havlíčkova Brodu, Archeologické výzkumy na Vysočině 1/2007, 208–215.
[10] BOHÁČ, Z., 1994: Patrocinia v Čechách v době předhusitské a barokní. In: Pražské arcibiskupství 1344–1994 (Hledíková, Z.–Polc, J. V., edd.), 179–196. Praha.
[11] ČECH, L.–ŠUMPICH, J.–ZABLOUDIL, V. et al., 2002: Jihlavsko. In: Mackovič, P.–Sedláček, M., Chráněná území ČR. Svazek VII, 528. Praha.
[12] ČESKOSLOVENSKÁ VLASTIVĚDA, 1968: Československá vlastivěda. Díl I. Příroda. Svazek 1. Geologie, Fyzický zeměpis (Jemelka, J., red.). Praha.
[13] DANIELISOVÁ, A., 2010: Oppidum České Lhotice a jeho sídelní zázemí. Praha.
[14] DEJMEK, J., 1991: Děpoltici. K mocenskému postavení a osudům jedné vedlejší větve Přemyslovců, Mediaevalia historica Bohemica 1, 89–144.
[15] DEMEK, J. et al., 1965: Geomorfologie českých zemí. Praha.
[16] FROLÍK, J., 1989: Nález raněstředověké keramiky ze Sečské přehrady na Chrudimsku, Zpravodaj Krajského muzea východních Čech XVI/1, 70–77.
[17] FROLÍK, J.–SIGL, J., 1995: Chrudimsko v raném středověku. Hradec Králové.
[18] FRÖHLICH, J., 1992: Ruční mlýny na rozemílání rudy na Kometě, Studie z dějin hornictví 22, 11–33.
[19] FRÖHLICH, J.–KURZ, J., 1980: Středověké zlaté doly Havírky u Písku, Studie z dějin hornictví 10, 17–25.
[20] GOJDA, M.–JOHN, J. et al., 2013: Archeologie a letecké laserové skenování krajiny. Plzeň.
[21] HEJHAL, P., 2012: Počátky středověké kolonizace české části Českomoravské vrchoviny. Brno.
[22] HEJHAL, P.–HRUBÝ, P.–MALÝ, K.–ROUS, P.–VOKÁČ, M.–ZIMOLA, D., 2005: Dolování drahých kovů na Českomoravské vrchovině. In: Montánna archeológia na Slovensku (Labuda, J., ed.), 49–66. Banská Štiavnica.
[23] HRUBÝ, P.–HEJHAL, P., 2011: Hornické a úpravnické areály na Českomoravské vrchovině a jejich vztah k soudobým městským centrům ve 13. století, FUMA VI, 128–175.
[24] HRUBÝ, P.–MALÝ, K.–MILITKÝ, J., 2007: K výrobě barevných kovů a stříbra v Jihlavě ve 13. století, Archeologické výzkumy na Vysočině 1/2007, 49–103.
[25] KLAUS, A. et al., 1906: Chrudimsko a Nasavrcko. Díl I. Obraz přírodní. Chrudim.
[26] KREJČÍ, J., 1877: Geologie čili nauka o útvarech zemských. Praha.
[27] KREJČÍ, J.–HELMHACKER, R., 1891: Vysvětlivky ku geologické mapě hor Železných a sousedních okrsků ve východních Čechách. První část. Popis všeobecných poměrů geologických v Železných horách. Praha.
[28] KUDRNÁČ, J., 1971: Zlato v Pootaví. Písek.
[29] KUDRNÁČ, J., 1982: Rýžování zlata v Čechách – Goldwäschen in Böhmen, PA LXXIII, 455–485.
[30] KUDRNÁČ, J., 1991: Dvacet let hornické archeologie v Čechách, Studie z dějin hornictví 21, 5–27.
[31] KUDRNÁČ, J., 1999: Montánní archeologie a geologie – Montanarchäologie und Geologie, AR LI, 168–172.
[32] KŮRKA, J., 1914: Archidiakonáty kouřimský, boleslavský, hradecký a diecese litomyšlská (Místopis církevní do r. 1421). Praha.
[33] MALÝ, K.–ROUS, P., 2001: Ověření výpovědních možností strusek z Jihlavska a Havlíčkobrodska – Beglaubigung der Aussagemöglichkeiten der Schlacken aus Iglauland und aus der Gegend bei Havlíčkův Brod (dt.: Deutsch-Brod), AH 26, 67–87.
[34] MORÁVEK, P. et al., 1992: Zlato v Českém masivu. Praha.
[35] MUSIL, J., 2007: Neznámá zaniklá středověká vesnice pod Sečskou přehradou (k. ú. Seč a Hoješín, okr. Chrudim), Zpravodaj muzea v Hradci Králové 33, 199–219.
[36] MUSIL, J.–NETOLICKÝ, P., 2012: Zaniklá středověká a raně novověká ves Bolešov v k. ú. Spačice, okres Chrudim, Pardubický kraj, Východočeský sborník historický 22, 73–114.
[37] MUSIL, J.–NETOLICKÝ, P., 2013: Studium dynamiky středověkých sídelních struktur v tzv. bojanovském újezdu (Železné hory, okres Chrudim), Živá archeologie – REA 15/1, 32–37.
[38] NĚMEC, L., 1984: Klimatické poměry Železných hor. In: Bálek, V., Železné hory, 15–19. Chrudim.
[39] NOVÁČEK, K., 2001: Nerostné suroviny středověkých Čech jako archeologický problém (Bilance a perspektivy výzkumu se zaměřením na výrobu a zpracování kovů) – The mineral resources of medieval Bohemia as an archaeological problem: the state and perspectives of research into metal production and working, AR LIII, 279–309.
[40] NOVÁK, J., 1988: Měkké dolování zlata na řece Opavě, Studie z dějin hornictví 20, 37–55.
[41] NOVÁK, J.–SIGL, J., 1977: Zjišťovací výzkum v Licibořicích, Zpravodaj Krajského muzea východních Čech v Hradci Králové IV/2, 52–73.
[42] PARMA, J. B., 1961: K otázce rýžování zlata v Čechách v době předhusitské, Sborník pro dějiny přírodních věd a techniky 6, 152–160.
[43] PROFOUS, A.–SVOBODA, J., 1957: Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Díl IV. S–Ž. Praha.
[44] ROUS, P., 1999: Středověké hornické sídliště neznámého jména u Havlíčkova Brodu na k. ú. Temesivy. In: Stříbrná Jihlava. Seminář k dějinám hornictví a důlních prací na Vysočině, 102–105. Jihlava.
[45] ROUS, P.–MALÝ, K., 2004: Průzkum terénních stop po zpracování polymetalických rud na Havlíčkobrodsku. In: Těžba a zpracování drahých kovů: sídelní a technologické aspekty. Mediaevalia archaeologica 6 (Nováček, K., ed.), 121–144. Praha – Brno – Plzeň.
[46] SIGL, J.–VOKOLEK, V., 1977: Záchranné výzkumy, terénní průzkumy a další akce AO KMVČ v roce 1976, Zpravodaj Krajského muzea východních Čech v Hradci Králové IV/2, 3–11.
[47] SOMER, T.–ŠRÁMEK, J., 2010: Historie benediktinského opatství sv. Petra a Pavla ve Vilémově (1160–1541). Praha.
[48] STARÝ, J.–ŠANDEROVÁ, J.–TOMÁŠEK, M., 2004: Kulturní krajina – středověké a raně novověké Čáslavsko. Evidence lokalit s pozůstatky montánní činnosti. In: Těžba a zpracování drahých kovů: sídelní a technologické aspekty. Mediaevalia archaeologica 6 (Nováček, K., ed.), 11–42. Praha – Brno – Plzeň.
[49] ŠTĚPÁN, L. et al., 2001: Chrudimsko. Utváření venkovských sídel. Chrudim.
[50] ŠTĚPÁN, L.–ROUS, P., 2005: Utváření sídel a lidové stavby v proměnách staletí. Železné hory. Sborník prací č. 15. Heřmanův Městec – Nasavrky.
[51] ŠULC, I., 2001: Soupis prvních písemných zmínek k sídlům okresu Chrudim, Chrudimský vlastivědný sborník 6, 189–246.
[52] TEPLÝ, J., 1997: Feudální pozemková držba v předhusitském Chrudimsku. Pardubice.
[53] TEPLÝ, J., 2001: Hrady Vildštejn a Oheb aneb o Hrabišovi z Vildštejna a o Ješíkovi z Ohbi, Zpravodaj Univerzity Pardubice 7, 26–28.
[54] TEPLÝ, J., 2010: Bojanovský újezd neboli districtus boyanouyensis v letech 1329–1419, Východočeský sborník historický 18, 93–150.
[55] URBAN, J., 1980: Lichtenburská država na Českomoravské vrchovině ve 13. a 14. století, Historická geografie 18, 34–61.
[56] URBAN, J., 2003: Lichtenburkové. Vzestupy a pády jednoho rodu. Praha.
[57] VEČEŘA, J., 1996: Předběžné výsledky kategorizace pozůstatků dolování ve Zlatých Horách, Archeologia technica 10, 98–102.
[58] VEČEŘA, J., 2004: Povrchové pozůstatky po těžbě rud a jejich vyhodnocení. In: Těžba a zpracování drahých kovů: sídelní a technologické aspekty. Mediaevalia archaeologica 6 (Nováček, K., ed.), 145–156. Praha – Brno – Plzeň.
[59] VLČEK, P.–SOMMER, P.–FOLTÝN, D., 1998: Encyklopedie českých klášterů. Praha.
[60] VODIČKA, J., 1957: Rudní ložisko ve Včelákově u Hlinska v Železných horách. In: Sborník k osmdesátinám akademika F. Slavíka, 467–484. Praha.
[61] VODIČKA, J., 1978: Keltové a nerostné suroviny ve východních Čechách, Geologický průzkum 18/4, 121–122.
[62] VODIČKA, J., 1987: Keltové a nerostné suroviny na Chrudimsku, Památky a příroda 48, 432–442.
[63] VODIČKA, J., 1997: Železné hory očima geologa. Železné hory. Sborník prací č. 5. Nasavrky.
[64] VODIČKA, J.–POŠMOURNÝ, K., 1984: Staré rýžovnické práce u Petříkovic. In: Bálek, V., Železné hory, 97. Chrudim.
[65] VOKÁČ, M.–HOUZAR, S.–ŠKRDLA, P., 2007: Dolování zlata v širším okolí Hor u Předína na západní Moravě: dějiny výzkumů, historie dolování, topografie a archeologie lokalit a přehled geologických poměrů. In: Stříbrná Jihlava 2007. Studie k dějinám hornictví a důlních prací, 26–55. Jihlava – Brno.
[66] WALDHAUSER, J., 1989: Úpravna zlatých rud ze 14. století u Kašperských Hor v Pošumaví / ČSFR, Hornická Příbram ve vědě a technice, sekce H, 1–11.
