Pozůstatky rýžování zlata v tzv. Bojanovském újezdu (okres Chrudim)

Abstract

Region Železných hor zaujímá plochu necelých 900 km2, přičemž na tomto relativně malém prostoru jsou zastoupeny téměř všechny geologické útvary, které v Českém masívu evidujeme. Tomu odpovídá i pestrá mineralogická a petrografická struktura. Sám název pohoří zmíněný již ve Zbraslavské kronice indikuje povědomí středověkého člověka o nerostném bohatství v této oblasti. Dosavadní archeologické bádání nevěnovalo problematice těžby nerostných surovin v převážně zalesněném prostoru Železných hor dostatečnou pozornost. V souvislosti s průzkumem zaniklých středověkých vsí se naše pozornost zaměřila nejen na podobu a strukturu zdejšího osídlení, ale i na počátky kolonizace zdejší oblasti, na způsoby exploatace místního nerostného bohatství a základní komunikační schéma oblasti. Jako modelová oblast výzkumu posloužil z písemných pramenů dobře známý tzv. bojanovský újezd vilémovského kláštera. Při severní hranici bojanovského újezdu se nalézají dvě sousedící rýžoviště zlata, která byla dřívějším bádáním kladena do laténského období. Jak ukazuje vazba na středověké osídlení, farní a komunikační síť, vrchol těžby leží ve 13. a na počátku 14. století.

The Železné hory [Iron Mountains] region covers about 900 k m2, yet this relatively small area contains almost all geological formations that can be found in the vast Český masív [Czech Massif] area. This is also reflected in the region's varied mineralogical and petrographic composition. The name of the mountains, already mentioned in the Zbraslav Chronicle (1305–1339), echoes medieval people's familiarity with their mineral wealth. Archaeological excavations carried out so far have not involved issues of mining for minerals in the mostly forested Železné hory. In relation to research into defunct medieval villages, archaeologists have focused not only on the form and structure of local settlement but also on the beginnings of the colonization of the region, manners of the exploitation of its mineral wealth and its basic communication schema. The Bojanov District of the Vilémov monastery, well-known from written sources, was used as a model area in the research. By the north boundary of the Bojanov District lie two adjacent placer deposits, previously dated to the La Tene period. As evidenced by the connection with a medieval settlement, a network of parishes and communications, mining peaked in the 13th century and in the early 14th century.