Článok je výstupom v rámci projektu VEGA: Teoretické preskúmanie a empirické overenie konceptu prosociálnosti ako východiskovej bázy aktuálnej koncepcie Etickej výchovy v SR (číslo 1/0962/13).
[1] Armstrong, C. (2011).
The Impact of Self and Peer Perceptual Differences on Student Social Behaviour. British Journal of Educational Psychology, 81(3), 355–368. |
DOI 10.1348/000709910X522393
[2] Barr, J., & Higgins-D'Alessandrová, A. (2007).
Adolescent Empathy and Prosocial Behavior in the Multidimensional Context of School Culture. The Journal of Genetic Psychology, 168(3), 231–250. |
DOI 10.3200/GNTP.168.3.231-250
[3] Berkowitz, M. W. (1997). The Complete Moral Person: Anatomy and Formation. In J. M. Dubois, Moral Issues and Psychology: Personalist Contributions to Selected Problems. (s. 11–41). Lauhan MD: University Press of America.
[4] Bierhoff, H. W. (2002). Prosocial Behaviour. New York: Psychology Press.
[5] Bierhoff, H. W., Klein, R., & Kramp, P. (1991).
Evidence for the Altruistic Personality from Data on Accident Research. Journal of Personality, 59(2), 263–280. |
DOI 10.1111/j.1467-6494.1991.tb00776.x
[6] Bierhoff, H. W., & Rohmann, E. (2004).
Altruistic Personality in the Context of the Empathy–Altruism Hypothesis. European Journal of Personality, 18(4), 351–365. |
DOI 10.1002/per.523
[7] Brestovanský, M. (2014). Metodologické otázky výskumu prosociálnosti. In A. Rajský & I. Podmanický, Prosociálnosť a etická výchova. (s. 41–58). Trnava: VEDA.
[8] Carlo, G., Eisenberg, N., & Knight, G. P. (1992).
An Objective Measure of Adolescents' Prosocial Moral Reasoning. Journal of Research on Adolescence, 2(4), 331–349. |
DOI 10.1207/s15327795jra0204_3
[9] Carlo, G., Roesch, S. C., Knight, G. P., & Koller, S. H. (2001). Between or Within-culture Variation? Culture Group as a Moderator of the Relations Between Individual Differences and Resource Allocation Preferences. Journal of Applied Developmental Psychology, 22(6), 559–579.
[10] Carlo, G., & Randall, B. A. (2002).
The Development of a Measure of Prosocial Behaviors for Late Adolescents. Journal of Youth and Adolescence, 31(1), 31–44. |
DOI 10.1023/A:1014033032440
[11] Carr, D., & Steutel, J. (Eds.) (1999). Virtue Ethics and Moral Education. London: Routledge.
[12] Čavojová, V., Belovičová, Z., & Sirota, M. (2011). Mindreading and Empathy as Predictors of Prosocial Behavior. Studia psychologica, 53(4), 351–362.
[13] Eberly, M. B., Montemayor, R., & Flannery, D. J. (1993).
Variation in Adolescent Helpfulness Toward Parents In a Family Context. Journal of Early Adolescence, 13(3), 228–244. |
DOI 10.1177/0272431693013003001
[14] Eisenberg, N., Fabes, R. A., & Spinrad, T. L. (2006). Prosocial development. In N. Eisenberg (Vol. Ed.), W. Damon & R. M. Lerner (Series Eds.), Handbook of child psychology: Social, emotional, and personality development (Vol. 3, pp. 646–718). New York: Wiley.
[15] Eisenberg, N., Guthrie, I. K., Murphy, B. C., Shepard, S. A., Cumberland, A., & Carlo, G. (1999).
Consistency and Development of Prosocial Dispositions: A Longitudinal Study. Child Development, 70(6), 1360–1372. |
DOI 10.1111/1467-8624.00100
[16] Fabes, R. A., & Eisenberg, N. (1998). Meta-Analyses of Age and Sex Differences in Children's and Adolescents' Prosocial Behavior. In W. Damon (Ed.), Handbook of Child Psychology, Fifth Edition (Vol. 3: Social, Emotional, and Personality Development, N. Eisenberg [Ed.]).
[17] Fabes, R. A., Carlo, G., Kupanoff, K., & Laible, D. (1999).
Early Adolescence and Prosocial/ moral Behavior: The Role of Individual Processes. Journal of Early Adolescence, 19(1), 5–16. |
DOI 10.1177/0272431699019001001
[18] Fetchenhauer, D., & Dunning, D. (2006). Perceptions of Prosociality and Solidarity in Self and Others. In D. Fetchenhauer et al. (Eds.), Solidarity and Prosocial Behavior. An Integration of Sociological and Psychological Perspectives. (s. 61–74). New York: Springer.
[19] Gosling, S. D., Rentfrow, P. J., & Swann, W. B. (2003).
A Very Brief Measure of the Big-Five Personality Domains. Journal of Research in Personality, 37(6), 504–528. |
DOI 10.1016/S0092-6566(03)00046-1
[20] Hastings, P. D., Utendale, W., & Sullivan, C. (2007). The socialization of prosocial development. In J. E. Grusec & P. D. Hastings (Eds.), Handbook of socialization (pp. 638–664). New York: Guildford Press.
[21] Koubeková, E. (1994). Pôsobenie programu výchovy k prosociálnosti na osobnosť žiakov základných škôl. Psychológia a patapsychológia dieťaťa, 29(3), 205–215.
[22] Kožený, J., & Ganický, P. (1976). Príručka pre Dotazník interpersonálnej diagnózy – ICL. Bratislava: Psychodiagnostické a didaktické testy.
[23] Lencz, L. (1991). Bilancia a výhľady etickej výchovy. Učiteľské noviny, 30(2), 3–4.
[26] Lickona, T., Schaps, E., & Lewis, C. (2003). CEP's Eleven Principles of Effective Character Education. Washington, DC: Character Education Partnership.
[27] Motyčka, P. (2013). Implementace doplňujícího vzdělávacího oboru Etická výchova v České republice. (Dizertačná práca). Pedagogická fakulta, Univerzita Karlova v Praze: Praha.
[28] Oliner, S., & Oliner, P. (1988). The Altruistic Personality: Rescuers of Jews in Nazi Europe. New York: Free Press.
[29] Penner, L. A., Fritzsche, B. A., Craiger, J. P., & Freifeld, T. R. (1995). Measuring the Prosocial Personality. In J. Butcher & C. D. Spielberger (Eds.), Advances in Personality Assessment. (Vol. 10) (s. 147–164). Hillsdale, NJ: LEA.
[30] Podmanický, I., & Szeliga, P. (2009). Noetický rozmer učiteľa etickej výchovy. In Mravná výchova v školách na Slovensku a v zahraničí. Zborník príspevkov z medzinárodnej vedeckej konferencie. (s. 177–184). Banská Bystrica: Univerzita Mateja Bela.
[31] Popielski, K. (1994). Noetyczny Wymiar Osobowości. Lublin: Redakcja Wydawnictw KUL.
[32] Roche, R. O. (1992). Etická výchova. Bratislava: Orbis Pictus Istropolitana.
[33] Roche, R. O., & Sol, N. (1998). Educación Prosocial de las Emociones, Valoresy Actitudes positivas. Blume: Barcelona.
[34] Ryan, K., & Lickona, T. (Eds.) (1992). Character Development in Schools and Beyond. 2nd edition. Washington, DC: The Council for Research in Values and Philosophy.
[35] Solomon, D., Watson, M. S., & Battistich, V. A. (2001). Teaching and Schooling Effects on Moral/prosocial Development. In V. Richardson (Ed.), Handbook of Research on Teaching. (s. 566–603). Washington, DC: American Educational Research Association.
[36] Spence, J. T., Helmreich, R. L., & Stapp, J. (1974). The Personal Attributes Questionnaire: A Measure of Sex-role Stereotypes and Masculinity-femininity. JSAS: Catalog of Selected Documents in Psychology, 4(1), 43–44.
[37] Švaříček, R. (2013).
Konec pedagogiky: kritická esej. Studia paedagogica, 18(2–3), 55–72. |
DOI 10.5817/SP2013-2-3-4
[38] Vaněk, D. (2011). Etická výchova – možnost rozvoje prosociálního chování u žáků 2. stupně základní školy. Experimentální studie. Paidagógos. 7(1), 28–41.
[39] Warden, D., Cheyne, B., Christie, D., Fitzpatrick, H., & Reid, K. (2003).
Assessing Children's Perceptions of Prosocial and Antisocial Peer Behaviour. Educational Psychology, 23(5), 547–567. |
DOI 10.1080/0144341032000123796
[40] Whiting, B. B., & Edwards, C. P. (1973).
A Cross-cultural Analysis of Sex Differences in the Behavior of Children Aged 3 Through 11. Journal of Social Psychology, 91(2), 171–188. |
DOI 10.1080/00224545.1973.9923040
[42] Wynne, E. A., & Ryan, K. (1993). Reclaiming Our Schools. A Handbook on Teaching Character, Academics, and Discipline. New York: Merill.
[43] Zhou, Q., Eisenberg, N., Losoya, S. H., Fabes, R. A., Reiser, M., Guthrie, I. K., & Shepard, S. A. (2002).
The Relations of Parental Warmth and Positive Expressiveness to Children's Empathy-Related Responding and Social Functioning: A Longitudinal Study. Child Development, 73(3), 893–915. |
DOI 10.1111/1467-8624.00446