Title: Význam reliktů dopravního pohybu při interpretaci velkomoravského hradiště u Bojné (okres Topoľčany)
Variant title:
- The importance of traffic relics in the interpretation of a Great Moravian hillfort near Bojná (Topoľčany district)
- Die Bedeutung von Verkehrsbewegungsrelikten bei der Interpretation des Grossmährischen Burgwalls bei Bojná (Bezirk Topoľčany)
Source document: Archaeologia historica. 2015, vol. 40, iss. 1, pp. 247-265
Extent
247-265
-
ISSN0231-5823 (print)2336-4386 (online)
Persistent identifier (DOI): https://doi.org/10.5817/AH2015-1-14
Stable URL (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/133835
Type: Article
Language
Summary language
License: Not specified license
Notice: These citations are automatically created and might not follow citation rules properly.
Abstract(s)
Již od počátku výzkumu pravěkých a raně středověkých hradišť i středověkých hradů můžeme sledovat snahy o uchopení jejich vztahu k dálkovým komunikacím. Návaznosti na dobovou komunikační síť nepochybně mnoho vypovídají o příčinách výběru daného místa staviteli fortifikace a o jejím vztahu k dalším lokalitám, jsou však i nezastupitelným zdrojem informací při vyhodnocování poznatků z archeologického výzkumu. Příkladem lokality, u níž návazné trasy cest mohou ke zhodnocení významu hradiště hodně říci, je i velkomoravská Bojná, skrytá v lesích Považského Inovce. Jak se vyvíjí sama archeologie, mění se i metodika výzkumu starých komunikací, která u nás zejména po roce 2000 zaznamenala nebývalý rozvoj. Ukázala se především nesprávnost již zažitých představ o vedení starých dopravních tras údolími podél potoků a řek, ale i význam vyhledávání, dokumentace a vyhodnocování dochovaných reliktů dopravního pohybu. Může proto být zajímavé sledovat, zda a nakolik se posune interpretace dané lokality, pokud se při zkoumání jejích komunikačních souvislostí vychází nebo nevychází z onoho dnes již překonaného modelu s převažujícím vedením starých cest údolími podél vodotečí.
Efforts to understand the relationship between prehistoric and early medieval hillforts and medieval castles and long-distance communications can be traced back to the outset of their research. Beyond doubt, connections with period communication networks provide important information about the reasons behind the selection of a particular site by the builders of a hillfort and about its relationship with further locations. At the same time, they present a major source of information when assessing findings from archaeological research. The Great Moravian hillfort of Bojná hidden in the forests of Považský Inovec, Slovakia is an example of a location where the routes of tracks can significantly contribute to the assessment of the hillfort's importance. As archaeology develops, so does the methodology of research into old communications, and in this country it has been among focal points of attention since 2000. The established hypotheses about communications leading through valleys along rivers and streams have been disproved, and the importance of searching for, documentation and assessment of the preserved relics of traffic has come to the fore. It will be interesting to observe if and how interpretations of locations change when, during the analysis of their communication relations, researchers employ the now obsolete model with old tracks predominantly running through valleys along watercourses, and when they don't.
References
[1] BIALEKOVÁ, D., 1978: Výskum a rekonštrukcia fortifikácie na slovanskom hradisku v Pobedime – Grabung und Rekonstruktion der Fortifikation auf dem slawiachen Burgwall in Pobedim, SlArch XXVII, 149–171.
[2] BIALEKOVÁ, D., 1998: Zur Bautechnik des Befestigungsmauer des Burgwalls in Pobedim, Bez. Trenčín. In: Frühmittelalterlicher Burgenbau in Mittel- und Osteuropa (Henning, J.–Ruttkay, A., edd.), 383–390. Bonn.
[3] BOLINA, P.–CENDELÍN, D., 2014: "Ausgangspunkte" – zur Methode der Altstraβenforschung. In: Tradition – Umgelstaltung – Innovation. Transformationsprozesse im hohen Mittelalter. Praehistorica 31/2 (Gringmuth-Dallmer, E.–Klápště, J., edd.), 743–755. Praha.
[4] BOLINA, P.–CENDELÍN, D., 2011: Úloha hradů Lukov a Brumov v systému komunikací východní Moravy – Die Rolle der Burgen Lukov und Brumov im Verkehrswegesystem Ostmährens, AH 36, 87–108.
[5] BOLINA, P.–CENDELÍN, D., v tisku: Historický přechod pomezí Čech a Moravy u Litomyšle – Historical Crossing the Bohemian-Moravian border by Litomyšl, Historica Olomucensia. Supplementum II., 91–150.
[6] BOLINA, P.–KLIMEK, T., 2007: Úsek dálkové komunikace na Kosmově hoře Osek (Poznatky z povrchového průzkumu zaniklých cest v trati "Humenská" na katastrálním území Jíloviště, okr. Praha-západ) – A leg of a trunk road on the Cosmas' Hill Osec (The surface research of former roads in the Humenská tract in the cadastre area of Jíloviště, dist. Prague-West), AR LIX, 103–115.
[7] CDM VII: Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae. Tomus VII. (1334–1349) (Chytil, J., ed.). Brünn 1858.
[8] CENDELÍN, D., 1999: Staré komunikace. Nákladem autora. Vizovice.
[9] CENDELÍN, D., 1999a: Terénní průzkum zaniklé středověké komunikace na západním Brněnsku – Terrainforschung einer verschwundenen mittelalterlichen kommunikation in der westbrünner Gegend, VVM LI, 48–57.
[10] CENDELÍN, D., 2001: Od Habrů k Brodu. Pokus o řešení jednoho problému viatistiky. In: Sborník Havlíčkobrodské společnosti pro povznesení regionálně historického povědomí, č. 1, 46–79. Havlíčkův Brod.
[11] CENDELÍN, D., 2010: Přechody Bílých Karpat z Moravy do Pováží. Přesná lokalizace dopravních linií a moravské příhraniční fortifikace – Übergänge der Weiβen Karpaten von Mähren in der Slowakei. Genaue Ortsbestimmung der Verkehrslinien und mährischen Fortifikationen, VVM LXII, 297–315.
[12] CENDELÍN, D., 2011: Kosmas k roku 1116: Interpretace historické události v reflexi krajiny Moravsko-slovenského pomezí – Cosmas about 1116: Interpretation of a historic event in the reflection of the landscape on the Moravian-Slovak border, HG 37, č. 1, 7–48.
[13] CENDELÍN, D., 2013: Relikty dopravního pohybu v Hostýnských vrších a na Holešovsku – Relikt dopravního pohybu jako archeologický objekt, Archeologie Moravy a Slezska XIII, 5–18.
[14] CENDELÍN, D.–BOLINA, P., 2012: Pokračování trasy Lukov–Brumov–Vršatec do oblasti slovenských banských měst. In: Výzkum historických cest v interdisciplinárním kontextu (Martínek, J.–Šmeral, J., edd.), 20–27. Brno.
[15] ČIŽMÁŘ, M., 2004: Encyklopedie hradišť na Moravě a ve Slezsku. Praha.
[16] DOHNAL, V., 1984: Povrchové sběry na hradištích kultury lužických popelnicových polí na Moravě, PV 1982, 29–30.
[17] DOHNAL, V., 1988: Opevněná sídliště z doby popelnicových polí na Moravě, Studie muzea Kroměřížska ’88. Kroměříž.
[18] HANULIAK, M., 1998: Komunikácie Slovenska z 10.–13. storočia v kontexte trás vojenských akcí – Die Kommunikationen in der Slowakei im 10.–13. Jahrhundert im Zusammenhang mit den Trassen der militärischen Operationen, AH 23, 233–244.
[19] HENNING, J.–RUTTKAY, M.–DAŇOVÁ, K., 2009: Výskum včasnostredovekého hradiska v Pobedime, AVANS 2007, 75–77, 291–293.
[20] CHALOUPECKÝ, V., 1923: Staré Slovensko. Bratislava.
[21] JANŠÁK, Š., 1961: Česká cesta – najstarši spoj Slovenska s českými krajmi, Vlastivedný časopis 10, č. 1, 82–87.
[22] KOSMAS: Cosmae Pragensis Chronica Bohemorum. Monumenta Germanie Historica. Scriptores rerum Germanicarum. Nova Series. Tomus II. (Bretholz, B., ed.). Berlin 1923.
[23] KRAJČOVIČ, R., 1992: Veľkomoravská cesta z Nitry na Moravu vo svetle lexiky starej toponymie, Slavia. Časopis pro slovanskou filologii 4, 453–459.
[24] KUBŮ, F.–ZAVŘEL, P., 2007–2009: Zlatá stezka 1–3. České Budějovice.
[25] PAULÍK, J., 1962: Velaticko-baierdorfská mohyla v Očkove pri Piešťanoch, AR XIV, 327–328, 336–340, 369.
[26] PAULÍK, J., 1962a: Das Velatice-Baierdorfer Hügelgrab in Očkov, SlArch X, 5–96.
[27] PAULÍK, J., 1994: Velatická mohyla v Očkove (výsledky doplnkového výskumu), ZbSNM LXXXVIII – Archeológia 4, 17–24.
[28] PAŽINOVÁ, N.–BELJAK, J.–SLÁMOVÁ, M.–BELÁČEK, B., 2013: Stredoveká cestná sieť v okolí zvolenského Pustého hradu. Analýza na základe antropogénnych reliéfnych foriem – Mittelalterliches Straßennetz in der Umgebung von Pustý hrad (Wüste Burg) von Zvolen. Analyse auf der Grundlage von anthropogenen Reliefformen, ŠZ 54, 153–170.
[29] PIETA, K., 2006: Hradiská Bojná II a Bojná III. Významné sídlo z doby sťahovania národov a opevnenia z 9. storočia – Burgwälle Bojná II und Bojná II. Herrensitz der Völkerwanderungszeit und Befestigungen aus dem 9. Jahrhundert. In: Bojná, Hospodárske a politické centrum Nitrianskeho kniežactva – Wirtschaftliches und politisches Zentrum Nitraer Fürstentums (Pieta, K.–Ruttkay, A.–Ruttkay, M., edd.), 173–190. Nitra.
[30] PIETA, K.–RUTTKAY, A., 2006: Bojná – mocenské a christianizační centrum Nitranskeho kniežatstva – Bojná – neues Macht- und Christianisierungszentrum des Fürstentums von Nitra. In: Bojná, Hospodárske a politické centrum Nitrianskeho kniežactva – Wirtschaftliches und politisches Zentrum Nitraer Fürstentums (Pieta, K.–Ruttkay, A.–Ruttkay, M., edd.), 21–69. Nitra.
[31] RATKOŠ, P., 1978: Naše sídliskové útvary v latinskej terminológii 9.–12. storočia – Unsere Siedlungsformen in der lateinischen Terminologie des 9.–12. Jahrhunderts, AH 3, 247–254.
[32] RUTTKAY, A., 1975: Ducové. Veľkomoravský velmožský dvorec a včasnostredoveké pohrebisko. Materiály III. medzinárodného kongresu slovanskej archeologie (Bratislava 7.–4. septembra 1975). Nitra.
[33] RUTTKAY, A., 1975a: Včasnostredoveká rotunda a zaniknutý sídliskový región při Nitranskej Blatnici, AVANS 1974, 94–96.
[34] RUTTKAY, A., 1989: Feudálne sídla a fortifikačné zariadenia na Slovensku spred polovice 13. storočia (problematika a novšie výskumy), ZbSNM LXXXIII – História 29, 57–103.
[35] RUTTKAY, A., 2005: Frühmittelalterliche gesellschaftliche Eliten im Gebiet der Slowakei und ihre Sitze. In: Die frühmittelalterliche Elite bei den völkern des östlichen Mitteleuropas (mit einem speziellen Blick auf die grossmährische Problematik). Archeologický ústav AV ČR (Kouřil, P., ed.), 230–243. Brno.
[36] RUTTKAY, A., 2006: Významné archeologické lokality z včasného středověku v oblasti Povážského Inovce – Bedeutende frühmittelalterliche Fundorte in der Region Považský Inovec. In: Bojná, Hospodárske a politické centrum Nitrianskeho kniežactva – Wirtschaftliches und politisches Zentrum Nitraer Fürstentums (Pieta, K.–Ruttkay, A.–Ruttkay, M., edd.), 191–201. Nitra.
[37] RUTTKAY, A., 2012: Archeologické výskumy v oblasti pohoria Považský Inovec a panstvo hradu Tematín – Archeological research in the region of Považský Inovec mountain range and the estate of Tematín Castle. In: Mezi raným a vrcholným středověkem. Pavlu Kouřilovi k šedesátým narozeninám přátelé, kolegové a žáci, 487–520. Brno.
[38] SEDLÁČEK, A., 1924: Úryvky o pojmenování silnic a cest, ČSPSČ XXXII, 37–40.
[39] SLIVKA, M., 1998: Rekonštrukcia cestnej siete na Slovensku (Súčasný stav bádania a jeho perspektívy) – Rekonstruktion des Wegenetzes in dr Slowakei (Der gegenwärtige Stand der Forschung und seine Perspektiven), AH 23, 259–275.
[40] ŠMILAUER, V., 1932: Vodopis starého Slovenska. Praha – Bratislava.
[2] BIALEKOVÁ, D., 1998: Zur Bautechnik des Befestigungsmauer des Burgwalls in Pobedim, Bez. Trenčín. In: Frühmittelalterlicher Burgenbau in Mittel- und Osteuropa (Henning, J.–Ruttkay, A., edd.), 383–390. Bonn.
[3] BOLINA, P.–CENDELÍN, D., 2014: "Ausgangspunkte" – zur Methode der Altstraβenforschung. In: Tradition – Umgelstaltung – Innovation. Transformationsprozesse im hohen Mittelalter. Praehistorica 31/2 (Gringmuth-Dallmer, E.–Klápště, J., edd.), 743–755. Praha.
[4] BOLINA, P.–CENDELÍN, D., 2011: Úloha hradů Lukov a Brumov v systému komunikací východní Moravy – Die Rolle der Burgen Lukov und Brumov im Verkehrswegesystem Ostmährens, AH 36, 87–108.
[5] BOLINA, P.–CENDELÍN, D., v tisku: Historický přechod pomezí Čech a Moravy u Litomyšle – Historical Crossing the Bohemian-Moravian border by Litomyšl, Historica Olomucensia. Supplementum II., 91–150.
[6] BOLINA, P.–KLIMEK, T., 2007: Úsek dálkové komunikace na Kosmově hoře Osek (Poznatky z povrchového průzkumu zaniklých cest v trati "Humenská" na katastrálním území Jíloviště, okr. Praha-západ) – A leg of a trunk road on the Cosmas' Hill Osec (The surface research of former roads in the Humenská tract in the cadastre area of Jíloviště, dist. Prague-West), AR LIX, 103–115.
[7] CDM VII: Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae. Tomus VII. (1334–1349) (Chytil, J., ed.). Brünn 1858.
[8] CENDELÍN, D., 1999: Staré komunikace. Nákladem autora. Vizovice.
[9] CENDELÍN, D., 1999a: Terénní průzkum zaniklé středověké komunikace na západním Brněnsku – Terrainforschung einer verschwundenen mittelalterlichen kommunikation in der westbrünner Gegend, VVM LI, 48–57.
[10] CENDELÍN, D., 2001: Od Habrů k Brodu. Pokus o řešení jednoho problému viatistiky. In: Sborník Havlíčkobrodské společnosti pro povznesení regionálně historického povědomí, č. 1, 46–79. Havlíčkův Brod.
[11] CENDELÍN, D., 2010: Přechody Bílých Karpat z Moravy do Pováží. Přesná lokalizace dopravních linií a moravské příhraniční fortifikace – Übergänge der Weiβen Karpaten von Mähren in der Slowakei. Genaue Ortsbestimmung der Verkehrslinien und mährischen Fortifikationen, VVM LXII, 297–315.
[12] CENDELÍN, D., 2011: Kosmas k roku 1116: Interpretace historické události v reflexi krajiny Moravsko-slovenského pomezí – Cosmas about 1116: Interpretation of a historic event in the reflection of the landscape on the Moravian-Slovak border, HG 37, č. 1, 7–48.
[13] CENDELÍN, D., 2013: Relikty dopravního pohybu v Hostýnských vrších a na Holešovsku – Relikt dopravního pohybu jako archeologický objekt, Archeologie Moravy a Slezska XIII, 5–18.
[14] CENDELÍN, D.–BOLINA, P., 2012: Pokračování trasy Lukov–Brumov–Vršatec do oblasti slovenských banských měst. In: Výzkum historických cest v interdisciplinárním kontextu (Martínek, J.–Šmeral, J., edd.), 20–27. Brno.
[15] ČIŽMÁŘ, M., 2004: Encyklopedie hradišť na Moravě a ve Slezsku. Praha.
[16] DOHNAL, V., 1984: Povrchové sběry na hradištích kultury lužických popelnicových polí na Moravě, PV 1982, 29–30.
[17] DOHNAL, V., 1988: Opevněná sídliště z doby popelnicových polí na Moravě, Studie muzea Kroměřížska ’88. Kroměříž.
[18] HANULIAK, M., 1998: Komunikácie Slovenska z 10.–13. storočia v kontexte trás vojenských akcí – Die Kommunikationen in der Slowakei im 10.–13. Jahrhundert im Zusammenhang mit den Trassen der militärischen Operationen, AH 23, 233–244.
[19] HENNING, J.–RUTTKAY, M.–DAŇOVÁ, K., 2009: Výskum včasnostredovekého hradiska v Pobedime, AVANS 2007, 75–77, 291–293.
[20] CHALOUPECKÝ, V., 1923: Staré Slovensko. Bratislava.
[21] JANŠÁK, Š., 1961: Česká cesta – najstarši spoj Slovenska s českými krajmi, Vlastivedný časopis 10, č. 1, 82–87.
[22] KOSMAS: Cosmae Pragensis Chronica Bohemorum. Monumenta Germanie Historica. Scriptores rerum Germanicarum. Nova Series. Tomus II. (Bretholz, B., ed.). Berlin 1923.
[23] KRAJČOVIČ, R., 1992: Veľkomoravská cesta z Nitry na Moravu vo svetle lexiky starej toponymie, Slavia. Časopis pro slovanskou filologii 4, 453–459.
[24] KUBŮ, F.–ZAVŘEL, P., 2007–2009: Zlatá stezka 1–3. České Budějovice.
[25] PAULÍK, J., 1962: Velaticko-baierdorfská mohyla v Očkove pri Piešťanoch, AR XIV, 327–328, 336–340, 369.
[26] PAULÍK, J., 1962a: Das Velatice-Baierdorfer Hügelgrab in Očkov, SlArch X, 5–96.
[27] PAULÍK, J., 1994: Velatická mohyla v Očkove (výsledky doplnkového výskumu), ZbSNM LXXXVIII – Archeológia 4, 17–24.
[28] PAŽINOVÁ, N.–BELJAK, J.–SLÁMOVÁ, M.–BELÁČEK, B., 2013: Stredoveká cestná sieť v okolí zvolenského Pustého hradu. Analýza na základe antropogénnych reliéfnych foriem – Mittelalterliches Straßennetz in der Umgebung von Pustý hrad (Wüste Burg) von Zvolen. Analyse auf der Grundlage von anthropogenen Reliefformen, ŠZ 54, 153–170.
[29] PIETA, K., 2006: Hradiská Bojná II a Bojná III. Významné sídlo z doby sťahovania národov a opevnenia z 9. storočia – Burgwälle Bojná II und Bojná II. Herrensitz der Völkerwanderungszeit und Befestigungen aus dem 9. Jahrhundert. In: Bojná, Hospodárske a politické centrum Nitrianskeho kniežactva – Wirtschaftliches und politisches Zentrum Nitraer Fürstentums (Pieta, K.–Ruttkay, A.–Ruttkay, M., edd.), 173–190. Nitra.
[30] PIETA, K.–RUTTKAY, A., 2006: Bojná – mocenské a christianizační centrum Nitranskeho kniežatstva – Bojná – neues Macht- und Christianisierungszentrum des Fürstentums von Nitra. In: Bojná, Hospodárske a politické centrum Nitrianskeho kniežactva – Wirtschaftliches und politisches Zentrum Nitraer Fürstentums (Pieta, K.–Ruttkay, A.–Ruttkay, M., edd.), 21–69. Nitra.
[31] RATKOŠ, P., 1978: Naše sídliskové útvary v latinskej terminológii 9.–12. storočia – Unsere Siedlungsformen in der lateinischen Terminologie des 9.–12. Jahrhunderts, AH 3, 247–254.
[32] RUTTKAY, A., 1975: Ducové. Veľkomoravský velmožský dvorec a včasnostredoveké pohrebisko. Materiály III. medzinárodného kongresu slovanskej archeologie (Bratislava 7.–4. septembra 1975). Nitra.
[33] RUTTKAY, A., 1975a: Včasnostredoveká rotunda a zaniknutý sídliskový región při Nitranskej Blatnici, AVANS 1974, 94–96.
[34] RUTTKAY, A., 1989: Feudálne sídla a fortifikačné zariadenia na Slovensku spred polovice 13. storočia (problematika a novšie výskumy), ZbSNM LXXXIII – História 29, 57–103.
[35] RUTTKAY, A., 2005: Frühmittelalterliche gesellschaftliche Eliten im Gebiet der Slowakei und ihre Sitze. In: Die frühmittelalterliche Elite bei den völkern des östlichen Mitteleuropas (mit einem speziellen Blick auf die grossmährische Problematik). Archeologický ústav AV ČR (Kouřil, P., ed.), 230–243. Brno.
[36] RUTTKAY, A., 2006: Významné archeologické lokality z včasného středověku v oblasti Povážského Inovce – Bedeutende frühmittelalterliche Fundorte in der Region Považský Inovec. In: Bojná, Hospodárske a politické centrum Nitrianskeho kniežactva – Wirtschaftliches und politisches Zentrum Nitraer Fürstentums (Pieta, K.–Ruttkay, A.–Ruttkay, M., edd.), 191–201. Nitra.
[37] RUTTKAY, A., 2012: Archeologické výskumy v oblasti pohoria Považský Inovec a panstvo hradu Tematín – Archeological research in the region of Považský Inovec mountain range and the estate of Tematín Castle. In: Mezi raným a vrcholným středověkem. Pavlu Kouřilovi k šedesátým narozeninám přátelé, kolegové a žáci, 487–520. Brno.
[38] SEDLÁČEK, A., 1924: Úryvky o pojmenování silnic a cest, ČSPSČ XXXII, 37–40.
[39] SLIVKA, M., 1998: Rekonštrukcia cestnej siete na Slovensku (Súčasný stav bádania a jeho perspektívy) – Rekonstruktion des Wegenetzes in dr Slowakei (Der gegenwärtige Stand der Forschung und seine Perspektiven), AH 23, 259–275.
[40] ŠMILAUER, V., 1932: Vodopis starého Slovenska. Praha – Bratislava.