Article
| Title: | Česká beethoveniana Rudolfa Pečmana |
| Variant title: | Rudolf Pečman's Czech beethoveniana |
| Author: | |
| Source document: | Musicologica Brunensia. 2015, vol. 50, iss. 1, pp. [45]-56 |
| Extent: | [45]-56 |
| ISSN: | 1212-0391 (print); 2336-436X (online) |
| DOI: | 10.5817/MB2015-1-5 |
| Type: | Article (Czech) |
| Stable URL: | http://hdl.handle.net/11222.digilib/134010 |
| License: |
PDF
Abstract(s):
Beethoven's personality and work is the foremost element in the musicological heritage created by Rudolf Pečman that is manifested especially by his monograph Ludwig van Beethoven's Stage Work (1999). In the 1950s Pečman examined the slavonic subjects in Beethoven, mainly the relations between Russian folk songs and String quartets op. 59 – Rasumovsky. The world of Czech musical classicism is represented by Georg Anton Benda in particular. Pečman finds the elements common to both composers in their philosophical and aesthetic sources, e.g. the appassionata style. This view is applied to the dramatic relationship of two singspiels, The Village Market and Fidelio. Pečman also creates the similar analysis of two stage works, Fidelio and Smetana's Dalibor. He formulates common features and differences of these dramas, e.g. the inner spiritual connection and operatic typology.
Keywords:
stage work; Czech musical classicism; Slavonic origins; quotation of Slavonic songs; inner drama; J. A. Benda; appassionata style; theory of affects; philosophical and aesthetic sources; singspiel; expressivity; B. Smetana; Dalibor; musical tragedy; operatic typology; opera of deliverance
References:
[1] Ludwig van Beethoven im Herzen Europas. Leben und Nachleben in den Böhmischen Ländern. Oldřich Pulkert – Hans Werner Küthen – Karel Boženek (eds.). Prag: Resonus, 2000.
[2] PEČMAN, Rudolf. Ästetisch-theoretische Ausgangspunkte und stilistische Verwandtschaft im Schaffen von Jiří Benda und Ludwig van Beethoven: Versuch um eine Komparation. In Sborník prací Filozofické fakulty Brněnské univerzity, H 2, 1967, s. 43–52.
[3] PEČMAN, Rudolf. Beethoven a Smetana. In Hudební řeč Bedřicha Smetany: Konsonance a disonance z hlediska hudby 20. století. Praha: Svaz českých skladatelů a koncertních umělců, 1986, s. 49–85.
[4] PEČMAN, Rudolf. Beethoven pianista: slovo o jeho interpretačním umění a o správném vyznění jeho děl. Opus musicum, 1977, roč. 9, č. 2, s. 43–46.
[5] PEČMAN, Rudolf. Beethovens Opernpläne. Brno: Univerzita J. E. Purkyně, 1981.
[6] PEČMAN, Rudolf. Benda's "The village market" as a precursor of "Fidelio": reflections on a marginal note by Vladimír Helfert. In Sborník prací Filozofické fakulty brněnské univerzity, H 5, 1970, s. 141–150.
[7] PEČMAN, Rudolf. Česká pocta Beethovenovi. Brno: Koncertní oddělení Parku kultury a oddechu, 1977.
[8] PEČMAN, Rudolf. Drobný příspěvek k otázce vztahu Václava Krumpholze k Ludwigu van Beethovenovi. Bertramka, 1986, roč. 17, č. 1–2, s. 1–5.
[9] PEČMAN, Rudolf. Dvě jihoslovanské písně v Beethovenově "Pastorální". Hudební rozhledy, 1957, roč. 10, č. 11, s. 455–457.
[10] PEČMAN, Rudolf. Jevištní dílo Ludwiga van Beethovena. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 1999.
[11] PEČMAN, Rudolf. Jiří Antonín Benda a Ludwig van Beethoven: pokus o srovnání jejich vzájemného slohového vztahu. Československá beethoveniána, 1965, roč. 2, č. 3, s. 142–154.
[12] PEČMAN, Rudolf. K otázce slohového vztahu Jiřího Bendy a Ludwiga van Beethovena. Musejní zprávy Pražského kraje, 1959. roč. 4, č. 1–2, s. 24–34.
[13] PEČMAN, Rudolf. Ludwig van Beethoven und Jiří Antonín Benda. In Bericht über den Internationalen Beethoven–Kongreß. Berlin: Verlag Neue Musik, 1971, s. 453–464.
[14] PEČMAN, Rudolf. "Minimalistische" Kompositionen Ludwig van Beethovens: Zauber der vergessenen Albumblätter. In Od Perotina po Steva Reicha: idey "minimálneho" v hudobných dejinách a v súčasnosti. Bratislava: Hudobné centrum, 2005, s. 130–146.
[15] PEČMAN, Rudolf. Práčův písňový sborník z r. 1790 a "Razumovské kvartety" L. van Beethovena: příspěvek k otázce citací ruských lidových písní. In Sborník prací filosofické fakulty brněnské university, řada uměnovědná, 1957, č. 1, s. 53–63.
[16] PEČMAN, Rudolf. Slawische Sujets in den Opernplänen L. van Beethovens. In Hudba slovanských národů a její vliv na evropskou hudební kulturu. Brno: Česká hudební společnost, 1981, s. 353–363.
[17] PEČMAN, Rudolf. Slovanské prvky v díle Ludvíka van Beethovena. Brno: Filosofická fakulta Masarykovy university, 1954, rkp.
[18] PEČMAN, Rudolf. Stich–Punto a Beethoven. In Sborník prací Filozofické fakulty Brněnské univerzity, H 31, 1996, s. 83–91.
[19] PEČMAN, Rudolf. Tři česká beethoveniana. In Ludwig van Beethoven: miscellanea da camera. Rudolf Pečman (ed.). Brno: Koncertní oddělení PKO, 1987, s. 31–50.
[20] PLEVKA, Bohumil. Beethoven a Praha. Praha: Supraphon 1975.
[21] PLEVKA, Bohumil. Beethoven v českých lázních. Liberec: Severočeské nakladatelství, 1975.
[22] RACEK, Jan. Beethoven a české země. Brno: Universita J. E. Purkyně, 1964.
[23] RACEK, Jan. Beethoven: růst hrdiny bojovníka. Praha: SNKLHU, 1. vyd. 1955, 2. vyd. 1956.
[24] ŠTĚDROŇ, Bohumír. Beethoven lidový: chorál dělnictva podle Beethovenovy sonáty. Časopis národního muzea. Oddíl věd společenských, 1963, roč. 132, s. 100–107.
[25] ŠTĚDROŇ, Bohumír. Leoš Janáček a Ludwig van Beethoven. Universitas: revue Univerzity J. E. Purkyně v Brně, 1970, roč. 3, č. 4, s. 1–14.
[26] ŠTĚDROŇ, Bohumír. Leoš Janáček und Ludwig van Beethoven. In Bericht über den internationalen Beethoven-Kongreß. Berlin: Verlag Neue Musik, 1971, s. 125–130.
[27] ŠTĚDROŇ, Bohumír. Ludwig van Beethoven: člověk, umělec, revolucionář. Estetická výchova, 1965–66, roč. 4, č. 9, s. 370–373, č. 10, s. 422–424.
