Epizodicita v osobní identitě a empirickém výzkumu

Variant title
Episodicity in personal indentity and in empirical research
Source document: Pro-Fil. 2014, vol. 15, iss. Doplňkové číslo, pp. [65]-81
Extent
[65]-81
  • ISSN
    1212-9097
Type
Article
Language
Czech
License: Not specified license
Abstract(s)
Článek představuje koncept epizodické osoby Galena Strawsona. Tento koncept představuje lidi, kteří neprožívají svůj život v jednotě jediného životního příběhu. Koncepce tak představuje alternativu k narativnímu pohledu osobní identity, který představuje životní příběh jako prvek zakládající osobní identitu. V první části článku je představena Strawsonova argumentace proti narativní tezi, kde jsou již nastíněny některé základní psychologické charakteristiky epizodické osoby. Je ukázáno, jak se epizodici liší v prožívání-sebe (epizodik nevnímá sebe v minulosti jako identické self), resp. v přesvědčeních ohledně jejich vlastní identity. Jako centrální přesvědčení je identifikován fatalistický postoj (v tom smyslu, že osud je považován za autora vlastní identity). Je poukázán rozpor mezi sebe-konstitucí postulovanou narativní teorií a fatalistickým postojem. Hlavním cílem příspěvku je pak zakotvit koncept epizodické osoby v empirických datech, čemuž je věnována druhá část článku. Nejprve je představena teorie časové orientace Philipa Zimbarda a Johna Boyda, která představuje tři základní časové orientace – orientaci na minulost, na přítomnost a na budoucnost. Detailněji je představen psychologický profil člověka orientovaného na přítomnost. Fatalismus a smyslovost jsou identifikovány jako základní společné charakteristiky orientace na přítomnost a epizodičnosti. Je ukázáno, že orientace na přítomnost (na rozdíl od ostatních časových orientací, které jsou v souladu s narativním pohledem na vlastní život) podrývá narativní prožívání vlastního života, jako další paralela mezi epizodicitou a orientací na přítomnost. Tematizován je možný rozdíl v koncepcích fatalismu u člověka orientovaného na fatalistickou přítomnost a epizodické osoby.
The article presents the concept of episodic persons developed in the work of Galen Strawson. This concept presents people who don't experience their life in the unity of life story. The concept of episodic personality is in this way alternative to widespread narrative theory of personal identity claiming, that our identity is based on our life story. In the first part of the paper Strawson's argumentation against the psychological narrativity thesis is presented, where we can already see some basic psychological features of an episodic person. It is shown how the episodic person differs in the self-experience (episodic does not experience himself in the past as the same self), resp. in their convictions concerning their own identity. As a central conviction fatalism is identified (meaning that fate is considered the author of one's own identity). It is argued that self-constitution, which is a crucial point in narrative view, is in contradiction to fatalism. The main aim of this paper is to base the concept of episodic identity on empirical data, which is done in the second part of the paper. The theory of time orientation from Philip Zimbardo and John Boyd is presented. It introduces the three major time orientations – past orientation, present orientation and future orientation. In more detailed way, the psychological profile of the present oriented person is described. Fatalism and sensuality are identified as the basic common features of a present oriented person and episodic person. It is demonstrated that present orientation (unlike the other time orientations, which are in compliance with the narrative view of one's own life), undermines narrative experience of one's life, which is another connection between episodicity and present orientation. It is discussed how fatalism differs in the conception of a present-fatalistic and fatalism of an episodic person.
Document
References:
[1] BAUMEISTER, ROY F.; MASICAMPO, E. J.; DEWALL, C. N. (2009) Prosocial benefits of feeling free: Disbelief in free will increases aggression and reduces helpfulness . Personality and Social Psychology Bulletin, 35.2: 260-268. Dostupné na http://www-socpsy.l.u-tokyo.ac.jp/karasawa/_src/sc1347/Baumeister20et20al.2028200929.pdf. | DOI 10.1177/0146167208327217

[2] BĚLOHRAD, R. (2011). Osobní identita a její praktická hodnota . Brno: Masarykova univerzita.

[3] BLUCK, S., HABERMAS, T. (2000). The life story schema . Motivation and Emotion, 24(2), 121-147. | DOI 10.1023/A:1005615331901

[4] BRUNER, J. (1990). Acts of meaning . Cambridge, Massachusetts, London: Harvard University Press.

[5] CHRISTMAN, J. (2004). Narrative unity as a condition of personhood . Metaphilosophy, 35(5), s. 695-713. | DOI 10.1111/j.1467-9973.2004.00345.x

[6] CURRIE, G., JUREIDINI, J. (2004). Narrative and coherence . Mind & language, 19(4), 409-427. | DOI 10.1111/j.0268-1064.2004.00266.x

[7] DEGRAZIA, D. (2005). Human Identity and Bioethics . Cambridge: Cambridge University Press.

[8] DENNETT, D. C. (1992). The self as a center of narrative gravity . In F. S. Kessel, P. M. Cole (Eds.), Self and consciousness: Multiple perspectives, Hillsdale, NJ: Erlbaum, 103-115. Dostupné na http://isites.harvard.edu/fs/docs/icb.topic565657.files/9/Dennett%20self%20as%20center%20of%20gravity.pdf.

[9] FREEDMAN, J., COMBS, G. (2009). Narativní psychoterapie . Praha: Portál.

[10] KRCHŇÁK, D. Odraz časové orientace v narativní identitě (Epizodický postoj k narativní identitě) [online]. 2014 [cit. 2014-08-31]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Tomáš Urbánek. Dostupné na: http://is.muni.cz/th/362596/ff_m/.

[11] LAMARQUE, P. (2004). On not expecting too much from narrative . Mind & Language, 19(4), 393-408. | DOI 10.1111/j.0268-1064.2004.00265.x

[12] LUKAVSKÁ, K., KLICPEROVÁ-BAKER, M., LUKAVSKÝ, J., ZIMBARDO, P. (2011). ZTPI-Zimbardův dotazník časové perpektivy . Československá psychologie, 55(4), 356-373.

[13] MACINTYRE, A. (1981) After Virtue , London: Duckworth,

[14] MCADAMS, D. P. (1995). What do we know when we know a person? Journal of personality, 63(3), 365-396. | DOI 10.1111/j.1467-6494.1995.tb00500.x

[15] MCADAMS, D. P., MCLEAN, K. C. (2013). Narrative identity . Current Directions in Psychological Science, 22(3), 233-238. | DOI 10.1177/0963721413475622

[16] PHELAN, J. (2005). Editor's Column: Who's Here? Thoughts on Narrative Identity and Narrative Imperialism . Narrative, 13(3), 205-210. | DOI 10.1353/nar.2005.0022

[17] ROGERS, C. R. (1961). On becoming a person: a therapist's view of psychotherapy . Boston: Houghton Mifflin.

[18] SCHECHTMAN, M. (1996). he Constitution of Selves , Ithaca: Cornell University Press.

[19] STRAWSON, G. (2004). Against narrativity . Ratio, 17(4), 428-452. Dostupné na http://www.lchc.ucsd.edu/MCA/Paper/against_narrativity.pdf. | DOI 10.1111/j.1467-9329.2004.00264.x

[20] STRAWSON, G. (2008a) Epizodic ethics . In Strawson, G. Real materialism and other essays. (pp. 209-232) Oxford: Clarendon Press. Dostupné na https://www.academia.edu/397804/Episodic_Ethics_2007_.

[21] STRAWSON, G. (2008b) Against narrativity . In Strawson, G. Real materialism and other essays. (pp. 189-208) Oxford: Clarendon Press. Dostupné na https://www.academia.edu/328380/Against_narrativity_final_2008_version_

[22] Strawson, G. (2012). We live beyond any tale that we happen to enact . Harvard Review of Philosophy, 18, 73–90. Dostupné na https://www.academia.edu/1577846/We_live_beyond_any_tale_that_we_happen_to_enact. | DOI 10.5840/harvardreview20121814

[23] STRAWSON, G. (2013) We do what we do because we are who we are . In Hood, B., Schechtman, M., Strawson, G., Lawson, H. Life story: Making sense of self. Dostupné online 5. 4. 2014 na http://iai.tv/video/life-story.

[24] SARTWELL, C. (2000). End of Story: Toward the Annihilation of Language and History . Albany, NY: SUNY.

[25] VICE, S. (2003). Literature and the Narrative Self . Philosophy, 78, 93-109. | DOI 10.1017/S0031819103000068

[26] Vohs, K. D.; Schooler, J. W. (2008). The value in believing in free will. Encouraging a belief in determinism incereases cheating . Psychological Science, 19/1, 49-54. Dostupné na http://web.missouri.edu/~segerti/capstone/VohsSchooler.pdf. | DOI 10.1111/j.1467-9280.2008.02045.x

[27] TAYLOR, C. (1989). Sources of the Self , Cambridge: Cambridge University Press.

[28] ZIMBARDO, P., BOYD, J. (2008). The time paradox: The new psychology of time that will change your life . NY: Simon and Schuster.