Založeno na výsledcích grantového projektu Ministerstva kultury ČR a Archeologického ústavu ČR – "Kapitulní chrám sv. Petra a Pavla na Vyšehradě. Archeologický výzkum" – PK 01 PO 40 PP 005-411.
Der vorliegende Beitrag gründet sich auf den Ergebnissen des Förderprojekts des Ministeriums für Kultur der Tschechischen Republik und des Archäologischen Instituts der Tschechischen Republik – "Die Kapitelkirche St. Peter und Paul auf dem Vyšehrad. Archäologische Untersuchung" – PK 01 PO 40 PP 005-411.
[1] ARTEMIS, §ú§1980§§: Lexikon des Mittelalters I. München – Zürich.
[2] BENEŠOVSKÁ, K., 1991: Eliška Přemyslovna a Vyšehrad, Umění XXXIX, 214–232.
[3] BENEŠOVSKÁ, K., 2001: Pramen ideální podoby kapitulního chrámu sv. Petra a Pavla – Eine Quelle zur ideellen Gestalt der Kapitel-Kirche St. Peter und Paul. In: Královský Vyšehrad II, 90–101. Kostelní Vydří.
[4] BIBLE, 1979: Písmo Svaté Starého a Nového zákona, ekumenický překlad. Praha.
[5] BIRNBAUM, V., 1919: Stavební povaha nejstarších českých basilik, ČSPSČ XXVII, 1–22.
[6] BORKOVSKÝ, I., 1960: Piscina ve tvaru kříže ve svatojiřské basilice na Pražském hradě – Piscine cruciforme dans la basilique St. Georges au chateau de Prague, AR XII, 680–691, 697–705.
[7] BRETHOLZ, B., ed., 1923: Die Chronik der Böhmen des Cosmas von Prag. MGH SRG N. S. II. Berlin.
[8] CACH, F., 1972: Nejstarší české mince (české a moravské denáry od mincovní reformy Břetislava I. do doby brakteatové), II. Praha.
[9] CDB I: Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae I (Friedrich, G., ed.). Pragae 1904–1907.
[10] CIBULKA, J., 1933: Václavova rotunda svatého Víta. In: Svatováclavský sborník I, 230–685. Praha.
[11] CODEX VYSEHRADENSIS, 1970: Codex Vysehradensis Editio Cimelia Bohemica (Mašín, J., ed.). Praha.
[12] ČAREK, J., 1947: Románská Praha. Praha.
[13] DENKSTEIN, V., 1992: Někdejší vyšehradský lustr z r. 1129 (První středověký korunovační lustr zvaný "koruna"). In: Královský Vyšehrad I, 83–91. Praha.
[14] ENCYKLOPEDIE ANTIKY: Encyklopedie antiky. Praha 1973.
[15] FEHRING, P. G.–STACHEL, G., 1966: Kirchenanlagen, Herrensitz u. Siedlungsreste d. Mittelalters in Unterregenbach, Württembergisch Franken, Bd. 50, N. F. 40, 37–51.
[16] FLOSSMANN, K., 1989: Moudrost ve Starém zákoně. Praha.
[17] FRB II: Fontes rerum Bohemicarum II (Emler, J., ed.). Praha 1874.
[18] HÁSKOVÁ, K., 1975: Vyšehradská mincovna na přelomu 10. a 11. století, SbNM XXIV, 105–160.
[19] HEJDOVÁ, D.–NECHVÁTAL, B., 1970: Raně středověké dlaždice v Čechách – Frühmittelalterliche Fliesen in Böhmen, PA LVIII, 100–183, 395–471.
[20] HRUBÝ, V., 1957: Slovanské kostěné předměty a jejich výroba na Moravě, PA XLIII, 118–217.
[21] KADLEC, J., 1993: Dějiny katolické církve. I–III. Olomouc.
[22] KAVÁNOVÁ, B., 1995: Knochen- und Geweihindustire in Mikulčice. In: Studien zum Burgwall von Milulčice I (Daim, F.–Poláček, L., edd.), 113–378. Brno.
[23] KHATCHATRIAN, A., 1982: Origine et typologie des baptisteres paléochrétiens. Mulhouse.
[24] KLÁPŠTĚ, J., 1999: Příspěvek k archeologickému poznávání úlohy mince v přemyslovských Čechách – Ein Beitrag zur archäologischen Erforschung der Rolle der Münzen im Přemyslidischen Böhmen, AR LI, 774–808.
[25] KOSMOVA KRONIKA: Kosmova kronika česká (Bláhová, M.–Fiala, Z., edd.). Praha 1975.
[26] KOUŘIL, P.–MĚŘÍNSKÝ, Z., 1996: Sakrální architektura a hmotné památky odrážející projevy duchovní kultury z moravských a slezských archeologických výzkumů – Sakralarchitektur und Denkmäler der Sachkultur – Widerspiegelung der Äußerungen der geistigen Kultur aus den mährischen und schlesischen archäologischen Ausgrabungen (Arbeitsthese), AH 21, 111–119.
[27] KUPKOVÁ, J., 1996: Baptisterium a architektura českého středověku – Das Baptisterum und die Architektur des tschechischen Mittelalters, AH 21, 131–137.
[28] MARIGNOLA, J., 1987: Kronika česká. In: Kroniky doby Karla IV., 445–524. Praha.
[29] MENCL, V., 1971: Poklasická gotika jižní Francie a Švábska a její vztah ke gotice české, Umění XIX, 217–254.
[30] MONUMENTA VATICANA V/1–2: Monumenta Vaticana Res Getas Bohemicas Illustrantia V/1–2. Acta Urbani VI. et Bonifatii IX. pont. Rom. 1378–1396, 1397–1404 (Krofta, C., ed.). Prague 1903–1905.
[31] MUGUREVIČ, E., 1965: Vostočnaja Latvija i sosednie zemli v X.–XIII. vv. Riga.
[32] NECHVÁTAL, B., 1979: Frühmittelalterliche Reliquienkreuze aus Böhmen, PA LXIX, 213–251.
[33] NECHVÁTAL, B., 2004: Kapitulní chrám sv. Petra a Pavla na Vyšehradě. Archeologický výzkum – St. Peter und Paul – Kollegiatkirche auf Vyšehrad. Archäologische Forschung. Praha.
[34] OTEVŘI ZAHRADU RAJSKOU, 2014: Otevři zahradu rajskou. Benediktini v srdci Evropy (Foltýn, D.– Klípa, J.–Mašková, P.–Sommer, P.–Vlnas, V., edd.), katalog výstavy. Praha.
[35] PAVLÍKOVÁ, M., 1952: O oltářních autentikách biskupa Daniela I, Věstník KČSN, tř. filosoficko-historicko-filologická II, 2–21.
[36] POKORNÝ, M., 1982: Dvě liturgická pojednání. Praha.
[37] POULÍK, J., 1975: Mikulčice. Sídlo a pevnost knížat velkomoravských – Mikulčice. Sitz und Feste der grosssmährische Fürsten. Praha.
[38] PRVNÍ POKRAČOVATELÉ KOSMOVI: První pokračovatelé Kosmovi. Praha 1950.
[39] RADOMĚRSKÝ, P., 1955: Obol mrtvých u Slovanů v Čechách a na Moravě – The Dead-Obolus by the Slavs of Bohemia et Moravia, SbNM A IX, č. 2, 3–81, Tab. I–V, Mapa.
[40] SODI, S., 2000: Basilica di San Pietro a Grado. Pisa.
[41] SOMMER, P., 1982: K postihnutelnosti termínu ecclesia a capella v archeologických pramenech – Zur Erfaßbarkeit der Termini ecclesia und capella in archäologischen Quellen, AH 7, 453–469.
[42] SOMMER, P., 2001: Začátky křesťanství v Čechách (Kapitoly z dějin raně středověké duchovní kultury). Praha.
[43] SOUKUPOVÁ, H., 2005: K problematice Vyšehradu, PRP 12, č. 2, 3–54.
[44] SOUKUPOVÁ, H., 2012: Pisánský oltář apoštola Petra v chrámu sv. Petra a Pavla na Vyšehradě. In: Královský Vyšehrad IV, 166–179. Praha.
[45] ŠOLLE, M., 1996: Od úsvitu křesťanství k sv. Vojtěchu. Praha.
[46] TOMEK, V. V., 1855–1901: Dějepis města Prahy, I.–XII. Praha. 2. vydání I.–VII. Praha 1882–1906.
[47] TUREK, R., 1982: Čechy v raném středověku. Praha.
[48] ZAVŘEL, J.–ŽÁČEK, V., 2012: Petrografický rozbor zlomku oltářní desky z kostela San Pietro a Grado v Pise. In: Královský Vyšehrad IV, 180–183. Praha.