Typologie rodinných vypravěčů

Title: Typologie rodinných vypravěčů
Variant title:
  • Typology of family storytellers
Source document: Studia paedagogica. 2015, vol. 20, iss. 3, pp. [145]-159
Extent
[145]-159
  • ISSN
    1803-7437 (print)
    2336-4521 (online)
Type: Article
Language
License: Not specified license
 

Notice: These citations are automatically created and might not follow citation rules properly.

Abstract(s)
Článek se zabývá čtením a vyprávěním pohádek předškolním dětem ve vícegeneračních rodinách. Chápeme-li obě aktivity jako metodu rozvoje počáteční gramotnosti, hraje při nich důležitou roli přístup dospělých vypravěčů. Ti jeho prostřednictvím vytvářejí z každovečerní pohádky také rodinný rituál, jehož smyslem je prožívání vzájemnosti, harmonizování a sjednocování rodiny. Kvalitativní šetření, realizované metodou individuálních a skupinových rozhovorů s rodiči a prarodiči ze čtyř vícegeneračních rodin, vykresluje na výsledné typologii obraz toho, jak tito vypravěči své vyprávěcí rituály vnímají: spíše než z působ rozvoje jejich dětí pro ně představují vzácnou chvíli spolubytí s nimi. Zaujímají při nich také různé přístupy. Vyjádřeno metaforami, přístup Chůvy je veden touhou být hodným (pra)rodičem, přístup Učitele zase touhou být z prostředkovatelem porozumění, přístup Mudrce klade důraz na sociálně-mravní výchovu dítěte a přístup Kašpárka na zábavu a legraci.
This paper addresses reading and the telling of fairy tales to preschool children in multigenerational families. It stresses the importance of the approach taken by adult narrators, since both activities can be understood as methods for developing early literacy. This is because adult narrators change both activities into a family ritual whose aim is to facilitate an experience of mutuality, harmony and family unity. The paper stems from a qualitative analysis which used individual and group interviews with parents and grandparents from four multigenerational families. It shows that adult narrators perceive reading and telling as a valued time of togetherness with children rather than a means of child education. The paper identifies four different approaches that adult narrators adopt: (i) a nurse motivated by a wish to be a good (grand)parent, (ii) a teacher who wishes to be a mediator of knowledge, (iii) a sage who emphasises the importance of social and ethical education, (iv) a jester who accentuates humour and entertainment.
Note
Autorka děkuje za podporu projektu Celoživotní učení v institucionálních souvislostech (MUNI/A/1219/2014).
References
[1] Baxter, L., & Braithwaite, D. (2006). Family rituals. In L. Turner & R. West, The family communication sourcebook (s. 259–277). Thousand Oaks: SAGE Publications.

[2] Carter, B., & McGoldrick, M. (Eds.). (2005). The expanded family life cycle: Individual, family, and social perspectives. New York: Pearson Allyn & Bacon.

[3] Čapek, K. (1971). Marsyas, čili, Na okraj literatury (1919–1931). Praha: Československý spisovatel.

[4] Černoušek, M. (1990). Děti a svět pohádek. Praha: Albatros.

[5] Frean, A. (2000). Busy parents bid goodnight to bedtime stories. The Times, s. 13.

[6] Hendl, J. (2012). Kvalitativní výzkum: Základní teorie, metody a aplikace. Praha: Portál.

[7] Cheal, D. (2002). Sociology of family life. Basingstoke: Palgrave.

[8] Kassow, D. (2006). Parent-child shared book reading quality versus quantity of reading interactions between parents and young children. Talaris Research Institute, 1(1), 1–9.

[9] Le Poire, B. (2006). Family communication: Nurturing and control in a changing world. Thousand Oaks: SAGE Publications.

[10] Matoušek, O. (2003). Rodina jako instituce a vztahová síť. Praha: Sociologické nakladatelství.

[11] Mocná, D., & Peterka, J. et al. (2004). Encyklopedie literárních žánrů. Praha: Paseka.

[12] Možný, I. (1990). Moderní rodina: (mýty a skutečnosti). Brno: Blok.

[13] Možný, I. (2008). Rodina a společnost. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON).

[14] Ortiz, C., Stowe, R., & Arnold, D. (2001). Parental influence on child interest in shared picture book reading. Early Childhood Research Quarterly, 16(2), 263–281. | DOI 10.1016/S0885-2006(01)00101-6

[15] Salisbury, M., & Styles, M. (2012). Children's picturebooks: The art of visual storytelling. London: Laurence King.

[16] Šeďová, K. (2006). Rodinná socializace dětského televizního diváctví (Disertační práce). Dostupné z http://is.muni.cz/th/23233/ff_d/Dizertace.pdf?lang=en

[17] Švaříček, R., & Šeďová, K. et al. (2007). Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách. Pravidla hry. Praha: Portál.

[18] Tuček, M. et al. (1998). Česká rodina v transformaci: Stratifikace, dělba rolí a hodnotové orientace. Praha: Sociologický ústav AV ČR.

[19] Williams, A., & Nussbaum, J. (2001). Intergenerational communication across the life span. Mahwah, N. J.: L. Erlbaum.