Sympraxe filosofie a politiky z ducha liberálně-konzervativní skepse : o Odo Marquardovi, Hansu Blumenbergovi a Nové levici: aneb stručně a jasně: kde se mluví o Odovi, nesmí se mlčet o Hansovi

Variant title
The sympraxis of philosophy and politics from the spirit of liberal-conservative scepticism : on Odo Marquard, Hans Blumenberg and The New Left, or, Briefly and clearly: where Odo is spoken about, Hans must be mentioned
Source document: Pro-Fil. 2015, vol. 16, iss. 2, pp. [77]-86
Extent
[77]-86
  • ISSN
    1212-9097
Type: Article
Language
Czech
License: Not specified license
Abstract(s)
Příspěvek vychází z autorova disertačního projektu, který mapuje myšlenkovou spřízněnost mezi Hansem Blumenbergem a jednotlivými filosofy tzv. Ritterovy školy, tedy Odo Marquardem, Hermannem Lübbem, Robertem Spaemannem a Martinem Krielem. Autor předkládá obecnou charakteristiku Ritterovy školy a "skeptické generace" (H. Schelsky), hledá argumenty, které by osvětlily, proč bývá zdůrazňována spřízněnost mezi Blumenbergem a "Ritterovci", a poukazuje na její filosofické konvergence v oblasti praktické filosofie. V analýze vychází z několika nesporných afinit mezi Marquardovým a Blumenbergovým myšlenkovým světem: z návaznosti na gehlenovské pojetí člověka jako deficitní (a kompenzující) bytosti, z oslavy polyteismu, ze společných obtíží s filosofií dějin, které je vedou ke kritice diskurzivní etiky (v duchu Nové levice). Předkládá a zdůvodňuje tezi, podle níž se zmínění Ritterovi žáci přiblížili k sobě navzájem – a současně i k Blumenbergovi – nejvíce poté, co byli nuceni reagovat nejen na studentské hnutí druhé poloviny 60. let, jež zpochybnilo demokratické struktury Spolkové republiky, ale i na neomarxismus, o nějž se studentské hnutí opíralo. Druhou část studie tvoří analýza liberálně konzervativní kritiky diskurzivní etiky, jejíž jádro představuje překvapivé Marquardovo čtení Descarta: Descartes dočasné a provizorní morálky je zde postaven proti Descartovi nepochybnému metodicky zajištěnému.
The paper is based on the author's dissertation project, which maps the intellectual proximity of Hans Blumenberg and philosophers of the Ritter School – Odo Marquard, Hermann Lübbe, Robert Spaemann and Martin Kriele. The author presents a general characterization of the Ritter School and the "sceptical generation" (H. Schelsky), seeks arguments to shed light on the reasons for the emphasis on the intellectual proximity of Blumenberg and the Ritter School, and highlights its philosophical convergences in practical philosophy. The analysis is based on several indisputable affinities between Marquard's and Blumenberg's intellectual world: their continuity with Gehlen's conception of man as a deficient (and compensating) being, their appreciation of polytheism, their common difficulties with philosophy of history, which lead to the critique of discursive ethics (in the spirit of the New Left). Further, the study presents and justifies the claim that Ritter's students became closer to each other as well as to Blumenberg mostly after they were forced to respond to the student movement of the late 1960s, which cast doubt on the democratic structures of West Germany as well as Neo-Marxism, which formed the foundation of the student movement. The second part of the study consists of an analysis of the liberal conservative critique of discursive ethics, the core of which is Marquard's unique interpretation of Descartes: the Descartes of temporary and tentative morality is confronted with the Descartes of indubitability and methodological security.
Document
References:
[1] Blumenberg, H. Arbeit am Mythos. Frankfurt am Main 2006.

[2] Blumenberg, H. Beschreibung des Menschen. Aus dem Nachlaß herausgegeben von Manfred Sommer. Frankfurt am Main 2006.

[3] Blumenberg, H. Höhlenausgänge. Frankfurt am Main 1996.

[4] Blumenberg, H. Schiffbruch mit Zuschauer. Paradigmen einer Daseinsmetapher. Frankfurt am Main 1998.

[5] Blumenberg, H. Theorie der Unbegrifflichkeit. Aus dem Nachlaß herausgegeben von Anselm Haverkamp. Frankfurt am Main 2007.

[6] Blumenberg, H. Wirklichkeiten in denen wir leben. Aufsätze und Reden. Stuttgart 1999.

[7] Faber, R. Der Prometheus-Komplex. Zur Kritik der Politotheologie Eric Voegelins und Hans Blumenbergs. Würzburg 1984.

[8] Fellmann, F. Ein Denker und kein Dichter. Die Isolierung eines Philosophen: Hans Blumenberg gegen seine Verehrer verteidigt, in: Frankfurter Rundschau vom 3.3.1998. s. 10.

[9] Fellmann, F. Hans Blumenberg. Ein Porträt, in: Information Philosophie 3 (2008) s. 49–54.

[10] Hacke, J. Philosophie der Bürgerlichkeit. Die liberalkonservative Begründung der Bundesrepublik. Göttingen 2006.

[11] Heidenreich, F. Mensch und Moderne bei Hans Blumenberg. München 2005.

[12] Lübbe, H. Carl Schmitt liberal rezipiert, in: Helmut Quaritsch (Hg): Complexio Oppositorum. Über Carl Schmitt. Berlin 1988. s. 427–440.

[13] Lübbe, H. Geschichtsbegriff und Geschichtsinteresse. Analytik und Pragmatik der Historie. Basel / Stuttgart 1977.

[14] Lübbe, H. Philosophie nach der Aufklärung. Von der Notwendigkeit pragmatischer Vernunft. Düsseldorf / Wien 1980.

[15] Lübbe, H. Theorie und Entscheidung. Studien zum Primat der praktischen Vernunft. Freiburg im Breisgau 1971.

[16] Marquard, O. Abschied vom Prinzipiellen. Philosophische Studien. Stuttgart 2005.

[17] Marquard, O. Apologie des Zufälligen. Philosophische Studien. Stuttgart 2001.

[18] Marquard, O. Das Über-Wir. Bemerkungen zur Diskursethik, in: Karlheinz Stierle / Rainer Warning (Hg.): Das Gespräch (Poetik und Hermeneutik Bd.11). München 1984.

[19] Marquard, O. Glück im Unglück. Philosophische Überlegungen. München 2008.

[20] Marquard, O. Philosophie des Stattdessen. Studien. Stuttgart 2000.

[21] Marquard, O. Skepsis und Zustimmung. Philosophische Studien. Stuttgart 1994.

[22] Marquard, O. Skeptische Methode im Blick auf Kant. Freiburg / München 1982.

[23] Müller, O. Sorge um die Vernunft. Hans Blumenbergs phänomenologische Anthropologie. Paderborn 2005.

[24] Nordhofen, E. Die Proklamation des Plurals. Zum Tode des Philosophen Hans Blumenberg, in. Die Zeit vom 12.4. 1996. s. 47.

[25] Schelsky, H. Die skeptische Generation. Frankfurt am Main / Berlin / Wien 1975.

[26] Seifert, J. Joachim Ritters Collegium Philosophicum. Ein Forum offenen Denkens, in: Richard F./Holste, Ch. (Hg.): Kreise – Gruppen – Bünde. Zur Soziologie moderner Intellektuellenassoziationen. Würzburg 2000. s. 189–198.

[27] Spaemann, R. Grenzen. Zur ethischen Dimension des Handelns. Stuttgart 2002.

[28] Spaemann, R. Schritte über uns hinaus. Gesammelte Reden und Aufsätze I. Stuttgart 2010.

[29] Tugendhat, E. Philosophische Aufsätze. Frankfurt 1992.