Возможности применения теории грамматического синкретизма в чешской лингвистической русистике

Title: Возможности применения теории грамматического синкретизма в чешской лингвистической русистике
Transliterated title
Vozmožnosti primenenija teorii grammatičeskogo sinkretizma v češskoj lingvističeskoj rusistike
Variant title:
  • Possibilities of implementing theory of grammatical syncretism in Russian linguistic studies in the Czech Republic
Source document: Новая русистика. 2016, vol. 9, iss. 2, pp. 67-76
Extent
67-76
  • ISSN
    1803-4950 (print)
    2336-4564 (online)
Type: Article
Language
License: Not specified license
 

Notice: These citations are automatically created and might not follow citation rules properly.

Abstract(s)
Grammatical syncretism is understood as asymmetry of language sign, i.e. discrepancy between the content and form of language phenomena. This approach is applied in the study of selected grammatical phenomena in Russian in comparison with Czech, e.g. of Russian imperative with non-imperative meaning, interrogative sentences used as request etc. Special attention is paid to grammatical phenomena which are syncretic only in Russian and whose equivalents in Czech vary. The latter fact must be taken into consideration in case of their translation from Russian into Czech. Further detailed study of the issue of grammatical syncretism in Russian and Czech may benefit both linguistics theory and translation practice.
References
[1] ADAMEC, P. (1968): Nárys transformační syntaxe ruštiny. Olomouc (interní tisk).

[2] ACHMANOVA, O. S. (1966): Slovar' lingvističeskich terminov. Moskva.

[3] ARUTJUNOVA, N. D. (1976): Predloženije i jego smysl. Moskva.

[4] BABAJCEVA, V. V. (2000): Sinkretizm. In: Lingvističeskij ènciklopedičeskij slovar'. Moskva, s. 446.

[5] BARNETOVÁ, V., BĚLIČOVÁ-KŘÍŹKOVÁ, H., LEŠKA, O., SKOUMALOVÁ, Z., STRAKOVÁ, V. (1979): Russkaja grammatika 1, 2. Praha.

[6] FLÍDROVÁ, H., ŽAŽA, S. (2005): Sintakis russkogo jazyka v sopostavlenii s češskim. Olomouc.

[7] CHRAKOVSKIJ, V. S., BIRJULIN, L. A. (1992): Povelitel'nyje predloženija: problemy teorii. In: Tipologija imperativnych konstrukcij. Sankt-Peterburg, s. 5–50.

[8] CHRAKOVSKIJ, V. S., VOLODIN, A. P. (1986): Semantika i tipologija imperativa. Russkij imperativ. Leningrad.

[9] LEŠKA, O. (1968): Formální a funkčně-obsahová složka ruského imperativu (injunktivu). In: Kapitoly ze srovnávací mluvnice ruské a české III. O ruském slovese. Praha, s. 7–50.

[10] MRÁZEK, R. (1961): Sintaksičeskije otnošenija i členy predloženija. In: Sborník prací brněnské univerzity. Řada jazykovědná A 9, roč. X. Brno, s. 47–60.

[11] SKALIČKA, V. (1935): Asymetrický dualismus jazykových jednotek. Naše řeč XIX, 1935, s. 138–145.

[12] SLOVÁK, V. (2015): Javlenija sinkretizma na sintaksičeskom urovne jazykovoj sistemy. In: VOBOŘIL, L., SLOVÁK, V. a kol.: Teoretičeskije i prikladnyje aspekty lingvističeskoj sinkretologii. Olomouc, s. 109–132.

[13] SLOVÁK, V., VARGA, P. (2015): Sinkretizm v sfere obščej modal'nosti: povestvovatel'nyje i pobuditel'nyje predloženija. In: VOBOŘIL, L., SLOVÁK, V. a kol.: Teoretičeskije i prikladnyje aspekty lingvističeskoj sinkretologii. Olomouc, s. 133–152.

[14] ŠENDEL'S, Je. I. (1970): Mnogoznačnost' i sinonimija v grammatike. Moskva.

[15] VOBOŘIL, L. (2014): Sinkretizm i polifunkcional'nost' v jazyke. In: VOBOŘIL, L. a kol.: Sinkretizm i polifunkcional'nost' v jazyke. Rossica Olomucensia, 53. Monografie, s. 7–19.

[16] ŽAŽA, S. (1986): K problematike sopostavitel'nogo opisanija sintaksisa. In: Voprosy izučenija russkogo jazyka v sopostavlenii s drugimi jazykami. Pod red. K. V. Gorškovoj i Je. V. Petruchinoj. Moskva, s. 52–60.

[17] ŽAŽA, S. (2015): Rol' kratkich slov li i -li v slovarnom sostave i v grammatike našich jazykov. In: GAZDA, J. (ed.): Příspěvky k aktuálním otázkám jazykovědné rusistiky (4). Brno, s. 177–180.