Proměny a konstanty Helfertova psaní o Janáčkovi

Variant title
Transformations and constants of Helfert's writing on Janáček
Source document: Musicologica Brunensia. 2016, vol. 51, iss. 2, pp. 237-271
Extent
237-271
  • ISSN
    1212-0391 (print)
    2336-436X (online)
Type
Article
Language
Czech
License: Not specified license
Abstract(s)
The study deals with development of Vladimír Helfert's writing about Leoš Janáček from the period 1911–1939 and presents the results of a discourse analysis of Helfert's texts (both musical-critical and historiographical) on Janáček. In his texts, Helfert ignored Janáček until the beginning of the First World War: this was the time of "struggle against Dvořák", in which Helfert stood on Zdeněk Nejedlý's side. Helfert wrote his first text on Janáček in 1915, but it was not until he moved to Brno in the summer of 1919 that he began to regard Janáček favourably. The turnover in his writing on Janáček occurred in 1920, when Helfert transformed some former conceptual negatives into positives. After Janáčekian anniversary festival in 1924, Helfert started to write about Janáček more frequently and systematically, and, around 1925, a coherent critical conception of Janáček started to emerge from his writing. In many aspects, it was similar to Nejedlý's conception of the Great Czech Composer. In the following years, Helfert further developed this conception and gradually recognized Janáček as a  classical figure of modern Czech music; this process culminated in the first part of his unfinished monograph on Janáček from 1939. The basic features of his conception are the following: (1) organicity of Janáček's artistic development and inclusion of Janáček into the organicist model of the evolution of modern Czech music; (2) contraposition of Janáček and other great Czech composers, and the view of Janáček as a sheer individuality; (3) recognition of some negatives of Janáček's musical thought as positives in their own rightspecific qualities ("elementariness", non-constructiveness, aphoristicity, etc.); (4) Janáček as a completely new, revolutionary type of composer; (5) identity of the character of the composer's personality and the character of his music; (6) Janáček as a primarily vocal and dramatic composer; (7) Janáček as a Beethovenian genius; (8) the myth of eternally young Janáček; (9) Janáček as an essential realist and, therefore, anti-romantic; and (10) emphasising Janáček's Russianisms or Slavicness.
Document
References:
[1] ADLER, Guido. Der Stil in der Musik. I. Buch: Prinzipen und Arten des Musikalischen Stils . Leipzig: Breitkopf & Härtel, 1911.

[2] ČERNUŠÁK, Gracian – HELFERT, Vladimír Helfert (eds.). Pazdírkův hudební slovník naučný. II., Část osobní. Svazek prvý, A–K . Brno: Ol. Pazdírek, 1937.

[3] DILTHEY, Wilhelm. Das Erlebnis und die Dichtung: Lessing, Goethe, Novalis, Hölderlin. Vyd. 8 . Leipzig und Berlin: Verlag B. G. Teubner, 1922.

[4] FIŠER, J. J. Stručné dějiny světové literatury . Nusle: F. Svoboda, 1925.

[5] HELFERT, V. Převrácený kalendář? Smetana, 1911/1912, roč. 2, č. 8/9, s. 132.

[6] HELFERT, V. " Jungböhmische Musik ", Smetana, 1912/1913, roč. 3, č. 4/5, s. 48–51.

[7] HELFERT, V. Jaroslav Jeremiáš: Ad vocem Janáčkova "Pastorkyňa" a – Smetana . Smetana, 1916/1917, roč. 7, č. 3, s. 46–47.

[8] HELFERT, V. České symfonické koncerty . Národ, 1917, roč. 1, č. 34 (22. 11. 1917), s. 609–610.

[9] HELFERT, V. Naše hudba a český stát . Praha: B. Kočí, 1918.

[10] HELFERT, V. Brněnská konservatoř . Socialistická budoucnost, 1920, roč. 18, č. 72 (28. 3. 1920), s. 1.

[11] HELFERT, V. Koncerty . Moravské noviny, roč. 43, č. 95 (26. 4. 1922), s. 1.

[12] HELFERT, V. Tvůrčí rozvoj Bedřicha Smetany. I. Preludium k životnímu dílu . Praha: Jos. R. Vilímek, 1924.

[13] HELFERT, V. Janáčkovy oslavy v Brně . Hudební rozhledy, 1924/1925, roč. 1, č. 3/4, s. 66–68.

[14] HELFERT, V. Max Brod: Leoš Janáček, život a dílo . Hudební rozhledy, 1924/1925, roč. 1, č. 3/4, s. 71–72.

[15] HELFERT, V. Moravská a pražská "svojskost" . Hudební rozhledy, 1924/1925, roč. 1, č. 5, s. 90.

[16] [HELFERT, V.?]. Kriteria . Hudební rozhledy, 1924/1925, roč. 1, č. 5, s. 90.

[17] HELFERT, V. Čeho je potřeba . Hudební rozhledy, 1924–1925, roč. 1, č. 1/2, s. 1–4.

[18] HELFERT, V. Opera v Brně . Ruch, 1925, roč. 1, č. 42 (21. 2. 1925), s. 2.

[19] HELFERT, V. Opera Národního divadla . Ruch, 1925, roč. 1, č. 258 (13. 11. 1925), s. 1–2.

[20] HELFERT, V. K otázce našeho hudebního folkloru . Morava, 1925, roč. 1, č. 8, s. 230–236.

[21] HELFERT, V. L. Janáček: Suita pro smyčcový orchestr . Hudební rozhledy, 1925/1926, roč. 2, č. 8, s. 131.

[22] HELFERT, V. P. Křížkovský a B. Smetana . Morava, 1926, roč. 2, č. 6, s. 161–174.

[23] HELFERT, V. Janáčkova nová opera . Ruch, 1926, roč. 2, č. 291 (21. 12. 1926), s. 1–2.

[24] HELFERT, V. Národní divadlo v Brně . Hudební rozhledy, 1926/1927, roč. 3, č. 4/5, s. 79–80.

[25] HELFERT, V. Brněnské koncerty . Hudební rozhledy, 1926/1927, roč. 3, č. 9/10, s. 152.

[26] HELFERT, V. Symfonietta . Hudební rozhledy, 1926/27, roč. 3, č. 7, s. 111–112.

[27] HELFERT, V. Koncerty v Brně . Ruch, 1927, roč. 3, č. 80 (5. 4. 1927), s. 3.

[28] HELFERT, V. Hudba v Brně . Ruch, 1927, roč. 3, č. 280 (8. 12. 1927), s. 1–2.

[29] HELFERT, V. Leoš Janáček . Ruch, 1928, roč. 4, č. 189 (19. 8. 1928), s. 2–3.

[30] HELFERT, V. Janáčkův Mrtvý dům . Ruch, 1930, roč. 6, č. 98 (15. 4. 1930), s. 1–2.

[31] HELFERT, V. Brod Max, Leoš Janáček, Život a dílo. Veselý Adolf, Leoš Janáček, Pohled do života i díla. Vašek Adolf E., Po stopách dra Leoše Janáčka. Kapitoly a dokumenty k jeho životu a dílu. Muller Daniel, Leoš Janáček . Časopis Matice moravské, 1931, roč. 55, s. 538–548.

[32] HELFERT, V. Nové knihy . Index, 1931, roč. 3, č. 1, s. 12; č. 2, s. 24.

[33] HELFERT, V. Slovanská katharse . Divadelní list Zemského divadla v Brně, 1932–1933, roč. 8, č. 9 (7. 12. 1932), s. 231–232.

[34] HELFERT, V. Pohled na Bedřicha Smetanu . Brno: Index, 1934.

[35] HELFERT, V. Bolestný zdroj Janáčkovy Pastorkyně . Magazin Družstevní práce, 1934/1935, roč. 2, č. 5, s. 146–149.

[36] HELFERT, V. Z předmluvy ke třetímu vydání Její Pastorkyně . Tempo, 1934/1935, roč. 14, č. 4, obálka (její 4. str.).

[37] HELFERT, Vladimír – STEINHARD, Erich. Geschichte der Musik in der Tsechoslovakischen Republik . Prag: Orbis, 1936.

[38] HELFERT, V. Závaznost dokumentu . Index, 1937, roč. 9, č. 6, s. 65–66.

[39] HELFERT, V. Janáčkova elegie nad ztrátou dcery Olgy . Hudební noviny, 1937/1938, roč. 5, s. 18.

[40] HELFERT, Vladimír – STEINHARD, Erich. Die Musik in der Tschechoslovakischen Republik . Prag: Orbis, 1938.

[41] HELFERT, V. Leoš Janáček. Obraz životního a uměleckého boje I. V poutech tradice . Brno: Ol. Pazdírek, 1939.

[42] HELFERT, Vladimír. O Janáčkovi. Soubor statí a článků . Praha: Hudební matice Umělecké besedy, 1949.

[43] HELFERT, V. O Smetanovi: soubor statí a článků . Praha: Hudební matice, 1950.

[44] HELFERT, Vladimír. O české hudbě . Praha: SNKLHU, 1957.

[45] HELFERT, Vladimír. Vybrané studie I. O hudební tvořivosti . Praha: Editio Supraphon, 1970.

[46] MASARYK, Tomáš Garrigue. Ideály humanitní . Praha: Melantrich, 1968.

[47] NOVÁK, Arne – NOVÁK, Jan V. Přehledné dějiny literatury české od nejstarších dob až po naše dny . Olomouc: R. Prombergr, 1936.

[48] JANÁČEK, Leoš. Výlety páně Broučkovy . Lidové noviny, 1917, roč. 25, č. 351 (23. 12. 1917), s. 1.

[49] JANÁČEK, Leoš. Její pastorkyňa. Klavírní výtah se zpěvy . Praha: Hudební matice Umělecké besedy, 1934.

[50] JANÁČEK, Leoš. Amarus . Praha: Hudební matice Umělecké besedy, 1938.

[51] KOŽÍŠEK, Alois V. (ed.). Zemské hlavní město Brno . Praha: E. Šolc, 1928.

[52] KOŽÍŠEK, Alois V. (ed.). Die Landeshauptstadt Brünn . Prag-Karlín: E. Šolc, 1928.

[53] RACEK, Jan. Janáček – dramatik . Divadelní list Národního divadla v Brně, 1932–33, roč. 8, č. 14 (15. 2. 1933), s. 366–370.

[54] ROLLAND, Romain. Život Beethovenův . Praha: B. Kočí, 1919.

[55] ŠALDA, František Xaver. Duše a dílo: podobizny a medailony . Praha: Melantrich, 1937.

[56] ŠALDA, František Xaver. Boje o zítřek. Duše a dílo . Praha: Melantrich, 1973.

[57] TAINE, Hippolyte. Filosofie umění . Praha: Josef Pelcl, 1913.

[58] TAINE, Hippolyte. Studie o dějinách a umění . Praha: Odeon, 1978.

[59] TILLE, Václav. Filosofie literatury u Taina a předchůdců . Praha: Jan Laichter, 1902.

[60] BÁRTOVÁ, Jindra. Postoje Vladimíra Helferta k českým skladatelům po Bedřichu Smetanovi . Opus musicum, 1986, roč. 18, č. 6, s. 163–165.

[61] BÁRTOVÁ, Jindra. Podivnosti kritických soudů v českém hudebním časopisectví na počátku století . Opus musicum, 1999, roč. 31, č. 4, s. 9–23.

[62] BURJANEK, Josef. Poznámky k estetice Vladimíra Helferta . Hudební rozhledy, 1975, roč. 28, č. 6, s. 270–273.

[63] BURNHAM, Scott. Criticism, Faith, and the Idee: A. B. Marx's Early Reception of Beethoven . 19th-Century Music, 1990, roč. 13, č. 3, s. 183–192.

[64] COOK, Nicholas – EVERIST, Mark (eds.). Rethinking Music . Oxford: Oxford University Press, 2010.

[65] FOUCAULT, Michel. Diskurs, autor, genealogie: 3 studie . Praha: Svoboda, 1994.

[66] Helfertova Česká moderní hudba . Praha: HAMU, 1996.

[67] HONS, Miloš. Boj o českou moderní hudbu (1900–1939) . Praha: Togga, 2013.

[68] KANT, Immanuel. Kritika soudnosti . Praha: Odeon, 1975.

[69] KERMAN, Joseph. How We Got into Analysis, and How to Get Out . Critical Inquiry, 1980, roč. 7, č. 2, s. 311–331. | DOI 10.1086/448101

[70] MAJER, Jiří. Vklad hudebnímu časopisectví . Opus musicum, 1975, roč. 7, č. 10, s. 299–301.

[71] MÜLLER, Richard – ŠIDÁK, Pavel (eds.). Slovník novější literární teorie: glosář pojmů . Praha: Academia, 2012.

[72] PEČMAN, Rudolf. Útok na Antonína Dvořáka . Brno: Filozofická fakulta Masarykovy univerzity, 1992.

[73] PEČMAN, Rudolf. Vladimír Helfert . Brno: Nadace Universitas Masarykiana, 2003.

[74] POLEDŇÁK, Ivan. K některým otázkám Helfertovy estetiky . Hudební rozhledy, 1957, roč. 10, č. 12, s. 500–502.

[75] POLEDŇÁK, Ivan. Soupis prací Vladimíra Helferta . Musikologie, 1958, č. 5, s. 253–313.

[76] POLEDŇÁK, Ivan. K metodologické problematice díla Vladimíra Helferta . Opus musicum, 1975, roč. 7, č. 10, s. 290–292.

[77] POSPÍŠIL, Milan. Bedřich Smetana v pojetí Elišky Krásnohorské . Hudební věda, 1995, roč. 32, č. 1, s. 42–54.

[78] SYCHRA, Antonín. Vladimír Helfert a smysl české hudby . Hudební rozhledy, 1961, roč. 14, č. 5, s. 184–187.

[79] Vladimír Helfert v českém a evropském kontextu . Brno: Svaz českých skladatelů a koncertních umělců, 1987.

[80] VYSLOUŽIL, Jiří. Index – tribuna Helfertových kritických syntéz . Index, 1968, roč. 1, č. 7, s. 24–29; č. 8, s. 22–25.

[81] VYSLOUŽIL, Jiří. Vladimír Helfert as a Critic of Music . SPFFBU, 1969, H4 (roč. 4), č. 18, s. 49–66.

[82] VYSLOUŽIL, Jiří. Léta brněnského působení Vladimíra Helferta . Opus musicum, 1975, roč. 7, č. 10, s. 293–298.

[83] ZAGORSKI, Marcus. Hearing Beethoven, Truth, and "New Music" . International Review of the Aesthetics and Sociology of Music, 2013, roč. 44, č. 1, s. 49–56.

[84] ZAPLETAL, Miloš. Mezi géniem a světcem: Dekonstrukce Nejedlého koncepce velkého českého skladatele . Musicologica Brunensia, 2015, roč. 50, č. 2, s. 69–89. | DOI 10.5817/MB2015-2-6

[85] ZVARA, Vladimír. Leoš Janáček and the "Slavic catharsis" . International Review of the Aesthetics and Sociology of Music, 2012, roč. 43, č. 1, s. 23–34.

[86] ŻERAŃSKA-KOMINEK, Sławomira (ed.). Nationality vs. Universality: Musical Historiographies in Central and Eastern Europe . Cambridge: Cambridge Scholars Publishing, 2016.