"Kajmakli boza!" : identifikační modely orientální gastronomie v geokulturních souřadnicích Balkánu

Title: "Kajmakli boza!" : identifikační modely orientální gastronomie v geokulturních souřadnicích Balkánu
Variant title:
  • "Kaymakli Boza!" : identification models of the oriental cookery in the Balkan geocultural coordinates
Author: Kouba, Miroslav
Source document: Porta Balkanica. 2016, vol. 8, iss. 1, pp. [5]-18
Extent
[5]-18
  • ISSN
    1804-2449
Type: Article
Language
License: Not specified license
 

Notice: These citations are automatically created and might not follow citation rules properly.

Abstract(s)
The article analyses certain symbols of oriental cuisine, with special attention being paid to boza. Through this drink it is possible to determine the typology of factual and symbolic roles of oriental cuisine influences in the socio-cultural discourse of the Balkan peoples. Attention is paid to the question, how the modern concept of national cuisine in the Balkan conditions of the 19th century was shaped in opposition to the universalism of the Ottoman-oriental everyday life, and what place boza and other symbols of oriental cuisine occupy in the context of emancipatory programs of the national movements. The fact that many of these oriental lifestyle symbols survived the nation-building processes and remained characteristic symbols of cultural identification, transforms the boza in a distinct semiotic category. In the collective consciousness of the Balkan peoples, boza is thus aspecific model for ethnic identification, while also contributing to the mental definition of a supra-ethnic cultural community. Many of these oriental lifestyle symbols have survived the various nation-building processes and remained characteristic symbols of cultural identification—and this fact has transformed the boza into a distinct semiotic category. In the collective consciousness of the Balkan peoples, boza is thus a specific model for ethnic identification, while also contributing to the mental definition of a supra-ethnic cultural community.
Stať analyzuje vybrané symboly orientální gastronomie, přičemž zvláštní pozornost je věnována boze. Prostřednictvím tohoto nápoje lze vymezit obecnou typologii faktických i symbolických rolí orientální gastronomie v sociokulturním diskurzu balkánských národů. Pozornost je věnována otázce, jak se utvářely rámce moderního pojetí národní kuchyně v balkánských podmínkách 19. století v protikladu k univerzalismu osmansko-orientální každodennosti a jaké místo zaujímají boza a další symboly orientální gastronomie v kontextu emancipačních programů příslušných národních hnutí. Skutečnost, že mnohé symboly orientálního způsobu života přetrvaly národotvorné procesy a zůstaly příznačnými symboly kulturní identifikace, přetváří bozu ve výraznou sémiotickou kategorii. V kolektivním vědomí balkánských národů se boza stává zvláštním modelem etnické identifikace, současně se však podílí na mentálním vymezení nadetnické kulturní pospolitosti.
References
[1] ANDERSON, E. N. (2005) Everyone Eats: Understanding Food and Culture. New York: New York University Press.

[2] ANDREJČIN, L., GEORGIEV, L., ILČEV, S. a kol. (2005) Bălgarski tălkoven rečnik. Sofija: Nauka i izkustvo.

[3] BARLÖSIUS, E. (1999) Soziologie des Essens. Eine sozial- und kulturwissenschaftliche Einführung in die Ernährungsforschung. Weinheim – München: Juventa Verlag.

[4] BOLUTOV, D. (1961) Bălgarski istoričeski pametnici na Aton. Sofija: Nauka i izkustvo.

[5] BORISLAVOV, J. (2012) Bo… kato bonus,… kato boza. Sega, 24. 03. 2012, [cit. 2016–1–05]. Dostupný z: http://hranata.bg/news-49/info-4137.

[6] BRADATAN, C. (2003) Cuisine and Cultural Identity in Balkans. In. Anthropology of East Europe Review, vol. 21, nr. 1, 2003, s. 43–47.

[7] Bul. "Vitoša" ne trjabva da băde rekonstruiran bez architekturen konkurs. CityBuilt.bg. Portal za architektura i stroitelstvo, 26. 11. 2012, [cit. 2016–1–05]. Dostupný z: http://www.citybuild.bg/news/vitosha-triabvarekonstruiran/21164.

[8] Ceca prečekana so boza. Vecer.mk, 4. 6. 2005, [cit. 2016–1–05]. Dostupný z: http://vecer.mk/makedonija/ceca-prechekana-so-boza.

[9] CVIJIĆ, J. (1931) Balkansko poluostrvo i južnoslovenske zemlje. Knj. druga. Beograd: G. Kon.

[10] CVIJIĆ, J. (1906) Osnove za geografiju i geologiju Makedonije i Stare Srbije s promatranjima u južnoj Bugarskoj, Trakiji, susednim delovima Male Azije, Tesaliji, Epiru i severnoj Arbaniji, kn. I. Beograd: Srpska Kraljevska Akademija.

[11] ČAVRĂKOV, G. (1987) Središta na bălgarskata kniževnost: IX–XVIII vek. Sofija: Narodna prosveta.

[12] DEČEV, S. (2010) "Šopskata salata". Kak se ražda edin nacionalen kulinaren simvol. In. S. Dečev (ed.) V tărsene na bălgarskoto: mreži na nacionalna intimnost (XIX–XXI vek). Sofija: Institut za izsledvane na izkustvata, s. 411–463.

[13] DEČEV, S. (2014) Meždu visšata osmanska kuchnja i Evropa: Slavejkovata kniga ot 1870 g. i pătjat kăm modernoto gotvarstvo. In. Littera et Lingua, tom 11, kn. 3, [cit. 2016–1–05]. Dostupný z: http://www.slav.uni-sofia.bg/naum/lilijournal/2014/11/3/dechevs.

[14] DENKOVA, I. (2012) Edna boza ot šest stotinki, molja. Bjuletin Chrana – hranata.bg, 11. 07. 2012, [cit. 2016–1–05]. Dostupný z: http://hranata.bg/news-49/info-4579.

[15] DETREZ, R., PLAS, P. (2005) Convergence and Divergence in the Development of Balkan Cultural Identity. In. R. Detrez, P. Plas (eds.) Developing Cultural Identity in the Balkans: Convergence vs Divergence. Brussels: Peter Lang International Academic Publishers, s. 11–24.

[16] DIMOV, I. (2011) Ministăr nosi boza v Aton. Trud.bg, 04. 05. 2011, [cit. 2016–1–05]. Dostupný z: http://www.trud.bg/Article.asp?ArticleId=878900.

[17] DONEVA, V. (2012) Gotvarskata kniga na P. R. Slavejkov – naj-starijat recepturnik na bălgarski ezik. In. A. Goev (ed.) Chranata sakralna i profana, tom II. Gabrovo: Architekturno-etnografski kompleks "Etăr", s. 225–238.

[18] DRUGOVAC, M. (1990) Istorija na makedonskata kniževnost: XX vek. Skopje: Misla.

[19] FRAŇKOVÁ, S., DVOŘÁKOVÁ-JANŮ, V. (2003) Psychologie výživy a sociální aspekty jídla. Praha: Karolinum.

[20] FREEDMAN, P. H. (ed.) (2008) Jídlo: dějiny chuti. Praha: Mladá fronta.

[21] GEORGIEVA, A. (2005) Pravjat pametnik i chimn na bozata. Standart.bg, 26. 10. 2005, [cit. 2016–1–05]. Dostupný z: http://paper.standartnews.com/archive/2005/10/26/theday/s4599_23.htm.

[22] HARRINGTON, R. J. (2005) Defining gastronomic identity: The impact of environment and culture on prevailing components, texture and flavors in wine and food. Journal of Culinary Science & Technology, 4 (2/3), s. 129–152. | DOI 10.1300/J385v04n02_10

[23] HROCH, M. (1999a) Na prahu národní existence. Touha a skutečnost. Praha: Mladá fronta.

[24] HROCH, M. (1999b) V národním zájmu: požadavky a cíle evropských národních hnutí devatenáctého století ve srovnávací perspektivě. Praha: Nakladatelství Lidové noviny.

[25] CHRISTOV, P. (2003) Gurbetčijstvoto/ pečalbarstvoto v centralnata čast na Balkanite kato transgraničen obmen. In. M. Karamichova (ed.) Da živeeš tam, da se sănuvaš tuk. Emigracionni procesi v načaloto na ХХІ vek. Sofija: Meždunaroden centăr po problemite na malcinstvata i kulturnite vzaimodejstvija, s. 223–235.

[26] CHRISTOV, P. (2004) Granicite na "Šopluka" i / ili šopi bez granici. In. B. Sikimić (ed.) Skrivene manjine na Balkanu. Beograd: Balkanološki institut, s. 67–82.

[27] CHRISTOV, P. (ed.) (2010) Balkanskata migracionna kultura: istoričeski i săvremenni obrazci ot Bălgarija i Makedonija. Sofija: Paradigma, 2010.

[28] ILJOSKI, Vasil (1966) Begalka. In. V. Iljoski. Izbor. Skopje: Kočo Racin.

[29] JAČEVSKA, S. (2011) "Apče" – bozadžiska tradicija od sedum kolena. Utrinski vesnik, 8. 10. 2011, [cit. 2016–1–05]. Dostupný z: http://www.novamakedonija.com.mk/NewsDetal.asp?-vest=10711214584&id=14&setIzdanie=22401.

[30] JERGOVIĆ, M. (2015) Čudan osjećaj u meni – najbolji i najveći roman Orhana Pamuka. Fenomeni.me, [cit. 2016–1–05]. Dostupný z:http://fenomeni.me/cudan-osjecaj-u-meninajbolji-najveci-roman-orhana-pamuka/.

[31] KAMENOVA-BORIN, A. (2012). Ošte za zanajatite v Čiprovci prez XIX i XX vek (chlebarstvo, sladkarstvo, limonadadžijstvo, bozadžijstvo). In. A. Goev (ed.) Narodnite zanajati. Minalo, nastojašte, bădešte. Tom VII. Gabrovo: Architekturno-etnografski kompleks "Etăr", s. 235–245.

[32] KARPATSKÝ, D. (1988) Jugoslávská kuchyně. Praha: Avicenum.

[33] KJOSSEV, A. (2002) The Dark Intimacy: Maps, Identities, Acts of Identifications. In. D. I. Bjelić, O. Savić (eds.) Balkan as Metaphor. Between Globalization and Fragmentation. Cambridge: The MIT Press, s. 165–190.

[34] KOCIĆ, M. (2010) Orijentalizacija materijalne kulture na Balkanu. Osmanski period XV–XIX vek. Beograd: HesperiaEdu – Filozofski fakultet.

[35] KOLEV, N. (1987) Bălgarska etnografija. Sofija: Nauka i izkustvo.

[36] MARKOVA, M. (2012) Zanajatite i tărgovijata v Kărdžali meždu Osvoboždenieto i Balkanskata vojna. In. A. Goev (ed.) Narodnite zanajati. Minalo, nastojašte, bădešte. Tom VII. Gabrovo: Architekturno-etnografski kompleks "Etăr", s. 29–51.

[37] NICOLAUS Olahus (1763) Nicolai Olahi metropolitae Strigoniensis Hungaria et Atila: sive De originibus gentis, regni Hungariae situ, habitu, opportunitatibus et rebus bello paceque ab Atila gestis Libri duo. Vindobonae: Typis Ioannis Thomae Trattner, [cit. 2016–1–05]. Dostupný z: https://books.google.cz/books?id=h3li-AAAAcAAJ&pg=PA81&dq=%22In+Campis+Cumanicis%22&hl=cs&sa=X&ved=0ahUKEwijmbik6v_JAhUD0xQKHYpuBFEQ6AEIQTAF#v=onepage&q=%22In%20Campis%20Cumanicis%22&f=false.

[38] PAMUK, O. (2015) Čudan osećaj u meni. Beograd: Geopoetika.

[39] PAVLIKJANOV, K. (2005) Istorija na bălgarskija svetogorski manastir Zograf ot 980 do 1804 g.: svidetelstvata na dvadeset i sedm neizvestni dokumenta. Sofija: Universitetsko izdatelstvo "Sv. Kliment Ochridski".

[40] PAVLOV, I. (2001) Prisăstvija na chraneneto po bălgarskite zemi prez XV–XIX vek. Sofija: Akademično izdatelstvo "Prof. Marin Drinov".

[41] PAVLOVIĆ, T. (2000) Italnevek a szerb családnevekben. In. Létünk. Társadolom, tudomány, kultúra, XXX, 1–2, s. 118–119.

[42] PETROVIĆ, D. (2006) Anatomija identitetа. Etnološka istraživanja I/11, s. 209–233.

[43] ROŠAĹ, V. M. (2007) Pivo, kvas, braga. Sankt Peterburg: Tercija, Moskva: Eksmo.

[44] SIEWICZ, A. (2011) Anthropology as an inspiration to food studies: building theory and practice. In. AntropoWebzin, č. 3, s. 143–148, [cit. 2016–1–05]. Dostupný z: https://otik.uk.zcu.cz/handle/11025/6714.

[45] SLAVEJKOV, P. R. (1870) Gotvarskata kniga ili Nastavlenija za vsjakakvy gostby spored kakto gy pravjat v Carigrad i razny domašni spravy. Săbrany ot razny knigy. Izdanie părvo. Carigrad: V pečatnicata na Makedonija.

[46] SMIT, A. (2000) Nacionalnata identičnost. Sofija: Izdatelstvo "Kralica Mab".

[47] SOTIROV, N. (1959) Săvremenna kuchnja. 3000 recepti. Sofija: Dăržavno izdatelstvo "Technika".

[48] STOJANOVA, I. D., Rabadžieva, L. E. a kol. (2005) Bozata – tradicionna i săvremenna napitka. Plovdiv, semestrální práce, [cit. 2016–1–05]. Dostupný z: http://bgthielman.us/recipes/boza/Boza-bg.pdf.

[49] TESAŘ, F. (2003) Balkánské souřadnice aneb symbolická geografie evropského Orientu. In. Mezinárodní vztahy, 1, Praha: ÚMV, s. 68–82.

[50] TONČEV, T. (2011) Da zaštitim i bozata v ES predi Turcija da ni izprevari. 24chasa.bg, 28. 12. 2011, [cit. 2016–1–05]. Dostupný z: http://www.24chasa.bg/Article.asp?ArticleId=1165958.

[51] WOLFF, L. (1994) Inventing Eastern Europe: the Map of Civilization on the Mind of the Enlightenment. Stanford, California: Stanford University Press.