Vnější opevnění hradu Skály a další objekty v jeho předpolí

Variant title
The external fortification of Skály castle and further features in its outer ward
Die Außenbefestigung von Burg Skály und weitere Objekte im Burgvorfeld
Source document: Archaeologia historica. 2017, vol. 42, iss. 2, pp. 401-451
Extent
401-451
  • ISSN
    0231-5823 (print)
    2336-4386 (online)
Type
Article
Language
Czech
License: Not specified license
Abstract(s)
Archeologický v ýzkum v nějších o pevnění h radu S kály a dalších objektů v jeho o kolí je jedním z prvních svého druhu. Polygonální dřevohlinitá bašta, dělostřelecké pozice a předsunuté sruby střežící přístupovou cestu jsou dokladem nového trendu opevnění hradů doby husitské. Vápenka, dílny a kovářský areál doplňují jeho výbavu a spolu s obléhacími pozicemi objasňují jeho historii. Samostatným problémem je opevněné návrší nad hradem.
Archaeological research into the external fortification of the Skály castle and other features in its surroundings is among the first of its kind. A polygonal earth and timber bastion, artillery positions and forward log structures guarding the entrance route evidence a novel trend in castle fortification in the Hussite period. The castle amenities include a lime kiln, workshops and a smithy, and together with siege positions shed light on the castle's history. The fortified hill above the castle is discussed separately.
Summary language
Document
References:
[1] BELCREDI, L., 1990: Čepička – opevnění nad klášterem Porta coeli v Tišnově-Předklášteří , ČMMZ LXXV, 99–122.

[2] BELCREDI, L., 2006: Bystřec. O založení, životě a zániku středověké vsi: archeologický výzkum zaniklé středověké vsi na Drahanské vrchovině 1975–2005 . Brno.

[3] BELCREDI, L., 2010: Hrad Skály aneb o prstenu paní Elišky. Historie a archeologický výzkum hradu . Brno.

[4] BELCREDI, L., 2011: Stavební podoba jádra hradu Skály . In: Hrad jako technický problém. Technologie a formy výstavby středověkých opevněných sídel (Měřínský, Z., ed.), 6–38. Brno.

[5] BELCREDI, L., 2012: Penězokazecká dílna na hradě Skály . In: Mezi raným a vrcholným středověkem. Pavlu Kouřilovi k šedesátým narozeninám přátelé, kolegové a žáci, 583–598. Brno.

[6] BELCREDI, L., 2015: Stavební vývoj a dispozice předhradí hradu Skály. Příspěvek k poznání předhradí menších hradů – Bauliche Entwicklung und Anlage der Vorburg von Burg Skály. Ein Beitrag zum Verständnis der Vorburgen kleinerer Burgen, AH 40, 553–582.

[7] DURDÍK, T., 1991: Česká hradní architektura doby husitské , ČSPS 99, č. 3, 151–164.

[8] DURDÍK, T., 1992: Abriss der Entwicklung der böhmischen Burgen im 15. und am Anfang des 16. Jahrhunderts – A 15. század és a 16. század eleje cseh várépítészete fejlödésének vázlata, CaBe 2/1990, 321–339.

[9] DURDÍK, T., 1996: Abriss der Entwicklung der böhmischen Artillerieburgfortifikationen des 15. und des beginnenden 16. Jahrhunderts – Outline of the Development of the Bohemian Artillery Castle Fortifications of the 15th and Early 16th Centuries, Castella maris baltici II, 35–46.

[10] DURDÍK, T., 1999: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů . Praha.

[11] DURDÍK, T., 2003: K otázce užití palných zbraní při obraně středověkých fortifikací , Hláska XIV, 16.

[12] DURDÍK, T., 2011: Entstehung eines rein militärischen Machtstützpunktes Fallbaispiel Hartenštejn im Böhmen . In: Die Burg im 15. Jahrhundert. im Auftrag der Deutschen Burgenvereinigung herausgegeben von Joachim Zeune (Hofrichter, H., ed.), 114–124. Braubach.

[13] DURDÍK, T., 2011a: Husitské hrady . In: Víšek, Z.–Hrabánková, B., Slánské rozhovory 2010. Česká husitská reformace, 12–16. Slaný.

[14] GABRIEL, F., 2006: Teoretické aspekty studia hradních staveb . Ústí nad Labem.

[15] KOSCELNÍK, P.–KYPTA, J.–SAVKOVÁ, J., 2013: Dobývání hradu Siónu roku 1437. Povrchový průzkum palebných postavení oblehatelů – The capture of Sión Castle in 1437. A surface survey of the besiegingarmy’s firing positions, AR LXV, 574–598.

[16] KYPTA, J.–RICHTEROVÁ, J., 2002: K metodice studia pozdně středověkých zemních fortifikací , Hláska XIII, 54–56.

[17] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1972: Nález loštického poháru typu IA z hradu Skály – Štarkov (okr. Žďár nad Sázavou) , ČMMZ LVII, 237–241.

[18] PLAČEK, M., 2002: Externí fortifikace moravských hradů – Die externe Fortifikation der mährischen Burgen, AH 27, 139–154.

[19] PLAČEK, M., 2007: Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí . Praha.

[20] PLAČEK, M.–MĚŘÍNSKÝ, Z., 1992: Die Burgen Mährens im Spätmittelalter – Morvaország várai a késö-középkorban, CaBe 2/1990, 276–295.

[21] SÝKORA, M., 2013: Hrady doby husitské . Diplomová práce, FF UK.

[22] ŠIMŮNEK, R., 2010: Hrad jako symbol v myšlení české středověké šlechty – The Castle as a Symbol in the Consciousness of Czech Medieval Aristocracy, ČČH 108, 185–219.

[23] VARHANÍK, J., 2002: Obrana středověkého hradu palnými zbraněmi – Die Verteidigung der mittelalterlichen Burg mit den Feuerwaffen, AH 27, 125–136.

[24] VARHANÍK, J., 2003: Ještě k palným zbraním při obraně středověkých fortifikací , Hláska XIV, 32–33.

[25] VAVŘINEC Z BŘEZOVÉ, 1979: Husitská kronika. Píseň o vítězství u Domažlic . Red. M. Bláhová. Praha.

[26] WAGNER, E.–DROBNÁ, Z.–DURDÍK, J., 1956: Kroje, zbroj a zbraně doby předhusitské a husitské . Praha.

[27] WOLF, V., 2002: Jan Kolda ze Žampachu . Hradec Králové – Trutnov.