Obrana horských přechodů na Moravu a do Uher na příkladu hradeckých a jablunkovských šancí

Variant title
The defence of mountain passes to Moravia and Hungary on the example of Hradec and Jablunkov fortifications
Der Schutz von nach Mähren und Ungarn führenden Gebirgspässen am Beispiel der Grätzer und Jablunkauer Schanzen
Author: Krůl, Martin
Source document: Archaeologia historica. 2017, vol. 42, iss. 2, pp. 561-577
Extent
561-577
  • ISSN
    0231-5823 (print)
    2336-4386 (online)
Type
Article
Language
Czech
License: Not specified license
Abstract(s)
Slezsko často tvořilo předpolí pro válečná tažení proti habsburské monarchii, zejména v 17. a 18. století se stalo svědkem četných válečných kampaní, které ohrožovaly samotnou existenci monarchie. Konflikty druhé poloviny 18. století přinesly ztrátu většiny Slezska a k obraně proti další expanzi Pruska na Moravu a do Uher byly budovány polní fortifikace již na hranicích, v přístupových koridorech horských oblastí. Příspěvek si klade za cíl prezentovat na základě terénního, kartografického a archivního výzkumu dva systémy novověkých fortifikací – hradecké a jablunkovské šance. Na jejich příkladu lze charakterizovat způsob, jakým byly zabezpečeny hranice monarchie proti vpádům z Pruska a jak se změny ve vojenské strategii a taktice odrazily rovněž na typologii a lokalizaci polních opevnění, hojně využívaných v horském terénu.
Silesia often played the part of a no man's land in military campaigns against the Habsburg empire, and especially in the 17th and 18th centuries it witnessed numerous military campaigns that threatened the very existence of the monarchy. Military conflicts in the second half of the 18th century resulted in the loss of the major part of Silesia. In order to stop further expansion of Prussia into Moravia and Hungary, field fortifications were constructed on the borders, in access corridors of mountain areas. This article presents, on the basis of field, cartographic and archive research, two systems of modern-age fortifications, Hradec and Jablunkov fortifications. Their example demonstrates how the monarchy borders were protected against invasions from Poland, and how the changes in military strategy and tactics were reflected in the typology and location of field fortifications, frequently employed in mountain regions.
Summary language
Document
References:
[1] BEDNÁR, P.–POLÁKOVÁ, Z.–VOJTEČEK, M., 2008: Stav a perspektívy archeologického výskumu pevnostného systému Jablunkovského priesmyku . In: "Šance – Valy Common Heritage". Jablunkovské šance, 12–19. Žilina.

[2] BEDNÁR, P. a kol., 2011: Bednár, P.–Krůl, M.–Poláková, Z.–Vojteček, M.–Bartík, M., Pevnostný systém Jablunkovského priesmyku . In: AVANS, 46–47. Nitra.

[3] ČÍŽEK, J.–SLAVÍK, J., 1995: Polní opevnění za sedmileté války na Broumovsku . In: Fortifikace a obrana státu – Fortifications and defense of the state, 41–47. Praha.

[4] ČÍŽEK, J.–SLAVÍK, J., 2010: Zemní opevnění z 18. století ve východních Čechách . In: Polní opevnění od třicetileté války do roku 1945. Monumenta vivent (Macková, E., ed.), 37–44. Jaroměř-Josefov.

[5] DILLER, O. F., 1955: Über die Technik von Befestigungsanlagen im Alterturm und im Mittelalter. Philo-Byzantinischen Akademie . Mitteilungen der Castellogischen Kommission 2. Stuttgart.

[6] DUDÍK, B., 1879: Schweden in Böhmen und Mähren 1640–1650 . Wien.

[7] DUFFY, Ch., 1979: Siege Warfare. The Fortress in the Early Modern World 1494–1660 . London – Henley.

[8] DUFFY, Ch. 1985: The Fortress in the Age of Vauban and Frederick the Great 1660–1789. Siege Warfare Volume II . London – Boston – Melbourne – Henley.

[9] ĎURIŠOVÁ, M., 1995: Prieskum na Kysuciach . In: AVANS, 36–37. Nitra.

[10] KAUFMANN, A., 2007: Gedenkbuch der Stadt Teschen. Teil II . (Buchholz-Johanek, I.–Spyra, J., edd.). Cieszyn.

[11] KLAWITTER, W., 1941: Geschichte der schlesischen Festungen in vorpreusischer Zeit . Die Darstellungen und Quellen zur schlesischen Geschichte 39. Breslau.

[12] KORBELÁŘOVÁ, I.–ŽÁČEK, R., 2005: Slezsko v I. vojenském (tzv. josefském) mapování . Opava.

[13] KRŮL, M., 2010: Stav výzkumu novověkých opevnění slezsko-uhersko-polské hranice . In: Polní opevnění od třicetileté války do roku 1945. Monumenta vivent (Macková, E., ed.), 6–18. Jaroměř-Josefov.

[14] KRŮL, M., 2013: Fortyfikacje górskie Przełęczy Jabłonkowskiej . In: Twierdza Srebrnogórska IV. Wojna Siedmioletnia w Sudetach i nowożytne fortyfikacje górskie (Przerwa, T.–Podruczny, G., edd.), 59–74. Wrocław.

[15] KRŮL, M.–NOVÁKOVÁ, P., 2005: Jablunkovské šance . Český Těšín.

[16] KUCH-BREBURDA, M.–KUPKA, V., 2003: Pevnost Olomouc . Praha.

[17] LISSEK, J.–STOKLASA, J., 1988: Zpráva. Zaměření fortifikace z tzv. 3. slezských válek . Opava.

[18] MATOUŠEK, V., 2006: Třebel. Obraz krajiny s bitvou . Praha.

[19] MATOUŠEK, V., 2013: Budování polních opevnění v době třicetileté války. Zkušenosti z archeologických výzkumů na území Čech . In: Svorník 11/2013, 191–200. Praha.

[20] MATOUŠEK, V.–HÁJEK, J.–KUBŮ, F.–MEDUNA, P., 1990: A complex investigation of a field fortification of the seven year's war (1756–1763) at the site of Nebesa by Aš (Asch). Excursus: H. Mevaldová: Folk tales on the hussars at Nebesa by Aš – Komplexní výzkum polního opevnění za sedmileté války v Nebesích u Aše. Pověsti o husarech v Nebesích u Aše, Studies in Post-Medieval Archaeology 1, 29–66.

[21] MEDUNA, P., 1991: Morphology of field fortifications of the 17th–19th centuries. A contribution to surface research – Morfologie polních fortifikací 17.–19. století. Příspěvek k povrchovému průzkumu, Studies in Post-Medieval Archaeology 1, 75–86.

[22] NOTTNAGEL, Ch., 1659: Manuale Architecturae Militaris in Verlegung des Autoris . Wittenberg.

[23] NEJMAN, M., 2010: Popis lokalit s polními fortifikacemi na severním bojišti války o bavorské dědictví zakreslených na mapových listech I. vojenského mapování . In: Polní opevnění od třicetileté války do roku 1945. Monumenta vivent (Macková, E., ed.), 45–59. Jaroměř-Josefov.

[24] OESTA-KA, Karten umd Plansammlung: Österreichisches Staatsarchiv-Kriegsarchiv , fond Karten und Plansammlung, sign. K VII d 40 F.

[25] PARKER, G., 1996: The Military Revolution. Military innovation and the rise of the West 1500–1800 . Cambridge.

[26] KOLÁŘ, F., 2013: Opevnění Opavy v 17.–18. století . In: Opavské hradby (Kolář, F., ed.), 90–107. Opava – Ostrava.

[27] PRCHAL, V., 2015: Společenstvo hrdinů. Válka a reprezentační strategie českomoravské aristokracie 1550–1750 . Praha.

[28] SMRŽ, Z.–MEDUNA, P.–BRŮNA, V.–KŘIVÁNEK, R., 1999: Polní fortifikace z 18.–19. století u obce Poplze, okr. Litoměřice – Eine Feldfortifikation aus dem 18.–19. Jahrhundert bei der Gemeinde Poplze, Kreis Litoměřice, AR LI, 335–345.

[29] SPYRA, J.–CHROMIK, G., edd., 2014: Malo invidiam quam misericordiam. Wybór pism i dokumentów dotyczących Leopolda Jana Szersznika . Bibliotheca Tessinensis VI. Series Polonica 3. Cieszyn.

[30] ŠEDO, O., 1977: Opevnenie s bastiónmi v Svrčinovci . In: AVANS, 234–235. Nitra.

[31] TSCHINK, C., 1791: Loudons Leben und Thaten. II. Theil . Wien.

[32] UHLÍŘ, D., 2012: Epilog "českého" Slezska v letech 1740–1763 . In: Slezsko v dějinách českého státu II. 1490–1763 (Jirásek, Z., ed.), 365–398. Praha.

[33] VOJTEČEK, M., 2016: Malé šance a valy v Čiernom. Príspevek k poznaniu pevnostného systému Jablunkovského priesmyku – Kleine Schantzen und Valy in Čierne. Ein Beitrag zum Festungssystem des Jablunkapasses, AH 41, 195–209.

[34] WOHLMUTH, P., 2015: Bastionové pevnosti a vojenská revoluce . Praha.

[35] ZAO, KrÚ: Zemský archiv v Opavě, fond Královský úřad Opava, inv. č. 604, fasc. 3 .

[36] ZAO, Vs Hradec: Zemský archiv v Opavě, fond Velkostatek Hradec, inv. č. 448, sign. VI 162, kart. 55 .