Šibenice jako součást kulturní krajiny raného novověku

Title: Šibenice jako součást kulturní krajiny raného novověku
Variant title:
  • Gallows as part of the cultural landscape in the early modern age
  • Der Galgen als Bestandteil der Kulturlandschaft der frühen Neuzeit
Author: Sokol, Petr
Source document: Archaeologia historica. 2017, vol. 42, iss. 2, pp. 691-711
Extent
691-711
  • ISSN
    0231-5823 (print)
    2336-4386 (online)
Type: Article
Language
Summary language
License: Not specified license
 

Notice: These citations are automatically created and might not follow citation rules properly.

Abstract(s)
Popraviště, zejména pak šibenice, patřila k běžným prvkům raně novověké kulturní krajiny. Z její role symbolu fungování spravedlnosti a výsady města a z povahy prováděných trestů vyplývaly zásady pro její umístění. Šibenice představovaly dominantní prvek zázemí města. Jako jejich standardní součást se objevují na řadě vyobrazení měst i na mapách a plánech. Právě z ikonografických a kartografických pramenů lze studovat nejen vlastní typ popraviště a jeho topografickou charakteristiku (umístění popraviště vůči městu a cestám, morfologie místa s popravištěm, pomístní názvy), ale i vzhled okolní příměstské krajiny, jejíž součástí se popraviště stávala a již spoluvytvářela.
Sites of execution and especially those where gallows stood were among the elements typical of the cultural landscape in the early modern age. The principles behind their location were dictated by the role of the gallows as a symbol of justice and town privileges, and by the nature of punishment. Gallows were dominant features of the urban hinterland, and appear in a number of pictures of towns, on maps and on plans as standard items. Iconographic and cartographic sources enable the study of not only the types of gallows and their topographic characteristics (location of the gallows in relation to a town and routes to and by it, morphology of the site, local names), but also of the form of the surrounding landscape of which the gallows formed a part, and to which they lent shape.
Note
Článek vznikl v rámci výzkumného cíle Archeologie (Průzkum archeologického potenciálu vybraných památkových území a objektů ČR) financovaného z institucionální podpory Ministerstva kultury na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace (DKRVO).
Der vorliegende Beitrag entstand im Rahmen des durch institutionelle Förderung einer langfristigen konzeptuellen Entwicklung der Forschungsorganisation (DKRVO) vom Ministerium für Kultur finanzierten Forschungsziels der Archäologie (Untersuchung des archäologischen Potenzials ausgewählter Denkmalgebiete und -objekte Tschechiens).
References
[1] BAERISWYL, A.–ULRICH-BOCHSLER, S., 2010: Bern, Brechbühlerstrasse 4–18, Schönberg Ost. Die bernische Richtstätte «untenaus», Archäologie Bern / Archéologie bernoise, 50–51.

[2] EVERS, T., 2008: Richtstätten in zeitgenössischen Bildquellen. Typologie und Topographie. In: Richstättenarchäologie (Auler, J., ed.), 444–465. Dormagen.

[3] FRANCEK, J., 1995: K vývoji hrdelního soudnictví v Čechách. In: Hrdelní soudnictví českých zemí. Soupis pramenů a literatury (Francek, J.–Štarha, I., edd.), 15–20. Praha.

[4] FRÖHLICH, J., 2006: Poloha a podoba popravišť Prácheňského kraje, ASČ 10, 945–957.

[5] JEŽEK, M., 1996: Česká města na foliích würzburského alba (1. část), PRP 3, č. 2, 35–50.

[6] KLUČINA, P., 2000: Třicetiletá válka. Obraz doby 1618–1648. Praha – Litomyšl.

[7] KOVÁŘ, D., 2009: Historická popraviště Bechyňského kraje. Přehled a zhodnocení průzkumu z let 2006–2009, AVJČ 22, 177–258.

[8] KOVÁŘ, D., 2010: Pozůstatky historických popravišť v jižních Čechách (Chvalšiny a Rožmberk nad Vltavou), Pomniki dawnego prawa 10, 38–45.

[9] MARSCH, A.–BILLER, J. H.–JACOB, F.-D., edd., 2001: Die Reisebilder Pfalzgraf Ottheinrichs aus den Jahren 1536/1537 von seinem Ritt von Neuburg a.d. Donau über Prag nach Krakau und zurück über Breslau, Berlin, Wittenberg und Leipzig nach Neuburg. Weißenhorn.

[10] MERGL, J., 1995: Plzeňské pohledy a veduty čtyř století 1500–1900. Plzeň.

[11] MICHÁLEK, J., 2006: Topograficko-archeologický průzkum a výzkum šibenic v okrese Strakonice v letech 1995–2005, AVJČ 19, 303–323.

[12] PÜSCHEL, K., 2007: Der Fall Störtebeker, Archäologie in Deutschland 2, 32–36.

[13] ROUČKA, B., 1957: Poznámky k mapě hrdelních soudů v Čechách v první a ve druhé polovině 18. století, PHS 3, 115–133.

[14] SOKOL, P., 2003: Hrdelní kriminalita v 16. a první polovině 17. století. Sonda do života a mentality obyvatel raně novověkého venkova, FHB 20 (2002), 7–106.

[15] SOKOL, P., 2003a: Šibenice v Bečově nad Teplou a archeologie popravišť – The gallows at Bečov nad Teplou and the archaeology of places of execution, AR LV, 736–766.

[16] SOKOL, P., 2008: War, Town, Gallows. Some Aspects of Gallows on Historic Images. In: Richtsttätenarchäologie (Auler, J., ed.), 496–505. Dormagen.

[17] SOKOL, P., 2010: Gallows and Beheading Places in Pilsen. On Using of Pictorial, Cartographic, Written and Archaeological Sources. In: Richtstättenarchäologie 2 (Auler, J., ed.), 348–373. Dormagen.

[18] SOKOL, P., 2010a: Měla Plzeň stínadla? Interpretace dosud neznámé městské stavby. In: Dějiny staveb 2009. Sborník příspěvků z konference Dějiny staveb, 9–16. Plzeň

[19] SOKOL, P., 2011: Šibenice u Přimdy, okres Tachov. Z výsledků systematického povrchového průzkumu šibeničních vrchů západních Čech, AZČ 2, 182–188.

[20] SOKOL, P., 2016: Šibenice u Přimdy. Archeologický výzkum objektu se zvláštním symbolickým a sociálním významem – Ein Galgen bei Přimda. Archäologische Ausgrabung eines Objektes von besonderer symbolischer und sozialer Bedeutung, AH 41, 501–523.

[21] SOKOL, P.–HAJŠMAN, J., 2009: Plzeňská "spravedlnost". Lokalizace a proměny zaniklé městské stavby. In: Dějiny staveb 2008. Sborník příspěvků z konference Dějiny staveb, 155–170. Plzeň.

[22] SOKOL, P.–HAJŠMAN, J., 2010: Po stopách plzeňské spravedlnosti. Historie a topografie hrdelního soudnictví. Domažlice.

[23] ŠTARHA, I., 1995: K vývoji hrdelního soudnictví na Moravě. In: Hrdelní soudnictví českých zemí. Soupis pramenů a literatury (Francek, J.–Štarha, I., edd.), 21–27. Praha.

[24] TIMMERMANN, A., 2007: The Poor Sinners' Cross and the Pillory: Late Medieval Microarchitecture and Liturgies of Criminal Punishment, Umění LV, 362–373.

[25] VOGELFÄNGER, T., 2007: Flurnahmendeutung – "Mord" oder "am Ort"?, Archäologie in Deutschland 2, 26–27.

[26] VIRDZEKOVÁ, A., 2016: Stredoveké a rano-novoveké popraviská vo svetle archeologických prameňov. Magisterská diplomová práce, Ústav archeologie a muzeologie FF MU, Brno.

[27] WOJTUCKI, D., 2009: Publiczne miejsca straceń na Dolnym Śląsku od XV do połowi XIX wieku. Katowice.

[28] http:encyklopedie.c-budejovice.cz/clanek/historiografie

[29] http:oldmaps.geolab.cz

[30] http:reprodukce.euweb.cz/pages/trnka_bet_kant.htm

[31] http:www.antiquariedel.com/index.php?manufacturers_id=23&filter_id=80&language=en&page=1&-sort=1d

[32] https:cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Brno_Willenberg_1593.jpg

[33] https:en.wikipedia.org/wiki/Battle_of_L%C3%BCtzen_(1632)