Dvě zaniklé středověké osady u Radomyšle (okres Strakonice) : památce Bohumíra Lifky (1900–1987)

Variant title
Two deserted medieval villages near Radomyšl (Strakonice district) : in memory of Bohumír Lifka (1900–1987)
Zwei mittelalterliche Siedlungswüstungen bei Radomyšl (Bezirk Strakonice) : dem Gedenken an Bohumír Lifka (1900–1987)
Source document: Archaeologia historica. 2017, vol. 42, iss. 2, pp. 773-787
Extent
773-787
  • ISSN
    0231-5823 (print)
    2336-4386 (online)
Type: Article
Language
Czech
License: Not specified license
Abstract(s)
Fenomén studia a poznání zaniklých středověkých osad je stále živý. Ve srovnání se sousedními zeměmi je jedinou syntézou u nás práce F. Roubíka (1890–1974) z roku 1959. Cenné doplňky k tomuto tématu srov. Klápště–Smetánka 1982 a další. První z pojednávaných lokalit, Lemuzy, se nachází zhruba 2 600 m od Radomyšle západním směrem, je oválného tvaru o velikosti ca 400 × 450 m, sevřena trojicí lesnatých vrchů. Jako vlastní jméno se poprvé uvádí roku 1086; k roku 1414 ves, 1553 pustý dvůr. Jméno podle přistěhovalců ze severočeských Lemuzů, nebo podle válečných zajatců. Původ jména je nejasný, snad i předslovanský. Nemá stopy po rozoraných stavebních konstrukcích. Druhá lokalita, Chlum-Záluží, je situována na jihovýchod od Radomyšle pod lesnatým vrchem Chlum (543 m n. m.), bývala to osada se dvěma dvorci. Prvé písemné zprávy o ní jsou z let 1225, 1376, 1423, 1429. Zanikla v husitské revoluci nebo v době poděbradské. V místě se nacházejí stopy po stavebních konstrukcích podél vodního pramene v ose sever–jih v délce 100–120 m. Při opakovaných terénních průzkumech obou lokalit nebyly nalezeny signifikantní nálezy keramiky, což je snad důsledkem hluboké orby v 60.–70. letech minulého století. Klimaticky oblast obou lokalit patří podle J. Macharta k nejpříhodnější oblasti jižních Čech pro osídlení.
The phenomenon of the study of deserted medieval villages is still alive. In comparison with the neighbouring countries, the only available synthesis in this field in the Czech Republic is the one by F. Roubík (1890–1974) from 1959 (for valuable contributions see Klápště–Smetánka 1982 and others). The first discussed location, Lemuzy, is situated roughly 2,600 m from Radomyšl, to the west, and has an oval plan of ca 400 × 450 m. It is surrounded by three forested hills. It was first mentioned as a place name in 1086. In 1414 it became a village and in 1553 it is described as a deserted homestead. It was named either after settlers from the village of Lemuzy in northern Bohemia, or after war prisoners. The origin of the name is unclear, perhaps even pre-Slavic. There are no traces of building structures disturbed by ploughing. The second location, Chlum-Záluží, lies south-east of Radomyšl, below the forested hill of Chlum (543 m n. m.). It was a hamlet with two homesteads. The first written records come from the years 1225, 1376, 1423 and 1429. It ceased to exist during the Hussite wars or during the reign of King George of Poděbrady. Traces of constructions were found along a stream, on the north–south axis, along the length of 100–120 m. Repeated field research into both locations did not yield any significant finds of pottery, which might be due to deep ploughing in the 1960s and 1970s. In terms of climate, both locations belong, according to J. Machart, with areas most suitable for settlement in southern Bohemia.
Summary language
Document
References:
[1] CDB II: Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae II, 1198–1230 (Friedrich, G., ed.). Pragae 1912.

[2] CDB IV/1: Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae IV/1 (Šebánek, J.–Dušková, S., edd.). Pragae 1962.

[3] CZUDEK, T., et al., 1972: Geomorfologické členění ČSR. Studia geographica. Sv. 23. Brno.

[4] DĚDINA, V., 1921: Fyzikální zeměpis Čech. Praha.

[5] DUBSKÝ, B., 1937: Megalithy v jihozápadních Čechách, Strakonicko III, díl 1., 9–13; díl III., 35–37.

[6] DYK, J., 1922: Popis politického okresu Strakonicko. Díl I. Příroda a archeologie. Strakonice.

[7] DYK, J., 1949: Pravěk jižních Čech – Prèhistorie de la Bohémê méridonde. Blatná.

[8] JOHN, J.–RYTÍŘ, L., 2007: Vizuální a radiový průzkum opevnění raně středověkého hradiště u Řepice (okr. Strakonice) – Visual and radiosurvey of Early Mediaeval fortification at Řepice (district Strakonice), AVJČ 20, 401–405.

[9] KAŠIČKA, F.–NECHVÁTAL, B., 2014: Hrady, hrádky a tvrze na Strakonicku, Blatensku a Vodňansku. Strakonice.

[10] KLÁPŠTĚ, J.–SMETÁNKA, Z., 1982: Archeologický výzkum české středověké vesnice v letech 1971–1981 – Archäologische Untersuchungen mittelaltericher Dörfer Böhmens in den Jahren 1971–1981, AH 7, 11–31.

[11] KOLBINGER, D., 1991: Povrchový výzkum a zemědělské obdělávání půdy, Pravěk NŘ 1, 42–43.

[12] KREJČOVÁ, J.–KREJČOVÁ, S.–SKALICKÝ, K., 2001: Řepice. Řepice.

[13] KŘÍŽ, H., 1973: Regiony mělkých podzemních vod v České socialistické republice. Studia geographica. Sv. 30. Brno.

[14] KUTNAR, F.–MAREK, J., 1997: Přehledné dějiny českého a slovenského dějepisectví. Od počátků národní kultury až do sklonku třicátých let 20. století. Praha.

[15] LIFKA, B., 1936: Staří a noví usedlíci v Radomyšli za 350 let, Strakonicko II, 1–20.

[16] LIFKA, B., 1993: Radomyšl. Dějiny jihočeského městečka a jeho okolí – Radomyšl. History of South Bohemian Town and its Vicinity. Z rukopisu z pozůstalosti k vydání připravil, obrazovou část doplnil, doslov a resume napsal B. Nechvátal. Radomyšl.

[17] LOŽEK, V., 1977: Co dnes víme o vývoji středoevropské krajiny v poledové době, Živa 25, 122–125.

[18] LUDIKAR, A. Č., 1878: O řádu Maltánském se zřetelem na Čechy. Klatovy.

[19] MACHART, J., 1999: Přírodní poměry slovanského pohřebiště v Radomyšli. In: B. Nechvátal, Radomyšl. Raně středověké pohřebiště, 233–235. Praha.

[20] MICHÁLEK, J., 1978: Pravěk Strakonicka. Strakonice.

[21] MICHÁLEK, J.–FRÖHLICH, J., 1979: Archeologické nemovité památky v okrese Strakonice. České Budějovice – Strakonice.

[22] MIKYŠKA, R. et al. 1968: Geobotanická mapa ČSSR 1. České země. Praha.

[23] NA Praha, Rad. 4: Národní archiv, Praha, fond Řád maltézských rytířů, sign. Jo XLIV, Rad. 4.

[24] NA Praha, Rad. 11: Národní archiv, Praha, fond Řád maltézských rytířů, inv. č. 2168, sign. Jo XLIV, Rad. 11.

[25] NECHVÁTAL, B., 1994: Donace Bolemily, manželky Bavora ze Strakonic a nejstarší zprávy o Radomyšli u Strakonic, Výběr 31, 77–86.

[26] NECHVÁTAL, B., 1999: Radomyšl. Raně středověké pohřebiště – Das frühmittel alterliche Gräberfeld in Radomyšl. Praha.

[27] NOVOTNÝ, V., 1913: České dějiny 1/2. Od Břetislava I. do Přemysla I. (1034–1197). Praha.

[28] PROFOUS, A., 1949: Místní jména v Čechách. II. Praha.

[29] QUITT, E., 1971: Klimatické oblasti Československa. Studia geographica. Sv. 16. Brno.

[30] RBM I: Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae I, 600–1253 (Emler, J., ed.). Pragae 1855.

[31] ROUBÍK, F., 1959: Soupis a mapa zaniklých osad v Čechách. Praha.

[32] SEDLÁČEK, A., 1908: Místopisný slovník historický království Českého. Praha.

[33] SKŘIVÁNEK, F., 1995: Rytíři svatého Jana Jeruzalémského u nás. Zvláštní otisk ze zpravodaje Heraldika a genealogie XX–VIII, č. 11–2. Praha.

[34] ŠMILAUER, V., 1960: Osídlení Čech ve světle místních jmen. Praha.

[35] TONIKA, J.–VEJNAR, Z. et al., 1985: Vysvětlivky k základní geologické mapě ČSSR 1 : 25 000, list 22–233 Radomyšl, ÚÚG Praha.

[36] TŘEŠTÍK, D., 1997: Počátky Přemyslovců. Vstup Čechů do dějin (530–935). Praha.

[37] VALENTA, V., 1920: Kronika Radomyšle. Obecní úřad Radomyšl.

[38] VOJÁČEK, V., 1949: Přehledná mapa půdních poměrů zemích českých. Měřítko 1 : 500 000. Písek.

[39] VLČEK, P., 1971: Příspěvek k regionalizaci povrchových vod v ČSR, Studia geographica 22, 121–137.