Jan Vojtěch Sedlák v diskusi s Pražským lingvistickým kroužkem : (spor o koncepci českého verše)

Title: Jan Vojtěch Sedlák v diskusi s Pražským lingvistickým kroužkem : (spor o koncepci českého verše)
Variant title:
  • Jan Vojtěch Sedlák debating with the Linguistic Circle of Prague : (the controversy over the concept of Czech verse)
Author: Zelenka, Miloš
Source document: Slavica litteraria. 2017, vol. 20, iss. 2, pp. 9-19
Extent
9-19
  • ISSN
    1212-1509 (print)
    2336-4491 (online)
Type: Article
Language
License: Not specified license
 

Notice: These citations are automatically created and might not follow citation rules properly.

Abstract(s)
Studie Jan Vojtěch Sedlák v diskusi s Pražským lingvistickým kroužkem (spor o koncepci českého verše) se zabývá Jakobsonovou metodologickou pozicí v kontextu pražské strukturální estetiky, především analyzuje méně známou epizodu z dějin tohoto vědeckého sdružení. J. V. Sedlák, který jako žák J. Vlčka byl zastáncem psychologizující, intuitivistické koncepce verše, vycházející z diltheyovského "vcítění", vystoupil v roce 1930 z Pražského lingvistického kroužku, kde byl členem. Strukturalisté, zejména R. Jakobson, vedli ostrou kampaň proti svému kolegovi, který se pokusil o syntézu psychologismu a formalismu ve svých spisech Literární historie a literární věda (1929), K problému rytmu básnického (1929) a O díle básnickém (1935). Sedlák totiž polemizoval s formalistickou tezí, že básnická řeč představuje organizované násilí na jazyce, který záměrně deformuje. Tento "případ" ukazuje na metodologickou konsolidaci a institucionalizaci vědeckého spolku, který nechtěl být "parlamentem rozličných proudů", ale bojovnou radikální organizací se sceleným programem.
By the same token as his debate with the Linguistic Circle of Prague (namely the controversy over the concept of Czech verse), Sedlák's study explores Jakobson's methodological stand within the context of Prague structuralist aesthetics, while its main focus is to analyse an obscure episode in the history of this scholarly community. Hence J. V. Sedlák, a disciple of J. Vlček and advocate of the psychologising and intuitivist concept of verse based on Diltheyan "shared emotion", obviously resigned his membership of the noted circle in 1930 after he had been a target of aggressive structuralist campaign, in particular R. Jakobson, because he had attempted to synthesise psychologism and formalism in his works Literární historie a literární věda (1929) (Literary history and literary scholarship); K problému rytmu básnického (1929) (The intricacies of poetic rhythm); and O díle básnickém (1935) (On the art of poetry). Sedlák polemised there against the formalist proposition that poetic speech, being subject to deliberate deformation, represents systematic violation of the language. This "case" thus documents the process of methodological consolidation and institutionalisation of a scholarly society which endeavoured to become a radical organisation with a consolidated programme rather than "a parliament of diverse streams".
References
[1] FISCHER, Otokar: Duše a slovo. Praha: Melantrich, 1929.

[2] FISCHER, Otokar: Nové směry v literární vědě. Časopis pro moderní filologii 20, 1934, s. 43–53, s. 139–152.

[3] HALLER, Jiří: J. V. Sedlák: Petr Bezruč. Naše řeč 16, 1932, s. 45–49.

[4] HAVRÁNEK, Bohuslav: K nové české práci o otázkách básnického jazyka. Naše řeč 14, 1929, s. 1–2.

[5] HAVRÁNEK, Bohuslav: Obrana Sedlákova. Naše řeč 14, 1930, s. 93–101.

[6] HAVRÁNEK, Bohuslav: J. V. Sedlák: Petr Bezruč. Časopis Matice moravské 55, 1931, s. 548–563.

[7] HERMANN, Tomáš – ZELENKA, Miloš: Válečný spis Romana Jakobsona. Mezi strukturální lingvistikou, slavistikou a politizující ideologií. In: JAKOBSON, Roman: Moudrost starých Čechů. Komentovaná edice s navazující polemikou. Eds. Tomáš Hermann – Miloš Zelenka. Praha – Červený Kostelec: Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, v.v.i./nakladatelství Pavel Mervart, 2015, s. 17–106.

[8] HOLEČEK, Lukáš: Jan V. Sedlák a jeho kulturní koncepce. In: Kultura a totalita – národ. Eds. Ivan Klimeš – Jan Wiendl. Praha: Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, 2013, s. 363–381.

[9] JAKOBSON, Roman: Základy českého verše, Praha: Odeon, 1926.

[10] JAKOBSON, Roman: Kus literární pavědy. Plán 1, 1920–1930, č. 10–11, s. 593–597.

[11] JAKOBSON, Roman: O předpokladech pražské lingvistické školy. Index 6, 1934, č. 1, s. 6–9.

[12] JIRÁT, Vojtěch: J. V. Sedlák: Petr Bezruč. Naše věda 12, 1931, s. 7–10.

[13] KUČEROVÁ, Michaela: J. V. Sedlák – pokus o monografii (příspěvek k dějinám české versologie v meziválečném období). České Budějovice: Pedagogická fakulta Jihočeské univerzity, 2002 (diplomová práce obhájená na PF JU v Českých Budějovicích).

[14] MUKAŘOVSKÝ, Jan: Roman Jakobson. Základy českého verše. Naše řeč 10, 1926, č. 6, s. 174–180; č. 7, s. 212–221.

[15] MUKAŘOVSKÝ, Jan: Máchův Máj. Estetická studie. Praha: Facultas Philosophica Universitatis Carolinae Pragensis, 1928. – Práce z vědeckých ústavů 20.

[16] MUKAŘOVSKÝ, Jan: K problémům básnického rytmu. Listy filologické 56, 1929, s. 378–384.

[17] MUKAŘOVSKÝ, Jan: Eufonie Theerových Výprav k já. Listy filologické 58, 1931, s. 167–186, s. 326–328.

[18] MUKAŘOVSKÝ, Jan (1931b): Umělcova osobnost v zrcadle díla (k problematice uměnovědného psychologismu v souvislosti se Sedlákovou knihou Petr Bezruč). Akord 4, s. 253–263.

[19] MUKAŘOVSKÝ, Jan: Obecné zásady a vývoj novočeského verše. In: Československá vlastivěda III (Jazyk). Praha: Sfinx, 1934, s. 376–429.

[20] MUKAŘOVSKÝ, Jan: O rytmu v moderním českém básnictví a o českém volném verši. Čin 6, 1934, s. 531–538.

[21] MUKAŘOVSKÝ, Jan: Polákova Vznešenost přírody. Pokus o rozbor a vývojové zařadění básnické struktury. Sborník filologický 10, 1934, s. 1–68.

[22] MUKAŘOVSKÝ, Jan: O motorickém dění v poesii. Ed. Milan Jankovič. Praha: Odeon, 1985.

[23] NOVÁK, Arne: Z české vědy literární. Lidové noviny 40, 1932, č. 102 (21. 2.), s. 9.

[24] POSPÍŠIL, Ivo – ZELENKA, Miloš: René Wellek a meziválečné Československo. Ke kořenům strukturální estetiky. Brno: Masarykova univerzita, 1996.

[25] Pražský lingvistický kroužek v dokumentech: Eds. Petr Čermák – Claudio Poeta – Jan Čermák. Praha: Academia, 2012.

[26] Pražský lingvistický kroužek. Zpráva o činnosti Pražského linguistického kroužku za první desetiletí jeho trvání 1926: Praha: Pražský lingvistický kroužek, 1936.

[27] Pražský lingvistický kroužek v korespondenci. Bohuslav Havránek, Roman Jakobson, Vilém Mathesius, Jan Mukařovský, Bohumil Trnka, Miloš Weingart. Korespondence z let 1923–1970. Ed. Marie Havránková. Praha: Academia, 2008.

[28] Quadrilog. Bohuslav Havránek. Zdeňka Havránková. Roman Jakobson. Svatava Pírková-Jakobsonová. Vzájemná korespondence 1930–1978: Eds. Marie Havránková – Jindřich Toman. Praha: Nakladatelství Karolinum, 2001.

[29] Roman Jakobson --- z korespondence: Ed. Alena Morávková. Praha – Litomyšl: Paseka, 1997.

[30] SEDLÁK, Jan Vojtěch: Literární historie a literární věda. Rozpravy Aventina 4, 1928–1929, č. 27–28, s. 275–276; č. 30, s. 298–299.

[31] SEDLÁK, Jan Vojtěch: Literární historie a literární věda. Nový Bydžov: Grafické závody V. & A. Janata, 1929.

[32] SEDLÁK, Jan Vojtěch: K problémům rytmu básnického. Praha: Filosofická fakulta Univerzity Karlovy, 1929.

[33] SEDLÁK, Jan Vojtěch: K nové české práci o otázkách básnického jazyka. Naše řeč 14, 1930, s. 69–76.

[34] SEDLÁK, Jan Vojtěch: Eufonie v poezii O. Theera. Lumír 58, 1931, s. 334–337.

[35] SEDLÁK, Jan Vojtěch: Petr Bezruč. Studie osobnosti a prožitku. Praha: M. Procházka, 1931.

[36] SEDLÁK, Jan Vojtěch: O díle básnickém. Jeho podstata a výklad. Praha: Nakladatelství Ladislav Janů, 1935.

[37] SEDLÁK, Jan Vojtěch: O vojenském názvosloví. Vojenské rozhledy 18, 1937, č. 10, s. 882–888.

[38] SOLDÁN, Ladislav: Jan V. Sedlák. In: Lexikon české literatury. Osobnosti, díla, instituce. 4. S–Ž. Svazek I. S–T. Ed. Lukáš Merhaut. Praha: Academia, 2008, s. 58–60 (podepsáno ls).

[39] STRAKOVÁ, J.: Jan Vojtěch Sedlák. Praha: Literární archiv Památníku národního písemnictví, 1979 (ed. inv. 365).

[40] TOMAN, Jindřich: Příběh jednoho moderního projektu. Pražský lingvistický kroužek, 1926–1948. Praha: Nakladatelství Karolinum, 2011.

[41] WEINGART, Miloš: Problémy a methody literární historie. Bratislava: Univerzita Komenského, 1922.

[42] WEINGART, Miloš: Úvaha o zkoumání českého individuálního jazyka, zvláště básnického, a o tzv. strukturalismu. Časopis pro moderní filologii 22, 1936, č. 1, s. 79–85; č. 4, s. 365–370.

[43] WELLEK, René: "Dějiny českého verše" a metody literární historie. Listy pro moderní filologii 2, 1934, č. 19–20, s. 437–445.

[44] WELLEK, René: Šklovského "Theorie prózy". Listy pro umění a kritiku 2, 1934, č. 5, s. 111–115.

[45] WELLEK, René: Rub literární vědy. Slovo a slovesnost 1, 1935, č. 2, s. 128–130.

[46] ZELENKA, Miloš: Konstrukce poetiky jako svár "chaosu" a "násilí"? (Jakobsonovy Základy českého verše a metoda literárního dějepisu). In: Sborník prací Filosofické fakulty Masarykovy univerzity (Řada literárněvědná XLV, D 43, 1997), s. 127–136.

[47] ZELENKA, Miloš: Roman Jakobson a literárněvědná slavistika v transformační etapě Pražského lingvistického kroužku. Slavia 66, 1997, č. 4, s. 293–298.

[48] ZELENKA, Miloš: Jan Vojtech Sedlak v diskussii s Pražskim lingvističeskim kružkom (spor o koncepcii češskogo sticha). In: Literature and Social Change: A Voyage Through the History of Slavic Studies. Ed. Ľubor Matejko. Bratislava: Porta Danubiana – Univerzita Komenského, 2017, s. 189–204.