Antonio Bioni and his compositions preserved in Kroměříž archive

Author: Černá, Zuzana
Source document: Musicologica Brunensia. 2017, vol. 52, iss. 2, pp. 217-242
Extent
217-242
  • ISSN
    1212-0391 (print)
    2336-436X (online)
Type
Article
Language
English
License: Not specified license
Abstract(s)
This study deals with Italian composer Antonio Bioni (c. 1698–?) and his compositions deposited in the Kroměříž music collection. Along with a summary of current research, it also offers new findings about his life and work. Bioni belongs to important propagators of Italian musical culture to regions beyond the Alps in the first half of the 18th century. In his life and work we can see how music centres in the first half of the 18th century – Prague, Wrocław, Jaroměřice nad Rokytnou and Vienna – were interconnected. One part of the study presents analysis of Bioni' cantata Innocente è il mio martire, stored in Kroměříž, which probes Bioni's compositional style.
Document
References:
[1] Bioni, Antonio. Andromaca (Wrocław 1730), score. PL-KÓ, BK 1669.

[2] Bioni, Antonio. Aria Pulchra Jesu Cordis Stella . CZ-Pu, 59R4501.

[3] Bioni, Antonio. De tanti fidi amanti . CZ-Kra, A 4100 (former sign. V.B.8.).

[4] Bioni, Antonio. Dice Tirsi ch'io son bella , In questo seno io provo, Compatisco quegli amanti, Usignolo che in vale ombroso (Arias from the opera Endimione, Wrocław 1727). D-SWl, Mus.4721.

[5] Bioni, Antonio. Exulte coelum plaude jubila (Aria de Nomine Jesu aut pro omni Tempore) . CZ-Pnm, Hr 372.

[6] Bioni, Antonio. Innocente è il mio martire . CZ-KRa, A 4102 (former sign. V.B.10.).

[7] Bioni, Antonio. Innocente è il mio martire (the copy of Jaroslav Krupka). The archive of the Prague Conservatory, A-I-R 553.

[8] Bioni, Antonio. Issipile (Wrocław 1732), score. A-Wgm, IV 27740 (Q1214).

[9] Bioni, Antonio. La pace fra la virtù e la bellezza (Vienna 1739), score. A-Wn, Mus. Hs. 16516.

[10] Bioni, Antonio. Orlando furioso (overture) . B-Bc, 34108.

[11] Bioni, Antonio. Orlando furioso (overture) . GB-Ob, Ms. Mus. e. 36.

[12] Bioni, Antonio. Ouvertura D dur . CZ-Pnm, XXXIV C 218.

[13] Bioni, Antonio. Se non poss'io . CZ-KRa, A 4101 (former sign.V.B.9.).

[14] Bioni, Antonio. Se non ti moro à lato . CZ-KRa, A 4103 (former sign. V.B.11.).

[15] Metastasio, Pietro – Bioni, Antonio. Issipile (Wrocław 1732), libretto. I-Mb, Racc.dram.5675/002.

[16] Zeno, Apostolo – Bioni, Antonio. Andromaca (Wrocław 1730), libretto. PL-WRu, Yv 984/4 (inv. n. 84836).

[17] [Anonym] – Bioni, Antonio. Die von der Liebe verwundete Jäger (Vienna 1729), libretto. US-CAh, GC7 A100 B750 vol. 114.

[18] [Anonym] – Bioni, Antonio. I cacciatori feriti d'amore (Vienna 1729), libretto. US-CAh, GC7 A100 B750 vol. 123.

[19] [Anonym] – Bioni, Antonio. Il Climene (Udine, 1722), libretto. I-Rn, 35. 6.B.2.5.

[20] BOHADLO, Stanislav. Antonio Denzio . Starší divadlo v českých zemích do konce 18. století. Osobnosti a díla, ed. A. Jakubcová. Praha: Divadelní ústav – Academia, 2007.

[21] BOHADLO, Stanislav. Questenberg a Sporck – oddělené a nezávislé barokní hudební subkultury na Moravě a v Čechách? Musicologica Brunensia, 2011, vol. 46, Nr. 1–2, pp. 15–34.

[22] BOHADLO, Stanislav – JONÁŠOVÁ, Milada. Peruzzi, Antonio Maria . Starší divadlo v českých zemích do konce 18. století. Osobnosti a díla, ed. A. Jakubcová. Praha: Divadelní ústav – Academia, 2007.

[23] BORCHERDT, Hans Heinrich. Geschichte der italienischen Oper in Breslau . Zeitschrift des Vereins für Geschichte Schlesiens. 1910, vol. 44. pp. 18–51.

[24] BRISTIGER, Michal: "Liberta, marito e troni fur miei beni..." – odzyskana "L'Andromaca" Antonio Bioniego (1730) . In týž: Myśl muzyczna: studia wybrane. Warszawa: Instytut Sztuki Polskiej Akademii Nauk, 2001, pp. 289–296.

[25] BRISTIGER, Michał – STROHM, Reinhard. "Libertà, marito e trono fur miei beni...": Die wiederentdeckte Andromaca von Antonio Bioni (Breslau 1730) . In Opera Subjects and European Relationships [= Italian Opera in Central Europe, 1618–1780, Bd. 3]. DUBOWY, Norbert – HERR, Corinna – ŻÓRAWSKA- WITKOWSKA, Alina (eds.), Berlin: BWV, 2007, pp. 73–109.

[26] ČERNÁ, Zuzana. Antonio Bioni: "operista" mezi Prahou, Kuksem, Vratislaví, Jaroměřicemi a Vídní . Clavibus unitis, Praha: Nadace pro dějiny kultury ve střední Evropě, vol. 2014, Nr. 3, pp. 151–160.

[27] ČERNUŠÁK, Gracian. Bioni, Antonio . Pazdírkův hudební slovník naučný. Část osobní. II., Svazek prvý. A-K. / redaktoři Gr. Černušák a Vlad. Helfert. Brno: Nákladem Ol. Pazdírka, 1937.

[28] FÉTIS, François Joseph. Bioni Antoine. Biographie universelle des musiciens et bibliographie générale de la musique. Tome premier . Paris: Librairie de Firmin-Didot, 1883.

[29] FREEMAN, E. Daniel. The Opera Theater of Count Franz Anton von Sporck in Prague . Studies in Czech Music 2. Stuyvesant – New York: Pendragon Press, 1992.

[30] FREEMAN, Daniel E. Orlando furioso in the Bohemian Lands: Was Vivaldi's Music really used? Informazioni e studi vivaldiani, 14, 1993, pp. 51–73.

[31] HANSELL, Sven – FREEMAN, E. Daniel. Bioni, Antonio . The New Grove dictionary of music and musicians. Volume 3, Baxter to Borosini / edited by Stanley Sadie; executive editor John Tyrrell. 2nd ed. New York: Grove, 2001, pp. 601–602.

[32] HELFERT, Vladimír. Hudební barok na českých zámcích. Jaroměřice za hraběte Jana Adama z Questenberku († 1752) . Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1916.

[33] JONÁŠOVÁ, Milada. I Denzio: tre generazioni di musicisti a Venezia e a Praga . Hudební věda, 2008, vol. XLV, Nr. 1–2, pp. 57–114.

[34] MATTHESON, Johann. Grundlage einer Ehrenpforte (Hamburg 1740) , hrsg. von Max Schneider. Graz: Akademische Druckund Verlagsanstalt, 1994.

[35] MATTHESON, Johann. Die drei Orchestre-Schriften. I, Das neu-eröffnete Orchestre . 3. Aufl. Laaber: Laaber, 2007.

[36] MARKSTROM, Kurt Sven. The operas of Leonardo Vinci, Napoletano . Opera series, no. 2. Hillsdale – New York: Pendragon Press, 2007.

[37] PEGAH, Rashid-Sascha. Antonio Bioni und seine "Cantate Musicali" für Markgräfin Friderique Louise von Brandenburg-Ansbach . Jahrbuch für fränkische Landesforschung, 2012, vol. 72, pp. 185–198.

[38] PERUTKOVÁ, Jana. Der glorreiche Nahmen Adami. Johann Adam Graf von Questenberg (1678–1752) als Förderer der italienischen Oper in Mähren . Wien: Hollitzer Verlag, 2015.

[39] PERUTKOVÁ, Jana. František Antonín Míča ve službách hraběte Questenberga a italská opera v Jaroměřicích . Praha: KLP – Koniasch Latin Press, 2011.

[40] PERUTKOVÁ, Jana. Problematika galantního stylu ve světle dobových pramenů (s bližším zaměřením na hudebně dramatickou tvorbu) . Musicologica Brunensia, 2011, vol. 46, Nr. 1., pp. 127–139.

[41] SARTORI, Claudio. I libretti italiani a stampa dalle origini al 1800: catalogo analitico con 16 indici . Cuneo: Bertola & Locatelli, 1990–1994.

[42] SCHODTERER, Hanna. Pietro Antonio Metastasios Azione teatrale, La pace fra la virtù e la bellezza in Vertonungen für den Wiener Hof von Luca Antonio Predieri und Antonio Bioni . Master thesis (supervisor: Reinhard Strohm), Universität Wien, Wien 2011.

[43] SPÁČILOVÁ, Jana. Antonio Vivaldi a italská opera v Brně: Orlando furioso a Tullo Ostilio (1735) . Opus musicum, 2008, vol. 40, Nr. 4, pp. 22–27.

[44] SPÁČILOVÁ, Jana. Hudba na dvoře olomouckého biskupa Schrattenbacha (1711–1738) . Příspěvek k libretistice barokní opery a oratoria. Dissertation thesis. Brno: Faculty of Arts MU, 2006.

[45] SPÁČILOVÁ, Jana. Odraz hudebních kontaktů olomouckých biskupů 18. století v kroměřížské hudební sbírce . Musicologica Olomucensia, 2015, vol. 22, pp. 97–107.

[46] SPÁČILOVÁ, Jana. Počátky opery ve Slezsku – současný stav pramenů . Musicologica Brunensia, 2016, vol. 51, Nr. 2, pp. 157–170. | DOI 10.5817/MB2016-2-12

[47] SPÁČILOVÁ, Jana. Sarriho opera Didone v Brně (1734) a její rekonstrukce pro novodobé provedení (2014) . Opus musicum, 2014, vol. 46, Nr. 1, pp. 18–31.

[48] VEVERKOVÁ, Zuzana. Antonio Bioni a jeho kantáta Innocente v kroměřížské hudební sbírce . Bachelor thesis (supervisor: Jana Spáčilová). Brno: Faculty of Arts MU, 2009.

[49] VEVERKOVÁ, Zuzana. Antonio Bioni – životní osudy a tvorba neznámého skladatele . Opus musicum, 2012, vol. 44, Nr. 3, pp. 38–47.

[50] WALTHER, Johann Gottfried. Bioni Antonio . Musikalisches Lexikon oder musikalische Bibliothek 1732 / J.G. Walther; herausgegeben von Richard Schaal. Kassel: Bärenreiter, 1953.

[51] WĘGRZYN – KLISOWSKA, Walentyna. Barokowy teatr operowy we Wrocławiu 1725–1734 . Wrocław: Polskie Stowarzyszenie Pedagogów Śpiewu, 2006.