Johann Heinrich Schmelzer's serenata for the celebrations of Maria Antonia Habsburg's birthday

Author: Slouka, Petr
Source document: Musicologica Brunensia. 2017, vol. 52, iss. 2, pp. 243-251
Extent
243-251
  • ISSN
    1212-0391 (print)
    2336-436X (online)
Type
Article
Language
English
License: Not specified license
Abstract(s)
Several political and social incidents notably marked the latter part of 1670es within the Habsburg monarchy. The most tragic was perhaps epidemy of the worst plague of modern times. The epidemy affected Vienna in 1679 and spread quickly throughout other countries. However, for the Czech countries there was a brief period, which was relatively and culturally favourable. Owing to the epidemy, the whole imperial court moved to Prague, which for several months became the seat of the Emperor. Emperor's and Empress Dowager's musicians moved to Prague with the court as well. In Prague these bands performed several secular and ecclesiastic dramatico-musical works including the first comic opera in Czech lands – La Patienza di Socrate con due mogli by Antonio Draghi. On 18 January 1680 the serenata Die sieben Alter stimmen zusammen by Johann Heinrich Schmelzer and Johann Albrecht Ruedolph was performed for the occasion of Archduchess Maria Antonia’s birthday. Although it does not represent an extensive work and its storyline is not based on a complicated dramatical plot, the composition is remarkable for its unusual subject, and for the libretto in German. Therefore, the goal of this paper is to examine this composition and its performance, and also to update some findings from previous literature.
Document
References:
[1] GMEINER, Josef. Die "Schlafkammerbibliothek" Kaiser Leopolds I. In Biblos, 43, (3–4). Wien: Biblos, 1994.

[2] HADAMOWSKY, Franz. Barocktheater am Wiener Kaiserhof 1625–1740. Mit einem Spielplan . In Jahrbuch der Gesellschaft für Wiener Theaterforschung. Wien: A. Sexl, 1952.

[3] HOFMANN, Ulrike. Die Serenata am Hofe Kaiser Leopold I. 1658–1705 . Dissertation thesis. Wien: Universität Wien, 1975.

[4] KÖCHEL, Ludwig. J. J. Fux. Hofcompositor und Hofkapellmeister der Kaiser Leopold I., Josef I. und Karl VI. von 1698 bis 1740 . Wien: A. Hölder, 1872.

[5] LAUTENBACH, Conrad – Sigmund LATOMUS. Relationis Historicae Semestralis Autumnalis Continuatio [...] . Tom. 1680. Vol. 3/2, Frankfurt am Main, 1680.

[6] LEIBNITZ, Thomas. Die Musik der Kaiser im Spiegel der Wiener Hofmusikkapelle . In Spettacolo Barocco! Triumph des Theaters. Andrea Sommer-Mathis – Daniela Franke – Rudi Risatti (eds.). Wien: Michael Imhof Verlag, 2016.

[7] MIKULEC, Jiří. Leopold I. Život a vláda barokního Habsburka . Praha, Litomyšl: Paseka, 1997.

[8] NAGEL, Johann Willibald – ZEIDLER, Jakob. Deutsch-österreichische Literaturgeschichte, Bd. 1 . Wien: Fromme, 1899.

[9] NĚMEČEK, Jan. Nástin české hudby XVIII. století . Praha: Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění, 1955.

[10] NIUBÒ, Marc. Císařský dvůr v Praze v letech 1679–80 a oratorium o svatém Václavovi . Diploma thesis. Praha: FFUK, 2000.

[11] NIUBÒ, Marc. Le cappelle imperiali e la stagione praghese 1679/80 . In "Il nuovo Cario, il divin Orfeo." Antonio Draghi da Rimini a Vienna. Emilio Sala – Davide Daolmi (eds.). Lucca: Lim, 2000.

[12] NIUBÒ, Marc. Leopold I. a hudba císařského dvora v Praze v letech 1679–1680 . In Barokní Praha – barokní Čechie 1620–1740: sborník příspěvků z vědecké konference o fenoménu baroka v Čechách, Praha, Anežský klášter a Clam-Gallasův palác, 24.–27. září 2001. Olga Fejtová et al. (eds.). Praha: Scriptorium, 2004.

[13] REZEK, Antonín. Paměti generála řádu křižovnického Jiřího Pospíchala z let 1661–1680 . In Zprávy o zasedání Královské české společnosti nauk 1880. Praha: Královská česká společnost nauk, 1881.

[14] ROMAGNOLI, Angela (ed.). Antonio Draghi: Jephte . Praha: Koniasch Latin Press, 2000.

[15] ROMAGNOLI, Angela. Galline, "Specolazioni" e pene d'amore ossia La patienza di Socrate con due mogli di Minato e Draghi . In "Il nuovo Cario, il divin Orfeo." Antonio Draghi da Rimini a Vienna. Emilio Sala – Davide Daolmi (eds.). Lucca: Lim, 2000.

[16] SEHNAL, Jiří. Pobělohorská doba (1620–1740) . In Hudba v českých dějinách: od středověku do nové doby. Jaromír Černý et al. (eds.). Praha: Horizont, 1983.

[17] SEIFERT, Herbert. Die Oper am Wiener Kaiserhof im 17. Jahrhundert . Tutzing: Verlegt bei Hans Schneider, 1985.

[18] SCHEITLER, Irmgard. Deutschsprachige Oratorienlibreti von den Anfangen bis 1703 . In Beiträge zur Geschichte der Kirchenmusik. Ulrich Konrad (eds.), Bd. 12., München: Görres-Gesellschaft, 2005.

[19] SLOUKA, Petr. Německojazyčné holdovací serenaty Johanna Heinricha Schmelzera . In Cantantibus organis: hudební kultura raného novověku ve středoevropských souvislostech: ad honorem Jiří Sehnal. Brno: Moravská zemská knihovna v Brně, 2016.

[20] SLOUKA, Petr. Hudebnědramatický provoz na dvoře císaře Leopolda I. In Koně v piškotech. Slavnosti na dvoře císaře Leopolda I. Kateřina Fajtlová – Miroslav Kindl (eds.). Olomouc: Muzeum umění Olomouc, 2017.

[21] TAUBER, Oscar. Geschichte des Prager theaters. Von den anfängen des schauspielwesens bis auf die neueste zeit . Prag: K.K. Hofbuchdruckerei A. Haase, 1883.

[22] TROLDA, Emilián. Česká církevní hudba v období generálbasu . Cyril, 1934, LX.

[23] VOLEK, Tomislav. Die Bedeutung der italienischen Oper für das böhmische Barock. Mozart, die Italienische Oper des 18. Jahrhunderts und die musikalische Leben im Königreich Böhmen. Bd. II . Wien: Hollitzer Verlag, 2016.

[24] WEILEN, Alexander von. Die vom Jahre 1629 bis zum Jahre 1740 am Wiener Hofe zur Aufführung gelangten Werke theatralischen Charakters und Oratorien . Wien: A. Hasse, 1901.